Přejít k článku

Přejít na obsah

Jak se nestat obětí sexuálního predátora?

Jak se nestat obětí sexuálního predátora?

32. KAPITOLA

Jak se nestat obětí sexuálního predátora?

Každý rok jsou znásilněny nebo jinak sexuálně zneužity miliony lidí. Z průzkumů vyplývá, že terčem útoků se stávají především mladí. Odhaduje se, že například ve Spojených státech je asi polovině obětí znásilnění méně než 18 let. Protože je sexuální násilí tak rozšířené, měla bys o tomto námětu vážně uvažovat. *

„Než jsem si stačila uvědomit, co se děje, chytil mě a povalil na zem. Dělala jsem všechno možné, abych se ubránila. Vytáhla jsem pepřový sprej, ale vyrazil mi ho z ruky. Pokoušela jsem se křičet, ale nevydala jsem ze sebe ani hlásku. Odstrkovala jsem ho, kopala, škrábala a bušila do něho pěstmi. Pak jsem ale ucítila bodnutí nože. Úplně mě to ochromilo.“ Annette

SEXUÁLNÍCH predátorů je dnes čím dál víc a často se zaměřují právě na mladé lidi. Někdy, jako v případě Annette, je útočníkem cizí člověk. Jindy je to někdo, koho oběť zná, třeba soused. To zažila Natalie. Když jí bylo deset, zneužil ji kluk, který bydlel poblíž. „Hrozně jsem se pak bála a styděla, takže jsem o tom nejdřív nikomu neřekla,“ vzpomíná Natalie.

Hodně mladých bylo zneužito členem rodiny. „Od pěti do dvanácti let mě sexuálně zneužíval můj otec,“ vypráví Carmen. „Když mi bylo dvacet, vmetla jsem mu to do tváře. Řekl, že je mu to líto, ale o pár měsíců později mě vyhodil z domu.“

Je znepokojující, že sexuální násilí, kterého se dopustí soused, přítel nebo člen rodiny, je na denním pořádku. * Násilí páchané na mladých ale není ničím novým. Docházelo k němu i v době, kdy byla psána Bible. (Joel 3:3; Matouš 2:16) Dnes žijeme v kritických časech. Hodně lidem chybí ‚přirozená náklonnost‘ a je běžné, že dívky (a dokonce i chlapci) se stávají obětí sexuálních predátorů. (2. Timoteovi 3:1–3) I když v současnosti není možné dosáhnout dokonalého bezpečí, můžeš udělat řadu věcí pro svoji ochranu. Zamysli se nad následujícími tipy:

Buď opatrná. Když někam jdeš, měj přehled o tom, co se děje před tebou, za tebou i vedle tebe. Některá místa jsou známá tím, že tam není bezpečno, a to zvlášť v noci. Těmto místům se tedy radši vyhýbej nebo tam aspoň nechoď sama. (Přísloví 27:12)

Nevysílej matoucí signál. Neflirtuj ani se neoblékej provokativně. Mohlo by to vypadat, že máš zájem o sex nebo že by ti přinejmenším nevadil. (1. Timoteovi 2:9, 10)

Trvej na tom, aby se stanovily hranice. Pokud s někým chodíš, promluv si s ním, jaké chování je vhodné a jaké ne. * Zároveň se vyhýbej situacím, které by mohly vést k tomu, že by tě znásilnil. (Přísloví 13:10)

Neboj se ozvat. Není nic špatného na tom, když pevně řekneš: „Nech toho!“ nebo „Nesahej na mě!“ Udělej to, i když máš strach, že o svého kluka přijdeš. Pokud se s tebou kvůli tomu rozejde, nemáš čeho litovat. Zasloužíš si přece někoho lepšího — opravdového muže, který k tobě bude mít úctu a bude respektovat tvoje zásady.

Vyhýbej se nebezpečí na internetu. Nikdy nevyzrazuj svoje osobní informace ani nezveřejňuj fotografie, ze kterých je poznat, kde bydlíš a kde se obvykle pohybuješ. * Pokud dostaneš zprávu s nemravným obsahem, nejlepší bude, když na ni vůbec neodpovíš. Většinu sexuálních predátorů to odradí.

Uvedené kroky ti můžou pomoct, abys riziko napadení snížila. (Přísloví 22:3) Faktem ale je, že některé okolnosti se ovlivnit nedají. Například s sebou nemůžeš mít vždycky doprovod ani se nemůžeš vyhnout všem nebezpečným místům. Nebo je to tak, že v nebezpečné oblasti dokonce bydlíš.

Možná z vlastní trpké zkušenosti víš, že špatné věci se můžou stát, i když se jim člověk snaží vyhnout. Stejně jako Annette, i tebe možná někdo přepadl a ty ses mu nedokázala ubránit. Nebo jsi byla podobně jako Carmen zneužita v dětství a nemohla jsi s tím nic dělat. Je možné, že jsi tomu ani úplně nerozuměla. Jak se můžeš vyrovnat s pocitem viny, který často trápí ty, kdo se stali obětí sexuálního predátora?

Není to tvoje vina

Annette stále bojuje s pocitem viny. „Sama sobě jsem tím největším nepřítelem,“ přiznává. „Pořád dokola si tu noc přehrávám v mysli. Říkám si, že jsem se měla víc snažit, abych se ubránila. Když mě ale bodnul, úplně mě ochromil strach. Pak už jsem nedokázala udělat nic. Ale myslím, že jsem měla.“

Pocit viny trápí i Natalii. „Neměla jsem být tak důvěřivá,“ vysvětluje. „Rodiče nám stanovili pravidlo, že když si budeme chtít se sestrou hrát venku, musíme zůstat spolu. Já jsem ale neposlechla, a tak jsem vlastně tomu klukovi umožnila, aby mi ublížil. To, co se stalo, moji rodinu hluboce zasáhlo. Cítím se zodpovědná za to, že jsem jim způsobila tolik bolesti. A to mě ničí nejvíc.“

Máš podobné pocity jako Annette nebo Natalie? Jak se s tím můžeš vyrovnat? Pokud jsi byla znásilněna, především měj na mysli, že ty jsi to nechtěla. Někteří lidé takové jednání zlehčují a tvrdí, že „chlapi jsou už zkrátka takoví“ a že oběť znásilnění si o to říkala. Žádná dívka si ale nezaslouží, aby ji někdo znásilnil. Pokud ses stala obětí takového odporného jednání, není to tvoje vina!

Přečíst si toto ujištění je samozřejmě snadné, ale uvěřit mu, může být mnohem těžší. Svoji bolestnou zkušenost si některé dívky nechávají pro sebe a zápasí s pocitem viny i dalšími negativními emocemi. Kdo ale má z tvého mlčení největší užitek? Ty, nebo ten, kdo ti ublížil? Co můžeš udělat, abys pocítila úlevu?

Řekni to někomu

Když spravedlivý Job prožíval hluboké trápení, řekl: „Dám průchod své starosti o sebe. Budu mluvit v hořkosti své duše!“ (Job 10:1) Udělej to stejně. O tom, co se ti stalo, si promluv s někým, komu důvěřuješ. Může ti to pomoct, aby ses s tím naučila žít a abys tísnivé pocity překonala.

Pokud jsi křesťanka, je důležité, abys o tom řekla i sborovým starším. Laskaví pastýři tě můžou svými slovy utěšit a taky ujistit, že jako oběť znásilnění ses hříchu nedopustila ty, ale ten, kdo ti ublížil. Takovou pomoc získala Annette. Říká: „Svěřila jsem se blízké kamarádce a ona mě přesvědčila, abych si promluvila se dvěma staršími ze sboru. Jsem ráda, že jsem to udělala. Několikrát si se mnou popovídali a řekli mi přesně to, co jsem potřebovala slyšet. Ujistili mě, že to nebyla moje vina. Za nic z toho jsem nemohla.“

Když o svém otřesném zážitku i o svých pocitech budeš mluvit, může ti to pomoct, aby tě nestrávil hněv a nezakořenila v tobě zášť. (Žalm 37:8) Můžeš získat úlevu, možná poprvé po několika letech. Něco takového pocítila Natalie, když o zneužití řekla rodičům. Vypráví: „Byli mi oporou a povzbuzovali mě, abych o tom mluvila. To mi pomohlo zmírnit smutek a hněv.“ Natalie taky našla útěchu v modlitbě. Říká: „Pomáhalo mi mluvit o tom s Bohem, zvlášť když jsem cítila, že se nedokážu svěřit nikomu jinému. Bohu můžu říct cokoli. Díky tomu mám vnitřní klid.“ *

Možná i ty si uvědomuješ, že je ‚čas se uzdravovat‘. (Kazatel 3:3) Opři se o dobré přátele, kteří jsou podobně jako sboroví starší ‚úkrytem před větrem a skrýší před dešťovou bouří‘. (Izajáš 32:2) Pečuj o svoje tělesné i duševní zdraví. Dopřej si potřebný odpočinek. A především se spoléhej na Boha veškeré útěchy, který zanedlouho způsobí, že „zločinci budou odříznuti, ale ti, kdo doufají v Jehovu, ti budou vlastnit zemi“. (Žalm 37:9)

[Poznámky pod čarou]

^ 3. odst. Rady uvedené v této kapitole se týkají hlavně holek, ale platí i pro kluky.

^ 7. odst. Někdy je dívka znásilněna klukem, se kterým chodí. Buď ji k sexu donutí násilím, nebo jí dá drogy, aby se tomu nebránila.

^ 10. odst. Další informace najdeš v 2. díle, ve 4. kapitole.

^ 12. odst. Další informace najdeš v 2. díle, v 11. kapitole.

^ 23. odst. Oběti sexuálního násilí někdy trpí těžkou depresí. V takovém případě je moudré poradit se s lékařem. Další informace o tom, jak zvládat tísnivé pocity, najdeš ve 13. a 14. kapitole.

BIBLICKÝ TEXT

„V posledních dnech tu budou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou . . . bez přirozené náklonnosti, . . . bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru.“ (2. Timoteovi 3:1–3)

TIP

Pokud ses stala obětí sexuálního násilí, udělej si seznam biblických veršů, které tě utěší. Můžeš mezi ně zařadit Žalm 37:28; 46:1; 118:5–9; Přísloví 17:17 a Filipanům 4:6, 7.

VÍŠ, ŽE . . . ?

Víc než 90 procent nezletilých, kteří se ve Spojených státech stali obětí sexuálního napadení, znalo totožnost útočníka.

MŮJ PLÁN

Pokud mě trápí pocit viny kvůli tomu, co se stalo, tak ․․․․․

Mámy a/nebo táty se chci zeptat ․․․․․

K ZAMYŠLENÍ

● Jaký užitek budeš mít z toho, když o znásilnění nebo zneužívání někomu řekneš?

● Jaký vliv by na tebe a na druhé mohlo mít to, kdybys mlčela?

[Praporek na straně 232]

„Je hrozně těžké o zneužití mluvit, ale je to ta nejlepší věc, jakou můžeš udělat. Když o tom někomu řekneš, pomůže ti to zbavit se smutku a hněvu a znovu získat sílu.“ Natalie

[Rámeček na straně 230]

„Jestli mě miluješ . . .“

Určitý typ sexuálních predátorů nepoužívá vůči ženám násilí, ale chytře hraje na jejich city. Říkají například: „Každý s někým spí“, „Nikdo na to nepřijde“ nebo, jak bylo uvedeno ve 24. kapitole, „Jestli mě miluješ, tak to uděláš.“ Nenech se oklamat klukem, který se tě snaží přesvědčit, že sex je totéž co láska. Ve skutečnosti mu jde jenom o vlastní uspokojení. Nezáleží mu na tobě ani na tom, abys byla šťastná. Opravdový muž bude naopak dávat tvoje zájmy před svoje vlastní a dokáže se držet Božích morálních měřítek. (1. Korinťanům 10:24) Nejedná s dívkami jako se sexuálními objekty, ale chová se k nim ‚jako k sestrám se vší cudností‘. (1. Timoteovi 5:1, 2)

[Obrázek na straně 233]

Pocity, které v tobě zanechá sexuální zneužití, můžou být příliš těžké na to, abys je nesla sama. Pomůže ti, když o tom někomu řekneš