1, 2. (1) Ɓɛlɛ-see-sɛŋ kɛ́ɛ léŋ ɓé a ílíi soŋ? (2) Lé ɓé m̀aa-tee-sɛŋ kɛ a Ɣâla ŋɔɓɛlɛ-see-sɛŋ kɛ́tɛi núu-kpune mɛni mai?

LÉ ƁA m̀ɛlɛ-see-sɛŋ lɛ́lɛɛi ya ta wɔ́lɔ zɔlɔ ɓói? Ɓɛlɛ-see-sɛŋ lɛ́lɛɛ fé nɔ́ a sɛŋ nyii zɔ̃ɔ kɛ́tɛi. Kɛ́lɛ, ɓɛlɛ-see-sɛŋ lɛ́lɛɛ ɓa nyii a pa a lii-nɛ̃ɛ ípɔ kpaa sɛŋ nyii maa kpaaŋ káa yai.

² M̀ɛlɛ-see-sãai kélee kwa wɔ́lɔ zɔlɔ ɓó Ɣâla yêei, dɔnɔ káa naa nyii maa mɛni kpanaŋɔɔ̂i e tɛɛ gélee ma. Nya ɓa Ɣâla ŋɔɓɛlɛ-see-sɛŋ kɛ́tɛi núu-kpune mɛni ma. Gɔlɔ-ŋuŋ ŋí su, kwa pâi maa-kɔ̂rii à gɛ́ɛ Ziova è Nóŋ, Zîsɛ Kôrai tɛɛ à gɛ́ɛ kú wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa sɔlɔ ɓó. (Maafîu 20:​28 lóno.) Ziova kɛ́ɛ gɛ Zîsɛ tɛɛ a kúmaa-tee-sɛŋ, a nɛ kûa à gɛ́ɛ kúwɛ́li kpɔ́ɔi káa Ziova ma.

3. Kwa saa lé mɛni ma?

³ M̀aa-tee-sɛŋ ɓa m̀ɛnii Ziova e gɛ à gɛ́ɛ e núu-kpune ŋuŋ-maa ɓó sɔnyɔ̂ŋ da saa yêei. (Ifisiɛŋ 1:7) À gɛ́ɛ kú gáa m̀ɛnii gɛ Ziova kɛ m̀aa-tee-sɛŋ ŋí tɛɛi, fɛ̂ɛ kú m̀ɛnii kɔ́lɔŋ kɛ Idɛŋ suai su kóraŋ wala támaa tɛɛ pôlu ma. Adaŋ da Iî dí sɔnyɔ̂ŋ kɛ. Nya ɓé gɛ díkɛ saa. Kwa máŋ kwa saa kpɛ́ni fêi kú sɔnyɔ̂ŋ sɔlɔ ɓó Adaŋ da Iî yêei.​— M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 9 káa.

4. Gbɛ̂ɛ ɓé kɛ a Adaŋ, nyaŋ lé ɓé Ɣâla è dɛɛ bɔ́i?

⁴ Ziova è ǹúui maa-ŋuŋ Adaŋ kpɛtɛ é sɛŋ ta mɛni kpanaŋɔɔ tɛɛ bɔ́,  nya ɓé kɛ a fúlu-laa maa waa. Ziova è gbɛtɛ a kili-ŋa-sia da kpono maa waa. Vé kɛ ní pâi kɔlɛi, e pɔlɔ, kpaa e saa. Nyaŋ ee Ziova ɓé Adaŋ kpɛtɛi, è kɛ nɔ́ yɛ̂ɛ ǹâŋ. (Lûu 3:​38) Ziova a káa lono bɔ́ a tãi kélee, gɛ̀ mɛni-ŋa lɛ ma. Ɣâla è tíi lɛ́lɛɛ tɛɛ Adaŋ pɔ́, e m̀ɛnii lɛ maa fé nɛ̃ɛ ní e gɛi.​—Zɛnɛse 1:​28-30; 2:​16, 17.

5. Ŋâla-kɔlɔi a mo nyɛɛ Ɣâla è Adaŋ kpɛtɛ a “m̀óloŋ-maa,” nyíŋi sukulai ɓa lé?

⁵ Ɣâla è Adaŋ kpɛtɛ a “m̀óloŋ-maa.” (Zɛnɛse 1:​27) Zukulai ɓa Ziova è tua-pere lɛ́lɛɛ-ŋa kɛ́ɛ yɛ̂ɛ wɛli-kɛ-maa, táre, tɔ̃yâ-laa da wala-walalaa pu gbonoi yɛ̂ɛ Ǹya kpîŋ. Ɣâla è Adaŋ kpɛtɛ a bere sîi nyii a káa gbɔ́ɔ mɛnii kpɛtɛɛ kɛ. Adaŋ fé kɛ ní yɛ̂ɛ masîŋ nyii díi nɔ́ dí gbɛtɛ m̀ɛni mai nɔ́ ɓé a gɛ. Ɣâla è gbɛtɛ a bere sîi nyii a pɔri mɛni nyɔ́mɔɔ da mɛni lɛ́lɛɛ loai kɔ́lɔnii. Adaŋ èei ŋ̀óli tɔɔ̂i Ɣâla ma, èei kɛ Paredai wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ.

6. Tãi Adaŋ e Ɣâla wóo pili lai, lé ɓé kɛ a ǹyaa? Kwa máŋ lé ɓé nyíŋi e gɛ a kûai?

⁶ Tãi Adaŋ è Ɣâla wóo pili lai, Ɣâla è mò ma à gɛ́ɛ a pâi saai. Zɔnyɔ̂ŋ ŋí è gɛ naoi-laa lɛ́lɛɛi kɛ da Ziova díloai e kara, ŋɔfúlu-laa maa waai da Paredai dí láŋ. (Zɛnɛse 3:​17-19) Kili-kɛ-zu kélee ta fé naa Adaŋ da Iî diɛ kpɛ́ni fêi, dí gili dí Ɣâla wóo pili. M̀ɛni ma, “núu tɔnɔ ɓé pa a sɔnyɔ̂ŋ ǹɔii su, sɔnyɔ̂ŋ nyaŋ ɓé pa a saa. M̀ɛni ma, saa aâ táa-taa núu kélee ma, kpɛ́ni fêi, núu kélee aâ sɔnyɔ̂ŋ kɛ.” (Lomaŋ 5:​12) Tãi Adaŋ è sɔnyɔ̂ŋ kɛ lai, Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛ Adaŋ è gbîŋ “kɔlɛ” da ǹônii a luɛ-ŋa saa da sɔnyɔ̂ŋ dîa. (Lomaŋ 7:​14) I laai la kili-kɛ-zu káa naa kúmɛni ma? Ôowei.

7, 8. Lé ɓa maa-tee-sɛŋ?

 ⁷ Lé ɓa maa-tee-sɛŋ? Maa-tee-sɛŋ sukulai káa feerɛ. Maa-ŋuŋ ɓa, maa-tee-seŋ ɓa zɛŋ nyii núu a dɛɛ à gɛ́ɛ e núu kpaa sɛŋ ta maa-tee la. Veerɛ, gáa a sɛŋ nyii núu a gbɛɛ a sɛŋ ta pɔɔ têe.

⁸ Núu kélee ta fé pɔri ní kúŋuŋ maa ɓói zɔnyɔ̂ŋ yêei nyii Adaŋ è kú pili zui. Kɛ́ɛ, Ziova è pere lá ɓo à gɛ́ɛ e kúŋuŋ maa ɓo saa da sɔnyɔ̂ŋ yêei. Kwaa berei káa Ziova è kúmaa tee la da m̀ɛni lɛ́lɛɛi kwa pɔri zɔlɔ ɓói m̀aa-tee-sɛŋ ŋí sârai.

9. Fúlu-laa kɛ́ɛ léŋ ɓé kɛ pɔrîi kúmaa teêi?

⁹ Vúlu-laai Adaŋ è ǹáŋ, núu ta kélee fa pɔ̂ri m̀aa-tee-sɛŋ tɛɛ̂i. Lé mɛni ma? Kpɛ́ni fêi, kú kélee kúkaa a sɔnyɔ̂ŋ-ɓela. (Ŋule-wooi 49:​7, 8) M̀aa-tee-sɛŋ nyii maa nɛ̃̂ɛi e tɛɛ̂i, fɛ̂ɛ e kɛ́ a fúlu-laa maa waa. M̀ɛni ɓé Ŋâla-kɔlɔi è mò la nyɛɛ “Zîsɛ Kôrai è gbîŋ tɛɛ a núu kélee maa-tee nuu.” (1 Temete 2:6) Vúlu-laai Zîsɛ è dɛɛi è kɛ a maa waa yɛ̂ɛ nyii Adaŋ è ǹáŋ.

10. Ziova è kúmaa tee pere kɛ léŋ?

¹⁰ Ziova è kúmaa tee pere kɛ léŋ? Ziova è ŋɔwɛli-kɛ-maa Lóŋ tɛɛ ǹɔii ma. Ŋɔwɛli-kɛ-maa Lóŋ ŋí, Zîsɛ, ɓé kɛ a Ɣâla kpɛtɛ sɛŋ maa-ŋuŋ. (1 Zɔ̂ŋ 4:​9, 10) Zîsɛ è fàa ma à gɛ́ɛ e kula Nâŋ kɔlɛ ɣâla-taa é pa ǹɔii ma. (Felepiɛŋ 2:⁠7) Ziova è Zîsɛ ŋɔfúlu-laai tɛɛ ǹɔii ma e kula ɣâla-taa, nya ɓé dí Zîsɛ maa sɔlɔ ɓó a núu-kpune maa waa nyii sɔnyɔ̂ŋ ta fé kɛ ní gbonoi.​—Lûu 1:​35.

11. Núu tɔnɔ a pɔri núu-kpune kélee maa-tee pere kɛ́i léŋ?

¹¹ Tãi Adaŋ è Ziova wóo pili lai, è fúlu-laa maa waa láŋ núu-kpune kélee mɛni ma. I laai la núu ta  èei pɔrîi Adaŋ nônii ŋuŋ maa ɓói saa yêei? Ôowei. (Lomaŋ 5:​19 lóno.) Ee sɔnyɔ̂ŋ ta fé kɛ ní Zîsɛ kponoi, è ŋɔfúlu-laa maa waai tɛɛ a maa-tee-sɛŋ kúmɛni ma. (1 Kɔleŋtiɛŋ 15: 45) Zîsɛ ŋɔfúlu-laa maa waai ŋí ɓé Adaŋ nônii kélee ŋuŋ maa ɓo sɔnyɔ̂ŋ yêei.​—1 Kɔleŋtiɛŋ 15:​21, 22.

12. Zîsɛ è mɔ̃lɛ lé mɛni ma?

¹² Ŋâla-kɔlɔi è mɛni támaa ɓó é pîlaŋ m̀ɔ̃lɛ-laai ma Zîsɛ è tɛɛ zui gɛ lɛɛ pa saai. Dí nokwa, dí gbamo zaa-wuruii ma, é tɛɛ mɛni-soli sîi támaa su e lɛ́ɛ la zu e saa. (Zɔ̂ŋ 19:​1, 16-18, 30) Lé mɛni ɓé Zîsɛ è mɔ̃lɛ la à gɛ́ɛ tii? Kpɛ́ni fêi, Sêtɔŋ è wɔ́lɔ mò à gɛ́ɛ núu-kpune ta fa pɔri tɔɔ̂i a gbánaŋɔɔ Ɣâla pôlu à kɛ̀ mɛni kpɔlu su. Kɛ́ɛ, Zîsɛ è nɛ à gɛ́ɛ núu maa waa a pɔri tɔɔ̂i a gbánaŋɔɔ Ɣâla pôlu a nɛɛ máŋ e kɛ mɛni-kpɔlu su. Berei Zîsɛ è tɔɔ la a gbánaŋɔɔ Dɛ̂ɓelei ŋɔsu-kɔɔŋ sui, è pa a lii-nɛ̃ɛ Ziova pɔ́.​—Táre-woo-ŋa 27:​11; M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 15 káa.

13. Ziova e m̀aa-tee-sɛŋ tɛɛ pere kɛ léŋ?

¹³ Ziova è m̀aa-tee-sɛŋ tɛɛ pere kɛ léŋ? Zîsɛ mu-siɣeɛ saa-yêei pôlu ma, è li pôlu ɣâla-taa à gɛ́ɛ e góraŋ ɓó a ŋɔfúlu-laai Ǹâŋ ma. Góraŋ 33 su, Zûu-ŋai díɣáloŋ nyii da kɛ ma Nisãŋ, ŋɔfólo 14 ɣele, Ziova è nɛɛ naa à gɛ́ɛ Zîsɛ kpɔara-ɓela dí baa. (Ibulu 10:​10) Fólo saaɓa tɛɛ pôlu ma, Ziova è Zîsɛ mu-siɣe saa-yêei e gɛ ŋɔ́nɔ a mɔ̂leŋ. Naa pôlu ma tãi Zîsɛ è li la pôlu ɣâla-taai, è góraŋ ɓo a ŋɔfúlu-laai Ɣâla ma a kúmaa tee sɛŋ. (Ibulu 9:​24) M̀aa-tee-sɛŋ ŋí sârai, núu-kpune ŋuŋ maa a pâi ɓói sɔnyɔ̂ŋ da saa yêei.—Lomaŋ 3:​23, 24 lóno.

14, 15. Lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi kú gɛ Ɣâla e lɛ́ɛ pâi kúsɔnyɔ̂ŋ sumɛni lɛɛ̂i?

¹⁴ Kwa mɛni lɛ́lɛɛ támaa sɔlɔ ɓói Ɣâla ŋɔɓɛlɛ-see-sɛŋ sârai. Kwaa berei káa nyíŋi káa la da berei a pâi kɛ́i la tínaa-tuɛ-pere.

¹⁵ M̀aa-tee-sɛŋ sârai, Ɣâla a kúsɔnyɔ̂ŋ sumɛni lɛɛ. Naa kpanaŋɔɔ̂i à gɛ́ɛ kú mɛni lɛ́lɛɛ kɛ a tãi kélee. Kwa pɔara-mɛni-ma-ŋa kɛ, tãi taŋa kú mɛni-ŋa ɓó kpaa kú mɛni-ŋa kɛ́ nyii vé lɛ́lɛ ní. (Kolasiɛŋ 1:​13, 14) Lé ɓé kwa pɔri gɛ́i à gɛ́ɛ Ɣâla e kúsɔnyɔ̂ŋ sumɛni lɛɛ? Maa nɛ̃̂ɛi kú kúlii pene, kú kúyée kula kúsɔnyɔ̂ŋ su, kú Ɣâla fɛli à gɛ́ɛ é kúsɔnyɔ̂ŋ sumɛni lɛɛ. Gɛ̀ ní kwa pɔri moi à gɛ́ɛ Ɣâla aâ kúsɔnyɔ̂ŋ sumɛni lɛɛ.​—1 Zɔ̂ŋ 1:​8, 9.

16. Lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi kú gɛ à gɛ́ɛ lii-maa-waa e kɛ kúyêei?

¹⁶ A kpɔŋ maa tɛɛ kúpɔ à gɛ́ɛ kú Ɣâla fɛli a lii-maa-waa. Kúlii a mò kûa à gɛ́ɛ kwâa mɛni nyɔ́mɔɔ kɛ, nyíŋi a kú ŋumɛ, gɛ kpîŋ kúkɛ kúkpîŋ ŋɛ́i kpɛ́ni-kpɛni. Kɛ́lɛ nyíŋi fé kúfii kpɛɛ. Kwa Ziova fɛli à gɛ́ɛ é kúsɔnyɔ̂ŋ sumɛni lɛɛ, kwa pɔri laai la à gɛ́ɛ a pâi kúwóo su tooi, e kúsɔnyɔ̂ŋ sumɛni lɛɛ. (Ibulu 9:​13, 14) Ziova a ŋwɛ̂lii kú lono bɔ́ é pîlaŋ kúmɛni-kpɔlui kélee ma da kúfii-kpɛɛi. (Ibulu 4:​14-16) Bere sîi ŋí su, lii-see a pâi kɛ́i kúloai kwa Ɣâla.

17. Lé mɛni lɛ́lɛɛ-ŋa ɓé kwa pɔri zɔlɔ ɓói Zîsɛ ŋɔsaai sârai?

¹⁷ A kili-kɛ-zu tɛɛ kúpɔ à gɛ́ɛ kwa pâi wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa sɔlɔ ɓói. Ŋâla-kɔlɔi nyɛɛi: “Sɔnyɔ̂ŋ fela-fei ɓa saa. Kɛ́lɛ, Ɣâla ŋɔɓɛlɛ-see sama-sɛŋ ɓa ŋwɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laai Kúnuu-namui Zîsɛ Kôrai sârai.” (Lomaŋ 6:​23) Ee Zîsɛ è saa kúsɔnyɔ̂ŋ mɛni mai, kwa pɔri wɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laa sɔlɔ ɓói da kɔlɔi-pono. (M̀ɛni-lɛɛi 21:​3, 4) Kɛ́lɛ, lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi kú gɛ kú lɛ́ɛ pâi m̀ɛni lɛ́lɛɛ-ŋai ŋí sɔlɔ ɓói?

18. Kwa gɔ́lɔŋ léŋ à gɛ́ɛ kúwɛ́li káa Ziova ma?

¹⁸ Íkili-ŋa sia I bîlaŋ berei ma ílii a nɛ̃ɛ la núu ta a ɓɛlɛ-see-sɛŋ lɛ́lɛɛ tɛɛ ípɔ. Kɛ́lɛ, m̀aa-tee-sɛŋ Ɣâla è dɛɛ kúmɛni mai ɓa ŋɔɓɛlɛ-see-sɛŋ kɛ́tɛi. M̀ɛni ma, maa nɛ̃̂ɛi kú Ziova sɛɣɛi fe kpɔ́ a dámaa m̀aa-tee-sɛŋ ŋí m̀ɛni ma. Zɔ̂ŋ 3:​16 nyɛɛ “Ɣâla è ǹɔii wɛ́li a ŋánaa, nya ɓé è Nóŋ tɔnɔi tɛɛ” à gɛ́ɛ e kúŋuŋ maa ɓó. Ôowei, Ziova e kú wɛ́li ní kpɔ́ a dámaa, nya ɓé gɛ e ŋɔwɛli-kɛ-maa Lóŋ tɛɛ kúmɛni ma. Nyaŋ kú gɔ́lɔŋ à gɛ́ɛ Zîsɛ nya máŋ è kú wɛ́li ní kpɛ́ni fêi, è faa ma à gɛ́ɛ e saa kúmɛni ma. (Zɔ̂ŋ 15:​13) M̀aa-tee-sɛŋ ŋí é nɛ yá à gɛ́ɛ íwɛ́li káa Ziova da Zîsɛ dîa a dámaa.​—Galesiɛŋ 2:​20.

19, 20. (1) Ya pɔri kɛ́i léŋ a Ziova naoi? (2)  Ya pɔri nɛ̂i léŋ à gɛ́ɛ íyée káa m̀aa-tee-sɛŋ Ɣâla è dɛɛi mu?

¹⁹ Ee yaâ mɛni maa-kɔ́ri é pîlaŋ Ziova ŋɔwɛli-kɛ-maai mai, ya pɔri kɛ́i léŋ a naoi? Vé a zɛ̀pɛ mɛni à gɛ́ɛ I laoi-laa kɛ a núu ta nyii ífe gɔ́lɔŋ. Kɛ́ɛ, Zɔ̂ŋ 17:3 è mò nyɛɛ kwa pɔri Ziova kɔ́lɔnii. Nyaŋ ya Ɣâla kɔ́lɔŋ a nɛ́lɛɛ, nyíŋi a pâi íwɛli-kɛ-maai su kpánanii Ziova mɛni ma. Gɛ̀ ní, ŋwɛ̀li-kɛ-maai tí a pâi gɛ́i I ǹĩ̂a mɛni kɛ, íkɛ a naoi. M̀ɛni ma, ífe kpera Ziova maa mɛni maa-kɔ̂rii Ŋâla-kɔlɔi su.​—1 Zɔ̂ŋ 5:3.

²⁰ Íyée see Zîsɛ ŋɔmaa-tee-sɛŋ mu. Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛ “ǹúui nyii a laa a Nóŋ a pâi ŋwɔlɔ-wɔlɔ fúlu-laai sɔlɔ ɓói.” (Zɔ̂ŋ 3:​36) Kwa pɔri laa-la pui léŋ Zîsɛ kponoi? Kwa gɛ à kɛ̀ kwa m̀ɛnii kɛ Zîsɛ è mòi. (Zɔ̂ŋ 13:​15) Kúfa kúlaa-lai lɛ nɔ́ Zîsɛ kponoi kúlono-woo su. À gɛ́ɛ kú kúyée see m̀aa-tee-sɛŋ mu, fɛ̂ɛ kú tíi kɛ a kúlaa-lai. Nya ɓé Zĩi 2:​26 è mò nyɛɛi: “Naa-lai nyii tíi fé zui zaai.”

21, 22. (1) Lé mɛni ɓé maa nɛ̃̂ɛi kú lí la Kôrai Ŋɔsaa Kili-too-ŋa Kpɔŋ ma a kóraŋ kélee? (2) Lé ɓé kwa pâi maa-kɔ̂rii gɔlɔi ŋí Ŋuŋ 6 da 7 sui?

 ²¹ Lí Kôrai Ŋɔsaa Kili-too-ŋa Kpɔŋ ma. Gbínii díkɛ pa Zîsɛ paai la maa ɣele-wulii, è mò à gɛ́ɛ kúkɛ ŋɔsaa kili-too-ŋa kpɔŋ too. M̀ɛni ma, kóraŋ kélee, kwa Zîsɛ Ŋɔsaa Kili-too-ŋa Kpɔŋ too nyii da ŋɔ́nɔ kɛ ma “Kúnuu-namui Ŋɔɣele-wulii Mii-sɛŋ.” (1 Kɔleŋtiɛŋ 11:​20; Maafîu 26:​26-28) Zîsɛ a ŋwɛ̂lii e lɛ́ɛ kúkili ŋa à gɛ́ɛ è ŋɔfúlu-laa maa waai tɛɛ a kúmaa tee sɛŋ. È mò nyɛɛi: “Ka nyíŋi kɛ́ ŋ́gili é lɛ́ɛ káŋa.” (Lûu 22:​19 lóno.) Tãi kélee ya li la gbɔŋ ŋí ma, a nɛ à gɛ́ɛ ŋwɛ̀li-kɛ-maai Ziova da Zîsɛ dí nɛ kúmɛni mai gáa nîi íkili ŋa.— M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 16 káa.

²² M̀aa-tee-sɛŋ ŋí tɛɛ̂i ɓɛlɛ-see-sɛŋ ta kélee ma kwa ta wɔ́lɔ zɔlɔ ɓói. (2 Kɔleŋtiɛŋ 9:​14, 15) Diai daâ saai dí támaa ɣele da pâi mɛni lɛ́lɛɛ sɔlɔ ɓói m̀ɛlɛ-see-sɛŋ ŋí sârai. Kwa pâi mɛni maa-kɔ̂rii é pîlaŋ nyíŋi ma gɔlɔi ŋí Ŋuŋ 6 da 7 su.