Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ETA AMƐNƐTƆ

Mi yí Yesu Kristo nyiɔ?

Mi yí Yesu Kristo nyiɔ?

1, 2. (a) Nɔ èjeshi ŋkɔ nɔ amɛ kpɛnkpin ɖe ɖe, édasɛ mɔ èjeshi ɖɛ nyaoa? Ðe mɛ. (b) Mi yí amɛwo bu mɔ Yesu nyiɔ?

AMƐ kpɛnkpin sugbɔ le xexe lɔ mɛ. Taŋfuin èjeshi ŋkɔ nɔ amɛ kpɛnkpin ɖe. Vɔ denyi ci èjeshi amɛ lɔ ŋkɔ kpoŋ yí dasɛ mɔ èjeshi ɖɛ nywiɖe o. Dedasɛ can mɔ èjeshi enushianu so yi gbenɔnɔ koɖo amɛ alɔkpa ci enyi teŋ nu o.

2 Yesu nɔ nyigban lɔ ji awa exwe 2 000 vayi vɔ, ganŋke àtɛnŋ ase enyɔ so nu kpɔ. Vɔ amɛ sugbɔ denya amɛ alɔkpa ci yí Yesu nyi teŋ o. Mɛɖewo nunɔ mɔ amɛ nywi ɖeka yí enyi, mɛbuwo nunɔ mɔ yɛnyi enyɔnuɖɛtɔ yí mɛɖewo xɔɛ se mɔ yɛnyi Mawu. Vɔ lé èkpɔɛ doɔ?​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu 12 tɔ.

3. Nyi yí taɖo ele veviɖe mɔ àjeshi Yehowa Mawu koɖo Yesu Kristo ɖɛɔ?

3 Ele veviɖe mɔ àjeshi nyɔnɔnwi so Yesu nu. Nyi yí taɖoɔ? Bibla nu nɔ mì mɔ: “Agbe mavɔmavɔ lɔ nyi mɔ wo a jeshi Eo, Mawu adodwi ɖekɛ kpaŋ, koɖo Yesu Kristo ci yí E dɔ ɖaɖa.” (Ʒan 17:3) Nyɔnɔnwi yɔ, nɔ èjeshi nyɔnɔnwi lɔ kudo Yehowa koɖo Yesu nuɔ, àtɛnŋ anɔ agbe tɛgbɛɛ le paradiso mɛ le nyigban ji. (Ʒan 14:6) Gbesɔ kpe niɔ, nɔ èjeshi Yesu ɖɛɔ, akpedo eo nu, ɖo éɖo kpɔwɛ nywitɔ ɖɛ nɔ mì kudo lé woanɔ agbe do koɖo lé woawa nu ɖaɖa mɛbuwo gbɔ do nu. (Ʒan 13:​34, 35) Le Eta 1 mɛɔ, mìkpla nyɔnɔnwi kudo Mawu nu. Ecɛ yɛɔ, mìakpla enyɔ ci yí Bibla nu kudo Yesu nu.

MÌKPƆ MƐSIA LƆ!

4. Enyɔgbe “Mɛsia” koɖo “Kristo” gɔnmɛ ɖe?

4 Exwe sugbɔ doŋkɔ nɔ Yesu jijiɔ, Yehowa nu ɖɛ le Bibla mɛ mɔ yeadɔ Mɛsia alo Kristo ɖaɖa. Enyɔgbe “Mɛsia” nyi Ebregbe mɛ nyɔ, yí enyɔgbe “Kristo” nyi Grɛkigbe mɛ nyɔ. Bubuŋkɔ amɛve cɛwo gɔnmɛ yí nyi mɔ Mawu acan Mɛsia ci gbe eɖo ɖɛ yí asɔ ɖo texwe vevi ɖeka. Mɛsia lɔ ana yí Mawu gbeɖuwo pleŋ avamɛ. Yesu atɛnŋ akpedo eo nu le kakacɛ mɛ hɛnnɛ. Vɔ gbɔxwe woaji Yesuɔ, amɛ sugbɔ biɔkɔ se mɔ, ‘Mi yí avanyi Mɛsia lɔɔ?’

5. Yesu dokplɔtɔwo kando ji mɔ eyi nyi Mɛsia lɔa?

5 Yesu dokplɔtɔwo kando ji mɔ eyi nyi Mɛsia lɔ. (Ʒan 1:41) Le kpɔwɛ mɛ, Shimɔ Piɛ nu nɔ Yesu mɔ: ‘Eo yí nyi Kristo lɔ.’ (Matie 16:16) Lé mìawɛ akando ji mɔ Yesu yí nyi Mɛsia lɔɔ?

6. Lé Yehowa kpedo ejinywitɔwo nu yí wokpɔ Mɛsia lɔ yí jeshiɔ?

6 Exwe nabiɖe doŋkɔ nɔ Yesu jijiɔ, Mawu nyɔnuɖɛtɔwo ŋwlɛn jeshidu ciwo yí ana amɛwo ajeshi Mɛsia lɔ daɖɛ kitokito. Lé ecɛ kpedo wo nu doɔ? Le kpɔwɛ mɛ, sɔɛ mɔ wodɔ eo ɖaɖa mɔ eo le yi do go mɛ ɖeka ci yí dekpɔ kpɔ o le paki ji. Nɔ wodre amɛ lɔ nɔ eo nywiɖeɔ, akpedo eo nu yí nakpɔ amɛ lɔ ajeshi. Ahanke Yehowa zan yi nyɔnuɖɛtɔwo yí sɔ xo nuxu nɔ mì so enu ciwo yí Mɛsia lɔ avawa koɖo enu ciwo yí ajɔ do ji nu nɛ. Lé enyɔnuɖɛ lɔwo pleŋ vamɛ do, kpedo ejinywitɔwo nu yí wonya mɔ Yesu yí nyi Mɛsia lɔ.

7. Enyɔnuɖɛ amɛve ciwo yí dasɛ mɔ Yesu yí nyi Mɛsia lɔɔ?

7 Enyɔnuɖɛ lɔwo domɛtɔ amɛve ke. Ŋkɔtɔ, exwe 700 doŋkɔ nɔ Yesu jijiɔ, Mishe nu ɖɛ mɔ woaji Mɛsia lɔ le eju hwɛhwɛ ci yí nyi Bɛtɛlɛxɛmu mɛ. (Mishe 5:2) Hunnɔ tɔxu pɛɛ yí woji Yesu do nɛ! (Matie 2:​1, 3-9) Amɛvetɔ, Daniɛli nu ɖɛ mɔ Mɛsia lɔ ava le exwe 29 Kristotɔwo Hwenu. (Daniɛli 9:25) Ecɛwo nyi amɛve pɛɛ le enyɔnuɖɛ sugbɔ ciwo yí dasɛ petii mɔ, Yesu yí nyi Mɛsia ci gbe woɖo ɖɛ lɔ.​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu 13 tɔ.

Le ʒinʒindoshimɛ Yesu tɔ hwenu yí etrɔ Mɛsia alo Kristo lɔ

8, 9. Nyi yí jɔ hwecinu yí Yesu wakɔ ʒinʒindoshimɛ ci yí dasɛ mɔ eyi nyi Mɛsia lɔɔ?

8 Yehowa dasɛ petii mɔ Yesu yí nyi Mɛsia lɔ. Mawu nu nɔ Ʒan Amɛʒindoshimɛtɔ mɔ yeana jeshi ɖeka yi, ci yí akpedo nu yí anya mɛ ci yí nyi Mɛsia lɔ. Hwecinu yí Yesu yi Ʒan gbɔ yí awa ʒinʒindoshimɛ le Ʒurdɛn tɔsasa mɛ le exwe 29 Kristotɔwo Hwenuɔ, Ʒan kpɔ jeshi lɔ. Bibla nu enu ci yí jɔ nɔ mì: “Ci woʒin Yesu do eshi mɛ ɖegbɔɔ, éfɔn le eshi lɔ mɛ zeɖeka. Eyi kpɔɖa! Jeŋkwi hun, eyi ekpɔ Mawu gbɔngbɔn lɔ yí eɖyikɔ do ji shigbe mɔ hwanlin hannɛ. Kpɔ ɖa! Egbe ɖeka can ɖyi so jeŋkwimɛ yí nu mɔ: ‘Mɛ cɛ yí nyi Vinyɛ ci ŋlɔnnɔ sugbɔ, ci nu yí jenɔŋ nɔŋ.’ ” (Matie 3:​16, 17, nwt) Ci Ʒan kpɔ enu cɛ yí gbese enyɔ cɛwoɔ, édo jeshi mɔ Yesu yí nyi Mɛsia lɔ. (Ʒan 1:​32-34) Le ŋkeke lɔ ji, hwecinu yí Yehowa kɔ yi gbɔngbɔn kɔkɔɛ do Yesu jiɔ, étrɔ Mɛsia lɔ. Eyi nyi mɛ ci yí Yehowa sɔ ɖo Kplɔtɔ koɖo Efyɔ.​—Ezai 55:4.

9 Bibla mɛ nyɔnuɖɛwo, Yehowa ŋtɔ nyɔwo, koɖo jeshi ci yí ena hwecinu yí Yesu wakɔ ʒinʒindoshimɛ dasɛ mɔ Yesu yí nyi Mɛsia lɔ. Vɔ fini yí Yesu soɔ, yí amɛ alɔkpa ci enyiɔ? Mína mìakpɔ enyɔ ci yí Bibla nu ɖa.

FINI YÍ YESU SOƆ?

10. Nyi yí Bibla kpla mì so Yesu gbenɔnɔ nu doŋkɔ nɔ yi nyigban ji vavaɔ?

10 Bibla kpla mì mɔ Yesu nɔ agbe le jeŋkwimɛ exwe nɛninɛniɖe gbɔxwe yí va nyigban ji. Mishe nu mɔ Mɛsia lɔ li “so gbeɖegbe ɖii.” (Mishe 5:​2, nwt) Yesu ŋtɔ nu zenɛniɖe mɔ yenɔ agbe le jeŋkwimɛ exwe nabinabiɖe gbɔxwe wovaji ye do nyigban ji. (Hlɛn Ʒan 3:13; 6:​38, 62; 17:​4, 5.) Ekacaca vevi ɖeka nɔ Yesu koɖo Yehowa gblamɛ gbɔxwe evava nyigban ji.

11. Nyi yí taɖo Yesu ve nɔ Yehowa sugbɔɔ?

11 Yesu ve nɔ Yehowa taŋ. Nyi yí taɖoɔ? Ðo Mawu wɛ doŋkɔ nɔ enushianu koɖo amɛshiamɛ. Eyi taɖo woyɔ Yesu mɔ “Evi ŋkɔtɔ.” * (Kolosetɔwo 1:15) Yesu gbenyi amɛ vevi ɖeka nɔ Yehowa, ɖo yiɖekɛ kpaŋ yí Mawu wa tiin. Eyi taɖo woyɔɛ mɔ “Eviɛ akogo.” (Ʒan 3:16) Yesu yí gbenyi mɛ ci ɖekɛ kpaŋ yí Mawu zan yí sɔ wa enu kpɛtɛwo pleŋ. (Kolosetɔwo 1:16) Gbesɔ kpe niɔ, Yesu ɖekɛ yí woyɔ mɔ “Enyɔ lɔ,” ɖo Mawu sɔnɔ ŋɛduwo koɖo emɔdasɛnamɛwo tonɔ ji nɔ mawudɔlawo koɖo agbetɔwo.​—Ʒan 1:14.

12. Lé mìwɛ yí nya mɔ denyi Yesu yí gbenyi Mawuɔ?

12 Mɛɖewo bunɔ mɔ Yesu yí gbenyi Mawu. Vɔ denyi enu ci yí Bibla kpla mì nɛ o. Bibla nu mɔ, wowa Yesu, ci yí dasɛ mɔ Yesu ɖo tɔtɔmɛ. Vɔ Yehowa ci yí wa enuwo pleŋ deɖo tɔtɔmɛ o. (Ehajiji Wema 90:2) Yesu ci yí nyi Mawu Vi, detekpɔ gbeɖe mɔ yeanyi Mawu o. Bibla nui yi mɛ kɔ petii mɔ, Eda lɔ wugan wu Evi lɔ. (Hlɛn Ʒan 14:28; 1 Korɛntitɔwo 11:3.) Yehowa ɖekɛ yí nyi ‘Mawu Ŋsɛnwopleŋtɔ.’ (Gɔnmɛjeje 17:1) Eyi nyi mɛ ci yí gangan wu yí gbeɖo ŋsɛn wu le xexegbɛ lɔ mɛ.​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu 14 tɔ.

13. Nyi yí taɖo Bibla nu mɔ Yesu nyi ‘Mawu makpɔmakpɔ lɔ nɔnɔmɛɔ’?

13 Yehowa koɖo Eviɛ Yesu wa dɔ alɔ-le-alɔ-mɛ exwe miliya nɛniɖe gbɔxwe wovawa jeŋkwi koɖo nyigban. Woalɔn wowonɔnɔwo taŋ! (Ʒan 3:35; 14:31) Yesu sran Edalɔ nɔnɔmɛwo sugbɔ keke yí Bibla yɔɛ mɔ “Mawu makpɔmakpɔ lɔ nɔnɔmɛ.”​—Kolosetɔwo 1:​15, nwt.

14. Lé ejɔ do yí wovaji Yehowa Vi vevi lɔ yí evanyi agbetɔɔ?

14 Yehowa Vi vevi lɔ lɔn faa yí so le jeŋkwimɛ, yí wovaji do nyigban ji shigbe mɔ agbetɔ hannɛ. Lé etɛnŋ jɔ doɔ? To enujiŋwawa mɛɔ, Yehowa sɔ Eviɛ gbe so jeŋkwimɛ yí sɔ do vijidɔ mɛ nɔ cugbejɛvi lealɔji Mari. Eyi taɖo deʒan eda ci yí nyi agbetɔ gbɔxwe woafɔn Yesu fu o. Ahan ejɔ yí Mari vaji evi blebu maɖonuvɔn yí na ŋkɔ yi mɔ Yesu nɛ.​—Luiki 1:​30-35.

AMƐ ALƆKPA CI YÍ YESU NYIƆ?

15. Lé àwɛ ajeshi Yehowa ɖɛ nywiɖe wuɔ?

15 Àtɛnŋ akpla nu sugbɔ so Yesu, yi gbe, koɖo yi nɔnɔmɛwo nu to Bibla wema ciwo yí nyi Matie, Maki, Luiki, koɖo Ʒan hlɛnhlɛn ji. Woyɔ wema cɛwo mɔ Eŋɛnywiwemawo. Ci yí Yesu le shigbe mɔ Edalɔ hannɛ pɛpɛpɛɔ, enu ciwo yí àhlɛn so nu akpedo eo nu yí najeshi Yehowa ɖɛ nywiɖe wu. Eyi taɖo Yesu nu mɔ: “Amɛ ci yí kpɔ ŋ ɔ ékpɔ Eda.”​—Ʒan 14:9.

16. Nyi yí Yesu kpla amɛwoɔ? Fini yí Yesu nukplakplawo soɔ?

16 Amɛ sugbɔ yɔ Yesu mɔ “Enukplamɛtɔ.” (Ʒan 1:38; 13:13) Enu vevitɔ ciwo yí ekpla amɛwo domɛtɔ ɖeka yí nyi “Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ.” Nyi yí Fyɔɖuxu lɔ nyiɔ? Ényi Mawu cɛkpakpa ci yí avakpa cɛ so jeŋkwimɛ va nyigban lɔ pleŋ ji, yí ahɛn yayrawo vɛ nɔ mɛ ciwo yí se tonu nɔ Mawu. (Matie 4:23) Enushianu ci yí Yesu kpla amɛwo so Yehowa gbɔ. Yesu nu mɔ: ‘Anyi nukplakpla deso ŋgbɔ o. Vɔ éso amɛ ci yí dɔŋ ɖaɖa gbɔ.’ (Ʒan 7:16) Yesu nya mɔ Yehowa jijiɛ mɔ, amɛwo le jeshi eŋɛnywi ci yí nyi mɔ Mawu Fyɔɖuxu lɔ avakpa cɛ do nyigban lɔ pleŋ ji.

17. Fini yí Yesu kpla nu amɛwo leɔ? Nyi yí taɖo ewa dɔ sɛnsinɖe ahan yí kpla nu amɛwoɔ?

17 Fini yí Yesu kpla nu amɛwo leɔ? Fiɖekpokpui ci ekpɔ amɛwo le. Ékpla nu amɛwo le kɔxwiwo mɛ, juganwo mɛ, sɛnsɛn tɔxuwo, afiwo mɛ, koɖo axwewo mɛ. Denɔnɔ te mɔ amɛwo le va ye gbɔ o. Le akpa sugbɔtɔ mɛɔ, yiŋtɔ yí yinɔ wo gbɔ. (Maki 6:56; Luiki 19:​5, 6) Yesu wa dɔ sɛnsinɖe, yí zan yi gamɛ koɖo yi ŋsɛn yí sɔ kpla nu amɛwo. Nyi yí taɖoɔ? Ðoɔ, énya mɔ eyi Mawu ji mɔ ye le wa, yí egbeɖonɔ to Dalɔ gashiagamɛ. (Ʒan 8:​28, 29) Yesu gbedra eŋɛnywi lɔ nɔ amɛwo, ɖo wowo nu wanɔ ŋshishi ni. (Hlɛn Matie 9:​35, 36.) Ékpɔ mɔ sɛnsɛnŋkɔnɔtɔwo degbekplakpla nyɔnɔnwi ci yí kudo Mawu koɖo yi Fyɔɖuxu lɔ nu amɛwo o. Eyi taɖo eji mɔ yeakpedo amɛ sugbɔ nu, nɔ woase eŋɛnywi lɔ.

18. Yesu nɔnɔmɛ ciwo yí jɔnɔ ji nɔ eo wuɔ?

18 Yesu lɔn amɛwo yí sɔ eɖe le mɛ nɔ wo. Ényi amɛfafa yí amɛwo tɛnŋ kannɔ seŋ koɖi fafɛɖe. Ðevihwɛwo can jinɔ mɔ yewoanɔ gbɔ. (Maki 10:​13-16) Yesu dedonɔ vovototo amɛwo mɛ o. Amɛtafutafu koɖo kojoɖoɖo masɔgbe venɔ nu sugbɔ. (Matie 21:​12, 13) Le yi hwenuɔ, nyɔnuwo deɖo acɛ sugbɔ o, yí wodedonɔ bubu wo nu o. Vɔ Yesu yɛ donɔ bubu koɖo afixɔxɔ nyɔnuwo nu gashiagamɛ. (Ʒan 4:​9, 27) Yesu gbesɔ yiɖeki hwe nyɔnɔnwimɛtɔ. Le kpɔwɛ mɛ, éklɔ afɔ nɔ apostolo yi tɔwo fiɛfi ɖeka. Vɔ axomɛdɔwavi yí wanɔ edɔ ŋtɔ́ hanciwo gbɔxwe.​—Ʒan 13:​2-5, 12-17.

Yesu dra eŋɛnywi lɔ le fiɖekpokpui ci ekpɔ amɛwo le

19. Kpɔwɛ ci yí dasɛ mɔ Yesu nya enu ci koŋ yí ʒan amɛwo yí jinɔ veviɖe mɔ yeakpedo wo nuɔ?

19 Yesu nya enu ci koŋ yí ʒan amɛwo, yí ejinɔ veviɖe mɔ yeakpedo wo nu. Ecɛ ze gbajɛɛ gacimɛ yí ezan Mawu ŋsɛn yí sɔ da dɔ̀ nɔ amɛwo enujiŋtɔ. (Matie 14:14) Le kpɔwɛ mɛ, kponɔ ɖeka va Yesu gbɔ yí nu ni mɔ: ‘Nɔ èdroɔ, àtɛnŋ ayɔ dɔ̀ nɔŋ.’ Vevisese koɖo efunkpekpe ŋsu lɔ tɔ na yí yi nu ku lanmɛ nɔ Yesu. Yi nu wa ŋshishi nɔ Yesu sugbɔ yí eji mɔ yeakpedo nu. Eyi taɖo Yesu do alɔ ɖaɖa yí tɔ alɔ ŋsu lɔ, yí nu ni mɔ: ‘Ŋdro ayɔ dɔ̀ lɔ nɔ eo. Ao gbaza le kɔ.’ Yí edɔ̀ lɔ vɔ ni! (Maki 1:​40-42) Àtɛnŋ akpɔ lé ŋsu lɔ ase le yiɖeki mɛ le susu mɛa?

YESU NƆNƆ EGBEJI NƆ DALƆ GASHIAGAMƐ

20, 21. Lé Yesu ɖo kpɔwɛ nywitɔ do le tonusese nɔ Mawu mɛɔ?

20 Yesu yí ɖo kpɔwɛ nywitɔ ɖɛ le tonusese nɔ Mawu mɛ. Ŋɖekpokpui ci yí jɔ do ji, alo ŋɖekpokpui ci yi ketɔnɔwo do shi koɖi can ɔ, ékpɔtɔ nɔ gbeji nɔ Dalɔ. Le kpɔwɛ mɛ, Yesu dewa nuvwin hwecinu yí Satana ti kpɔ o. (Matie 4:​1-11) Yesu xomumɛtɔ ɖewo dexɔɛ se mɔ eyi nyi Mɛsia lɔ o, yí wonu so nu mɔ ‘suku eje,’ vɔ Yesu kpɔtɔ yí wakɔ Mawu dɔ. (Maki 3:21) Hwecinu yí yi ketɔnɔwo ve xomɛ koɖi can ɔ, Yesu kpɔtɔ yí nɔ gbeji nɔ Mawu yí detekpɔ mɔ yeaɖe hlɔn o.​—1 Piɛ 2:​21-23.

21 Hwecinu yí wotrekɔ fun nɔ Yesu yí awui can ɔ, ékpɔtɔ nɔ gbeji nɔ Yehowa. (Hlɛn Filipitɔwo 2:⁠8.) Kpɔ lé edo ji sugbɔ le yi kuzangbe le susu mɛ ɖa. Woli, kunuɖetɔ ŋsukantɔwo nu mɔ yi zu Mawu, kojoɖotɔ ahiʒinɔwo nu mɔ yi je nɔ ku, amɛwo kui, yí sɔjawo do vevisese ni yí kin do aci nu. Hwecinu yí ejikɔ akuɔ, énu mɔ: “E vɔ!” (Ʒan 19:30) Ŋkeke amɛtɔn le Yesu ku goduɔ, Yehowa fuin yí na gbɔngbɔnŋcilan yi. (1 Piɛ 3:18) Le kwɛshila ɖewo goduɔ, Yesu trɔ yi jeŋkwimɛ yí ‘nɔ anyi le ɖushi kpaxwe nɔ Mawu,’ yí le te kpɔ hwecinu yí Mawu asɔ ɖo Efyɔ.​—Ebretɔwo 10:​12, 13.

22. Ci yí Yesu nɔ egbeji nɔ Dalɔ ɖe, mɔnukpɔkpɔ ci yí hun ɖɛ nɔ mìɔ?

22 Ci yí Yesu nɔ egbeji nɔ Dalɔɔ, mɔnukpɔkpɔ sun mì shi yí mìanɔ agbe le paradiso mɛ le nyigban ji shigbe lé Yehowa ji do hannɛ. Le eta ci yí gbɔkɔ mɛɔ, mìakpla lé Yesu ku lɔ na yí mìatɛnŋ avanɔ agbe tɛgbɛɛ do.

^ par. 11 Woyɔ Yehowa mɔ Eda, ɖo eyi nyi Gbɛɖotɔ. (Ezai 64:8) Woyɔ Yesu mɔ Mawu Vi, ɖo Yehowa yí wɛ. Woyɔ mawudɔlawo koɖo agbetɔ Adamu can mɔ Mawu viwo.​—Job 1:6; Luiki 3:38.