Ježíš a apoštolové se chystají odejít z horní místnosti, kde oslavili Pesach. Ježíš je upozornil na to, co je čeká, a teď dodává: „Tyto věci vám říkám, abyste neztratili víru.“ Proč to potřebovali slyšet? Říká: „Lidé vás vyloučí ze synagogy. Dokonce přichází doba, kdy si každý, kdo vás zabije, bude myslet, že tím slouží Bohu.“ (Jan 16:1, 2)

Když to apoštolové slyší, vyvede je to z míry. Ježíš sice už dřív řekl, že je bude svět nenávidět, ale nikdy jim přímo nepověděl, že můžou přijít o život. Proč ne? „Na začátku jsem vám to neříkal, protože jsem byl s vámi,“ vysvětluje Ježíš. (Jan 16:4) Teď je ale situace jiná. Ježíš už brzo odejde, a tak jim chce pomoct, aby potom neztratili víru.

Ježíš pokračuje: „Jdu k tomu, kdo mě poslal, a nikdo z vás se mě neptá: ‚Kam jdeš?‘“ V průběhu večera se ho už apoštolové vyptávali, kam jde. (Jan 13:36; 14:5; 16:5) Teď jsou ale otřesení tím, co jim řekl o pronásledování, a dělají si starosti sami o sebe. Proto se už Ježíše neptají, jaká sláva ho čeká a co to bude pro Boží služebníky znamenat. Ježíš dodává: „Kvůli tomu, co jsem vám řekl, naplnil vaše srdce smutek.“ (Jan 16:6)

Potom jim vysvětluje: „Je to k vašemu dobru, že odcházím. Pokud totiž neodejdu, nepřijde k vám pomocník. Pokud ale odejdu, pošlu vám ho.“ (Jan 16:7) Ježíšovi učedníci dostanou svatého ducha jen v případě, že Ježíš zemře a odejde do nebe. Tohoto pomocníka jim může dát, ať jsou kdekoli na zemi.

Svatý duch „dá světu přesvědčivé důkazy o hříchu, o tom, kdo jedná správně, a o soudu“. (Jan 16:8) V jakém smyslu? Bude jasně patrné, že svět nevěří v Božího Syna. A Ježíšovo vystoupení do nebe bude důkazem, že jedná správně a také že si Satan, „vládce tohoto světa“, zaslouží nepříznivý rozsudek. (Jan 16:11)

„Ještě vám mám hodně co říct,“ pokračuje Ježíš, „ale teď to nejste schopni unést.“ Až na učedníky vylije svatého ducha, ten jim pomůže pochopit „celou pravdu“ a oni budou schopní podle této pravdy žít. (Jan 16:12, 13)

Pak Ježíš říká: „Za chvilku mě už neuvidíte a za další chvilku mě uvidíte.“ Apoštolové jsou z toho zmatení a jeden druhého se ptají, co tím myslí. Ježíš ví, že se ho na to chtějí zeptat, a tak jim poví: „Řeknu vám pravdu: Budete plakat a naříkat, ale svět se bude radovat. Budete smutní, ale váš smutek se změní v radost.“ (Jan 16:16, 20) Až bude Ježíš následující odpoledne zabit, náboženští vůdci se budou radovat, zatímco učedníci budou nešťastní. Po Ježíšově vzkříšení se ale jejich smutek změní v radost! A přispěje k ní i to, že na ně Ježíš vylije Božího svatého ducha.

Ježíš teď situaci apoštolů přirovnává k tomu, co zažívá žena při porodu: „Když žena rodí, prožívá bolest, protože přišel její čas. Ale když porodí, na svoje trápení už nevzpomíná, protože má radost, že se jí narodilo dítě.“ Potom apoštoly povzbuzuje: „Tak i vy teď prožíváte smutek, ale až se s vámi znovu uvidím, vaše srdce se bude radovat a tu radost vám nikdo nevezme.“ (Jan 16:21, 22)

Apoštolové zatím nikdy o nic neprosili v Ježíšově jménu. Teď jim ale říká: „Ten den budete Otce prosit v mém jménu.“ Bude to snad proto, že by Otec nebyl ochotný je vyslyšet?  Určitě ne. Ježíš totiž říká: „Sám Otec vás ... miluje, protože milujete mě a uvěřili jste, že jsem přišel od Boha.“ (Jan 16:26, 27)

Možná právě díky Ježíšovým povzbudivým slovům apoštolové s jistotou říkají: „Proto věříme, že jsi přišel od Boha.“ Jejich víra ale bude brzy vyzkoušena, protože Ježíš říká: „Přichází chvíle, a už přišla, kdy se rozprchnete každý do svého domu a necháte mě samotného.“ Ale také je ujišťuje: „Řekl jsem vám to, abyste mým prostřednictvím měli pokoj. Ve světě budete mít těžkosti, ale buďte odvážní! Zvítězil jsem nad světem.“ (Jan 16:30–33) Ježíš své učedníky rozhodně neopouští. I když se Satan a jeho svět budou snažit zlomit jejich věrnost Bohu, Ježíš si je jistý, že pokud budou ze všech sil dělat, co si Bůh přeje, nad světem můžou zvítězit i oni.