Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

WETA 4

Omẹ Nankọ Wẹ Jesu Klisti Yin?

Omẹ Nankọ Wẹ Jesu Klisti Yin?

1, 2. (a) Eyin a yọ́n yinkọ mẹhe diyin de tọn, be enẹ dohia dọ a yọ́n mẹhe nkọ e yin ya? Basi zẹẹmẹ. (b) Etẹwẹ gbẹtọ lẹ yise gando Jesu go?

MẸSUSU wẹ diyin to aihọn mẹ. A sọgan yọ́n yinkọ mẹhe diyin de tọn. Amọ́, yinkọ etọn yinyọnẹn poun ma dohia dọ a yọ́n ẹn ganji. Enẹ ma dohia dọ a yọ́n nulẹpo gando gbẹzan etọn po mẹhe nkọ ewọ yin taun po go.

2 Hiẹ sọgan ko sèhó gando Jesu Klisti go, dile etlẹ yindọ sọn nudi owhe 2 000 die gbọ́n wẹ e ko nọgbẹ̀ to aigba ji. Ṣigba, mẹsusu ma yọ́n mẹhe nkọ Jesu yin taun. Mẹdelẹ nọ dọ dọ mẹdagbe de wẹ, mẹdevo lẹ nọ dọ dọ yẹwhegán de wẹ, podọ mẹdelẹ yise dọ ewọ wẹ Jiwheyẹwhe. Etẹwẹ hiẹ lẹn?—Pọ́n Nudọnamẹ Dogọ 12tọ.

3. Naegbọn e do yin nujọnu dọ a ni yọ́n Jehovah Jiwheyẹwhe po Jesu Klisti po?

3 Nujọnu wẹ e yin dọ a ni yọ́n nugbo lọ gando Jesu go. Etẹwutu? Biblu dọna mí dọ: “Ehe wẹ ogbẹ̀ madopodo, dọ yé ni wá yọ́n hiẹ Jiwheyẹwhe nugbo dopo kẹdẹ lọ, podọ mẹhe hiẹ dohlan, yèdọ Jesu Klisti.” (Johanu 17:3) Mọwẹ, eyin a yọ́n nugbo lọ gando Jehovah po Jesu po go, a sọgan nọgbẹ̀ kakadoi to paladisi mẹ to aigba ji. (Johanu 14:6) Humọ, eyin a yọ́n Jesu, enẹ na gọalọna we, na ewọ wẹ ze apajlẹ dagbe hugan dai na nuhe dù lehe mí sọgan zan gbẹzan mítọn bo yinuwa hẹ mẹdevo lẹ do. (Johanu 13:34, 35) To Weta 1 mẹ, mí plọn nugbo lọ gando Jiwheyẹwhe go. Todin, mí na mọ nuhe Biblu plọnmẹ gando Jesu go.

MÍ KO MỌ MẸSIA LỌ!

4. Etẹwẹ hogbe lọ lẹ “Mẹsia” po “Klisti” po zẹẹmẹdo?

4 Owhe susu jẹnukọnna jiji Jesu tọn, Jehovah dopagbe to Biblu mẹ dọ emi na do Mẹsia kavi Klisti lọ hlan. Hogbe lọ “Mẹsia” wá sọn Heblugbe mẹ bọ hogbe lọ “Klisti” wá sọn Glẹkigbe mẹ. Tẹnmẹ-yinkọ awe ehelẹ zẹẹmẹdo dọ Jiwheyẹwhe na de Mẹsia dopagbe lọ bo na ze e do otẹn vonọtaun de mẹ. Mẹsia lọ na hẹn opagbe Jiwheyẹwhe tọn lẹpo di. Jesu sọgan sọ gọalọna we todin. Amọ́, whẹpo Jesu do yin jiji, mẹsusu nọ kanse yede dọ ‘Mẹnu wẹ na yin Mẹsia lọ?’

5. Be devi Jesu tọn lẹ yise dọ ewọ wẹ Mẹsia lọ ya?

5 Devi Jesu tọn lẹ ma tindo ayihaawe depope dọ ewọ wẹ Mẹsia dopagbe lọ. (Johanu 1:41) Di apajlẹ, Simọni Pita dọna Jesu dọ: “Hiẹ wẹ Klisti lọ.” (Matiu 16:16) Nawẹ mí sọgan kudeji gbọn dọ Jesu wẹ Mẹsia lọ?

6. Nawẹ Jehovah gọalọna ahunjijlọnọ lẹ nado yọ́n Mẹsia lọ gbọn?

6 Ojlẹ dindẹn whẹpo Jesu do yin jiji, yẹwhegán Jiwheyẹwhe tọn lẹ ko kàn nudọnamẹ susu he na gọalọna gbẹtọ lẹ nado yọ́n Mẹsia lọ. Nawẹ ehe sọgan gọalọ gbọn? Mí ni dọ dọ e yin bibiọ to asi we nado yì plan mẹhe a ma ko mọ pọ́n de sọn húnglintẹn he ján de. Eyin mẹde jlẹ mẹlọ na we ganji, hiẹ sọgan penugo nado mọ ẹn. To aliho dopolọ mẹ, Jehovah yí yẹwhegán etọn lẹ zan nado dọ nuhe Mẹsia lọ na wà po nuhe na jọ do e go lẹ po na mí. Hẹndi dọdai enẹ lẹpo tọn nọ gọalọna ahunjijlọnọ lẹ nado yọnẹn dọ Jesu wẹ yin Mẹsia lọ.

7. Dọdai awe tẹlẹ wẹ dohia dọ Jesu wẹ yin Mẹsia lọ?

7 Awe to dọdai lọ lẹ mẹ die. Tintan, owhe 700 jẹnukọnna jiji Jesu tọn, Mika dọ dọdai dọ Mẹsia lọ na yin jiji to tòpẹvi Bẹtlẹhẹm tọn mẹ. (Mika 5:2) Podọ fihe Jesu yin jiji te pẹẹ niyẹn! (Matiu 2:1, 3-9) Awetọ, Daniẹli dọ dọdai dọ Mẹsia lọ na sọawuhia to owhe 29 W.M. mẹ. (Daniẹli 9:25) Awe poun niyẹn to dọdai susu lọ lẹ mẹ he dohia hezeheze dọ Jesu wẹ yin Mẹsia dopagbe lọ.—Pọ́n Nudọnamẹ Dogọ 13tọ.

To baptẹm Jesu tọn whenu, e lẹzun Mẹsia kavi Klisti lọ

8, 9. Etẹwẹ jọ to baptẹm Jesu tọn whenu he dohia dọ ewọ wẹ Mẹsia lọ?

8 Jehovah ko hẹn ẹn họnwun gblegede dọ Jesu wẹ yin Mẹsia lọ. Jiwheyẹwhe dopagbe na Johanu Baptizi dọ emi na na ẹn ohia de, na e nido yọ́n mẹhe yin Mẹsia lọ. Whenue Jesu yì Johanu dè nado yin bibaptizi to Tọ̀sisa Jọdani mẹ to owhe 29 W.M. mẹ, Johanu mọ ohia enẹ. Biblu dọ nuhe jọ na mí dọmọ: “To whenuena Jesu ko yin bibaptizi godo, e tọ́n sọn osin lọ mẹ to afọdopolọji; podọ pọ́n! olọn hùndonuvo, bọ e mọ gbigbọ Jiwheyẹwhe tọn to tejẹ ja e ji taidi apoe de. Pọ́n! Ogbè de sọ wá sọn olọn bo dọmọ: ‘Ehe wẹ Visunnu ṣie, mẹyiwanna lọ, mẹhe yẹn ko kẹalọyi.’” (Matiu 3:16, 17) Whenue Johanu mọ ohia ehe bo sè hogbe ehelẹ, e yọnẹn dọ Jesu wẹ Mẹsia lọ. (Johanu 1:32-34) To gbenẹgbe, Jehovah kọ̀n gbigbọ wiwe etọn do Jesu ji bọ e lẹzun Mẹsia lọ. Ewọ wẹ mẹhe Jiwheyẹwhe ko de nado yin Nukọntọ po Ahọlu po.—Isaia 55:4.

9 Dọdai Biblu tọn lẹ, nuhe Jehovah lọsu dọ lẹ po ohia he e na to baptẹm Jesu tọn whenu po dohia dọ Jesu wẹ yin Mẹsia lọ. Ṣigba, fie wẹ Jesu wá sọn, podọ omẹ nankọ wẹ ewọ yin? Gbọ mí ni pọ́n nuhe Biblu dọ.

FIE WẸ JESU WÁ SỌN?

10. Etẹwẹ Biblu plọn mí gando gbẹzan Jesu tọn jẹnukọnna aigba ji wiwá etọn go?

10 Biblu plọn mí dọ Jesu ko nọgbẹ̀ to olọn mẹ na ojlẹ dindẹn whẹpo do wá aigba ji. Mika dọ dọ Mẹsia lọ “ko tin sọn hohowhenu.” (Mika 5:2) Jesu lọsu dọ whlasusu dọ emi ko nọ olọn mẹ whẹpo do yin jiji do aigba ji taidi gbẹtọ. (Hia Johanu 3:13; 6:38, 62; 17:4, 5.) Whẹpo Jesu tlẹ do wá aigba ji, e ko tindo haṣinṣan vonọtaun de hẹ Jehovah.

11. Etẹwutu Jesu do yin mẹvivẹ na Jehovah sọmọ?

11 Mẹvivẹ de wẹ Jesu yin na Jehovah. Etẹwutu? Na Jiwheyẹwhe ko dá ẹ jẹnukọnna nuhe pò lẹpo. Enẹwutu, Jesu nọ yin yiylọdọ “plọnji nudida lẹpo tọn.” * (Kolosinu lẹ 1:15) Jesu sọ yin mẹvivẹ na Jehovah, na ewọ kẹdẹ wẹ Jehovah lọsu dá tlọlọ. Enẹ wẹ zọ́n bọ e do nọ yin yiylọdọ “Visunnu detọ́n dopo akàn” lọ. (Johanu 3:16) Humọ, Jesu kẹdẹ wẹ Jehovah yizan nado dá nuhe pò lẹpo. (Kolosinu lẹ 1:16) Podọ Jesu kẹdẹ wẹ nọ yin yiylọdọ “Ohó lọ,” na Jehovah nọ yí i zan nado dowẹn bo na anademẹ angẹli lẹ po gbẹtọ lẹ po.—Johanu 1:14.

12. Nawẹ mí wagbọn do yọnẹn dọ Jesu po Jiwheyẹwhe po ma yin mẹdopolọ?

12 Mẹdelẹ yise dọ Jesu po Jiwheyẹwhe po yin mẹdopolọ. Amọ́, e ma yin nuhe Biblu plọn mí niyẹn. Biblu dọ dọ Jesu yin didá, ehe dohia dọ Jesu tindo bẹjẹeji. Ṣigba, Jehovah, yèdọ mẹhe dá nulẹpo, ma tindo bẹjẹeji. (Salmu lẹ 90:2) Taidi Visunnu Jiwheyẹwhe tọn, Jesu ma lẹn pọ́n gbede nado ze ede do otẹn Jiwheyẹwhe tọn mẹ. Biblu plọnmẹ to aliho he họnwun mẹ dọ Otọ́ lọ klohugan Visunnu lọ. (Hia Johanu 14:28; 1 Kọlintinu lẹ 11:3.) Jehovah kẹdẹ wẹ yin “Jiwheyẹwhe Ganhunupotọ lọ.” (Jenẹsisi 17:1) Ewọ wẹ klohugan bo tindo huhlọn hugan to wẹkẹ lọ blebu mẹ.—Pọ́n Nudọnamẹ Dogọ 14tọ.

13. Etẹwutu Biblu do ylọ Jesu dọ “apajlẹ Jiwheyẹwhe mayinukundomọ lọ tọn”?

13 Jehovah po Visunnu etọn Jesu po ko wazọ́n dopọ na owhe liva susu whẹpo olọn po aigba po do yin didá. Lehe owanyi he to ṣẹnṣẹn yetọn na ko sinyẹn do sọ! (Johanu 3:35; 14:31) Jesu nọ do jẹhẹnu otọ́ etọn tọn nkọ lẹ hia sọmọ bọ Biblu ylọ ẹ dọ “apajlẹ Jiwheyẹwhe mayinukundomọ lọ tọn.”—Kolosinu lẹ 1:15.

14. Nawẹ e yọnbasi gbọn dọ Visunnu vivẹ́ Jehovah tọn ni yin jiji taidi gbẹtọvi?

14 Visunnu vivẹ́ Jehovah tọn desọn ojlo mẹ nado tọ́n sọn olọn mẹ bo yin jiji do aigba ji taidi gbẹtọ. Nawẹ enẹ yọnbasi gbọn? Jehovah gbọn azọ́njiawu dali diọtẹnna ogbẹ̀ Visunnu etọn tọn do vidọ̀ yọnnu alọji de he nọ yin Malia tọn mẹ. Gbọnmọ dali, Jesu ma tindo nuhudo otọ́ he yin gbẹtọvi de tọn. Enẹwutu, Malia ji visunnu pipé de bo ylọ ẹ dọ Jesu.—Luku 1:30-35.

OMẸ NANKỌ WẸ JESU YIN?

15. Nawẹ a sọgan yọ́n Jehovah dogọ gbọn?

15 A sọgan plọn nususu gando Jesu, gbẹzan etọn po jẹhẹnu etọn lẹ po go to owe Biblu tọn he yin Matiu, Malku, Luku po Johanu po mẹ. Owe enẹlẹ nọ yin yiylọdọ owe Wẹndagbe tọn lẹ. Na Jesu taidi Otọ́ etọn pẹẹ wutu, nuhe a na hia to owe enẹlẹ mẹ nasọ gọalọna we nado yọ́n Jehovah dogọ. Enẹ wẹ zọ́n bọ Jesu gán dọ dọ: “Mẹdepope he mọ mi ko mọ Otọ́ ga.”—Johanu 14:9.

16. Etẹwẹ Jesu plọnmẹ? Fie wẹ nuplọnmẹ Jesu tọn lẹ wá sọn?

16 Mẹsusu nọ ylọ Jesu dọ “Mẹplọntọ.” (Johanu 1:38; 13:13) Dopo to onú titengbe he e plọnmẹ lẹ mẹ wẹ “wẹndagbe Ahọluduta lọ tọn.” Etẹwẹ Ahọluduta enẹ yin? Gandudu Jiwheyẹwhe tọn wẹ, ehe na wá dugán do aigba lọ blebu ji sọn olọn mẹ bo na hẹn dona wá na mẹhe nọ setonuna Jiwheyẹwhe lẹ. (Matiu 4:23) Nuhe Jesu plọnmẹ lẹpo wẹ wá sọn Jehovah dè. Jesu dọmọ: “Nuhe yẹn to pinplọnmẹ ma yin ṣie gba, ṣigba mẹhe do mi hlan tọn wẹ.” (Johanu 7:16) Jesu yọnẹn dọ ojlo Jehovah tọn wẹ yindọ gbẹtọ lẹ ni sè wẹndagbe lọ dọ Ahọluduta Jiwheyẹwhe tọn na dugán do aigba lọ blebu ji.

17. Fitẹ lẹ wẹ Jesu plọnnumẹ te? Naegbọn e do wazọ́n sinsinyẹn sọmọ nado plọn mẹdevo lẹ?

17 Fitẹ lẹ wẹ Jesu plọnnumẹ te? Fidepope he e mọ gbẹtọ lẹ te. E plọnmẹ to glètoho lẹ mẹ, to tòdaho lẹ, gbétatò lẹ, ahi lẹ po nọtẹn sinsẹ̀n-bibasi tọn lẹ po mẹ, podọ to owhé gbẹtọ lẹ tọn gbè. E ma nọ donukun dọ gbẹtọ lẹ ni wá emi dè. Ewọ lọsu wẹ nọ saba yì yé dè. (Malku 6:56; Luku 19:5, 6) Jesu wazọ́n sinsinyẹn bo yí whenu po huhlọn susu po zan nado plọn gbẹtọ lẹ. Etẹwutu? Na e yọnẹn dọ nuhe Jiwheyẹwhe jlo dọ emi ni wà niyẹn, podọ e nọ setonuna Otọ́ etọn to whelẹponu. (Johanu 8:28, 29) Jesu sọ dọyẹwheho, na e nọ vẹawu gbẹtọ lẹ wutu. (Hia Matiu 9:35, 36.) E mọdọ sinsẹ̀ngán lẹ ma to nugbo lọ plọnmẹ gando Jiwheyẹwhe po Ahọluduta etọn po go. Enẹwutu, e jlo na gọalọna mẹsusu dile e sọgan yọnbasi do nado sè wẹndagbe lọ.

18. Jẹhẹnu Jesu tọn tẹlẹ wẹ a yiwanna hugan?

18 Jesu yiwanna gbẹtọ lẹ bo nọ hò yetọn pọ́n. E jọmẹ bosọ yọ́n dọnsẹpọ. Yọpọvu lẹ tlẹ nọ jlo nado nọpọ́ hẹ ẹ. (Malku 10:13-16) Jesu nọ wà dodo to whelẹponu. E gbẹwanna mẹhodu po whẹdida mawadodo po. (Matiu 21:12, 13) To ojlẹ he mẹ e nọgbẹ̀ te, yọnnu lẹ ma nọ tindo jlọjẹ susu podọ mẹlẹ ma nọ yinuwa hẹ yé po sisi po. Amọ́, Jesu nọ yinuwa hẹ yọnnu lẹ po sisi po bo nọ doyẹyigona yé. (Johanu 4:9, 27) Jesu sọ yin whiwhẹnọ taun. Di apajlẹ, to whèjai dopo, e klọ afọ na apọsteli etọn lẹ, yèdọ azọ́n de he devizọnwatọ de wẹ nọ wà to paa mẹ.—Johanu 13:2-5, 12-17.

Jesu dọyẹwheho to fidepope he e mọ gbẹtọ lẹ te

19. Apajlẹ tẹwẹ dohia dọ Jesu yọ́n nuhe sin hudo gbẹtọ lẹ tindo taun bosọ jlo nado gọalọna yé?

19 Jesu yọ́n nuhe sin hudo gbẹtọ lẹ tindo taun, podọ e jlo nado gọalọna yé. Ehe họnwun to whenue e yí huhlọn Jiwheyẹwhe tọn zan nado hẹnazọ̀ngbọna gbẹtọ lẹ. (Matiu 14:14) Di apajlẹ, dawe he to pòzọ̀n jẹ de wá Jesu dè bo dọmọ: “Eyin hiẹ jlo domọ, hiẹ sọgan hẹn mi zun wiwe.” Awufiẹsa po oyà he ji dawe ehe te po yinuwa do Jesu ji. Onú etọn wàlẹblanuna ẹn bọ e jlo nado gọalọna ẹn. Enẹwutu, Jesu dlẹnalọ etọn bo doalọ dawe lọ go bosọ dọna ẹn dọmọ: “Yẹn jlo! Yin hinhẹn zun wiwe.” Awutunọ lọ sọ jẹgangan! (Malku 1:40-42) Pọ́n numọtolanmẹ he dawe enẹ na ko tindo!

E NỌ YIN NUGBONỌ NA OTỌ́ ETỌN TO WHEPOPONU

20, 21. Nawẹ Jesu ze apajlẹ dagbe hugan tonusisena Jiwheyẹwhe tọn dai gbọn?

20 Jesu wẹ ze apajlẹ dagbe hugan tonusise na Jiwheyẹwhe tọn dai. Mahopọnna nudepope he to jijọ kavi nuhe kẹntọ etọn lẹ wà na ẹn, e yin nugbonọ na Otọ́ etọn. Di apajlẹ, Jesu ma waylando to whenue Satani whlé e pọ́n. (Matiu 4:1-11) Hagbẹ whẹndo tọn Jesu tọn delẹ ma yise dọ ewọ wẹ Mẹsia lọ bo dọ dọ “e ko hùnalẹ̀,” amọ́ ewọ zindonukọn nado to azọ́n Jiwheyẹwhe tọn wà. (Malku 3:21) Whenue kẹntọ Jesu tọn lẹ ylanhùn do e go, e gbẹ́ yin nugbonọ na Jiwheyẹwhe bo ma tẹnpọn gbede nado yinuwa hẹ yé to aliho agọ̀ mẹ.—1 Pita 2:21-23.

21 Etlẹ yin to whenue Jesu jiya bo mọ awufiẹsa kakajẹ okú, e yin nugbonọ na Jehovah. (Hia Filipinu lẹ 2:8.) Yí nukun homẹ tọn do pọ́n nususu he e na ko doakọnna to azán he gbè e kú. E yin wiwle, kunnudetọ lalonọ lẹ sawhẹ nùzinzan tọn dokọna ẹn, whẹdatọ pàdutọ lẹ dawhẹ agọ̀ na ẹn, gbẹtọgun lẹ vlẹ ẹ kò podọ awhànfuntọ lẹ sayana ẹn bo whé e do potin go. Whenue e to kúdonu, e dawhá dọmọ: “E ko yin wiwadotana!” (Johanu 19:30) Azán atọ̀n to okú Jesu tọn godo, Jehovah fọ́n ẹn sọnku bo na ẹn agbasa nudida gbigbọnọ lẹ tọn. (1 Pita 3:18) To osẹ vude godo, Jesu lẹkọyi olọn mẹ, “bo sinai to adusilọ Jiwheyẹwhe tọn mẹ,” bosọ nọte kakajẹ whenue Jiwheyẹwhe na yí i do doahọlu.—Heblu lẹ 10:12, 13.

22. Dotẹnmẹ hundote tẹwẹ mí tindo todin na Jesu yin nugbonọ na Otọ́ etọn wutu?

22 Na Jesu yin nugbonọ na Otọ́ etọn wutu, mí tindo dotẹnmẹ hundote lọ todin nado nọgbẹ̀ kakadoi to paladisi mẹ to aigba ji, kẹdẹdile Jehovah ko lẹn dai do. To weta he bọdego mẹ, mí na dọhodo lehe okú Jesu tọn hẹn ẹn yọnbasi na mí nado nọgbẹ̀ kakadoi do ji.

^ huk. 11 Jehovah nọ yin yiylọdọ Otọ́, na ewọ wẹ yin Mẹdatọ wutu. (Isaia 64:8) Jesu nọ yin yiylọdọ Visunnu Jiwheyẹwhe tọn, na Jehovah lọsu wẹ dá ẹ. Angẹli lẹ, podọ etlẹ yin Adam lọsu, yin yiylọdọ visunnu Jiwheyẹwhe tọn.—Jobu 1:6; Luku 3:38.