Skip to content

Yi xósɛxweta ɔ jí

WEMATA 102

Axɔsu ɔ Junjɔn Tócíví ɖé Jí Bo Byɔ Jeluzalɛmu

Axɔsu ɔ Junjɔn Tócíví ɖé Jí Bo Byɔ Jeluzalɛmu

MATIE 21:1-11, 14-17 MAKI 11:1-11 LUKI 19:29-44 JAAN 12:12-19

  • JEZU BYƆ JELUZALƐMU KPO AWǑBOBO KPO

  • È ÐƆ Ð’AYǏ ÐƆ È NA GBÀ JELUZALƐMU

Ayihɔngbe tɔn Aklunɔzángbe, azǎn 9gɔ́ ɔ Nisáan tɔn ɔ, Jezu kpo ahwanvu tɔn lɛ kpo gosin Betaníi bo tunta Jeluzalɛmu. Ee ye ɖò sisɛkpɔ Bɛtifajée wɛ é ɔ, Jezu ɖɔ nú ahwanvu tɔn wè ɖò Olivutínsó ɔ jí ɖɔ:

“Mi yì gletoxo e ɖò nukɔn mitɔn nɛ ɔ mɛ; mi jɛ toxo ɔ mɛ tlolo ɔ, mi na mɔ tócí ɖé ɖò kàn mɛ, bɔ vǐ tɔn ɖò akpá tɔn, mi tún ye, bo kplá ye wá nú mì. Enyi mɛɖé kàn nǔ byɔ mi d’ewu hǔn, mi yí gbè n’i ɖɔ: ‘Nǔ tɔn wɛ hudo Aklunɔ.’ Azɔn ɖokpo ɔ, é na jó ye dó nú mi.”​—Matie 21:2, 3.

Ahwanvu lɛ mɔ nǔ jɛ wu ɖɔ nǔ e ɖɔ nú emi wɛ Jezu ɖè lɛ é kúnkplá nǔɖɔɖ’ayǐ Biblu tɔn ǎ. É ɖò mɔ̌ có, ɖò nukɔnmɛ ɔ, ye wá mɔ nǔ jɛ lee nǔɖɔɖ’ayǐ Zakalíi tɔn jɛ jlɔ́ gbɔn é wu. Zakalíi ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ Axɔsu e sín akpá Mawu dó é na “sɔ́ éɖée hwe, [bo na] jinjɔn tócí ɖé jí, tócíví ɖé jí” bo na wá Jeluzalɛmu.​—Zakalíi 9:9.

Hwenu e ahwanvu lɛ wá Bɛtifajée bo kplá tócí ví ɔ kpo nɔ tɔn kpo é ɔ, mɛ e ɖò te sɛkpɔ finɛ lɛ é kanbyɔ ye ɖɔ: “Ani wà wɛ mi ka ɖè nɛ? Nɛ̌ ka gbɔn bɔ mi ɖò kàn tún nú tócíví ɔ wɛ?” (Maki 11:5) Amɔ̌, ee mɛ lɛ sè ɖɔ Aklunɔ wɛ zɔ́n é ɔ, ye jó ahwanvu lɛ dó bɔ ye kplá tócíví ɔ kpo nɔ tɔn kpo yì. Ahwanvu lɛ tɛ́ awu yetɔn lɛ nyì tócí ɔ kpo vǐ tɔn kpo jí, bɔ Jezu ka xá tócíví ɔ jí.

Mɛ lɛ jɛ kpɔ́ sú jí hwenu e Jezu ɖò tócíví ɔ jí xwè Jeluzalɛmu é. Mɛ gègě tɛ́ avɔ yetɔn lɛ nyì ali ɔ jí. Mɛ ɖevo lɛ gbò atínla lɛ alǒ “ama” bo tɛ́ kɔn nyì jí. Ye nɔ súxó ɖɔ: “Ozana! Susu nú mɛ e jǎwe ɖò Aklunɔ nyikɔ mɛ é. Susu nú axɔsuɖuɖu e jǎwe é; axɔsuɖuɖu tɔ́ mǐtɔn Davidi tɔn.” (Maki 11:8-10) Nǔ e ɖɔ wɛ mɛ lɛ ɖè é ɖó akpɔ̀ nú Falizyɛn e ɖò ahwan ɔ mɛ lɛ é. Ye ɖɔ nú Jezu ɖɔ: “Mɛ̌si, ɖɔ nú ahwanvu towe lɛ nú ye ni xwɛ!” Jezu ka yí gbè nú ye ɖɔ: “Ma ɖɔ nú mi: yedɛɛ lɛ na bo xwɛ ɔ, awinnya lɛ na súxó.”​—Luki 19:39, 40.

Ee Jezu mɔ Jeluzalɛmu sɛ́dó é ɔ, é jɛ avǐ ya jí bo ɖɔ: “Ké, Jeluzalɛmunu lɛ mi! Égbé dìn ɔ, enyi ɖɔ nǔ e na hɛn fífá wá nú mi ɔ wu wɛ mi ko mɔ nukúnnú jɛ vɔ́vɔ́ ɔ, nyɔ̌ wɛ é ló kó nyɔ́. Loɔ, eɖíe é bú dò dó mi è.” Jeluzalɛmu na sú axɔ tónú e é jló bo ma sè ǎ é tɔn. Jezu ɖɔ ɖ’ayǐ ɖɔ: “Ayǐ ɖé lɛ ka na wá hɔn nú mi, bɔ kɛntɔ́ mitɔn lɛ na tɔ́n ahwan mi; ye na xá toxo ɔ, lobo na ján mi gbɔn fí bǐ. Ye na vɔ mi bǐ, bo na gbà toxo ɔ, bɔ awinnya e è dó mɛ xɔ lɛ na ɔ, ɖě sɔ́ na kpó ɖò ɖě jí ǎ; ɖó hwenu e Mawu wá ba jonɔ mi ɔ, mi tuùn ǎ.” (Luki 19:42-44) Xó Jezu tɔn lɛ jɛ nugbǒ, bɔ è gbà Jeluzalɛmu ɖò xwè 70 H.M.

Ee Jezu byɔ Jeluzalɛmu é ɔ, ‘tò ɔ mɛ nu lɛ bǐ xozǐn, bo nɔ ɖɔ: “Mɛ̌ wɛ ka nyí nya enɛ ɔ?”’ Bɔ mɛ lɛ yí gbè ɖɔ: “Gbeyiɖɔ Mawu tɔn Jezu e gosin Nazalɛti, ɖò Galilée gbéjí ɔ wɛ.” (Matie 21:10, 11) Mɛ ɖěɖee ɖò mɛ lɛ mɛ bo mɔ bɔ Jezu fɔ́n Lazáa sín kú é jɛ nùjiwǔ enɛ ɖɔ nú mɛ ɖevo lɛ jí. Falizyɛn lɛ dó avǐ gbè ɖɔ emi kún sixu kpé nǔ ɖebǔ wu bo na wà ó. Ye jɛ ɖiɖɔ jí ɖò yeɖée tɛntin ɖɔ: “Enɛ mɛ lɛ bǐ ɖò xwixwedó è wɛ nɛ!”​—Jaan 12:18, 19.

Jezu yì tɛmpli ɔ mɛ bo na kplɔ́n nǔ mɛ lee é ko nɔ bló gbɔn ɖ’ayǐ é ɖɔhun. Ðò finɛ ɔ, é gbɔ azɔn nú nukúntíntɔ́nnɔ lɛ kpo mɛ e gblé wɔ̌n lɛ kpo. Ee vɔsanúxwlémawutɔ́gán lɛ kpo sɛnkplɔnmɛtɔ́ lɛ kpo mɔ nǔ e bló wɛ Jezu ɖè lɛ é, lobo lɛ́ sè xó e sú wɛ yɔkpɔvu lɛ ɖè ɖò tɛmpli ɔ mɛ, bo nɔ ɖɔ, “Ozana nú Davidi ví” ɔ é ɔ, é vɛ́ ye wu tawun. Sinsɛngán lɛ kanbyɔ Jezu ɖɔ: “A sè nǔ e ɖɔ wɛ vǐ nɛ lɛ ɖè ɔ à cé?” É ka yí gbè nú ye ɖɔ: “Mi lɔmɔ̌ mi ka ko xà Mawuxó elɔ à cé? É wɛ nyí ɖɔ: ‘A blǒ bɔ yɔkpɔvu lɛ kpodo vǐ ɖò anɔ̌nu lɛ kpo lɔ kpa susu nú we.’”​—Matie 21:15, 16.

Jezu kpɔ́n nǔ e ɖò tɛmpli ɔ mɛ lɛ é. Hwenu ko sɛyi, enɛ wu ɔ, é kpo mɛsɛ́dó tɔn lɛ kpo ɖido. Jɛ nukɔn nú azǎn 10gɔ́ ɔ Nisáan tɔn ɔ, é lɛkɔ yì Betaníi, finɛ wɛ é dɔ́ Aklunɔzángbe zǎnmɛ.