„NA POČÁTKU Bůh stvořil nebesa a zemi.“ (1. Mojžíšova 1:1) Tento vznešený a přitom jednoduchý výrok byl označen za nejslavnější úvodní slova, jaká kdy byla napsána. Představuje nám ústřední postavu Písma — Všemohoucího Boha Jehovu. První verš Bible ukazuje, že Bůh je Stvořitel nezměrného vesmíru včetně planety, na které žijeme. Další verše popisují, jak později v řadě dlouhých období, obrazně označených jako dny, vytvořil nádhernou přírodu a tak zemi připravil, aby mohla být naším domovem.

Vrcholným stvořitelským dílem na zemi byl člověk. Byl vytvořen k Božímu obrazu, takže dokázal projevovat Jehovovy vlastnosti, jako například lásku a moudrost. Bůh ho udělal z prachu země, dal mu jméno Adam a postavil ho do Edenu — do rajské zahrady plné krásných a plodných stromů, kterou pro člověka připravil.

Bůh věděl, že pro Adama není dobré, aby byl stále sám. Vzal tedy jedno z jeho žeber, vytvořil z něj ženu a dal mu ji za manželku. Později dostala jméno Eva. Adam byl tak šťastný, že se poeticky vyjádřil: „To je konečně kost z mých kostí a tělo z mého těla.“ Bůh prohlásil: „Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1. Mojžíšova 2:22–24; 3:20)

Jehova dal Adamovi a Evě dva pokyny. Za prvé jim přikázal, aby zvelebovali svůj pozemský domov, dobře se o něj starali a postupně jej naplnili svými potomky. Za druhé jim zakázal jíst ovoce jednoho jediného stromu z celé zahrady, totiž ‚stromu poznání dobrého a špatného‘. (1. Mojžíšova 2:17) Pokud by neposlechli, zemřeli by. Muž a žena tak dostali možnost ukázat, že Boha uznávají jako autoritu. Poslušností mu také mohli projevit lásku a vděčnost. K tomu, aby se podřizovali Boží laskavé vládě, měli mnoho důvodů. Z Bible vyplývá, že Adam s Evou byli dokonalí — neměli žádnou vadu. V 1. Mojžíšově 1:31 čteme: „Bůh viděl všechno, co udělal, a pohleďme, bylo to velmi dobré.“

Založeno na 1. Mojžíšově, kapitolách 1 a 2.