2. KAPITOLA

Proč se pořád hádáme?

Na začátku této kapitoly je popsána hádka mezi Rachel a její mamkou. Rachel udělala tři věci, kterými ke sporu přispěla. Co to podle tebe bylo? Odpovědi si poznamenej a potom je porovnej s  rámečkem na straně 20.

․․․․․

 Je středa večer. Sedmnáctiletá Rachel už má hotové všechny povinnosti a konečně si může užít zasloužený relax. Pustí si televizi a svalí se do svého oblíbeného křesla.

Jak naschvál se ve dveřích objevuje máma a netváří se zrovna nadšeně. „Rachel! Co děláš u té televize? Neměla jsi náhodou pomoct sestře s domácími úkoly? Ty nikdy neuděláš, co ti řeknu.“

„Á, to už tady dlouho nebylo,“ brblá Rachel, dost hlasitě na to, aby ji máma slyšela.

Ta nechce věřit svým uším. „Cos to říkala, slečinko?“

„Ale nic,“ povzdechne si Rachel otráveně a obrátí oči v sloup.

To už se máma opravdu zlobí. „Tímhle tónem se mnou mluvit nebudeš!“

„A jak asi mluvíš ty se mnou?“ odsekne Rachel.

Veškerá pohoda je pryč. Začala další hádka.

PŘIJDE ti tahle situace povědomá? Pokud se i ty s rodiči každou chvíli pohádáš, zkus se nad tím trochu zamyslet. Kvůli čemu se „chytnete“ nejčastěji? Zaškrtni některou z uvedených možností nebo dopiš nějakou jinou.

□ Názory

□ Povinnosti

□ Oblečení

□ Kamarádi

□ Zábava

□ Doba příchodu domů

□ Opačné pohlaví

□ Jiná příčina ․․․․․

Bez ohledu na to, kvůli čemu se hádáte, určitě to ani pro tebe, ani pro tvoje rodiče není nic příjemného. Jasně, můžeš zůstat zticha a všechno, co ti rodiče říkají, prostě odkývat. Bůh ale od tebe nic takového nechce. Je pravda, že podle Bible máš ‚ctít svého otce a svou matku‘. (Efezanům 6:2, 3) Zároveň se tam však píše, že by člověk měl rozvíjet „schopnost přemýšlet“ a používat ‚sílu rozumu‘.  (Přísloví 1:1–4; Římanům 12:1) Když to budeš dělat, vytvoříš si na spoustu věcí vlastní názor — a ten se pochopitelně může lišit od toho, co si myslí tvoji rodiče. To ale nemusí být problém. V rodinách, které se snaží řídit Biblí, můžou rodiče a děti vidět některé věci různě, a přesto spolu dokážou mluvit v klidu. (Kolosanům 3:13)

Jak můžeš vyjádřit svůj názor a přitom nerozpoutat nelítostnou přestřelku? Je snadné říct: „Za to můžou rodiče. Vždyť jsou to oni, kdo na mně pořád něco vidí.“ Je ale realistické očekávat, že můžeš změnit druhé, včetně svých rodičů? Pravdou je, že změnit můžeš jenom sebe. Když přispěješ svým dílem k tomu, aby se vzniklé napětí zmírnilo, je větší pravděpodobnost, že se rodiče nerozčílí a vyslechnou si, co jim chceš říct.

Uvažuj teď o tom, jak můžeš hádce zabránit. Když uplatníš následující návrhy, možná rodiče i sám sebe překvapíš, jak dobře umíš komunikovat.

● Než odpovíš, přemýšlej. Pokud máš pocit, že na tebe rodiče útočí, neříkej hned to první, co tě napadne. Mamka ti třeba vyčte: „Jak to, že není umyté nádobí? Ty nikdy neuděláš, co ti řeknu.“ V první chvíli máš možná sto chutí říct: „Proč mě pořád komanduješ?“ Použij ale svoji schopnost přemýšlet. Snaž se pochopit, jaké pocity se skrývají za tím, co ti mamka řekla. Vyjádření typu „vždycky“ a „nikdy“ se obvykle nemůžou brát doslova. Často jsou však projevem emocí. Jakých?

Možná je mamka rozčilená, protože má pocit, že skoro  všechny domácí práce musí dělat sama. Třeba se chce jenom ujistit, že když to bude nutné, ochotně jí pomůžeš. Pokud to tak je, slova „Proč mě pořád komanduješ?“ nic moc nevyřeší — leda tak vyvolají hádku. Spíš zkus mamku uklidnit. Můžeš říct něco ve smyslu: „Nezlob se, mami. Už jdu na to.“ Jedno varování: Dávej si pozor, aby to, co řekneš, nevyznělo sarkasticky. Když zareaguješ s pochopením, je pravděpodobnější, že se tvoje mamka přestane zlobit a řekne ti, v čem je skutečný problém. *

Napiš si nějaké vyjádření, kterým tě taťka nebo mamka dokážou vytočit.

․․․․․

A teď se zamysli nad tím, jak na to můžeš s pochopením odpovědět a vzít přitom v úvahu pocity, které se za těmito slovy skrývají.

․․․․․

● Vyjadřuj se s úctou. Michelle zjistila, že hodně záleží na tom, jak s maminkou mluví. Říká: „Ať se bavíme o čemkoli, vždycky nakonec skončíme u toho, že se mamce nelíbí, jakým tónem s ní mluvím.“ Poznáváš se v tom? Pokud ano, dávej si pozor,  abys nezvýšil hlas a na rodiče nevyjel. Neobracej oči v sloup a odpusť si i další neverbální projevy, kterými chceš dát najevo svoji otrávenost. (Přísloví 30:17) Když máš pocit, že se brzo přestaneš ovládat, krátce se v duchu pomodli. (Nehemjáš 2:4) Samozřejmě se nebudeš modlit o to, aby tě rodiče přestali „sekýrovat“, ale o to, aby se ti podařilo ovládnout se a nepřilévat olej do ohně. (Jakub 1:26)

Poznamenej si některé verbální a neverbální projevy, ke kterým máš sklon a kterým by bylo dobré se při rozhovoru vyhnout.

Verbální projevy (to, co říkáš):

․․․․․

Neverbální projevy (tvoje mimika a řeč těla):

․․․․․

● Naslouchej. Bible říká: „V hojnosti slov nechybí přestupek.“ (Přísloví 10:19) Když tedy rodiče mluví, neskákej jim do řeči a věnuj pozornost tomu, co říkají. Nepřerušuj je, i když máš chuť se hájit. Jenom naslouchej. Až domluví, budeš mít dostatek prostoru se na něco zeptat nebo vysvětlit svůj pohled na věc. Pokud se ale budeš „stavět  na zadní“ a netrpělivě prosazovat svůj názor, situace se jenom zhorší. I když toho možná máš na srdci hodně, teď je pravděpodobně „čas být zticha“. (Kazatel 3:7)

● Ochotně se omluv. Vždycky je dobré omluvit se za cokoli, čím jsi ke sporu přispěl. (Římanům 14:19) Taky můžeš dát najevo lítost nad tím, že vůbec nějaký spor  začal. Pokud je pro tebe těžké říct to rodičům přímo, napiš jim to. Potom v obrazném smyslu ‚jdi i druhou míli‘ tím, že změníš určité rysy svého chování, které ke konfliktům přispívají. (Matouš 5:41) Jestliže hádka vznikla například kvůli tomu, že se vyhýbáš nějaké povinnosti, zkus rodiče překvapit tím, že ji budeš plnit. Přestože tě nějaká práce nebaví, vždycky je lepší ji udělat než mít průšvih, až rodiče zjistí, že ještě pořád není hotová. (Matouš 21:28–31) Když se budeš snažit s rodiči dobře vycházet, přinese ti to užitek.

I ve šťastných rodinách občas dojde k nějaké neshodě. Jejich členové ale vědí, jak spory řešit v klidu. Snaž se uplatňovat rady uvedené v této kapitole, a uvidíš, že s rodiči dokážeš probrat i závažné věci a nepohádat se.

V PŘÍŠTÍ KAPITOLE:

Máš pocit, že ti rodiče dávají málo volnosti? Pokud ano, co s tím můžeš udělat?

[Poznámka pod čarou]

BIBLICKÝ TEXT

„Srdce spravedlivého promýšlí odpovědi.“ (Přísloví 15:28, Bible21)

TIP

Když s tebou rodiče mluví, vypni hudbu, odlož knížku nebo časopis a dívej se jim do očí.

VÍŠ, ŽE . . . ?

Když se budeš snažit sporům předcházet nebo přispívat k jejich urovnání, usnadní ti to život. Bible říká, že „laskavý člověk odmění i sám sebe“. (Přísloví 11:17, Bible21)

MŮJ PLÁN

Návrh, který byl uvedený v této kapitole a na kterém musím nejvíc pracovat, je ․․․․․

Tento návrh chci začít uplatňovat od (napiš datum) ․․․․․

Mámy a/nebo táty se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

● Proč si někteří tvoji vrstevníci myslí, že je skvělé umět se hádat?

● Proč Jehova považuje člověka, který se rád hádá, za pošetilého? (Přísloví 20:3)

● Jaký užitek budeš mít z toho, když se ti podaří zmírnit napětí mezi tebou a tvými rodiči?

[Praporek na straně 18]

„Někdy je to tak, že se mi mamka omluví a přitom mě obejme. A to je fajn. Pak je zas všechno v pořádku. Snažím se to dělat taky tak. Potlačit v sobě pýchu a upřímně se omluvit je dost důležité, i když uznávám, že to není snadné.“ Lauren

[Rámeček na straně 20]

 Odpovědi

1. Sarkastická poznámka („Á, to už tady dlouho nebylo“) mamku ještě víc rozčílila.

2. Tím, jak se Rachel zatvářila (obrátila oči v sloup), si přímo říkala o problémy.

3. Drzá reakce („A jak asi mluvíš ty se mnou?“) se skoro vždycky vymstí.

[Obrázek na straně 19]

Hádat se s rodičem je jako běhat na pásu — stojí tě to spoustu námahy, a stejně se nikam nedostaneš