OBLÍBENÉ náboženské a světské svátky, které dnes slaví lidé v mnoha částech světa, nemají svůj původ v Bibli. Kde tedy mají tyto oslavy kořeny? Pokud máte přístup do nějaké knihovny, možná vás zaujme, co se o svátcích, které jsou populární v oblasti, kde žijete, píše v různých encyklopediích. Zamysleme se nad některými příklady.

 Velikonoce. Dílo The Encyclopaedia Britannica uvádí, že „v Novém zákoně nic nenaznačuje, že by se zachovávaly velikonoční svátky“. Jak se tedy Velikonoce začaly slavit? Svůj původ mají v pohanském uctívání. Tento svátek se sice považuje za připomínku Ježíšova vzkříšení, ale zvyky spojené s Velikonocemi křesťanské nejsou. Například o oblíbeném „velikonočním zajíčkovi“ se v díle The Catholic Encyclopedia říká: „Zajíc je pohanský symbol a vždycky byl symbolem plodnosti.“

Oslavy Nového roku. V různých zemích se datum a zvyky spojené s novoročními oslavami liší. Dílo The World Book Encyclopedia o původu těchto oslav říká: „Římský císař Julius Caesar ustanovil 1. leden jako Nový rok v roce 46 př. n. l. Římané ten den zasvětili bohu bran, dveří a počátků, který se jmenoval Janus. Měsíc leden [latinsky januarius] byl pojmenován právě po tomto Janovi, který měl dva obličeje — jeden hleděl dopředu a druhý dozadu.“ Oslavy Nového roku jsou tedy založeny na pohanských tradicích.

Halloween. The Encyclopedia Americana říká: „Prvky zvyků spojených se svátkem Halloween lze sledovat až k druidským obřadům v předkřesťanských dobách [druidové byli kněží starověkých Keltů]. Keltové měli svátky pro dva hlavní bohy — boha slunce a boha mrtvých . . ., jehož svátek se slavil 1. listopadu, na počátku keltského nového roku. Svátek mrtvých byl postupně včleněn do křesťanského rituálu.“

Další svátky. Není možné zde pojednat o všech oslavách, které se v různých částech světa konají. Nicméně svátky, při nichž jsou vyvyšováni lidé nebo lidské organizace, jsou Jehovovi nepřijatelné. (Jeremjáš 17:5–7; Skutky 10:25, 26) Pamatujme také, že to, zda se nějaká náboženská slavnost Bohu líbí, nebo ne, závisí na jejím původu. (Izajáš 52:11; Zjevení 18:4) Biblické zásady, o nichž pojednává 16. kapitola této knihy, nám pomohou zjistit, jak Bůh pohlíží na ty svátky, které mají světskou povahu.