Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

WEMATA 2

È Kpa Susu nú Jezu Jɛ Nukɔn nú Jiji Tɔn

È Kpa Susu nú Jezu Jɛ Nukɔn nú Jiji Tɔn

LUKI 1:34-56

  • MALI YÌ BA HƐNNUMƆ TƆN ELIZABƐTI KPƆ́N

Ee wɛnsagun Gabliyɛli ɖɔ nú Mali ɖɔ é na jì vǐ sunnu ɖé bo na sun nyǐ i ɖɔ Jezu, lobɔ é na ɖu axɔsu kaka sɔyi gudo é ɔ, Mali kanbyɔ ɛ ɖɔ: “Nɛ̌ wɛ nǔ ka sixu nyí mɔ̌ gbɔn? Nyì ɖíe ma tuùn sunnu kpɔ́n ǎ é.”​—Luki 1:34.

Gabliyɛli yí gbè n’i ɖɔ: “[Gbigbɔ mímɛ́] na wá jǐ towe, bo na ɖè hlɔnhlɔn Mawu tɔn xlɛ́; enɛ ɔ wu wɛ vǐ e a na jì ɔ, è na nɔ ylɔ ɛ ɖɔ mɛɖeɖóvo Mawu tɔn, bo na nɔ ylɔ ɛ ɖɔ Mawu ví.”​—Luki 1:35.

Vlafo bo na dó d’alɔ Mali nú é na ɖi nǔ nú wɛn enɛ ɔ, Gabliyɛli lɛ́ ɖɔ n’i ɖɔ: “Eɖíe! Elizabɛti hɛnnumɔ towe e nyí wɛnsinɔ ɔ lɔmɔ̌ mɔ xò ɖò kpikpo tɔn mɛ, bɔ adɔgo tɔn ko ɖó sun ayizɛ́n. Ðó nǔ ɖebǔ gló Mawu ǎ.”​—Luki 1:36, 37.

Lee mǐ mɔ ɖò xósin Mali tɔn mɛ gbɔn é ɔ, é yí gbè nú nǔ e Gabliyɛli ɖɔ é. É ɖɔ: “Aklunɔ sín mɛsɛntɔ́ wɛ un nyí; lee a ɖɔ gbɔn ɔ, ni bo nyí mɔ̌ nú mì.”​—Luki 1:38.

Ee Gabliyɛli yì é ɔ, Mali jɛ nǔ sɔ́ jí bo na yì ba Elizabɛti kpɔ́n. Elizabɛti ɔ, Jeluzalɛmu kpá wɛ é kpo asú tɔn Zakalíi kpo nɔ nɔ ɖò sókanmɛto Judáa tɔn lɛ ɖokpo mɛ. Nú è na gosin Mali sín xwé bo yì Nazalɛti ɔ, è sixu bló azǎn atɔn alǒ ɛnɛ ɖò ali jí.

Mali wá wá Zakalíi sín xwégbe lo. Ee é byɔ xwé ɔ gbè bo na dó gbè hɛnnumɔ tɔn Elizabɛti kpo nǎ gbɔ kpo lě é ɔ, gbigbɔ mímɛ́ gɔ́ ayi mɛ nú Elizabɛti b’ɛ ɖɔ nú Mali ɖɔ: “Mawu xoɖɛ dó jǐ we hú nyɔnu lɛ bǐ, bo xoɖɛ dó vǐ e ɖò xò towe mɛ é lɔmɔ̌ jí. Etɛ un ka nyí, bɔ Aklunɔ ce sín nɔ wá ba jonɔ mì! Ee un sè gbedómɛ towe lě é ɔ, é víví nú vǐ e ɖò xò ce mɛ é, bɔ é danwǔ.”​—Luki 1:42-44.

Enɛ gudo ɔ, Mali na xósin ɖé b’ɛ xlɛ́ ɖɔ nǔ e Mawu wà n’i é sù nukún tɔn mɛ tawun: “Un ɖò susu kpa nú Aklunɔ ce wɛ, bɔ xomɛ hun mì tlala dó Mawu Mɛhwlɛngantɔ́ ce wu; ɖó é nyì kɔ kpɔ́n nyɛ mɛsɛntɔ́ tɔn masɔatɛ́n ɔ. Bɛ́sín dìn ɔ, gbɛtɔ́ lɛ bǐ na nɔ ylɔ mì ɖɔ nǔnyɔnanɔ, ɖó Nǔbǐwukpétɔ́ ɔ wà nǔ ɖaxó ɖaxó nú mì.” Mǐ sixu ɖó ayi wu ɖɔ è jɔwu ɖaxó enɛ Mali có, é zé susu lɛ bǐ nú Mawu. É ɖɔ: “Nyikɔ tɔn ɔ, nǔ mímɛ́ wɛ é nyí. É na kú nǔblawu nú mɛ e nɔ sí i lɛ bǐ hwebǐnu.”​—Luki 1:46-50.

Mali kpó ɖò susu kpa nú Mawu wɛ kpo xógbe nǔɖɔɖ’ayǐ tɔn elɔ lɛ e é sɔ́ d’ayi mɛ n’i é kpo, bo ɖɔ: “É jlɛ́ nǔ ɖaxó ɖaxó lɛ; é gbà goyitɔ́ lɛ dó. É ɖè axɔsu lɛ sín zinkpo yetɔn lɛ jí, bo sɔ́ mɛ e nɔ sɔ́ yeɖée hwe lɛ sù. É na nǔ bǐ mɛ e xovɛ sìn lɛ, bo nya dɔkunnɔ lɛ asígbá alɔgbá. É wá dó alɔ togun tɔn Izlayɛli mɛsɛntɔ́ tɔn; é kú nǔblawu nú Ablaxamu kpodo vǐ tɔn lɛ kpo kaka sɔyi, lee é ko dó akpá tɔn nú tɔ́gbó mǐtɔn lɛ gbɔn é.”—Luki 1:51-55.

Mali xɔ sun atɔn mɔ̌ ɖò Elizabɛti xwé, vlafo bo na dó sixu d’alɔ Elizabɛti ɖò aklunɔzán gblamɛ gudo tɔn ɖěɖee é zán ɖò xò xɔ mɛ é wutu wɛ. É nyɔ́ tawun ɖɔ nyɔnu gbejinɔtɔ́ wè enɛ lɛ e ɖò xò kpo alɔdo Mawu tɔn kpo é ni nɔ kpɔ́ hwe enɛ lɛ nu.

Lɛ̌ ɖó ayi susu e è kpa nú Jezu cobɔ è jì i é wu. Elizabɛti ylɔ ɛ ɖɔ “Aklunɔ ce,” lobɔ hwenu e é ɖò xò bɔ Mali wá gɔ̌n tɔn b’ɛ mɔ ɛ lě tlolo é ɔ, “é víví nú vǐ e ɖò xò [tɔn] mɛ é, bɔ é danwǔ.” Lee mǐ na wá mɔ gbɔn é ɔ, nǔ e mɛ ɖevo lɛ wá wà nú Mali hwenu e vǐjiji tɔn sɛkpɔ é gbɔn vo tawun.