Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

WEMATA 25

Gudunɔ ɖé Sín Nǔ Blawu N’i B’ɛ Gbɔ Azɔn N’i

Gudunɔ ɖé Sín Nǔ Blawu N’i B’ɛ Gbɔ Azɔn N’i

MATIE 8:1-4 MAKI 1:40-45 LUKI 5:12-16

  • JEZU GBƆ AZƆN NÚ GUDUNƆ ÐÉ

Ee Jezu kpo ahwanvu tɔn ɛnɛ lɛ kpo “gbɔn Galilée tò ɔ bǐ mɛ, bo nɔ jla Mawuxó ɔ ɖò kplɔ́ngbasá lɛ” é ɔ, nùjiwǔ e bló wɛ Jezu ɖè lɛ é sín xó gbakpé fí lɛ bǐ. (Maki 1:39) Nǔ e é wà lɛ é sín xó yì tɔ́n ɖò toxo ɖé mɛ, bɔ nya gudunɔ ɖé ɖò finɛ. Dotóo Luki ɖɔ dó nya ɔ wu ɖɔ “gudu kpé wǔ tɔn bǐ.” (Luki 5:12) Enyi azɔn baɖabaɖa enɛ yì mɛ jí bǐ ɔ, é nɔ hɛn agbaza mɛtɔn gblé kpɛɖé kpɛɖé.

Enɛ wu ɔ, ninɔmɛ syɛnsyɛn ɖé mɛ wɛ gudunɔ enɛ ɖè, bɔ é lɛ́ byɔ ɖɔ é ni nɔ zɔ nú mɛ ɖevo lɛ. Gɔ́ na ɔ, enyi gbɛtɔ́ lɛ ma lín dó è ǎ ɔ, é ɖó na nɔ súxó ɖɔ “Un nyí mɛ blíblí! Un nyí mɛ blíblí”! bonu ye ni ma wá sɛkpɔ ɛ dín bo bɛ́ azɔn ɔ ó. (Levíi ví lɛ 13:45, 46) Amɔ̌, etɛ gudunɔ enɛ ka wà dìn? É sɛkpɔ Jezu, bo jɛkpo ɖò nukɔn tɔn, lobo savo n’i ɖɔ: “Aklunɔ, nú é jló we ɔ, a hɛn ɔ, a na gbɔ azɔn nú mì.”​—Matie 8:2.

Kpɔ́n lee nya enɛ ɖó nùɖiɖi nú Jezu sɔ́ é! Lɛ̌ kpɔ́n lee azɔn tɔn zɔ́n bɔ ninɔmɛ tɔn na ko blawu sɔ́ é! Nɛ̌ Jezu ka wà nǔ gbɔn? Enyi hwi wɛ ɖò finɛ ɔ, etɛ a ka na ko wà? Nya ɔ sín nǔ blawu nú Jezu, bɔ é dlɛn alɔ bo ɖó wǔ tɔn. Jezu ɖɔ n’i ɖɔ: “Un jló. Azɔn towe ni gbɔ.” (Matie 8:3) Gudu ɔ bú sín nya ɔ wu. Nùɖiɖi ɖiɖó nú nǔ enɛ sixu ko vɛwǔ nú mɛɖé lɛ.

É na jló we tawun ɖɔ a ni ɖó axɔsu nùblawukúnúmɛtɔ́ kpo nǔwukpétɔ́ Jezu ɖɔhun ɖé kpo à cé? Lee é wà nǔ xá gudunɔ enɛ gbɔn é na mǐ jiɖiɖe ɖɔ hwenu e é na nyí Axɔsu ayikúngban ɔ bǐ tɔn é ɔ, nǔɖɔɖ’ayǐ Biblu tɔn elɔ na jɛ: “É na kú nǔblawu nú mɛ e ma ɖó hlɔnhlɔn ɖé ǎ lɛ é kpo gbɛ̌donanɔ lɛ kpo; é na hwlɛn wamamɔnɔ lɛ sín gbɛ̀ gán.” (Ðɛhan 72:13) Ɛɛn, Jezu ɖó jlǒ bo na d’alɔ mɛ e ɖò wuvɛ̌ mɛ lɛ é bǐ; é ka na wà jlǒ enɛ.

Flín ɖɔ cobonu Jezu tlɛ na gbɔ azɔn nú gudunɔ enɛ ɔ, sinsɛnzɔ́ tɔn ko ɖò akpàkpà sɔ́ mɛ lɛ wɛ. Dìn ɔ, mɛ lɛ na lɛ́ sè nùjiwǔ enɛ e é bló é. Amɔ̌, Jezu jló ɖɔ mɛ lɛ ni zɔ́n dó xó e ye sè lɛ é jí kpowun bo ɖi nǔ nú emi ǎ. É tuùn nǔɖɔɖ’ayǐ e ɖɔ ɖɔ é kún na bló bonu “è na sè gbè tɔn ɖò toligbó lɛ xó,” bonu é na dó sɔ́ éɖée sù ó é. (Ezayíi 42:1, 2) Enɛ wu ɔ, Jezu ɖɔ nú gudunɔ e azɔn gbɔ na é ɖɔ: “Ðǒtó mì ganji; ma ɖɔ nú mɛɖé ó; loɔ, sɔ́ lee a ɖè ɔ yì xlɛ́ vɔsanúxwlémawutɔ́ lɛ, bo na wǔ sláslá sín agban e xó Mɔyizi ɖɔ ɔ.”​—Matie 8:4.

É ɖò mɔ̌ có, lee a sixu ko lin gbɔn é ɔ, azɔn tɔn e gbɔ n’i é víví n’i kaka bɔ é sixu hɛn nǔ enɛ e jɛ é dó xomɛ ǎ. É yì bo jla gbɔn fí bǐ. Enɛ sɔ́ jlǒ ɖaxó kpo dobanunǔ kpo sín zozo dó lanmɛ nú mɛ lɛ. É syɛn kaka bɔ Jezu sɔ́ nɔ sixu yì toxo ɖé mɛ agbawungba ǎ, enɛ wu ɔ, é yì cí fí e mɛɖé ma ɖè ǎ lɛ é nú táan ɖé. É ɖò mɔ̌ có, mɛ lɛ nɔ nyì ahwan sín fí bǐ bo nɔ wá gɔ̌n tɔn, bonu é na kplɔ́n nǔ ye bo lɛ́ gbɔ azɔn nú ye.