Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

WETA 10

Ahọlu lọ Klọ́ Hodotọ Etọn lẹ Wé to Gbigbọ-Liho

Ahọlu lọ Klọ́ Hodotọ Etọn lẹ Wé to Gbigbọ-Liho

NUHE WETA LỌ BẸHẸN

Nuhewutu Jesu do klọ́ hodotọ etọn lẹ wé to gbigbọ-liho po lehe e wàmọ do po

1-3. Etẹwẹ Jesu wà to whenue e mọdọ tẹmpli lọ to yinyin hinhẹnflu?

JESU tindo sisi na tẹmpli he to Jelusalẹm lọ taun, na e yọ́n nuhe tẹmpli lọ nọtena. E ko yin ahọnkan sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn to aigba ji na whenu dindẹn. Ṣigba, sinsẹ̀n-bibasi enẹ—yèdọ sinsẹ̀n-bibasi hlan Jiwheyẹwhe wiwe lọ, Jehovah—dona yin wiwe-ṣeke. Enẹwutu, yí nukun homẹ tọn do pọ́n nuhe na ko yin numọtolanmẹ Jesu tọn to whenue e biọ tẹmpli mẹ to azán 10tọ Nisan owhe 33 W.M. tọn bo mọdọ yè to hinhẹn ẹn flu. Etẹwẹ to jijọ?—Hia Matiu 21:12, 13.

2 To Awánu Kosi lẹ tọn mẹ, ajọwatọ po akuẹdiọtọ nukunkẹnnọ lẹ po to titafú sinsẹ̀n-basitọ lẹ he wá nado basi nunina hlan Jehovah. * Jesu “yàn mẹhe to nusà po mẹhe to nuhọ̀ to tẹmpli lọ mẹ lẹpo po jẹgbonu, e sọ takitina tafo akuẹdiọtọ lẹ . . . tọn lẹ.” (Yijlẹdo Nẹhemia 13:7-9 go.) E gblewhẹdo dawe ṣejannabinọ enẹlẹ, na yé diọ ohọ̀ Otọ́ etọn tọn zun “odò jaguda lẹ tọn” wutu. Gbọnmọ dali, Jesu do sisi he e tindo na tẹmpli lọ po nuhe e nọtena po hia. Sinsẹ̀n-bibasi hlan Otọ́ etọn dona yin hinhẹn do wiwe ji!

3 To owhe kanweko susu godo whenue Jesu yin zizedo ofìn ji taidi Ahọlu Mẹsia, e sọ klọ́ tẹmpli de wé—yèdọ tẹmpli de he bẹ mẹhe jlo na basi sinsẹ̀n hlan Jehovah to aliho he Ewọ kẹalọyi de mẹ lẹpo hẹn. Tẹmpli tẹwẹ e klọ́we to whenẹnu?

Klọ́we “Visunnu Levi Tọn lẹ” Tọn

4, 5. (a) Nawẹ hodotọ yiamisisadode Jesu tọn lẹ yin alọgọna nado basi vọjlado lẹ bo yin kiklọ́we sọn 1914 jẹ bẹjẹeji 1919 tọn gbọn? (b) Be vọjlado po klọ́we omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn po ko wá vivọnu niyẹn ya? Basi zẹẹmẹ.

4 Dile mí mọ to Weta 2tọ owe ehe tọn mẹ do, to whenue Jesu yin zizedo ofìn ji to 1914 godo, ewọ po Otọ́ etọn po wá nado gbeje tẹmpli gbigbọmẹ tọn lọ pọ́n—yèdọ tito he yin bibasi na sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke. * Taidi kọdetọn de, Ahọlu lọ mọdọ Klistiani yiamisisadode lẹ, enẹ wẹ “visunnu Levi tọn lẹ” tindo nuhudo vọjlado po klọ́we po tọn. (Mal. 3:1-3) Sọn 1914 jẹ bẹjẹeji 1919 tọn, Jehovah, yèdọ Gànkọ̀ntọ lọ, na dotẹnmẹ omẹ etọn lẹ nado jugbọn whlepọn po awusinyẹnnamẹnu voovo lẹ po mẹ, ehe gọalọna yé nado basi vọjlado podọ nado klọ́ yé wé. Mí dopẹ́ dọ mẹyiamisisadode enẹlẹ luntọ́n sọn mẹtẹnpọn sinsinyẹn lọ lẹ mẹ bọ yé pọnte dogọ, podọ yé to jejeji nado do godonọnamẹ yetọn hia Ahọlu Mẹsia!

5 Be vọjlado po klọ́we omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn po ko wá vivọnu niyẹn ya? Lala. To azán godo tọn lẹ gblamẹ, Jehovah zindonukọn nado to Ahọlu Mẹsia yizan nado to alọgọna hodotọ etọn lẹ na yé nido yin wiwe bo gbọṣi tẹmpli gbigbọmẹ tọn lọ mẹ. To weta awe he bọdego lẹ mẹ, mí na mọ lehe e ko gọalọna yé nado basi vọjlado lẹ to walọyizan-liho podọ to titobasinanu-liho do. Ṣigba jẹnukọn whẹ́, mì gbọ mí ni dọhodo klọ́we gbigbọmẹ tọn ji. Yise mítọn na lodo eyin mí gbadopọnna nuhe Jesu ko wà—to aliho tlọlọ po dehe ma to tlọlọ lẹ po mẹ—nado gọalọna hodotọ etọn lẹ nado gbọṣi wiwe ji to gbigbọ-liho.

“Mì Hẹn Mìde do Wiweji”

6. Nawẹ gbedide he Jehovah na Juvi he to kanlinmọgbenu lẹ gọalọna mí nado mọnukunnujẹ nuhe wiwejininọ to gbigbọ-liho bẹhẹn mẹ gbọn?

6 Etẹwẹ klọ́we gbigbọmẹ tọn yin? Nado na gblọndo kanbiọ enẹ tọn, mì gbọ mí ni gbadopọnna nuhe Jehovah dọna Juvi lẹ dile yé jlo na tọ́n sọn kanlinmọgbenu to Babilọni to owhe kanweko ṣidopotọ J.W.M. (Hia Isaia 52:11.) Whẹwhinwhẹ́n tintan he wutu yé lẹkọ jei Jelusalẹm wẹ nado vọ́ tẹmpli lọ gbá bo vọ́ sinsẹ̀n-bibasi nugbo hẹngọwa. (Ẹzla 1:2-4) Jehovah jlo dọ omẹ etọn lẹ ni jo nuhe gando sinsẹ̀n Babilọni tọn go lẹpo do dọ́n. Doayi gbedide debọdo-dego he e na yé lẹ go dọmọ: “Mì doalọ onú mawé depope go blo,” “mì tọ́n sọn ṣẹnṣẹn etọn” podọ “mì hẹn mìde do wiweji.” Sinsẹ̀n-bibasi lalo ma dona hẹn sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke hlan Jehovah flu. To whelọnu lo, tadona tẹ kọ̀n wẹ mí sọgan wá? Nado nọ wiweji to gbigbọ-liho, mí dona nọla na nuplọnmẹ po aṣa sinsẹ̀n lalo tọn lẹ po.

7. Asisa tẹwẹ Jesu ko yizan nado gọalọna hodotọ etọn lẹ nado gbọṣi wiweji to gbigbọ-liho?

7 Ojlẹ vude to whenue Jesu yin zizedo ofìn ji taidi Ahọlu godo, e wleawuna asisa he họnwun de, ehe e ko yizan nado gọalọna hodotọ etọn lẹ nado nọ wiweji to gbigbọ-liho. Asisa enẹ wẹ afanumẹ nugbonọ podọ nuyọnẹntọ lọ, he Klisti de to 1919. (Mat. 24:45) To owhe enẹ mẹ, Biblu Plọntọ lẹ ko klọ́ yede wé sọn sinsẹ̀n-nuplọnmẹ lalo susu mẹ. Etomọṣo, yé gbẹ́ tindo nuhudo klọ́we delẹ tọn to gbigbọ-liho. Klisti yí afanumẹ nugbonọ etọn zan nado hẹn hùnwhẹ po aṣa voovo he hodotọ etọn lẹ dona jodo lẹ po họnwun na yé vudevude. (Howh. 4:18) Mì gbọ mí ni gbadopọnna apajlẹ delẹ.

Be Klistiani lẹ Dona Nọ Dù Hùnwhẹ Noẹli Tọn Wẹ Ya?

8. Etẹwẹ Biblu Plọntọ lẹ ko yọnẹn gando Noẹli go sọn whenu dindẹn die, ṣogan etẹwẹ yé ma mọdọ emilẹ dona wà?

8 E ko dẹn bọ Biblu Plọntọ lẹ mọdọ hùnwhẹ kosi tọn de wẹ Noẹli yin podọ Jesu ma yin jiji to 25 décembre. Atọ̀họ̀-Nuhihọ̀ lọ Tọn [Glẹnsigbe] décembre 1881 tọn dọmọ: “Kosi livi susu wẹ yin hinhẹn biọ ṣọṣi mẹ. Ṣigba to adà susu mẹ, yinkọ lọ poun wẹ diọ, na yẹwhenọ kosi lẹ wá lẹzun yẹwhenọ klistiani lẹ bọ hùnwhẹ kosi tọn lẹ nọ wá yin yiylọ po yinkọ klistiani tọn lẹ po—Noẹli yin dopo to hùnwhẹ ehelẹ mẹ.” To 1883, Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn [Glẹnsigbe] dọ to hosọ lọ “Whetẹnu Wẹ Jesu Yin Jiji?” glọ dọ e taidi dọ bẹjẹeji octobre tọn wẹ Jesu yin jiji. * Ṣogan, Biblu Plọntọ lẹ ma mọdọ emilẹ dona doalọtena Noẹli dùdù to ojlẹ enẹ mẹ. Hagbẹ Whẹndo Bẹtẹli Brooklyn tọn lẹ lọsu tlẹ zindonukọn nado nọ dù hùnwhẹ lọ. Ṣigba, nulẹ jẹ didiọ ji to 1926 godo. Etẹwutu?

9. Etẹ go wẹ Biblu Plọntọ lẹ wá doayi gando Noẹli go?

9 To whenue Biblu Plọntọ lẹ ko yí sọwhiwhe do gbadopọnna whẹho lọ kitokito godo, yé wá mọdọ Noẹli po aṣa he gandego lẹ po nọ de yẹyi sọn Jiwheyẹwhe go taun. Hosọ lọ “Bẹjẹeji Noẹli Tọn,” to L’Âge d’Or [Glẹnsigbe] 14 décembre 1927 tọn mẹ dohia dọ Noẹli yin hùnwhẹ kosi tọn de bo sinai do gbẹdudu ji bosọ nọ bẹ boṣiọ-sinsẹ̀n hẹn. Hosọ lọ hẹn ẹn họnwun dọ Klisti ma degbe dọ yè ni dù hùnwhẹ lọ bo dotana po hodidọ ayidego tọn ehe po gando Noẹli go dọmọ: “Nugbo lọ dọ aihọn, agbasalan po Lẹgba po jlo dọ ni zindonukọn bo nọ yin dùdù . . . yin kunnudenu devo he họnwun dọ mẹhe klan yede do wiwe mlẹnmlẹn na sinsẹ̀nzọn Jehovah tọn lẹ ma dona nọ dù i.” Enẹwutu, whẹndo Bẹtẹli tọn masọ dù Noẹli to décembre owhe enẹ tọn mẹ ba—mọ yé masọ dù i gbede ba!

10. (a) Zẹẹmẹ gigọ́ tẹwẹ yin bibasi gando Noẹli go to décembre 1928? (Sọ pọ́n apotin lọ “ Noẹli, Bẹjẹeji po Lẹndai Etọn Po.”) (b) Avase tẹlẹ wẹ yin nina omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ gando hùnwhẹ devo he yè dona dapana lẹ go? (Pọ́n apotin lọ “ Whedudu po Hùnwhẹ Devo lẹ po Didegbà.”)

10 To owhe he bọdego mẹ, Biblu Plọntọ lẹ mọ zẹẹmẹ gigọ́ yí gando Noẹli go. To 12 décembre 1928, Mẹmẹsunnu Richard H. Barber, he nọ wazọ́n to tatọ́-tẹnnọ, na hodidọ de to ladio ji he hùngona fie hùnwhẹ mawé ehe bẹjẹeji sọn. Nawẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ yinuwa gando anademẹ họnwun he wá sọn tatọ́-tẹnnọ lọ go gbọn? Mẹmẹsunnu Charles Brandlein flin whenue ewọ po whẹndo etọn po doalọtena Noẹli dùdù bo dọmọ: “Be e vẹawuna mí nado jo onú kosi tọn enẹlẹ do wẹ ya? Paali! . . . E taidi nado de awù he kudiho de bo ze e dlan.” Mẹmẹsunnu Henry A. Cantwell he wá sẹ̀n taidi nugopọntọ tomẹyitọ do gbigbọ mọnkọtọn hia bo dọmọ: “Homẹ mítọn hùn dọ mí ko gbẹkọ nude go nado do owanyi mítọn na Jehovah hia.” Hodotọ nugbonọ Klisti tọn lẹ wleawufo nado basi diọdo he jẹ lẹ bo ma tindo mahẹ to hùnwhẹ he wá sọn sinsẹ̀n-bibasi mawé mẹ de mẹ. *Joh. 15:19; 17:14.

11. Nawẹ mí sọgan do godonọnamẹ mítọn hia Ahọlu Mẹsia gbọn?

11 Apajlẹ dagbe nankọ die Biblu Plọntọ nugbonọ enẹlẹ zedai na mí! Dile mí to nulẹnpọn do apajlẹ yetọn ji, mí na wà dagbe nado kanse míde dọmọ: ‘Eyin afanumẹ lọ na anademẹ de, nawẹ n’nọ yinuwa gbọn? Be n’nọ kẹalọyi i po pinpẹn-nutọn-yinyọnẹn po bo nọ yí i do yizan mẹ ya?’ Eyin mí desọn ojlo mẹ bo setonu, mí nọ do godonọnamẹ mítọn na Ahọlu Mẹsia hia, mẹhe to afanumẹ nugbonọ lọ yizan nado na mí núdùdù gbigbọmẹ tọn to ojlẹ sisọ mẹ.—Owalọ 16:4, 5.

Be Klistiani lẹ Dona Nọ Yí Satin Zan Wẹ Ya?

Ohia satin po jẹgbakun po he topọ tọn (Pọ́n hukan 12 po 13 po)

12. Na owhe susu, nukun tẹwẹ Biblu Plọntọ lẹ nọ yí do pọ́n satin?

12 Na owhe susu, Biblu Plọntọ lẹ pọ́n satin hlan taidi yẹhiadonu sinsẹ̀n Klistiani tọn he yin alọkẹyi de. E họnwun na yé dọ yè ma dona basi sinsẹ̀n hlan satin, na yé yọnẹn dọ boṣiọ-sinsẹ̀n ma sọgbe. (1 Kọl. 10:14; 1 Joh. 5:21) To bẹjẹeji 1883 tọn, Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn [Glẹnsigbe] dọ madoadúdẹji dọ “osùnú wẹ boṣiọ-sinsẹ̀n lẹpo yin na Jiwheyẹwhe.” Etomọṣo to tintan whenu, Biblu Plọntọ lẹ ma mọ nudepope jẹagọ to satin yiyizan mẹ. Di apajlẹ, yé nọ yí awagun do dó ohia satin po jẹgbakun po he topọ tọn de taidi ohia mẹdohia tọn yetọn. Zẹẹmẹ he e tindo na yé wẹ yindọ, eyin yé yin nugbonọ kakajẹ okú, yé na mọ jẹgbakun ogbẹ̀ tọn yí. Bẹsọn 1891, ohia satin po jẹgbakun po he topọ tọn de nọ sọawuhia to wepa Atọ̀họ̀-Nuhihọ́ lọ Tọn ji.

13. Zẹẹmẹ he họnwun tẹwẹ yin bibasi na hodotọ Klisti tọn lẹ gando yizan satin tọn go? (Sọ pọ́n apotin lọ “ Zẹẹmẹ He Họnwun lẹ Gando Yizan Satin Tọn Go.”)

13 Biblu Plọntọ lẹ yí nukun nujọnu tọn do pọ́n ohia satin po jẹgbakun po he topọ tọn lọ. Ṣigba, bẹsọn vivọnu owhe 1920 lẹ tọn, yè jẹ zẹẹmẹ he họnwun lẹ basi ji do yizan satin tọn ji na hodotọ Klisti tọn lẹ. To whenue Mẹmẹsunnu Grant Suiter, he wá sẹ̀n taidi dopo to Hagbẹ Anademẹtọ lọ mẹ, to nulẹnpọn do plidopọ 1928 tọn he yin bibasi to Detroit, Michigan to États-Unis ji, e flin dọmọ: “To plidopọ lọ ji, e ma yindọ ohia satin po jẹgbakun po he topọ tọn yin didohia taidi nuhe ma yin dandannu kẹdẹ wẹ gba, ṣigba taidi awuhiọnu.” To owhe kleun he bọdego lẹ gblamẹ, zẹẹmẹ he họnwun lẹ yin bibasi deji dogọ. E họnwun dọ satin ma dona nọ yin yiyizan to sinsẹ̀n-bibasi he wé-ṣeke to gbigbọ-liho de mẹ.

14. Nawẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ kẹalọyi zẹẹmẹ debọdo-dego he họnwun he yin bibasi gando satin go gbọn?

14 Nawẹ omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ kẹalọyi zẹẹmẹ debọdo-dego he họnwun he yin bibasi gando satin go gbọn? Be yé zindonukọn nado to ohia satin po jẹgbakun po he topọ tọn he yé yiwanna taun lọ yizan wẹ ya? Lela Roberts, he yin devizọnwatọ Jehovah tọn whenu dindẹn tọn de flin dọmọ: “E ma vẹawuna mí nado jo yizan etọn do to whenue nuhe e nọtena wá họnwun na mí.” Mẹmẹyọnnu nugbonọ devo, Ursula Serenco dọ numọtolanmẹ mẹsusu tọn dọmọ: “Mí wá mọdọ ohia kosi tọn de wẹ nuhe mí nọ pọnhlan dai taidi yẹhiadonu kavi ohia okú Oklunọ mítọn tọn po dohia mẹdezejo Klistiani tọn mítọn po tọn yin. To kọndopọ mẹ hẹ Howhinwhẹn lẹ 4:18, homẹ mítọn hùn dọ ali lọ to yinyin hinhẹn họnwun dogọ.” Hodotọ nugbonọ Klisti tọn lẹ ma jlo nado doalọ to aṣa sinsẹ̀n lalo tọn he yin mawé lẹ mẹ paali!

15, 16. Nawẹ mí sọgan dohia dọ mí magbe nado hẹn awánu aigba ji tọn tẹmpli gbigbọmẹ tọn Jehovah tọn do wiwe ji gbọn?

15 Gbemima dopolọ wẹ mí tindo to egbehe. Mí yọnẹn dọ Klisti ko to asisa he họnwun de yizan—enẹ wẹ afanumẹ nugbonọ podọ nuyọnẹntọ etọn—nado gọalọna hodotọ etọn lẹ nado gbọṣi wiweji to gbigbọ-liho. Enẹwutu, to whenue núdùdù gbigbọmẹ tọn he mí mọyi na mí avase gando hùnwhẹ, aṣa po nuyiwa he sinsẹ̀n-bibasi lalo ko hẹnflu lẹ po go, mí nọ setonu bo nọ yinuwa to afọdopolọji. Taidi mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu mítọn lẹ po he nọgbẹ̀ to bẹjẹeji tintin tofi Klisti tọn whenu, mí magbe nado hẹn awánu aigba ji tọn tẹmpli gbigbọmẹ tọn Jehovah tọn do wiweji.

16 To azán godo tọn lẹ gblamẹ, Klisti ko sọ to nuyiwa to aliho he ma yin tlọlọ lẹ mẹ nado basi hihọ́na agun omẹ Jehovah tọn lẹ tọn sọn mẹhe sọgan hẹn agun lọ lẹ flu to gbigbọ-liho lẹ si. Nawẹ e ko wà ehe gbọn? Mì gbọ mí ni pọ́n.

‘Mẹylankan lẹ Kinklandovo Na Dodonọ Lẹ’

17, 18. To apajlẹ odọ̀-gbó tọn lọ mẹ, etẹwẹ onú ehelẹ nọtena (a) odọ̀-gbó lọ yìnyìn, (b) “whèvi wunmẹ lẹpo bibẹpli,” (c) whèvi he yọ́n lẹ bibẹdo ohà mẹ, podọ (d) whèvi he ma yọ́n lẹ bibẹ dlan?

17 Nukun Ahọlu Jesu Klisti tọn lẹ to agun omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn ji lẹdo aihọn pé. To aliho he mí ma sọgan yí nukun do mọ tlọlọ lẹ mẹ, Klisti po angẹli lẹ po ko to azọ́n klandovo tọn de wà. Jesu basi zẹẹmẹ azọ́n ehe tọn to apajlẹ odọ̀-gbó tọn he e na mẹ. (Hia Matiu 13:47-50.) Etẹwẹ yin zẹẹmẹ apajlẹ ehe tọn?

Odọ̀-gbó lọ zẹẹmẹdo yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn he to yìyì to ohù he nọtena gbẹtọvi lẹ mẹ (Pọ́n hukan 18)

18 “Odọ̀-gbó de . . . yìnyìn do hùmẹ.” Odọ̀-gbó lọ zẹẹmẹdo yẹwhehodidọ Ahọluduta lọ tọn he to yìyì to ohù he nọtena gbẹtọvi lẹ mẹ. ‘Whèvi wunmẹ lẹpo bibẹpli.’ Wẹndagbe lọ nọ dọ̀n gbẹtọ wunmẹ lẹpo—mẹhe nọ ze afọdide lẹ nado lẹzun Klistiani nugbo lẹ, gọna mẹsusu devo lẹ he nọ do ojlo hia to tintan whenu, amọ́ yé ma nọ do teninọ yetọn gando sinsẹ̀n-bibasi wiwe-ṣeke go hia. * ‘Dehe yọ́n lẹ bibẹ do ohà mẹ.’ Ahunjijlọnọ lẹ nọ yin bibẹpli do agun he nọtena ohà lẹ mẹ, yèdọ fie yé sọgan basi sinsẹ̀n wiwe hlan Jehovah te. Whèvi he “ma yọ́n lẹ” bibẹ dlan. To azán godo tọn lẹ gblamẹ, Klisti po angẹli lẹ po ko to “mẹylankan lẹ [klan] dovo na dodonọ lẹ.” * Taidi kọdetọn de, mẹhe ma tindo ninọmẹ ahun mẹ tọn dagbe lẹ—vlavo mẹhe ma jlo na gbẹkọ nuyise po aṣa he ma sọgbe lẹ po go lẹ—ma yin dotẹnmẹ na nado hẹn agun lẹ flu. *

19. Etẹwẹ yin numọtolanmẹ towe gando nuhe Klisti ko to wiwà nado basi hihọ́na wiwejininọ gbigbọmẹ tọn omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn po wiwe-yinyin sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn po go?

19 Be e ma yin jidenamẹnu nado yọnẹn dọ Ahọlu mítọn, Jesu Klisti to hihọ́ basina mẹhe to nukunpedomẹgo etọn glọ lẹ ya? Podọ be e ma yin homẹmiọnnamẹnu nado yọnẹn dọ zohunhun etọn na sinsẹ̀n-bibasi nugbo—po sinsẹ̀n-basitọ nugbo lẹ po—gbẹ́ sinyẹn dile e te do to whenue e klọ́ tẹmpli lọ wé to owhe kanweko tintan W.M. ya? Lehe mí dopẹ́ do sọ dọ Klisti ko to azọ́nwa nado basi hihọ́na wiwejininọ gbigbọmẹ tọn omẹ Jiwheyẹwhe tọn lẹ tọn po wiwe-yinyin sinsẹ̀n-bibasi nugbo tọn po! Mí sọgan do godonọnamẹ mítọn hia Ahọlu lọ po Ahọluduta etọn po gbọn didapana kanṣiṣa depope tintindo hẹ sinsẹ̀n lalo dali.

^ huk. 2 Akuẹ tangan de wẹ Ju he wá finẹ lẹ dona nọ yí do sú takuẹ whemẹwhemẹ tọn tẹmpli mẹ tọn, podọ akuẹdiọtọ lẹ nọ biọ akuẹvi nado diọ abọgan-kuẹ lẹ do akuẹ wunmẹ enẹ mẹ. Humọ, mẹhe wá lẹ dona họ̀ kanlin lẹ nado basi nunina lẹ. Jesu ylọ ajọwatọ lọ lẹ dọ “jaguda lẹ,” vlavo na yé nọ do ahivivẹ kavi yí akuẹvi susu wutu.

^ huk. 4 Omẹ Jehovah tọn he to aigba ji lẹ nọ basi sinsẹ̀n hlan ẹn to awánu aigba ji tọn tẹmpli gbigbọmẹ tọn daho etọn tọn mẹ.

^ huk. 8 Hosọ ehe dohia dọ azán avivọ-whenu tọn de dide na jiji Jesu tọn “ma sọgbe paali hẹ kandai he gando lẹngbọhọtọ he to gbonu po lẹngbọpa yetọn lẹ po lọ go.”—Luku 2:8.

^ huk. 10 To wekanhlanmẹ mẹdetiti tọn 14 novembre 1927 tọn de mẹ, Mẹmẹsunnu Frederick W. Franz wlan dọmọ: “Mí ma na dù Noẹli to owhe ehe mẹ. Whẹndo Bẹtẹli tọn ko basi dide ma nado sọ dù Noẹli ba.” To osun vude godo, to wekanhlanmẹ 6 février 1928 tọn de mẹ, Mẹmẹsunnu Franz wlan dọmọ: “Oklunọ to kiklọ́ mí wé vudevude sọn nuṣiwa Babilọni tọn lẹ mẹ, ehe yin titobasinanu Lẹgba tọn.”

^ huk. 18 Di apajlẹ, sọha wẹnlatọ lẹ tọn yiaga to 2013 jẹ 7 965 954 bọ gbẹtọ 19 241 252 wẹ wá hùnwhẹ whemẹwhemẹ tọn Oflin okú Klisti tọn.

^ huk. 18 Whèvi he yọ́n lẹ kinklandovo na dehe ma yọ́n lẹ ma yin nudopolọ po lẹngbọ lẹ kinklandovo na gbọgbọẹ lẹ po. (Mat. 25:31-46) Lẹngbọ lẹ po gbọgbọẹ lẹ po kinklandovo, kavi whẹdida godo tọn, na wá aimẹ to nukunbibia daho he ja lọ whenu. Kakajẹ whenẹnu, mẹhe taidi whèvi he ma yọ́n lẹ sọgan lẹkọwa Jehovah dè bo yin bibẹpli do agun he nọtena ohà lọ lẹ mẹ.—Mal. 3:7.

^ huk. 18 To godo mẹ, mẹhe ma jẹ lẹ na yin dindlan do zòhọ miyọ́n tọn mẹ to yẹhiadonu-liho, ehe dohia dọ yé na yin vivasudo to nukọn mẹ.