Přejít k článku

Přejít na obsah

9. KAPITOLA

„Prchejte před smilstvem“

„Prchejte před smilstvem“

„Umrtvujte proto své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky, škodlivou touhu a chtivost, jež je modlářstvím.“ (KOLOSANŮM 3:5)

1, 2. Co Balám vymyslel, aby uškodil Jehovovu lidu?

RYBÁŘ jde na své oblíbené místo a chce ulovit určitý druh ryby. Vybírá návnadu a nahodí udici. Netrvá dlouho a vlasec se napne. Rybář přitahuje úlovek ke břehu a usmívá se. Je mu jasné, že návnadu vybral správně.

2 O jiném druhu návnady hodně přemýšlel muž jménem Balám. Úlovkem, který chtěl chytit, byl Boží lid utábořený v roce 1473 př. n. l. na Moabských pláních na hranici Zaslíbené země. Balám o sobě tvrdil, že je Jehovovým prorokem, ale ve skutečnosti to byl chamtivý člověk najatý k tomu, aby proklel Izrael. Jehova však zasáhl a Balám dokázal Izraelitům pouze žehnat. Balám chtěl ale získat slíbenou odměnu. Usoudil, že pokud by Izraelité byli svedeni k vážnému hříchu, Bůh by je možná proklel sám. S tímto záměrem Balám vybral návnadu — svůdné mladé moabské ženy. (4. Mojžíšova 22:1–7; 31:15, 16; Zjevení 2:14)

3. Do jaké míry byl Balámův plán úspěšný?

3 Byl jeho plán úspěšný? Do určité míry ano. Mnozí Izraelité se na návnadu chytili tím, že měli „nemravný poměr s moabskými dcerami“. Dokonce začali uctívat moabské bohy, včetně ohavného Baala z Peoru, boha plodnosti, tedy v podstatě boha sexu. Výsledkem bylo, že 24 000 Izraelitů přišlo o život těsně před vstupem do Zaslíbené země. To byla hrozná tragédie. (4. Mojžíšova 25:1–9)

4. Proč tisíce Izraelitů padly za oběť nemravnosti?

4 Co k tomuto neštěstí vedlo? Mnozí Izraelité se odtahovali od Jehovy a tak se v nich vyvinulo ničemné srdce. Odvraceli se právě od toho Boha, který je vysvobodil z Egypta, sytil je v pustině a bezpečně je vedl do země, kterou jim slíbil. (Hebrejcům 3:12) Na to, co se tenkrát na Moabských pláních stalo, poukázal apoštol Pavel, když napsal: „Ani nesmilněme, jako někteří z nich se dopustili smilstva, jen aby jich padlo v jednom dnu dvacet tři tisíce.“ * (1. Korinťanům 10:8)

5, 6. Proč je zpráva o hříchu Izraelitů na Moabských pláních důležitá pro nás dnes?

5 Zpráva ve 4. Mojžíšově obsahuje řadu důležitých poučení pro dnešní Boží lid, který stojí na prahu mnohem velkolepější zaslíbené země. (1. Korinťanům 10:11) V dnešním světě, podobně jako ve starověkém Moabu, se například projevuje posedlost sexem, a to ještě v daleko větší míře. Kromě toho se každý rok tisíce křesťanů chytí v podstatě na stejnou návnadu jako tehdy Izraelité a padnou za oběť nemravnosti. (2. Korinťanům 2:11) A i dnes jsou s Božím lidem spojeni jednotlivci jednající podobně jako Zimri, který bezostyšně přivedl Midianku do svého stanu v izraelském táboře. Takoví lidé působí v křesťanském sboru zhoubným vlivem. (4. Mojžíšova 25:6, 14; Juda 4)

6 Uvědomujete si, že dnes stojíte na novodobých Moabských pláních? Vidíte na obzoru dlouho očekávanou odměnu v podobě nového světa? Pokud ano, pak dělejte všechno, co je ve vašich silách, abyste ‚prchali před smilstvem‘ a zachovali se tak v Boží lásce. (1. Korinťanům 6:18)

Moabské pláně

CO JE SMILSTVO?

7, 8. Co je smilstvo a jak ti, kdo se ho dopouštějí, sklízejí, co zaseli?

7 Slovo „smilstvo“ (řecky por·neiʹa), jak je použito v Bibli, označuje nedovolené pohlavní styky mimo manželství, jež bylo uzavřeno na biblickém základě. Vztahuje se na cizoložství, na prostituci, na pohlavní styky mezi lidmi, kteří nejsou v manželství, na orální a anální sex a na sexuální dráždění pohlavních orgánů někoho, s nímž dotyčná osoba není v manželství. Smilstvem je i to, když tak jednají osoby stejného pohlaví. Ke smilstvu patří také styky se zvířaty. *

8 Písmo mluví velmi jasně — ti, kdo se dopouštějí smilstva, nemohou zůstat v křesťanském sboru a nezískají věčný život. (1. Korinťanům 6:9; Zjevení 22:15) Navíc si už teď způsobují mnoho škody v podobě ztráty důvěry a sebeúcty, manželských neshod, výčitek svědomí, nechtěného těhotenství, nemocí, a dokonce smrti. (Galaťanům 6:7, 8) Proč se tedy vydávat na cestu, která je spojena s tak velkým trápením? Je smutné, že před tím, než mnozí udělají první chybný krok, nepřemýšlejí o následcích. Takovým krokem často bývá pornografie.

NA ZAČÁTKU BÝVÁ PORNOGRAFIE

9. Je pornografie neškodná, jak někteří lidé tvrdí? Vysvětlete to.

9 V mnoha zemích se pornografie běžně objevuje v časopisech, v hudbě nebo v televizi a je jí plný internet. * Někteří lidé tvrdí, že je neškodná. Je tomu opravdu tak? V žádném případě! Ti, kdo pornografii sledují, si mohou navyknout masturbovat a živí v sobě ‚potupné pohlavní choutky‘. To může vést k závislosti na sexu, k zvráceným touhám, k vážným problémům v manželství, a dokonce k rozvodu. * (Římanům 1:24–27; Efezanům 4:19) Jeden odborník se o závislosti na sexu vyjádřil takto: „Roste a šíří se jako rakovina. Jen vzácně se tento proces zvrátí a je velmi těžké tuto závislost léčit, natož vyléčit.“

Je moudré, aby počítač s přístupem na internet byl pouze tam, kde je všem na očích

10. Jak je možné uplatnit zásadu z Jakuba 1:14, 15? (Viz také rámeček „ Našel sílu, aby se stal mravně čistým“.)

10 Uvažujte o slovech z Jakuba 1:14, 15. Píše se tam: „Každý je . . . zkoušen tím, že je přitahován a lákán svou vlastní touhou. Když se pak touha stane plodnou, porodí hřích; hřích zase, když je dovršen, zplodí smrt.“ Pokud vám tedy v mysli vyvstane nějaká nesprávná touha, ihned se jí snažte zbavit. Například když náhodou uvidíte nějaký erotický obrázek, rychle odvraťte oči, vypněte počítač nebo přepněte televizní program. Udělejte cokoli, co je potřeba, abyste nepodlehli nemravné touze, která se může rychle vymknout kontrole a ovládnout vás. (Matouš 5:29, 30)

11. Jak můžete dát najevo, že důvěřujete v Jehovu, když bojujete s nesprávnými touhami?

11 Jehova nás zná lépe než my sami, a tak má pádný důvod, proč nás vybízí: „Umrtvujte proto své tělesné údy, které jsou na zemi, pokud jde o smilstvo, nečistotu, pohlavní choutky, škodlivou touhu a chtivost, jež je modlářstvím.“ (Kolosanům 3:5) Je pravda, že to nemusí být jednoduché. Pamatujme však na to, že máme milujícího a trpělivého nebeského Otce, u kterého můžeme najít pomoc. (Žalm 68:19) Když vás tedy napadne něco nesprávného, ihned se k němu modlete. Proste ho o „moc, která je nad to, co je normální“, a usilovně se snažte myslet na něco jiného. (2. Korinťanům 4:7; 1. Korinťanům 9:27; viz rámeček „ Jak se zbavit svého zlozvyku?“)

12. Co představuje naše „srdce“ a proč ho musíme střežit?

12 Moudrý král Šalomoun napsal: „Více než všechno ostatní, co má být střeženo, bedlivě střež své srdce, neboť z něho jsou zdroje života.“ (Přísloví 4:23) „Srdce“ představuje naše nitro — to, jací skutečně jsme v Božích očích. Právě Boží názor na naše srdce, ne to, jak se jevíme druhým, rozhoduje o tom, zda získáme věčný život. Jde o jednoduchou, ale zároveň závažnou skutečnost. Věrný Job uzavřel smlouvu neboli formální dohodu se svýma očima, aby se nedíval na ženu nevhodným způsobem. (Job 31:1) Je pro nás v tomto ohledu výborným příkladem. Žalmista měl podobný postoj, jak je to vidět z jeho modlitby: „Dej, aby mé oči přešly a neviděly, co je bezcenné.“ (Žalm 119:37)

DINA SI VYBRALA ŠPATNĚ

13. Kdo byla Dina a proč je možné říci, že si své přátele vybrala špatně?

13 Jak jsme si ukázali ve 3. kapitole, naši přátelé nás mohou silně ovlivňovat k dobrému nebo ke špatnému. (Přísloví 13:20; 1. Korinťanům 15:33) Je to vidět z toho, co se stalo Dině, dceři patriarchy Jákoba. (1. Mojžíšova 34:1) I když měla dobrou výchovu, jednala nemoudře a začala se přátelit s kananejskými dívkami. Podobně jako Moabci, byli i Kananejci nechvalně známí svým nemravným způsobem života. (3. Mojžíšova 18:6–25) Kananejští muži, včetně Šekema, který byl „nejctihodnější“ v domácnosti svého otce, se na Dinu dívali jako na vhodnou kořist. (1. Mojžíšova 34:18, 19)

14. Jaké tragické následky mělo to, že si Dina špatně vybrala přátele?

14 Když se Dina seznámila se Šekemem, pravděpodobně ji ani nenapadlo, že by spolu měli pohlavní styk. On však udělal to, co většina Kananejců považovala za normální, když je někdo sexuálně přitahoval. Odpor, který Dina v poslední chvíli kladla, už nebyl k ničemu. Šekem „ji vzal“ a „znásilnil ji“. Zdá se, že později se do ní „zamiloval“, ale tím se nezměnilo nic na tom, co jí udělal. (1. Mojžíšova 34:1–4) Dina nebyla jediná, kdo v důsledku toho trpěl. To, že si přátele vybrala špatně, vedlo k událostem, které způsobily potupu a hanbu celé její rodině. (1. Mojžíšova 34:7, 25–31; Galaťanům 6:7, 8)

15, 16. Jak můžeme získat pravou moudrost? (Viz také rámeček „ Biblické verše k rozjímání“.)

15 Pokud se Dina z této události nějak poučila, bylo to bolestným způsobem. Ti, kdo milují a poslouchají Jehovu, však nemusí získávat životní zkušenosti touto cestou. Naslouchají Bohu, a proto „chodí s moudrými“. (Přísloví 13:20a) Díky tomu chápou ‚celý běh toho, co je dobré‘, a jsou ušetřeni zbytečných problémů a bolestí. (Přísloví 2:6–9; Žalm 1:1–3)

16 Boží moudrost je dostupná pro všechny, kdo si ji přejí získat a kdo v souladu s takovým přáním vytrvávají v modlitbě a pravidelně studují Boží Slovo i publikace od třídy věrného otroka. (Matouš 24:45; Jakub 1:5) Důležitá je také pokora, která se projevuje ochotou řídit se biblickými radami. (2. Královská 22:18, 19) Křesťan například souhlasí s tím, že jeho srdce může být zrádné a že je k zoufání. (Jeremjáš 17:9) Je ale natolik pokorný, aby přijal konkrétní láskyplnou radu a pomoc, když je to potřeba?

17. Jaká situace by mohla v rodině nastat a jak by otec mohl své dceři pomoci?

17 Představte si tuto situaci. Otec nedovolí své dceři, aby šla sama ven s mladým křesťanem. Ona na to reaguje slovy: „Ale tati, copak mi nevěříš? Nebudeme přece dělat nic špatného.“ Dívka miluje Jehovu a má ty nejlepší úmysly. Opravdu ale „chodí v [Boží] moudrosti“? ‚Prchá před smilstvem‘ nebo pošetile „důvěřuje ve své vlastní srdce“? (Přísloví 28:26) Možná si vybavíte i další zásady, které se na tuto situaci vztahují a o kterých by si otec s dcerou mohli popovídat. (Viz Přísloví 22:3; Matouš 6:13; 26:41)

JOSEF PRCHAL PŘED SMILSTVEM

18, 19. S jakým pokušením se setkal Josef a jak tuto situaci řešil?

18 Josef, nevlastní bratr Diny, miloval Boha a prchal před smilstvem. (1. Mojžíšova 30:20–24) Když byl malý, viděl, k čemu vedlo nemoudré jednání jeho sestry. Tyto vzpomínky a také jeho touha zůstat v Boží lásce Josefa chránily, když byl o mnoho let později v Egyptě a „den co den“ ho sváděla manželka jeho pána. Josef byl otrok, a proto nemohl dát výpověď a jednoduše odejít. Musel tuto situaci řešit moudře a odvážně. Dělal to tak, že nemravné návrhy Potifarovy manželky opakovaně odmítal a nakonec před ní utekl. (1. Mojžíšova 39:7–12)

19 Kdyby Josef na tuto ženu pořád myslel nebo měl ve zvyku snít o sexu, řekli byste, že by dokázal zachovat ryzost? Pravděpodobně ne. Josef se hříšnými myšlenkami nezabýval, protože si vážil svého vztahu k Jehovovi. To je patrné z toho, co řekl Potifarově manželce: „Můj pán . . . mi [neodepřel] vůbec nic kromě tebe, protože jsi jeho manželka. Jak bych se tedy mohl dopustit tak velké špatnosti a skutečně hřešit proti Bohu?“ (1. Mojžíšova 39:8, 9)

20. Jak Jehova řídil záležitosti v případě Josefa?

20 I když byl Josef daleko od své rodiny, den za dnem se držel toho, co je správné. Jehova z toho musel mít velkou radost. (Přísloví 27:11) Později řídil záležitosti tak, aby Josef byl nejen propuštěn z vězení, ale aby se také stal ministerským předsedou Egypta a správcem potravin. (1. Mojžíšova 41:39–49) Potvrzuje se tím pravdivost slov ze Žalmu 97:10: „Vy, kdo milujete Jehovu, nenáviďte, co je špatné. Střeží duše svých věrně oddaných; z ruky ničemných je osvobozuje.“

21. Jak dal najevo mravní sílu jeden mladý bratr z Afriky?

21 Podobně i dnes mnozí Jehovovi služebníci dávají najevo, že ‚nenávidí, co je špatné, a milují, co je dobré‘. (Amos 5:15) Jeden mladý bratr z Afriky vzpomíná, že mu spolužačka otevřeně nabídla sex výměnou za to, že jí pomůže při testu z matematiky. Bratr vypráví: „Okamžitě jsem její návrh odmítl. Zůstal jsem Bohu věrný a tak jsem si zachoval důstojnost a sebeúctu, a to má mnohem větší hodnotu než zlato a stříbro.“ Hřích sice může přinést „dočasné potěšení“, ale často vede k velkému trápení. (Hebrejcům 11:25) Takové chvilkové vzrušení se navíc nedá srovnat s trvalým štěstím, které vyplývá z toho, že Jehovu posloucháme. (Přísloví 10:22)

PŘIJÍMEJME POMOC OD MILOSRDNÉHO BOHA

22, 23. (a) Proč situace křesťana, který vážně zhřešil, není beznadějná? (b) Kdo může hříšníkovi pomoci a jak?

22 Jsme nedokonalí, a tak všichni musíme bojovat s tělesnými touhami a snažit se dělat to, co je v Božích očích správné. (Římanům 7:21–25) Jehova si toho je vědom — „pamatuje, že jsme prach“. (Žalm 103:14) Co když se ale křesťan dopustí vážného hříchu? Je jeho situace beznadějná? V žádném případě! Je pravda, že může sklidit trpké ovoce svého jednání, stejně jako král David. Bůh je ale vždy „přichystaný odpouštět“ těm, kdo činí pokání a ‚otevřeně vyznávají‘ své hříchy. (Žalm 86:5; Jakub 5:16; Přísloví 28:13)

23 Bůh kromě toho láskyplně poskytl v křesťanském sboru „dary v podobě lidí“ — zkušené pastýře, kteří jsou duchovně způsobilí pomáhat druhým a také to rádi dělají. (Efezanům 4:8, 12; Jakub 5:14, 15) Jejich cílem je pomoci hříšníkovi, aby obnovil svůj vztah k Bohu a aby podle slov moudrého pisatele knihy Přísloví ‚získal srdce‘, takže už se stejného hříchu znovu nedopustí. (Přísloví 15:32)

JAK MŮŽEME ‚ZÍSKAT SRDCE‘

24, 25. (a) Z čeho je vidět, že mladému muži z Přísloví 7:6–23 „se nedostávalo srdce“? (b) Jak můžeme ‚získat srdce‘?

24 Bible mluví o tom, že některým lidem se ‚nedostává srdce‘ a že jiní naopak ‚získávají srdce‘. (Přísloví 7:7) Člověku, kterému se ‚nedostává srdce‘, může chybět rozlišovací schopnost a dobrý úsudek, protože je duchovně nezralý a nezkušený v pravdě. Podobně jako mladý muž z Přísloví 7:6–23, i on může snadněji padnout do léčky v podobě vážného hříchu. Naproti tomu ten, „kdo získává srdce“, zkoumá sám sebe, a to tak, že pravidelně studuje Boží Slovo a modlí se. Do té míry, jak je to pro nedokonalého člověka možné, uvádí své myšlenky, touhy, city a cíle do souladu s tím, co Bůh schvaluje. Tímto způsobem „miluje svou vlastní duši“, neboli prospívá sám sobě, a „najde dobro“. (Přísloví 19:8)

25 Zeptejte se sami sebe: ‚Jsem pevně přesvědčen, že Boží měřítka jsou správná? Mám naprostou důvěru v to, že když se jich budu držet, budu opravdu šťastný?‘ (Žalm 19:7–10; Izajáš 48:17, 18) Pokud máte v tomto ohledu sebemenší pochybnosti, ihned tomu věnujte pozornost. Přemýšlejte, k čemu by to vedlo, kdybyste Boží zákony ignorovali. Kromě toho žijte v souladu s pravdou a přemýšlejte o tom, co je pravé, spravedlivé, cudné, hodné lásky a ctnostné. Tak ‚ochutnáte a uvidíte, že Jehova je dobrý‘. (Žalm 34:8; Filipanům 4:8, 9) Můžete si být jisti, že čím více to budete dělat, tím více budete milovat Boha, milovat to, co miluje on, a nenávidět to, co nenávidí on. Josef nebyl žádný superman, ale přesto dokázal ‚prchat před smilstvem‘. Dovolil totiž Jehovovi, aby ho po mnoho let tvaroval, neboli v něm vytvářel touhu dělat to, co je správné. Dovolte Jehovovi, aby tvaroval i vás. (Izajáš 64:8)

26. O jakém důležitém námětu budou pojednávat následující dvě kapitoly?

26 Stvořitel dal lidem pohlavní orgány proto, aby mohli mít děti a mohli se radovat z důvěrností v manželství, ne proto, aby jim sloužily jako pouhé hračky, díky nimž dosáhnou vzrušení. (Přísloví 5:18) O Božím názoru na manželství budou pojednávat následující dvě kapitoly.

^ 4. odst. Počet uvedený ve 4. Mojžíšově podle všeho zahrnuje jak Izraelity, které popravil přímo Jehova, tak ‚hlavy lidu‘, kterých mohlo být asi 1 000 a které popravili soudci. (4. Mojžíšova 25:4, 5)

^ 7. odst. Rozbor pojmů nečistota a nevázané chování najdete v „Otázkách čtenářů“ ve Strážné věži z 15. července 2006. Vydali svědkové Jehovovi.

^ 9. odst. Výraz pornografie, jak je zde použit, se vztahuje na erotický neboli sexuálně vyzývavý materiál, jehož cílem je vzrušovat toho, kdo se na něj dívá, čte ho nebo poslouchá. Pornografie může mít různé podoby, od eroticky laděných obrázků nebo fotografií až po zobrazení těch nejzvrácenějších sexuálních praktik mezi dvěma nebo více osobami.

^ 9. odst. O masturbaci pojednává dodatek „Nad masturbací je možné zvítězit“.