Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

UZOU AVỌ 10

Ovie na O bi Ru Idibo Ọghẹnẹ Fo Evaọ Abọ Iwuhrẹ

Ovie na O bi Ru Idibo Ọghẹnẹ Fo Evaọ Abọ Iwuhrẹ

OWARE NỌ UZOU NANA O TA KPAHE

Ẹjiroro nọ Jesu o bi ro ru ilele riẹ fo evaọ abọ iwuhrẹ, gbe oghẹrẹ nọ o bi ro ru ere

1-3. Eme Jesu o ru nọ ọ ruẹ nọ a bi gbe etẹmpol na ku?

 JESU o rri etẹmpol nọ o jọ obọ Jerusalẹm na ghaghae keme ọ riẹ oware nọ etẹmpol na u dikihẹ kẹ. U kri no nọ a be rọ jọ etẹmpol na gọ Ọghẹnẹ uzẹme na. O gwọlọ nọ iruẹru egagọ nọ a be jọ etẹe ru kpobi e rẹ jọ fuafo keme Jihova, Ọghẹnẹ ọfuafo na a be jọ etẹe gọ. Dai roro epanọ o jọ Jesu oma nọ ọ ziọ etẹmpol na evaọ Nisan 10, ukpe 33 C.E. jẹ ruẹ nọ a bi gbe etẹmpol na ku. Eme ọ jẹ via?—Se Matiu 21:12, 13.

2 Nọ ahwo a tẹ nyaze ti dhe idhe kẹ Jihova evaọ ofẹ etẹmpol na nọ a re se Ọgwa Ahwo Erẹwho Na, ehreki gbe inwene-igho nọ i wo uvou-uthei a jẹ hae jọ etẹe whae re. a Jesu “o te le ahwo kpobi nọ a jẹ zẹ eware gbe enọ e jẹ dẹ evaọ etẹmpol na ruọ otafe, o te gele emẹjẹ inwene-igho na kie.” (Rri Nehemaya 13:7-9.) Ọ whọku ehreki gbe inwene-igho yena fikinọ a ru uwou Ọsẹ riẹ fihọ “uwou iwhewheriwhe.” Jesu ọ tẹ rọ enẹ dhesẹ nọ o rri etẹmpol na gbe oware nọ u dikihẹ kẹ ghaghae. Jesu ọ gwọlọ nọ egagọ Ọsẹ riẹ e rẹ jọ fuafo.

3 Nọ ikpe buobu e vrẹ no nọ a rọ Jesu mu Ovie no, ọ tẹ wariẹ ru etẹmpol Ọghẹnẹ fo, yọ orufuọ nana o kpomahọ ohwo kpobi nọ ọ gwọlọ gọ Jihova evaọ edhere nọ ọ rẹ jẹrehọ. Etẹmpol vẹ Jesu ọ nyaze ti ru fo?

A Ru “Emọ Livai” Fo

4, 5. (a) Ẹvẹ Jesu o ro ru ilele riẹ nọ a rọ ẹzi wholo na fo no ukpe 1914 rite emuhọ ukpe 1919? (b) Kọ etẹe orufuọ idibo Ọghẹnẹ o jọ kuhọ? Ru ei vẹ.

4 Wọhọ epanọ ma wuhrẹ evaọ uzou avọ 2 obe nana, nọ a rọ Jesu mu Ovie no evaọ 1914, avọ Ọsẹ riẹ a tẹ nyaze te kiẹ etẹmpol Ọghẹnẹ riwi, koyehọ iruẹru idibo Ọghẹnẹ evaọ egagọ uzẹme. b Nọ a kiẹ ae riwi no, Jesu ọ tẹ ruẹ nọ o gwọlọ nọ a re ru “emọ Livai” fo, koyehọ Ileleikristi nọ a rọ ẹzi wholo na. (Mal. 3:1-3) No ukpe 1914 rite emuhọ ukpe 1919, Jihova ọ tẹ kuvẹ re idibo riẹ a reoja edawọ buobu, re ọ rọ ere ru ai fo. U woma kẹhẹ inọ Ileleikristi nọ a rọ ẹzi wholo na a kru ẹrọwọ rai evaọ edawọ na kpobi je dhesẹ nọ Uvie Mesaya na a gwọlọ romakpotọ kẹ.

5 Kọ etẹe orufuọ idibo Ọghẹnẹ o jọ kuhọ? Vievie. Evaọ edẹ urere nana, Jihova ọ gbẹ be rọ Jesu fiobọhọ kẹ idibo riẹ re a ruẹse jọ fuafo evaọ egagọ uzẹme. Ma te jọ izoẹme ivẹ nọ e rrọ aro na ta kpahe oghẹrẹ nọ Ọghẹnẹ o ro ru idibo riẹ fo evaọ abọ uruemu gbe ofẹ ẹruorote iruẹru ukoko na. Rekọ joma kake ta kpahe epanọ a ro ru ai fo evaọ abọ iwuhrẹ. Nọ ma be te romatotọ kiẹ eware nọ Jesu o ru kẹ idibo Ọghẹnẹ riwi na, te enọ a rẹ ruẹ vevẹ gbe enọ a rẹ ruẹ hẹ na, o te bọ ẹrọwọ mai ga.

“Wha Ru Oma Rai Fo”

6. Ẹvẹ uzi nọ Jihova o je kẹ ahwo Ju nọ a jọ igbo u ro fiobọhọ kẹ omai riẹ oware nọ u dhesẹ re a jọ fuafo evaọ egagọ?

6 Eme họ ẹfuọ evaọ ofẹ iwuhrẹ? Re ma kẹ uyo onọ yena, joma ta kpahe oware nọ Jihova ọ ta kẹ ahwo Ju nọ a ru okenọ a je no igbo Babilọn kpo evaọ ukpe 537 taure Kristi ọ tẹ te ze. (Se Aizaya 52:11.) Ahwo Ju yena a je no igbo kpo re a nyae wariẹ bọ etẹmpol obọ Jerusalẹm jẹ wariẹ mu egagọ uzẹme họ. (Ẹzra 1:2-4) Jihova ọ gwọlọ nọ idibo riẹ a wha iruẹru egagọ ahwo Babilọn lele oma vievie he. Ọ kẹ rai izi sa-sa inọ, a “rehọ obọ te oware onyenye ovo ho,” a “nya no udevie riẹ no,” gbe inọ a “ru oma rai fo.” Jihova ọ gwọlọ nọ a rọ iruẹru egagọ erue evuevo gwa egagọ efuafo riẹ hẹ. Eme onana u dhesẹ? Onana u dhesẹ nọ egagọ efuafo i re w’obọ kugbe iwuhrẹ gbe iruẹru egagọ erue vievie he.

7. Amono Jesu o bi ro fiobọhọ kẹ ilele riẹ re a jọ fuafo evaọ egagọ rai?

7 Nọ a nwane rọ Jesu mu Ovie no, ọ tẹ ruẹrẹ edhere jọ fihọ nọ idibo Ọghẹnẹ a sae rọ jọ fuafo evaọ egagọ uzẹme. Ọ rehọ ọrigbo nọ a re fievahọ nọ o wo areghẹ na mu evaọ 1919. (Mat. 24:45) Taure ukpe yena u te ti te, yọ Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a ru omarai fo no iwuhrẹ egagọ erue buobu no. Rekọ o gwọlọ nọ a re gbe ru ai fo. Jesu Kristi ọ rọ ẹmẹrera rehọ ọrigbo nọ a re fievahọ na fiobọhọ kẹ idibo Ọghẹnẹ ruẹ vuhumu nọ iruẹru gbe ehaa jọ sa-sa e thọ, yọ o gwọlọ nọ a re siobọno ai. (Itẹ 4:18) Joma ta kpahe ejọ rai.

Kọ U Fo re Ileleikristi A Ru Kresimesi?

8. Eme Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a riẹ kpahe ehaa Kresimesi anwẹdẹ, kọ eme a roro nọ o nwani yoma tere he?

8 U kri no nọ Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a rọ riẹ nọ obọ egedhọ ehaa Kresimesi i muhọ no ze, gbe inọ orọnọ edẹ 25 Akpegbivẹ a yẹ Jesu hu. Uwou-Eroro ọ Akpegbivẹ 1881 o ta nọ: “Ẹdhọgọ ima ahwo buobu a no ze ruọ ichọche. Odẹ ọvo a nwene, izerẹ egedhọ na họ enọ i zihe ruọ izerẹ ichọche, a te mu odẹ ofa kẹ ehaa edhọ rai je bi ru ai evaọ ichọche, ojọ rai họ ehaa Kresimesi.” Evaọ ukpe 1883, Uwou-Eroro Na o jọ otọ uzoẹme na “When Was Jesus Born?” (Oke Vẹ A ro Yẹ Jesu?) ta nọ ubrobọ emuhọ amara Akpe a ro yẹ Jesu. c Dede na, Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a je roro nọ o nwani yoma tere he re a ru ehaa Kresimesi. Makọ inievo nọ i je ru iruo evaọ Ebẹtẹle obọ Brooklyn dede, a gbe je ru ehaa Kresimesi. Rekọ nọ ukpe 1926 o vrẹ no, eware i te muhọ enwene. Fikieme?

9. Eme Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a vuhumu uwhremu na kpahe ehaa Kresimesi?

9 Nọ Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol a romatotọ ru ekiakiẹ kpahe onana, a tẹ ruẹ nọ ehaa Kresimesi gbe iruẹru riẹ e be wha ekela se odẹ Ọghẹnẹ. Uzoẹme na “The Origin of Christmas,” (Oghẹrẹ nọ Kresimesi I ro Muhọ) nọ o romavia evaọ emagazini ọ The Golden Age ọrọ Akpegbivẹ 14, 1927, o ta nọ Kresimesi yọ ehaa egedhọ nọ ahwo a be jọ tẹrovi omaweromẹ akpọ. Emagazini na u ru rie vẹ nọ Jesu ọ ta ẹdẹvo ho inọ ma ru ehaa Kresimesi, o tẹ jẹ ta nọ: “Nọ orọnọ Ẹdhọ gbe akpọ na soso o kuenu kẹ ehaa nana, oyena u dhesẹ vevẹ nọ ehaa na i fo kẹ Ileleikristi nọ e roma mudhe kẹ Jihova no ho.” Agbẹta nọ inievo nọ e rrọ Ebẹtẹle a gbe ro ru ehaa Kresimesi evaọ Akpegbivẹ ukpe yena ha na, yọ a gbe ru ehaa na ofa ha.

10. (a) Otoriẹ vẹ a wo kpahe Kresimesi evaọ amara Akpegbivẹ 1928? (Rri ẹkpẹti na re, “ Oghẹrẹ nọ Kresimesi I ro Muhọ gbe Ẹjiroro Riẹ.”) (b) Oghẹrẹ vẹ a ro ru idibo Ọghẹnẹ riẹ kpahe ehaa gbe iruẹru efa nọ e thọ? (Rri ẹkpẹti na “ A Fere Ehaa gbe Iruẹru Egedhọ Efa Via.”)

10 Evaọ ukpe nọ u lele i rie, Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a tẹ wariẹ wo otoriẹ uvevẹ kpahe Kresimesi. Evaọ edẹ 12 Akpegbivẹ 1928, Brọda Richard H. Barber, nọ ọ jọ omọvo ahwo uviuwou Ebẹtẹle obọ Brooklyn ọ jọ irediyo kẹ ovuẹ jọ nọ ọ jọ ta kpahe epanọ ehaa Kresimesi i ro muhọ no obọ egedhọ ze. Kọ ẹvẹ ovuẹ nana nọ u no obọ ehri ukoko ze na o jọ inievo na oma? Brọda Charles Brandlein ọ ta kpahe epanọ ọyomariẹ avọ uviuwou riẹ a rọ siọ ehaa Kresimesi ba, inọ: “Kọ o kẹ omai uye nọ ma siọ ehaa egedhọ nana ba? Vievie. . . . O jọ omai oma wọhọ ẹsenọ ma ba ewu nọ eware i mu nọ a sae fọrọ fo ho no oma kufiẹ.” Ere ọvona o jọ kẹ Brọda Henry A. Cantwell nọ ọ jọ ọsẹro okogho uwhremu na, ọ ta nọ: “Eva e were omai gaga inọ ma sai siobọno ehaa nana ro dhesẹ nọ ma you Jihova.” Idibo Ọghẹnẹ a rọ evawere ru inwene nana, je siobọno ehaa yena nọ i no obọ egedhọ ze na. dJọn 15:19; 17:14.

11. Ẹvẹ ma sai ro dhesẹ nọ ma be romakpotọ kẹ Ovie Uvie Mesaya na?

11 Emamọ oriruo Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a fihọ otọ kẹ omai na. U fo nọ ma rẹ nọ omamai nọ: ‘Ẹvẹ me bi rri ithubro nọ i bi no obọ ọrigbo nọ a re fievahọ na ze? Kọ mẹ be jẹ ae rehọ je fi ai họ iruo?’ Ma tẹ be hai ru ere, u re dhesẹ nọ ma be romakpotọ kẹ Ovie Uvie Mesaya na, ọnọ ọ be rehọ ọrigbo nọ a re fievahọ na wuhrẹ omai ẹme Ọghẹnẹ.—Iruẹru 16:4, 5.

Kọ U Fo re Ileleikristi A rọ Uruwhere Ru Iruẹru Egagọ?

Oka uruwhere avọ etu-uvie na (Rri edhe-ẹme avọ 12 gbe 13)

12. Evaọ ikpe buobu, ẹvẹ Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a rehọ uruwhere na?

12 Evaọ ikpe buobu, Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a roro nọ o thọ họ re Ileleikristi a rọ uruwhere ru iruẹru egagọ. A riẹ nọ o thọ re a rọ orro kẹ uruwhere keme a riẹ nọ ẹdhọgọ ọ rẹ dha Ọghẹnẹ eva. (1 Kọr. 10:14; 1 Jọn 5:21) Anwọ ukpe 1883 Uwou-Eroro na o rọ ta vevẹ nọ, “Ọghẹnẹ o mukpahe oghẹrẹ ẹdhọgọ kpobi.” Rekọ evaọ oke ọsosuọ, Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a roro nọ o thọ họ re a wha uruwhere na. Wọhọ oriruo, a jẹ hae sa ebaje jọ mu nọ u wo uwoho uruwhere avọ etu-uvie. A rehọ e riẹ nọ ebaje nọ a be samu na u dhesẹ nọ a tẹ gọ te urere, a ti wo etu-uvie uzuazọ. Muhọ no ukpe 1891 vrẹ, a jẹ hae drọ uruwhere avọ etu-uvie fihọ uke Uwou-Eroro na.

13. Otoriẹ uvevẹ vẹ Ileleikristi a wo kpahe uruwhere na? (Rri ẹkpẹti na “ A rọ Ẹmẹrera Wo Otoriẹ Oka Uruwhere Na.”)

13 Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a rri oka uruwhere avọ etu-uvie na ghaghae. Rekọ evaọ ubrobọ urere etoke ikpe 1920, Emọ-Uwuhrẹ Ebaibol na a te mu otoriẹ uvevẹ họ ewo kpahe uruwhere na. Brọda Grant Suiter nọ ọ jọ omọvo Utu Ẹruorote Iruẹru Isẹri Jihova uwhremu na, ọ ta kpahe okokohọ jọ nọ a ru evaọ Detroit, Michigan obọ America evaọ ukpe 1928, inọ: “A jọ okokohọ na ta nọ o roja ha re Ileleikristi a wha oka uruwhere avọ etu-uvie na, yọ o tubẹ thọ gaga re a ru ere.” Evaọ ikpe nọ i lele i rie, otoriẹ nọ a wo kpahe onana u te vẹ ziezi. A vuhumu nọ a rẹ rọ uruwhere ruiruo vievie he evaọ egagọ Ọghẹnẹ.

14. Ẹvẹ otoriẹ nọ idibo Ọghẹnẹ a wo kpahe uruwhere na o jarae oma?

14 Ẹvẹ otoriẹ nana kpahe uruwhere na o jọ idibo Ọghẹnẹ oma evaọ oke yena? Kọ a gbẹ jẹ rehọ oka uruwhere avọ etu-uvie nọ a rri ghaghae na ruiruo ghele? Oniọvo-ọmọtẹ jọ nọ o kri ukoko na no nọ a re se Lela Roberts ọ ta nọ: “Nọ ma nwani wo otoriẹ nana no, ma tẹ nwane siẹe ba eroruiruo.” Oniọvo-ọmọtẹ ọfa jọ nọ a re se Ursula Serenco, ọ ta oware nọ o jọ inievo buobu eva, inọ: “Oware nọ ma je rri ghaghae anwẹdẹ inọ u dikihẹ kẹ uwhu Olori mai gbe ọtamuo inọ ma rẹ gọ Ọghẹnẹ te urere na, kpakiyọ oka egedhọ. Wọhọ epanọ Itẹ 4:18 o ta, eva e were omai gaga inọ elo uzẹme na o bi dhe ẹgẹga.” Uvi Ileleikristi a gwọlọ w’obọ vievie he evaọ iruẹru egagọ erue.

15, 16. Ẹvẹ ma sai ro dhesẹ nọ ma bi ru abọ ukoko Jihova nọ o rrọ obọ otọakpọ obonẹ fo?

15 Ere o rrọ kẹ omai nẹnẹ re. Ma riẹ nọ Jesu Kristi ọ be rehọ ọrigbo nọ a re fievahọ nọ o wo areghẹ na fiobọhọ kẹ omai jọ fuafo evaọ egagọ Ọghẹnẹ. Fikiere, nọ ọrigbo nọ a re fievahọ na ọ tẹ kẹ omai uthubro kpahe ehaa, iruẹru, hayo iruemu ẹwho nọ i w’obọ kugbe egagọ erue, ma re ru lele uthubro na ababọ okioraha. Wọhọ inievo mai nọ e jọ uzuazọ evaọ 1914 gbe ikpe nọ i lele i rie, ma gba riẹ mu nọ ma re ru abọ ukoko Jihova nọ o rrọ obọ otọakpọ obonẹ jọ fuafo.

16 Evaọ edẹ urere nana, Jesu o bi ru eware nọ ma rẹ ruẹ hẹ re ọ ruẹse thọ ukoko na no obọ ahwo nọ a rẹ sai gbe egagọ mai ku. Joma ta kpahe oghẹrẹ nọ o bi ro ru onana.

Ọ be “Hẹriẹ Ahwo Muomu No Udevie Ikiẹrẹe”

17, 18. Evaọ ọtadhesẹ osakrosa na, eme họ otofa ọ (a) osakrosa nọ a gbolo fihọ abade na, (b) oghẹrẹ iyei kpobi nọ a kokohọ na, (c) emamọ iyei nọ a fihọ idhe na, gbe (d) ikpehre iyei nọ a kufiẹ na?

17 Jesu Ovie na ọ riẹ oware kpobi nọ o be via evaọ ikoko idibo Ọghẹnẹ nọ e rrọ akpọ na soso. Jesu avọ ikọ-odhiwu na a be hẹriẹ ahwo oyoma no ikiẹrẹe evaọ oghẹrẹ nọ ma rẹ sae nwane riẹ totọ họ. Jesu ọ jọ ọtadhesẹ osakrosa na ru onana vẹ. (Se Matiu 13:47-50.) Eme họ otofa ọtadhesẹ na?

Osakrosa na u dikihẹ kẹ usiuwoma Uvie na nọ ma be ta evaọ akpọ na soso (Rri edhe-ẹme avọ 18)

18 A gbolo “Osakrosa . . . fihọ abade.” Osakrosa na u dikihẹ kẹ usiuwoma Uvie na nọ ma be ta evaọ akpọ na soso. “U bi si oghẹrẹ iyei kpobi kokohọ.” Oghẹrẹ ahwo kpobi a be gaviezọ kẹ usiuwoma Uvie na, ejọ i re kurẹriẹ ziọ ukoko Ileleikristi, efa i re wuhrẹ ẹme Ọghẹnẹ rekọ a rẹ rọwo kurẹriẹ ziọ egagọ uzẹme he. e A “tọlọ emamọ iyei na fihọ idhe.” A bi koko ahwo evezi họ ukoko Ọghẹnẹ, oria nọ a be jọ gọ Jihova evaọ edhere nọ ọ jẹrehọ. A “gbolo ikpehre na kufiẹ.” Jesu avọ ikọ-odhiwu a be hẹriẹ “ahwo muomu no ikiẹrẹe” evaọ edẹ urere nana. f Fikiere, Jesu avọ ikọ-odhiwu na a be kuvẹ hẹ re ahwo nọ a gwọlọ siobọno iruẹru egagọ erue rai hi a daji ukoko na. g

19. Ẹvẹ obọ nọ Jesu o bi fihọ kẹ idibo Ọghẹnẹ re a jọ fuafo evaọ egagọ rai na o rrọ owhẹ oma?

19 Kọ o gbẹ rrọ oware omosasọ inọ Jesu Kristi Ovie mai na ọ be thọ idibo Ọghẹnẹ nẹnẹ? O rrọ oware omosasọ re inọ Jesu o gbe wo oghẹrẹ ọwhọ ọvona kẹ egagọ uzẹme gbe idibo Ọghẹnẹ nẹnẹ, wọhọ epanọ o jọ okenọ o ru etẹmpol na fo evaọ ikpe-udhusoi ọsosuọ. Eva e be were omai nọ Jesu o bi ru iruo gaga re o fiobọhọ kẹ idibo Ọghẹnẹ jọ fuafo evaọ egagọ rai. Ma re dhesẹ nọ ma be romakpotọ kẹ Ovie na gbe Uvie riẹ nọ ma te bi siomano iruẹru egagọ erue kpobi.

a U wo oghẹrẹ ugho jọ nọ o gwọlọ nọ ahwo Ju nọ a kpohọ etẹmpol obọ Jerusalẹm a rẹ rọ hwa osa-uzou kukpe kukpe, yọ inwene-igho na a re mi ai unuigho jọ taure a te ti nwene ugho nana kẹ ae. U te no ere no, erara na a rẹ dẹ erao nọ a re ro dhe idhe. O sae jọnọ unuigho nọ ehreki na a je mi erara na rọkẹ eware nana u bu hrọ, oyejabọ nọ Jesu o ro se ai “iwhewheriwhe” hayo ifi-iwhayo.

b Idibo Jihova nọ e rrọ otọakpọ a be gọe evaọ abọ etẹmpol oride nana nọ o rrọ obọ otọakpọ obonẹ, koyehọ egagọ uzẹme.

c Uzoẹme nana o tẹ jẹ ta nọ, oke ekpahe nọ a ta nọ a ro yẹ Jesu na “o rọwokugbe oware nọ Ebaibol ọ ta ha inọ ithuru-igodẹ avọ igodẹ rai a jọ obọ ẹwọ evaọ oke yena.”—Luk 2:8.

d Brọda Frederick W. Franz ọ jọ ileta nọ o kere evaọ edẹ 14 Akpegbọvo 1927 ta nọ: “Ma ti ru ehaa Kresimesi evaọ ukpe nana ha. Inievo Ebẹtẹle na kpobi a rọwo nọ a re gbe ru ehaa Kresimesi ofa ha.” Nọ emerae jọ e vrẹ no, oniọvo nana ọ jọ ileta ọfa nọ o kere evaọ edẹ 6 Ava 1928 ta nọ: “Olori na ọ be rọ ẹmẹrera wozẹ omai fo no egagọ erue nọ Ẹdhọ ọ be wha haro.”

e Wọhọ oriruo, evaọ ukpe 2013, ma wo unu iwhowho-uvie nọ i bu te 7,965,954, yọ ahwo nọ a nyaze Ekareghẹhọ uwhu Jesu a bu te 19,241,252.

f Emamọ iyei nọ a be hẹriẹ no ikpehre na u wo ohẹriẹ no igodẹ nọ a te hẹriẹ no ewe na. (Mat. 25:31-46) A te hẹriẹ igodẹ no ewe evaọ etoke uye ulogbo nọ o rrọ obaro tha na. Taure etoke uye ulogbo na u te ti te, ahwo nọ a wọhọ ikpehre iyei vẹre a sai kurẹriẹ ziọ ukoko Jihova.—Mal. 3:7.

g A ti gbolo ahwo oyoma na fihọ ẹtẹre erae, koyehọ ọraha ebẹdẹ bẹdẹ.