Kpohọ eme nọ e riẹ eva

Kpohọ oria eware nọ e riẹe eva

UZOU AVỌ 138

Kristi Ọ Rrọ Obọze Ọghẹnẹ

Kristi Ọ Rrọ Obọze Ọghẹnẹ

IRUẸRU IKỌ 7:56

  • JESU Ọ KERIA OBỌZE ỌGHẸNẸ

  • SỌL O ZIHE RUỌ OLELE

  • MA WO ẸJIRORO NỌ MA RẸ RỌ GHỌGHỌ

Nọ Jesu o muvrẹ kpobọ odhiwu no nọ edẹ ikpe e jẹ ruemu no, a te ku ẹzi ọfuafo ku ilele na evaọ ẹdẹ Pẹntikọst, onọ o kẹ imuẹro nọ Jesu ọ ginẹ rrọ obọ odhiwu. Oware ofa o via nọ o kẹ imuẹro yena re. Taure a tẹ te rehọ itho fi Stivin kpe fiki isẹri nọ o se kpahe Jesu, o bo via nọ: “Rri! Mẹ ruẹ idhiwu na nọ i rovie gbe Ọmọ ohwo nọ o dikihẹ obọze Ọghẹnẹ.”—Iruẹru Ikọ 7:56.

Nọ Jesu ọ rrọ kugbe Ọsẹ riẹ evaọ obọ odhiwu na, ọ te hẹrẹ bẹsenọ Ọghẹnẹ ọ rẹ vuẹe oware nọ o re ru wọhọ epanọ a ruẹaro riẹ evaọ Ebaibol na. Ẹzi Ọghẹnẹ o fiobọhọ kẹ Devidi kere nọ: ‘ỌNOWO ọ ta kẹ Olori mẹ [Jesu] nọ: “Keria obọze mẹ, bẹsenọ me re ti ru ewegrẹ ra họ akpala-uthiawọ ra.”’ Nọ oke ẹhẹrẹ na u te re no, Jesu ọ vẹ te “jọ eva evie ewegrẹ [riẹ] tahọ ae obọ.” (Olezi 110:1, 2) Kọ eme Jesu o ti ru no obọ odhiwu ze nọ ọ be hẹrẹ okenọ ọ te rọ raha ewegrẹ riẹ na?

A to ukoko Ileleikristi na họ evaọ Pẹntikọst 33 C.E. Jesu o te mu ilele riẹ nọ a rọ ẹzi wholo na họ esu no obọ odhiwu ze. (Ahwo Kọlọsi 1:13) Ọ be kpọ ae evaọ iruo usiuwoma ota na, jẹ be ruẹrẹ ae kpahe kẹ iruo nọ a ti ru evaọ obaro. Didi iruo? A te kpare enọ i kru ẹrọwọ rai te urere no uwhu ze, a ve ti lele Jesu su evaọ Uvie riẹ.

Omọvo isu na jọ họ Sọl, yọ odẹ Rom riẹ Pọl a mae rọ riẹe. Ọ jọ ohwo Ju nọ o wo ajọwha rọkẹ ekoko Uzi Ọghẹnẹ n’otọ ze, rekọ isu egagọ Ju a su rie thọ, tube te epanọ ọ rọ rọwo nọ a rehọ itho fi Stivin kpe dede. Kẹsena, ‘avọ ofu nọ ọ vọ Sọl eva, yọ ọ gba riẹ mu nọ o re kpe ilele Olori na no,’ ọ tẹ wọ bi kpobọ Damaskọs. Kayafas ozerẹ okpehru na ọ kẹ riẹ udu inọ ọ nyai mu Ilele Jesu re ọ rehọ ae ziọ Jerusalẹm. (Iruẹru Ikọ 7:58; 9:1) Rekọ epanọ Sọl ọ rọ rrọ edhere na, elo ọnwranwra jọ o te lo wariẹe họ, o te kie fihọ otọ.

Urru ohwo jọ nọ ọ be ruẹ hẹ o tẹ ta kẹe nọ: “Sọl, Sọl, fikieme who bi ro kpokpo omẹ?” Sọl ọ tẹ nọ inọ: “Whẹ yọ ono, Olori?” Urru na o tẹ kẹe uyo nọ: “Mẹ yọ Jesu, ọnọ who bi kpokpo na.”—Iruẹru Ikọ 9:4, 5.

Jesu ọ tẹ vuẹ Sọl nọ o kpobọ Damaskọs re ọ hẹrẹ bẹsenọ ọ rẹ vuẹe oware nọ o ti ru, rekọ elo igbunu yena nọ o lo mu ei na o tu rie aro, fikiere esu a su rie ruọ ẹwho na. Jesu ọ tẹ jọ eruẹaruẹ romavia kẹ odibo riẹ jọ nọ a re se Ananayas nọ ọ be rria Damaskọs. Jesu ọ vuẹ Ananayas nọ ọ nyabru Sọl, o te dhesẹ oria nọ Sọl ọ rrọ kẹe. Ozọ Sọl o jẹ kaki mu Ananayas, rekọ Jesu ọ kẹ riẹ imuẹro nọ: “Ọzae nana yọ ohwo nọ mẹ salọ no re o whowho odẹ mẹ kẹ erẹwho na, jegbe rọkẹ ivie gbe emọ Izrẹl.” Sọl ọ tẹ wariẹ mu ude họ ẹruẹ, kẹsena evaọ Damaskọs nọ ọ rrọ na, “ọ tẹ nwani muhọ ẹta kpahe Jesu evaọ iwou-egagọ na, inọ ọnana họ Ọmọ Ọghẹnẹ.”—Iruẹru Ikọ 9:15, 20.

Jesu o fiobọhọ kẹ Pọl avọ ilele efa nọ a rọ ruabọhọ iruo usiuwoma ota nọ o muhọ na. Ọghẹnẹ o fi ẹvi họ iruo usiuwoma ota na gaga. Nọ oware wọhọ ikpe 25 e vrẹ no nọ Jesu ọ rọ romavia kẹ Pọl evaọ edhere Damaskọs, Pọl o kere nọ “a whowho [emamọ usi na] evaọ udevie emama kpobi nọ e rrọ otọ odhiwu” no.—Ahwo Kọlọsi 1:23.

Nọ ikpe buobu e vrẹ no, Jesu o dhesẹ eruẹaruẹ sa-sa kẹ Jọn ukọ na olele nọ o you na, enọ e rrọ obe Eviavia evaọ Ebaibol na. Ẹkwoma eruẹaruẹ nana nọ i te Jọn obọ na, ma sae ta nọ ọ ginẹ rria te okenọ ọ rọ ruẹ eziheze Jesu evaọ ogaga Uvie. (Jọn 21:22) “Ẹzi na o ru [Jọn] jọ evaọ ẹdẹ Olori na.” (Eviavia 1:10) Oke vẹ họ ẹdẹ Olori na?

Nọ ma romatotọ kiẹ eruẹaruẹ Ebaibol riwi, ma tẹ ruẹ nọ “ẹdẹ Olori na” o muhọ evaọ oke mai na. Wọhọ oriruo, Ẹmo Akpọ Ọsosuọ o muhọ evaọ ukpe 1914. Yọ anwọ oke yena ze, emo, eyao, ohọo, etọ nọ i bi nuhu, gbe eware itieye efa e da akpọ na fia, onọ o rrọ orugba “oka” nọ Jesu ọ kẹ ilele riẹ kpahe “ọzino” riẹ gbe “urere” na. (Matiu 24:3, 7, 8, 14) Evaọ oke mai na, a be ta usiuwoma Uvie na evaọ akpọ na soso, orọnikọ ekwotọ Rom nọ ikọ na a jẹ jọ ta usiuwoma ọvo ho.

Ẹzi ọfuafo na ọ wọ Jọn fodẹ oware nọ enana kpobi i dhesẹ, inọ: “Esiwo o no obọ Ọghẹnẹ mai ze no, o dhesẹ ogaga riẹ via no, a rehọ Uvie Ọghẹnẹ mai mu no, yọ Kristi riẹ o wo udu-esuo no.” (Eviavia 12:10) Ẹhẹ, Uvie Ọghẹnẹ nọ o rrọ obọ odhiwu nọ Jesu o je whowho na u gine muhọ esuo no!

Onana yọ usi evawere rọkẹ ilele Jesu kpobi. Ẹme Jọn nana ọ rẹ bọ ae ga, nọ ọ ta nọ: “Fiki onana, wha ghọghọ whai idhiwu gbe enọ e be rria ae eva! Uye u te otọakpọ gbe abade no, keme Ẹdhọ o bru owhai ze no, o wo ofu ọgaga keme ọ riẹ nọ omoke kakao o wo.”—Eviavia 12:12.

Onana u dhesẹ nọ Jesu ọ gbẹ rrọ obọze Ọsẹ riẹ be hẹrẹ hẹ. O bi su enẹna evaọ obọ odhiwu, yọ kẹle na ọ te raha ewegrẹ riẹ kpobi no. (Ahwo Hibru 10:12, 13) Kọ eware iwoma vẹ ma bi rẹro rai?