1., 2. Jaký Jehovův pokyn slyšeli tři z Ježíšových apoštolů a jak na něj zareagovali?

 ZKUS si představit, že by ti sám Jehova dal nějaký pokyn. Jak bys zareagoval? Ať by tě Jehova požádal o cokoli, zřejmě bys neváhal to udělat.

² Něco takového zažili po Pasachu roku 32 n. l. tři z Ježíšových apoštolů – Petr, Jakub a Jan. (Přečti Matouše 17:1–5.) Když byli se svým Pánem na vysoké hoře, dostali vidění, v němž spatřili Ježíše ve slávě, kterou později získal jako nebeský král. Vidění působilo tak realisticky, že do něj Petr chtěl aktivně vstoupit. Zatímco mluvil, zahalil je oblak. Apoštolové potom zřetelně slyšeli něco, co slyšela jen hrstka lidí – hlas všemohoucího Boha. Jehova nejprve potvrdil, že Ježíš je jeho Syn, a potom řekl: „Naslouchejte mu.“ A apoštolové se tímto pokynem řídili. Naslouchali Ježíšovu vyučování a povzbuzovali k tomu i druhé. (Sk. 3:19–23; 4:18–20)

3. Proč si Jehova přeje, abychom naslouchali jeho Synovi, a který námět je proto dobré prozkoumat?

³ Pokyn „naslouchejte mu“ byl do Bible zapsán proto, že z něj můžeme mít užitek i my. (Řím. 15:4) V jakém smyslu? Ježíš je Jehovův mluvčí, a pokaždé když druhé vyučoval, mluvil o věcech, jež nám Jehova chtěl sdělit. (Jan 1:1, 14) Námětem, který Ježíš rozebíral nejčastěji, bylo Boží království – nebeská mesiášská vláda tvořená Kristem Ježíšem a jeho 144 000 spoluvládců. Je proto moudré tento důležitý námět do hloubky prozkoumat. (Zjev. 5:9, 10; 14:1–3; 20:6) Nejdřív se zamyslíme nad tím, proč Ježíš mluvil o Božím království tak často.

4. Jak dával Ježíš najevo, že Království je blízké jeho srdci?

⁴ Boží království je něco, co je blízké Ježíšovu srdci. Proč to můžeme říct? Protože slova jsou jakýmsi oknem do srdce – z toho, o čem člověk mluví, je vidět, co je pro něj opravdu důležité. Sám Ježíš řekl, že „z hojnosti srdce  mluví ústa“. (Mat. 12:34) O Království mluvil při každé příležitosti. Ve čtyřech evangeliích je o této vládě víc než sto zmínek a většinu z nich tvoří Ježíšovy výroky. Království bylo hlavním námětem jeho kázání. Ježíš prohlásil: „Musím oznamovat dobrou zprávu o Božím království také jiným městům, protože k tomu jsem byl vyslán.“ (Luk. 4:43) Se svými učedníky mluvil o Království i potom, co byl vzkříšen. (Sk. 1:3) Ježíš si Království ze srdce vážil, a proto o něm mluvil rád.

5.–7. (a) Jak víme, že Království je blízké Jehovovu srdci? Znázorni to. (b) Jak můžeme ukázat, že Království je blízké také našemu srdci?

⁵ Království je blízké také Jehovovu srdci. Jak to víme? Byl to právě on, kdo Ježíše poslal na zem a kdo je zdrojem všeho, o čem jeho Syn mluvil. (Jan 7:16; 12:49, 50) Kromě toho nechal do čtyř evangelií zapsat zprávu o Ježíšově životě a službě. Co z toho vyplývá?

⁶ Představ si, že dáváš dohromady rodinné album. Na výběr máš z mnoha fotografií, ale do alba se všechny nevejdou. Co uděláš? Musíš se rozhodnout, které použiješ. K takovému albu lze přirovnat evangelia. Jejich pisatelé nezapsali všechno, co Ježíš tady na zemi říkal a dělal. (Jan 20:30; 21:25) Jehova je svým duchem inspiroval, aby z Ježíšových slov a skutků zaznamenali ty, díky nimž můžeme lépe chápat, co bylo účelem jeho služby a co je pro samotného Jehovu nejdůležitější. (2. Tim. 3:16, 17; 2. Petra 1:21) Z toho, že evangelia jsou plná Ježíšových výroků o Božím království, jasně vidíme, že je Jehovovu srdci opravdu blízké. Jehova si přeje, abychom o jeho království věděli co nejvíc.

⁷ Každý z nás by se tedy měl sám sebe zeptat: Je Boží království blízké i mému srdci? Pokud ano, určitě rádi prozkoumáme, co o něm Ježíš říkal – konkrétně čeho Království dosáhne a kdy a jak přijde.

8. Jak Ježíš shrnul, čeho Boží království dosáhne?

⁸ Zamysleme se nad vzorovou modlitbou. Ježíš v ní jednoduše a zároveň působivě shrnul, čeho Království dosáhne. Tuto modlitbu tvoří sedm proseb. První tři se týkají záměru, který Jehova má – posvěcení jeho jména, příchodu jeho království a uskutečnění jeho vůle na zemi stejně jako v nebi. (Přečti Matouše 6:9, 10.) Tyto tři prosby spolu úzce souvisí. Mesiášské království je totiž nástrojem, jehož prostřednictvím Jehova posvětí své jméno a uskuteční svou vůli.

9., 10. (a) V jakém smyslu Boží království přijde? (b) Na splnění kterého biblického slibu se těšíš?

 ⁹ V jakém smyslu Boží království přijde? Když se modlíme „ať přijde tvé království“, vlastně tím prosíme, aby podniklo rozhodné kroky a v plné míře uplatnilo svou moc vzhledem k zemi. Až přijde, odstraní současný zkažený systém, včetně všech lidských vlád, a vytvoří spravedlivý nový svět. (Dan. 2:44; 2. Petra 3:13) Pod vládou Království se celá země stane rájem. (Luk. 23:43) Ti, kdo jsou v Boží paměti, budou vzkříšeni a znovu se setkají se svými blízkými. (Jan 5:28, 29) Poslušní lidé dosáhnou dokonalosti a budou se těšit z věčného života. (Zjev. 21:3–5) Země i nebe nakonec budou v dokonalém souladu – na zemi i v nebi se totiž bude dít Boží vůle. Těšíš se na to, až se tyto krásné biblické sliby stanou skutečností? Pamatuj, že o jejich splnění prosíš pokaždé, když se modlíš o příchod Božího království.

¹⁰ To, že Boží království zatím nepřišlo, je zřejmé. Lidmi utvořené vlády jsou stále u moci a spravedlivý nový svět tu ještě není. Dobrou zprávou ale je, že Boží království už bylo ustanoveno v nebi. Víc si o tom řekneme v následující kapitole. Teď prozkoumáme, kdy mělo být ustanoveno a kdy má přijít.

11. Co Ježíš naznačil?

¹¹ Ježíš naznačil, že Království nebude ustanoveno v prvním století, jak to očekávali někteří z jeho učedníků. (Sk. 1:6) Zamysleme se nad tím, co v rozmezí méně než dvou let řekl ve dvou podobenstvích.

12. Co můžeme vyvodit z podobenství o pšenici a plevelu?

¹² Podobenství o pšenici a plevelu. (Přečti Matouše 13:24–30.) Toto podobenství Ježíš pravděpodobně vyprávěl na jaře roku 31 a svým učedníkům ho vzápětí vysvětlil. (Mat. 13:36–43) Podobenství a jeho význam můžeme shrnout takto: Po smrti apoštolů měl Ďábel mezi pšenici (což jsou „synové království“ neboli pomazaní křesťané) zasít plevel (zdánlivé křesťany). Pšenice i plevel měly růst společně až do žně, což je „závěr systému věcí“. Po začátku žně měl být nejprve vybrán plevel. Potom měla být pšenice shromážděna do zásobárny. Z tohoto podobenství můžeme vyvodit, že Království nebylo ustanoveno v prvním století, ale až po skončení období růstu. Jak se později ukázalo, tím rokem, kdy období růstu skončilo a kdy začala žeň, byl rok 1914.

13. Jak Ježíš ukázal, že za mesiášského krále nebude dosazen ihned po svém návratu do nebe?

 ¹³ Podobenství o minách. (Přečti Lukáše 19:11–13.) Ježíš toto podobenství vyprávěl v roce 33, když naposledy cestoval do Jeruzaléma. Někteří z jeho posluchačů očekávali, že jakmile tam dorazí, ustanoví své království. Ježíš ale chtěl, aby pochopili, že to tak není a že Království bude ustanoveno mnohem později. Sám sebe proto přirovnal k člověku „urozeného původu“, který „cestoval do vzdálené země, aby si zabezpečil královskou moc“. a V Ježíšově případě bylo tou vzdálenou zemí nebe, kde mu jeho Otec měl svěřit královskou autoritu. Ježíš ale věděl, že za mesiášského krále nebude dosazen ihned po svém návratu do nebe. Měl totiž sedět po Boží pravici a čekat, až přijde ten správný čas. Jeho čekání trvalo mnoho staletí. (Žalm 110:1, 2; Mat. 22:43, 44; Hebr. 10:12, 13)

14. (a) Co Ježíš odpověděl na otázku čtyř apoštolů? (b) K jakému závěru můžeme dojít, když vidíme splňování Ježíšova proroctví?

¹⁴ Několik dní předtím než byl Ježíš zabit, se ho čtyři z jeho apoštolů zeptali: „Co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ (Mat. 24:3; Mar. 13:4) Co jim Ježíš odpověděl? Pronesl rozsáhlé proroctví, které je zaznamenané ve 24. a 25. kapitole Matouše. Ježíš se zmínil o různých událostech, ke kterým bude v celosvětovém  měřítku docházet a které budou znamením období jeho přítomnosti. Začátek jeho přítomnosti se měl shodovat s ustanovením jeho království. A vyvrcholení jeho přítomnosti má být totožné s příchodem jeho království. Máme mnoho důkazů, že se Ježíšovo proroctví splňuje od roku 1914. b Tento rok byl tedy začátkem Kristovy přítomnosti a dobou, kdy bylo ustanoveno Království.

15., 16. Na koho se vztahuje vyjádření „tato generace“?

¹⁵ Kdy ale Boží království přijde? Ježíš neřekl, kdy přesně se to stane. (Mat. 24:36) Řekl ale něco, co je pro nás ujištěním, že příchod Království je velmi blízko. Vysvětlil, že Království přijde potom, co „tato generace“ bude svědkem splňování znamení jeho přítomnosti. (Přečti Matouše 24:32–34.) Na koho se vyjádření „tato generace“ vztahuje? Rozeberme si Ježíšova slova podrobněji.

¹⁶ „Tato generace.“ Měl Ježíš na mysli lidi, kteří v něj nevěřili? Ne. Uvažujme o tom, komu svá slova adresoval. Ježíš toto proroctví sdělil několika apoštolům, kteří „k němu soukromě přistoupili“ a kteří měli být už brzy pomazáni svatým duchem. (Mat. 24:3) Zamysleme se také nad kontextem. Předtím než použil slova „tato generace“, řekl: „Učte se od fíkovníku jako podobenství tuto věc: Jakmile jeho mladá ratolest změkne a vyžene listy, víte, že je blízko léto. Podobně vy, až to všechno uvidíte, vězte, že on je blízko u dveří.“ Kdo měl vidět věci, které Ježíš předpověděl, pochopit jejich význam a rozpoznat, že Ježíš „je blízko u dveří“? Měli to být jeho pomazaní následovníci – ne lidé, kteří v něj nevěřili. Vyjádřením „tato generace“ měl tedy Ježíš na mysli své pomazané následovníky.

17. Jaký je význam pojmů „generace“ a „to všechno“?

¹⁷ „Rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.“ Jak se tato slova splní? Abychom na tuto otázku získali odpověď, musíme pochopit význam dvou pojmů: slova „generace“ a výrazu „to všechno“. Slovo „generace“ se často vztahuje na lidi různého věku, jejichž životy se v určitém období překrývají. Generace není nepřiměřeně dlouhá a má svůj konec. (2. Mojž. 1:6) Výraz „to všechno“ zahrnuje všechny předpovězené události, které se mají odehrát během Ježíšovy přítomnosti – od jejího začátku v roce 1914 až do jejího vyvrcholení ve velkém soužení. (Mat. 24:21)

18., 19. Jak rozumíme Ježíšovým slovům o generaci a co z nich můžeme vyvodit?

¹⁸ Jak tedy máme rozumět Ježíšovým slovům o generaci? Tato generace se skládá ze dvou skupin pomazaných křesťanů, jejichž životy se překrývají – v první skupině jsou  pomazaní, kteří viděli, jak se v roce 1914 začalo splňovat Ježíšovo znamení, a ve druhé skupině jsou pomazaní, kteří byli po určitou dobu současníky členů první skupiny. Alespoň někteří z druhé skupiny se dožijí začátku velkého soužení. Tyto dvě skupiny tvoří jednu generaci, protože jejich životy jakožto pomazaných křesťanů se po určitou dobu překrývají. c

¹⁹ Co z toho můžeme vyvodit? Jasně vidíme, jak se po celém světě splňuje znamení Ježíšovy přítomnosti. A pomazaní, kteří jsou ještě naživu a tvoří tuto „generaci“, stárnou. Přesto se někteří z nich dožijí začátku velkého soužení. Máme tedy jistotu, že doba, kdy Boží království přijde a začne vládnout nad zemí, je už velmi blízko. Zažít splnění prosby „ať přijde tvé království“ bude určitě něco úžasného!

20. Jaký důležitý námět rozebírá tato kniha a o čem budeme přemýšlet v následující kapitole?

²⁰ Stále pamatujme na pokyn, který v souvislosti se svým Synem dal sám Jehova, když řekl: „Naslouchejte mu.“ Jako praví křesťané se tímto pokynem ochotně řídíme. Velmi se zajímáme o všechno, co Ježíš říkal o Božím království. Tato kniha rozebírá důležitý námět – čeho už Království dosáhlo a co udělá v budoucnosti. V následující kapitole budeme zkoumat dramatické události, které provázely zrození Božího království v nebi.