Přejít k článku

Přejít na obsah

3. KAPITOLA

Jehova zjevuje svůj záměr

Jehova zjevuje svůj záměr

NÁMĚT KAPITOLY

Jehova postupně odhaluje svůj záměr, ale pouze těm, kdo před ním mají bázeň

1., 2. Jak Jehova zjevuje svůj záměr s lidstvem?

 MILUJÍCÍ rodiče rádi mluví se svými dětmi o věcech, které se jejich rodiny týkají. Neznamená to ale, že jim vždycky řeknou úplně všechno. Sdělí jim pouze to, co děti vzhledem ke svému věku dokážou pochopit.

2 Podobným způsobem Jehova zjevuje svůj záměr s lidstvem. Dělá to postupně a vždy ve správný čas. Krátce si teď shrneme, jak Jehova v průběhu dějin odhaloval pravdu o Království.

Proč je Království zapotřebí?

3., 4. Předurčil Jehova, že dojde ke vzpouře proti jeho autoritě? Vysvětli to.

3 Mesiášské království původně nebylo součástí Jehovova záměru. Proč ne? Protože Jehova nepředurčil, že dojde ke vzpouře proti jeho autoritě. Každému člověku dal totiž svobodnou vůli. Když tedy Adamovi a Evě sděloval svůj záměr s lidstvem, řekl: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi.“ (1. Mojž. 1:28) Zároveň jim však stanovil měřítka toho, co je dobré a co špatné. (1. Mojž. 2:16, 17) Bylo jen na nich, zda budou Bohu věrní. Kdyby oni i jejich potomci věrní byli, Království pod vládou Krista by k uskutečnění Božího záměru nebylo zapotřebí. Na celém světě by dnes žili dokonalí lidé, kteří by uctívali Jehovu.

4 Přestože se Satan, Adam a Eva vzbouřili, Jehova se svého záměru, aby země byla naplněna dokonalými lidmi, nevzdal. Změnil pouze způsob, jak tento záměr uskuteční. Uvažujme o krátkém přirovnání: Aby se vlak dostal do cíle, musí jet po určité trati. Navíc hrozí riziko, že v důsledku cizího zásahu vykolejí. O Jehovově záměru ale nic z toho neplatí. Jakmile ho Jehova oznámí, žádná síla ve vesmíru mu v jeho naplnění nemůže zabránit. (Přečti Izajáše 55:11.) Pokud je obrazně řečeno určitá trať neprůjezdná, k uskutečnění svého záměru použije jinou. a (2. Mojž. 3:14, 15) A pokud uzná za vhodné, sdělí to svým věrným služebníkům.

5. Jak Jehova zareagoval na vzpouru v Edenu?

5 Na situaci v Edenu Jehova zareagoval tak, že do svého záměru zahrnul mesiášské království. (Mat. 25:34) I tak temný okamžik lidských dějin, jakým vzpoura v Edenu byla, Jehova prozářil světlem. Naznačil totiž, že opatří nástroj, jehož prostřednictvím přivede lidstvo k dokonalosti a napraví škody, které Satan způsobil svým nesmyslným pokusem uchvátit moc. (1. Mojž. 3:14–19) Podrobnosti o tomto království však Jehova nezjevil všechny najednou.

Jehova začíná zjevovat pravdu o Království

6. Jaký slib Jehova dal, ale co neodhalil?

6 Už ve svém prvním proroctví Jehova slíbil, že se objeví určité „semeno“, které rozdrtí hadovi hlavu. (Přečti 1. Mojžíšovu 3:15.) Totožnost semene ženy a semene hada však v té době neodhalil. Další podrobnosti o těchto stránkách proroctví začal odkrývat přibližně až po 2 000 letech. b

7. Proč Jehova vyvolil Abrahama a co z toho poznáváme?

7 Jehova rozhodl, že slíbené semeno ženy bude potomkem Abrahama. Vyvolil si ho proto, že Abraham „naslouchal [jeho] hlasu“. (1. Mojž. 22:18) Poznáváme z toho, že Jehova zjevuje svůj záměr pouze těm, kdo před ním mají zdravou bázeň. (Přečti Žalm 25:14.)

8., 9. Jaké skutečnosti o slíbeném semeni Jehova zjevil Abrahamovi a Jákobovi?

8 Když Jehova se svým přítelem Abrahamem mluvil prostřednictvím anděla, poprvé odhalil jednu významnou skutečnost – slíbeným semenem bude člověk. (1. Mojž. 22:15–17; Jak. 2:23) Jak ale rozdrtí hadovi hlavu? A kdo je tím hadem? Odpovědi na tyto otázky Jehova poskytl později.

9 Jehova také rozhodl, že slíbené semeno přijde skrze Abrahamova vnuka Jákoba, muže, který měl pevnou víru. (1. Mojž. 28:13–22) Jeho prostřednictvím pak Jehova zjevil, že semeno bude potomkem Jákobova syna Judy. Jákob předpověděl, že tento Judův potomek dostane „žezlo“, které symbolizuje královskou autoritu, a že „jemu bude patřit poslušnost národů“. (1. Mojž. 49:1, 10) Tímto prohlášením dal Jehova najevo, že slíbené semeno bude králem.

10., 11. Proč Jehova odhalil svůj záměr Davidovi a Danielovi?

10 Další podrobnosti o svém záměru Jehova zjevil přibližně o 650 let později králi Davidovi, který byl Judovým potomkem. Jehova označil Davida za „muže příjemného svému srdci“. (1. Sam. 13:14; 17:12; Sk. 13:22) David měl před Bohem zdravou bázeň, a Jehova se proto rozhodl uzavřít s ním smlouvu, ve které mu slíbil, že jeden z jeho potomků bude panovat věčně. (2. Sam. 7:8, 12–16)

11 Asi o 500 let později Jehova prostřednictvím proroka Daniela odhalil přesný rok, kdy se Mesiáš neboli Pomazaný objeví na zemi. (Dan. 9:25, poznámka pod čarou) Jehova o Danielovi řekl, že je „někdo velmi žádoucí“. Proč? Protože Jehovu hluboce ctil a věrně mu sloužil. (Dan. 6:16; 9:22, 23)

12. Jaký pokyn Daniel dostal a proč?

12 Přestože Daniela a další věrné proroky Jehova inspiroval k tomu, aby o slíbeném Mesiášovi odhalili desítky podrobností, oni sami plně nerozuměli tomu, co napsali. Tehdy totiž ještě nepřišel Jehovův čas. Například když Daniel ve vidění spatřil ustanovení Božího království, dostal pokyn, aby toto proroctví zapečetil až do doby, kterou Jehova určil a kdy se mělo pravé poznání rozhojnit. (Dan. 12:4)

Prostřednictvím Daniela a dalších věrných mužů Jehova odhaloval podrobnosti o mesiášském království

Ježíš objasňuje další stránky Božího záměru

13. (a) Kdo se stal slíbeným semenem? (b) Jak Ježíš objasnil proroctví zapsané v 1. Mojžíšově 3:15?

13 Který Davidův potomek se měl stát slíbeným semenem a tím, kdo bude vládnout jako král? Jehova dal jasně najevo, že je to Ježíš. (Luk. 1:30–33; 3:21, 22) Když Ježíš zahájil svou službu, bylo to jako obrazný východ slunce. Právě on totiž objasnil řadu stránek Božího záměru. (Mat. 4:13–17) Například tím, že Ďábla označil za zabijáka a otce lži, jednoznačně ukázal, kdo je had zmíněný v 1. Mojžíšově 3:14, 15. (Jan 8:44) Prostřednictvím zjevení, které dostal Jan, Ježíš potvrdil, že „ten prahad“ je „nazýván Ďábel a Satan“. c (Přečti Zjevení 1:1; 12:9.) Také ukázal, jak on – slíbené semeno – naplní proroctví z Edenu a jednou provždy Satana zničí. (Zjev. 20:7–10)

14.–16. Dokázali Ježíšovi učedníci v prvním století pokaždé pochopit význam toho, co jejich Pán řekl? Uveď příklady.

14 Jak jsme si ukázali v 1. kapitole této knihy, Ježíš mluvil o Království často. Ne vždy ale vysvětlil všechny podrobnosti, na které se učedníci ptali. A i když určité podrobnosti uvedl, někdy to trvalo celá staletí, než jeho následovníci začali chápat význam toho, co jejich Pán řekl. Uveďme si několik příkladů.

15 V roce 33 Ježíš jasně ukázal, že jeho spoluvládci budou vzati ze země a budou žít jako duchovní bytosti v nebi. Učedníci to ale nejdřív nepochopili. (Dan. 7:18; Jan 14:2–5) V témže roce Ježíš ve svých podobenstvích naznačil, že Království bude ustanoveno až dlouho po jeho návratu do nebe. (Mat. 25:14, 19; Luk. 19:11, 12) Ani této důležité myšlence učedníci neporozuměli a po Ježíšově vzkříšení se ho ptali: „Obnovíš Izraeli království v tomto čase?“ Ježíš jim ale v tu chvíli žádné další podrobnosti nesdělil. (Sk. 1:6, 7) Při jiné příležitosti mluvil o tom, že se objeví „jiné ovce“, které nebudou součástí „malého stáda“ jeho spoluvládců. (Jan 10:16; Luk. 12:32) Totožnost těchto dvou skupin Kristovi následovníci správně pochopili až řadu let potom, co bylo Království v roce 1914 ustanoveno.

16 Během své pozemské služby Ježíš mohl učedníkům říct mnoho věcí. Věděl ale, že některé by v té době nebyli „schopni snést“. (Jan 16:12) Ukázali jsme si tedy, že v prvním století byla v souvislosti s Královstvím zjevena řada skutečností. Ale na to, aby se pravé poznání rozhojnilo, ještě nepřišel ten správný čas.

Pravé poznání se rozhojňuje v čase konce

17. Co musíme dělat, abychom rozuměli pravdě o Království, ale co kromě toho potřebujeme?

17 Jehova Danielovi slíbil, že během „času konce“ se „mnozí . . . budou toulat, a pravé poznání“ Božího záměru se rozhojní. (Dan. 12:4) Ti, kdo chtějí takové poznání získat, musí vynakládat velké úsilí. Jeden slovník uvádí, že tvar hebrejského slovesa „toulat se“ navozuje představu někoho, kdo velmi pečlivě a důkladně zkoumá nějakou knihu. Ať bychom ale Bibli zkoumali sebepečlivěji, pravdě o Království bychom nedokázali porozumět, kdyby nám to Jehova neumožnil. (Přečti Matouše 13:11.)

18. Jak ti, kdo mají bázeň před Jehovou, projevují víru a pokoru?

18 Skutečnosti týkající se Království Jehova postupně zjevoval nejen v době před rokem 1914, ale dělá to i dnes, během času konce. Jak si ukážeme ve 4. a 5. kapitole této knihy, v posledních sto letech museli Boží služebníci v mnoha případech své porozumění upravit. Znamená to snad, že nemají Jehovovu podporu? Naopak, Jehova jejich úsilí žehná. Je to proto, že lidé, kteří před ním mají bázeň, projevují dvě vlastnosti, kterých si Bůh cení – víru a pokoru. (Hebr. 11:6; Jak. 4:6) Jehovovi služebníci mají víru v to, že všechny sliby zapsané v Božím Slově se splní. A zároveň pokorně připouštějí, že někdy přesně nerozuměli tomu, jak k jejich splnění dojde. Jejich pokorný postoj je patrný z vyjádření, které bylo uvedeno ve Strážné věži z 1. března 1925: „Víme, že Pán je svým vlastním vykladačem – že své Slovo bude svému lidu vysvětlovat svým vlastním způsobem a ve svůj čas.“

„Pán . . . své Slovo bude svému lidu vysvětlovat svým vlastním způsobem a ve svůj čas.“

19. Co nám Jehova dovoluje a proč?

19 Když bylo Království v roce 1914 ustanoveno, Boží služebníci měli jen „částečné poznání“ o tom, jak se proroctví ohledně této vlády splní. (1. Kor. 13:9, 10, 12) V upřímné touze, aby se Boží sliby uskutečnily co nejdřív, občas došli k nesprávným závěrům. V průběhu let se ukázalo, jak moudré bylo vyjádření ve Strážné věži, z níž jsme citovali v předchozím odstavci: „Zdá se, že je rozumné řídit se touto zásadou: Proroctví můžeme porozumět až potom, co se splní, nebo v průběhu jeho splňování.“ Dnes, hluboko v čase konce, se řada proroctví o Království už splnila nebo se právě plní. Protože Boží služebníci jsou pokorní a nechávají se usměrňovat, Jehova jim dovoluje, aby jeho záměru rozuměli stále lépe. Pravé poznání se skutečně rozhojňuje.

Úpravy porozumění jsou pro Boží lid zkouškou

20., 21. Jak křesťané v prvním století reagovali na změny porozumění?

20 Ve chvíli, kdy Jehova upravuje naše pochopení pravdy, se ukáže, co máme v srdci. Podnítí nás víra a pokora k tomu, abychom změnu přijali? Podobnou zkouškou procházeli i křesťané v polovině prvního století. Zkus si představit, že v té době žiješ a jsi křesťan židovského původu. Máš hlubokou úctu k Mojžíšovu zákonu a jsi hrdý na to, že patříš k izraelskému národu. Teď ale přijde inspirovaný dopis od apoštola Pavla, ve kterém je řečeno, že Zákon už není závazný a že Jehova přirozený Izrael zavrhl a místo něj shromažďuje duchovní Izrael, který je tvořen Židy i lidmi z národů. (Řím. 10:12; 11:17–24; Gal. 6:15, 16; Kol. 2:13, 14) Jak na to zareaguješ?

21 Pokorní křesťané Pavlova inspirovaná slova přijali a Jehova jim žehnal. (Sk. 13:48) Jiní tyto změny nesli nelibě a chtěli se držet vlastního porozumění. (Gal. 5:7–12) Jednotlivci, kteří svůj postoj nezměnili, přišli o příležitost stát se Kristovými spoluvládci. (2. Petra 2:1)

22. Jak vnímáš úpravy porozumění Božímu záměru?

22 Naše porozumění pravdě o Království Jehova v posledních desítkách let dál zpřesňuje. Například nám pomohl lépe pochopit, kdy mají být ovce neboli budoucí poddaní tohoto království odděleni od kozlů, tedy od těch, kdo Božímu poselství nechtějí naslouchat. Také nám odhalil, kdy má být naplněn počet 144 000 pomazaných, co znamenají Ježíšova podobenství o Království a kdy mají být poslední z pomazaných vzati do nebe. d Jak na tato upřesnění reaguješ? Posiluje to tvoji víru? Považuješ tyto úpravy za doklad toho, že Jehova své pokorné služebníky dál vyučuje? Myšlenky v této knize posílí tvé přesvědčení, že těm, kdo před ním mají bázeň, Jehova postupně zjevuje svůj záměr.

a Boží jméno je tvarem hebrejského slovesa, které znamená „stát se“. Z tohoto jména vyplývá, že Jehova plní své sliby. Viz rámeček „Význam Božího jména“ ve 4. kapitole.

b Přestože nám 2 000 let, které uplynuly mezi životem Adama a Abrahama, může připadat jako dlouhá doba, musíme pamatovat na to, že lidé tehdy žili mnohem déle. Doba 2 000 let představovala délku pouhých čtyř životů. Adamův život se překrýval s životem Noemova otce Lameka. Lamekův život se překrýval s životem Noemova syna Sema. A Semův život se překrýval s životem Abrahama. (1. Mojž. 5:5, 31; 9:29; 11:10, 11; 25:7)

c Jméno „Satan“ se v Hebrejských písmech vyskytuje 18krát. V Křesťanských řeckých písmech se ale objevuje víc než 30krát. Vysvětlení spočívá v tom, že Hebrejská písma nekladou na Satana příliš velký důraz, ale spíš se zaměřují na určení totožnosti Mesiáše. Když Mesiáš přišel, plně odhalil, kým Satan je. A právě o tom nacházíme zprávy v Křesťanských řeckých písmech.

d Rozbor některých těchto upřesnění je uveden ve Strážné věži z 15. října 1995, strany 23–28; z 15. ledna 2008, strany 20–24; z 15. července 2008, strany 17–21, a z 15. července 2013, strany 9–14.