Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

WETA 99

Jesu Hunnukun Na Dawe Delẹ bo Gọalọna Zaṣe

Jesu Hunnukun Na Dawe Delẹ bo Gọalọna Zaṣe

MATIU 20:29-34 MALKU 10:46-52 LUKU 18:35–19:10

  • JESU HUNNUKUN NA DAWE DELẸ TO JẸLIKO

  • ZAṢE HE YIN TÒKUẸ-ṢINYANTỌ DE LẸNVỌJỌ

Jesu po mẹhe to gbejizọnlinzin hẹ ẹ lẹ po jẹ Jẹliko, ehe dẹn do Jelusalẹm na nudi gbejizọnlin azán dopo tọn. To linlẹn de mẹ, tòdaho awe topọ wẹ Jẹliko yin, yèdọ tòdaho hoho lọ he to nudi kilomẹtlu dopo daa do tòdaho yọyọ Lomunu lẹ tọn lọ. Dile Jesu po gbẹtọgun lọ po tọ́n sọn dopo to tòdaho ehelẹ mẹ bo sẹpọ awetọ lọ, nukuntọ́nnọ nubiọdutọ awe sè ogbè yetọn. Dopo to yé mẹ nọ yin Batime.

To whenue Batime po hagbẹ etọn po sè dọ Jesu juwajei, yé jẹ awhádo ji dọmọ: “Oklunọ, wàlẹblanu na mí, hiẹ Visunnu Davidi tọn!” (Matiu 20:30) Mẹdelẹ to gbẹtọgun lọ mẹ degbedo yé nado nabọẹ, ṣigba dawe awe lọ lẹ tlẹ sọ vọ́ dawhá gángán. Na Jesu sè awhágbe lọ wutu, e nọte. E dọna mẹhe to e dè lẹ nado ylọ mẹhe to awhádo lọ lẹ wá. Yé yì nubiọdutọ lọ lẹ dè bo dọna dopo to yé mẹ dọ: “Gboadọ! Fọnṣite; ewọ to yiylọ we.” (Malku 10:49) Po jeje po, dawe nukuntọ́nnọ lọ de awugbó etọn dlan, zlọn fọ́n bo yì Jesu dè.

Jesu kanse dọmọ: “Etẹwẹ mì jlo dọ yẹn ni wà na mì?” Nukuntọ́nnọ awe lọ lẹ vẹvẹ dọmọ: “Oklunọ, dike nukun mítọn lẹ ni hùn.” (Matiu 20:32, 33) Lẹblanu whàn Jesu bọ e doalọ nukun yetọn lẹ go bo dọna dopo to yé mẹ dọmọ: “Yì. Yise towe ko hẹn we jẹgangan.” (Malku 10:52) Nukuntọ́nnọ nubiọdutọ awe lọ lẹ jẹ numọ ji, podọ matin ayihaawe yé jẹ gigopana Jiwheyẹwhe ji. Na gbẹtọ lẹ mọ nuhe jọ wutu, yelọsu pà Jiwheyẹwhe. Nukuntọ́nnọ dai tọn lọ lẹ jẹ Jesu hodo ji.

Gbẹtọgun daho de lẹdo Jesu dile e to jujugbọn Jẹliko. Mẹlẹpo wẹ jlo na mọ mẹhe hunnukun na nukuntọ́nnọ lọ lẹ. Gbẹtọ lẹ há do Jesu; enẹwutu, mẹdelẹ ma tlẹ sọgan sọnukunmọ ẹn. Nuhe jọ do Zaṣe go niyẹn. Ogán tòkuẹ-ṣinyantọ lẹ tọn wẹ ewọ to Jẹliko po lẹdo etọn po mẹ. Na e whègli wutu, e ma sọgan mọ nuhe to jijọ. Enẹwutu, Zaṣe dowezun yì nukọn bo hẹ atin sikomoli tọn de he to aliho he ji Jesu na gbọn lọ ji. To aga fie Zaṣe te, e mọ nulẹpo ganji. Whenue Jesu dọnsẹpọ bo mọ Zaṣe to atin lọ ji aga, e dọmọ: “Zaṣe, yawu bo jẹte, na yẹn dona nọ owhé towe gbè to egbé.” (Luku 19:5) Zaṣe jẹte bo whlẹndo whégbè nado yí jonọ vonọtaun etọn.

To whenue gbẹtọ lẹ mọ nuhe to jijọ, yé jẹ hùnhlún ji. Yé mọdọ e ma sọgbe dọ Jesu ni ba jonọ dawe he yé nọ pọnhlan di ylandonọ enẹ. Zaṣe ko lẹzun adọkunnọ, na e yí nugbomadọ do hò akuẹ yí sọn gbẹtọ lẹ si gbọn whẹsadokọnamẹ agọ̀ dali dile e to tòkuẹ ṣinyan.

Whenue Jesu biọ owhé Zaṣe tọn gbè, gbẹtọ lọ lẹ hlunnudọ dọmọ: “E yì owhé dawe he yin ylandonọ de tọn gbè nado nọ finẹ.” Ṣigba, Jesu mọdọ Zaṣe sọgan lẹnvọjọ. Podọ e ma dowinyan Jesu nugbo. Zaṣe fọnṣite bo dọna ẹn dọmọ: “Pọ́n! Oklunọ, odaa nutindo ṣie lẹ tọn wẹ yẹn na na wamọnọ lẹ, podọ nudepope he yẹn hòyí gbọn whẹsadokọnamẹ agọ̀ dali wẹ yẹn na gọ̀ jo do donu ẹnẹ ji.”—Luku 19:7, 8.

Aliho dagbe nankọ die na Zaṣe nado dohia dọ emi lẹnvọjọ nugbonugbo! E yọnbasi dọ ewọ ni yí kandai tòkuẹ ṣinṣinyan tọn etọn zan nado lẹn akuẹ he e ko yí sọn Juvi voovo si, podọ e dopà nado gọ̀ jo do donu ẹnẹ ji. Enẹ tlẹ sọ zẹ̀ nuhe osẹ́n Jiwheyẹwhe tọn biọ go. (Eksọdusi 22:1; Levitiku 6:2-5) Humọ, Zaṣe dopagbe nado bẹ odaa nutindo etọn lẹ tọn na wamọnọ lẹ.

Kunnudenu lẹnvọjọ tọn he Zaṣe dohia hẹn homẹhun Jesu, bọ e dọna ẹn dọmọ: “Whlẹngán ko wá owhé ehe gbè to egbé, na visunnu Ablaham tọn de wẹ ewọ lọsu yin. Na Visunnu gbẹtọ tọn wá nado dín podọ nado whlẹn mẹhe bu lẹ gán.”—Luku 19:9, 10.

E ma dẹn din bọ Jesu ko donù ninọmẹ “mẹhe bu lẹ” tọn go to apajlẹ visunnu he bu lọ tọn mẹ. (Luku 15:11-24) Todin, e do kunnudenu jọnun mẹhe sọgan yin pinpọnhlan di mẹhe ko bu bo wá yin mimọ de tọn hia. Sinsẹ̀ngán lẹ po hodotọ yetọn lẹ po sọgan hlunnudọ do Jesu go bo mọhodọdo e go, na e na ayidonugo mẹhe taidi Zaṣe nkọ lẹ wutu. Etomọṣo, Jesu zindonukọn nado to visunnu Ablaham tọn he ko bu ehelẹ dín bo nọ hẹn yé gọwá.