Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ETA AMADRƐTƆ

Fɔnfɔnsoku li!

Fɔnfɔnsoku li!

1-3. Nyi yí mì pleŋ nyi hwashi nɔɔ, yí lé Yehowa axɔ mì le shi doɔ?

SƆƐ mɔ woso kojo nɔ eo mɔ eo anɔ gakpamɛ keke aku kudo nuvɔn ɖe ci dewa nu o. Emɔkpɔkpɔ ɖe deli mɔ woavatashi eo gbeɖeka o. Ele shigbe mɔ mɔkpɔkpɔ bu do eo hannɛ, yí ŋɖekɛ deli àwa so nu o. Vɔ hwecinu yí emɔkpɔkpɔ ɖekɛ degbeli nɔ eoɔ, èvase mɔ ŋsɛn le mɛɖeka shi yí yɛaɖe ye ti, yí amɛ lɔ can ɖo gbe nɔ eo mɔ yeakpedo eo nu! Lé àse le eoɖeki mɛɔ?

2 Mì pleŋ yí nyi hwashi nɔ eku. Nɔ mìdo gbla ɖekpokpui can ɔ, mìdatɛnŋ ashi ni o. Vɔ Yehowa ɖo ŋsɛn yí axɔ mì le eku shi. Éɖo gbe ɖɛ mɔ, “ketɔnɔ ŋgbeshitɔ ci yí wo a trɔn yí nyi eku.”​—1 Korɛntitɔwo 15:26.

3 Kpɔ lé àvo le ayexa mɛ nɔ degbevabukɔ nu kpɔ mɔ yeaku ɖa! Vɔ denyi eku ɖekɛ yí Yehowa aɖe si o. Ágbefɔn mɛ ciwo yí ku do agbe hɛnnɛ. Bu nyɔna ciwo yí ahɛn vɛ nɔ eo kpɔ ɖa! Yehowa ɖo gbe ɖɛ mɔ mɛ ciwo yí “wana ɖe deli nɔ le eku mɛ o,” agbevanɔ agbe ke. (Ezai 26:​19, nwt) Ecɛ yí Bibla yɔ mɔ fɔnfɔnsoku.

NƆ MÌWO MƐ VEVI ÐE KU

4. (a) Nyi yí atɛnŋ ana akɔnfafa mì nɔ mìwo xomumɛtɔ alo mìwo xlɔ vevi ɖe kuɔ? (b) Miwo yí nyi Yesu xlɔ vevi ɖewoɔ?

4 Nɔ mìwo xomumɛtɔ alo mìwo xlɔ vevi ɖe kuɔ, mìsenɔ vevi yí gbenɔnɔ ŋshishi mɛ sugbɔ. Ŋsɛn vɔnɔ nɔ mì. Ŋɖekpokpui deli yí mìawa yí amɛ lɔ atrɔva agbe o. Vɔ Bibla nanɔ akɔnfafa ŋtɔŋtɔ mì. (Hlɛn 2 Korɛntitɔwo 1:​3, 4.) Na mìakpɔ kpɔwɛ ɖeka ci yí dasɛ mɔ Yehowa koɖo Yesu jikɔ veviɖe mɔ yewoafɔn mìwo mɛ vevi ciwo ku do agbe. Hwecinu yí Yesu le nyigban jiɔ, éyi jinɔ Lazar koɖo nɔviɛ nyɔnu ciwo yí nyi Marta koɖo Mari kpɔ kabakaba. Exlɔ veviwo yí wo amɛtɔn lɔwo nyi nɔ Yesu. Bibla nu mɔ: “Yesu lɔn Marta koɖo nɔviɛ koɖo Lazar.” Vɔ gbeɖekaɔ, Lazar ku.​—Ʒan 11:​3-5.

5, 6. (a) Nyi yí Yesu wa ci ekpɔ Lazar xomumɛtɔwo koɖo yi xlɔwo le vevisese mɛɔ? (b) Nyi yí taɖo lé Yesu senɔ le yiɖeki mɛ nɔ amɛ ku, fanɔ akɔn nɔ mì sugbɔɔ?

5 Yesu yi mɔ yeafa kɔn nɔ Marta koɖo Mari. Ci yí Marta se mɔ Yesu gbɔkɔɔ, éto le jugan lɔ mɛ mɔ yeavayi do go yi. Eji jɔɛ ci ekpɔ Yesu, vɔ énu ni mɔ: ‘Axwetɔ nɔ Èle elɛ saɔ, nɔvinyɛ daku o.’ Marta bu mɔ Yesu ji gamɛ sugbɔ. Le yi goduɔ, Yesu kpɔ Marta nɔviɛ, Mari yí efankɔ avin. Ci yí Yesu kpɔ lé wole ŋshishikuku mɛ doɔ, ewa dɔ do ji sugbɔ yí efan avin. (Ʒan 11:​21, 33, 35) Ése vevi sugbɔ ci yí mìsenɔ nɔ mìwo mɛ vevi ɖe ku.

6 Nyanya mɔ Yesu can senɔ vevi sugbɔ shigbe mìwo hannɛ nɔ mɛɖe ku, fanɔ akɔn nɔ mì sugbɔ. Yesu le shigbe Edalɔ hannɛ. (Ʒan 14:⁠9) Yehowa ɖo ŋsɛn yí aɖe eku si tɛgbɛɛ, yí awɛ le majinjinɖe mɛ.

‘LAZAR, TO VA!’

7, 8. Nyi yí taɖo Marta deji mɔ wo le ɖe ekpe lɔ so Lazar yɔdu nuɔ, vɔ nyi yí Yesu waɔ?

7 Ci yí Yesu vaɖo yɔdu ci mɛ woɖyi Lazar do gbɔɔ, ékpɔ ekpe gangan ɖeka le nu nɔ yɔdu lɔ. Yesu nu mɔ: “Mí ɖe ekpe lɔ swi.” Vɔ Marta deji mɔ woaɖi si o, ɖo so ŋkeke amɛnɛ ke yí Lazar cɔ lɔ le yɔdu mɛ. (Ʒan 11:39) Denya enu ci yí Yesu jikɔ awa yí asɔ kpedo nɔviɛŋsu lɔ nu o.

Kpɔ lé eji ajɔ Lazar xomumɛtɔwo koɖo yi xlɔwo hwecinu yí wofuin le susu mɛ ɖa!​—Ʒan 11:​38-44

8 Yesu nu nɔ Lazar mɔ: ‘To va!’ Enu ci yí Marta koɖo Mari kpɔ le yi godu kpaca wo sugbɔ. ‘Amɛ kuku lɔ to. Wobla afɔwo koɖo alɔwo ni koɖo amɛɖyivɔn, yí kpankpanɣi le ŋmɛ ni.’ (Ʒan 11:​43, 44) Wofɔn Lazar do agbe! Lazar gbevanɔ ju koɖo yi xomumɛtɔwo koɖi xlɔwo. Woatɛnŋ akpla shi kɔ ni, atɔ alɔ yi, axo nuxu koɖi. Enujiŋ gangan teŋ yí nyi cɛ! Yesu fɔn Lazar do agbe.

“NYƆNUVIHWƐ, ‘SO JETE!’”

9, 10. (a) Mi yí na ŋsɛn Yesu yí efɔn amɛwo so kuɔ? (b) Nyi yí taɖo fɔnfɔnsoku xolɔlɔ lɔwo xɔ afi nɔ mìɔ?

9 Yesu ŋtɔ ŋsɛn mɛ yí efɔn amɛ kukuwo lea? Oo. Gbɔxwe Yesu afɔn Lazar ɔ, édo gbe ɖaɖa nɔ Yehowa, yí Yehowa na ŋsɛn yi yí esɔ fɔn Lazar. (Hlɛn Ʒan 11:​41, 42.) Denyi Lazar ɖekɛ yí wofɔn so ku o. Bibla xo nuxu so nyɔnuvi exwe 12 vi ɖeka ci yí ble sɛnŋsɛnŋɖe nu. Edalɔ, Ʒairu, degbenya enu ci awa o, évaɖe kuku nɔ Yesu keŋ nɔ ada dɔ̀ ni. Evi kuɖeka ŋtɔ́ yí le shi nɛ. Ci ele nuxu xokɔ koɖo Yesuɔ, ŋsu ɖewo va nu ni mɔ: ‘Ao vi nyɔnuvi ku! Dé nyɔ mɔ a gbe do cukaɖa nɔ Axwetɔ o.’ Yesu nu nɔ Ʒairu mɔ: ‘Ŋgbevɔn o, xɔse kpoŋ, yí woahwlin gan.’ Le yi goduɔ, Yesu yi Ʒairu xomɛ. Ci yí wogogokɔ axwe lɔ mɛɔ, Yesu kpɔ amɛwo le avin fankɔ. Yesu nu nɔ wo mɔ: ‘Mími avin fanfan, ɖevi lɔ de ku o, vɔ alɔn dɔnkɔ ele.’ Vida koɖo vinɔ lɔ abiɔkɔ wowoɖekiwo se mɔ enyɔ ci yí Yesu nukɔ teŋ ɔ? Yesu nu mɔ amɛshiamɛ le to, ékplɔ ɖeviɛ dalɔ koɖo nɔlɔ yi xɔ ci mɛ yí wosɔ ɖeviɛ mlɔ anyi do. Yesu le alɔ nɔ ɖeviɛ blɛwuu yí nu ni mɔ: “Nyɔnuvihwɛ, ŋnukɔ nɔ eo mɔ, ‘so jete!’” Kpɔ lé eji ajɔ ɖeviɛ jilawo ci wokpɔɛ yí etɔ zɔnlin zɔnzɔn le afɔdumɛ ɖa! Yesu fɔn wowo vi do agbe. (Maki 5:​22-24, 35-42, nwt; Luiki 8:​49-56) So gbenɔgbeɔ, nɔ wokpɔ wowo vi nyɔnuvi lɔɔ, woaɖonɔ ŋwi enu ci yí Yehowa wa nɔ wo to Yesu ji. *

10 Mɛ ciwo yí Yesu fɔn do agbe gbevaku le yiyimɛ. Vɔ enu ciwo yí mìhlɛn so mɛ cɛwo nu xɔ afi sugbɔ, ɖo ena mɔkpɔkpɔ ŋtɔŋtɔ mì. Yehowa ji mɔ yeafɔn amɛ kukuwo do agbe, yí awɛ.

ENU CIWO YÍ MÌKPLA SO FƆNFƆNSOKU XOLƆLƆ LƆWO MƐ

Apostolo Piɛ fɔn nyɔnu Kristotɔ ɖeka ci yí tɔ mɔ Dɔrkasi.​—Edɔwawawo 9:​36-42

Eli fɔn kposhu ɖeka vi ŋsuvi.​—1 Efyɔwo 17:​17-24

11. Nyi yí Ŋununyatɔ 9:5 kpla mì so Lazar nuɔ?

11 Bibla nui yi mɛ kɔ petii mɔ, “amɛ kukuwo degbenya ŋɖekpokpui o.” Ahan yí enɔ nɔ Lazar can nɛ. (Ŋununyatɔ 9:​5, nwt) Shigbe lé Yesu nui nɛɔ, ele shigbe mɔ Lazar dɔndɔn alɔn hannɛ. (Ʒan 11:11) Hwecinu yí Lazar le yɔdu mɛɔ, degbenya “ŋɖekpokpui o.”

12. Lé mìwɛ yí nya mɔ wofɔn Lazar so ku nyaoɔ?

12 Amɛ sugbɔ kpɔ tɔxu hwecinu yí Yesu fɔn Lazar. Yesu ketɔnɔwo can nya mɔ yɛwa enujiŋ cɛ. Wokpɔ Lazar yí ele agbe, ecɛ ɖo kpe yi ji mɔ wofuin so ku nyao. (Ʒan 11:47) Gbesɔ kpe niɔ, amɛ sugbɔ vayi ji Lazar kpɔ, ena yí wotɔ xɔse ɖoɖo mɔ, Mawu yí dɔ Yesu ɖaɖa. Ecɛ dejɔ ji nɔ Yesu ketɔnɔwo ɖeeɖe o, eyi taɖo woɖui mɔ yewoawu Yesu koɖo Lazar.​—Ʒan 11:53; 12:​9-11.

13. Nyi yí taɖo mìatɛnŋ akando ji mɔ Yehowa afɔn amɛ kukuwoɔ?

13 Yesu nu mɔ, woafɔn “mɛ ciwo pleŋ yí le eŋwiɖoɖoyɔduwo mɛ.” (Ʒan 5:​28, nwt) Ecɛ dasɛ mɔ, mɛ ciwo pleŋ yí le susu mɛ nɔ Yehowa atrɔva agbe. Vɔ gbɔxwe Yehowa afɔn mɛɖe do agbeɔ, éɖo aɖo ŋwi enushianu ci yí kudo amɛ lɔ nu. Átɛnŋ akpe ji nyaoa? Enyɔ, bu tamɛ so wlecivi miliɔn nɛninɛniɖe ciwo yí le jeŋkwimɛ nu kpɔ. Bibla nu mɔ Yehowa jeshi ŋkɔ nɔ wlecivi lɔwo domɛtɔ ɖekaɖeka. (Hlɛn Ezai 40:26.) Nɔ étɛnŋ ɖonɔ ŋwi wlecivi ɖeshiaɖe ŋkɔɔ, kankandoji li mɔ átɛnŋ aɖo ŋwi enushianu kudo mɛ ciwo yí afɔn nu fafɛɖe. Gbesɔ wuɔ, Yehowa yí wa enushianu, eyi taɖo mìkando ji mɔ ŋsɛn le shi yí afɔn amɛ kukuwo do agbe.

14, 15. Nyi yí Job nyɔwo kpla mì so fɔnfɔnsoku nuɔ?

14 Egbejinɔtɔ Job xɔ fɔnfɔnsoku ji se. Ébiɔ se mɔ: “Nɔ amɛ ku ɖe, agbevanɔ agbe kea?” Le yi goduɔ, énu nɔ Yehowa mɔ: “Àyɔŋ, yí natɔ nɔ eo. Enu ci èsɔ ao lɔwo wa kpɔkpɔ adro eo veviɖe.” Ɛɛ, Job nya mɔ Yehowa le te kpɔ hwecinu yí afɔn amɛ kukuwo veviɖe.​—Job 14:​13-15, nwt.

15 Lé èse le eoɖeki mɛ kudo fɔnfɔnsoku mɔkpɔkpɔ lɔ nuɔ? Taŋfuin àbiɔ se mɔ, ‘Woafɔn anyi xomumɛtɔ koɖo anyi xlɔ ciwo yí ku hɛnnɛa?’ Efa akɔn nɔ mì, ci yí mìnya mɔ Yehowa jikɔ veviɖe mɔ yeafɔn amɛ kukuwo do agbe. Na mìakpɔ enyɔ ci yí Bibla nu so mɛ ciwo yí woafɔn so ku koɖo fini yí woanɔ nu.

WOASE “YI GBE YÍ ATO”

16. Agbe ci ŋmɛ yí mɛ ciwo yí woafɔn do agbe le nyigban ji ase vivi nɔɔ?

16 Le blemaɔ, mɛ ciwo yí wofɔn so ku gbevanɔ ju koɖo wowo xomumɛtɔwo koɖo wowo xlɔwo le nyigban ji ke. Ahanke yí agbevajɔ le esɔmɛ nɛ, vɔ ecɛ yɛ anyɔ sugbɔ wu. Nyi yí taɖoɔ? Ðo mɔnukpɔkpɔ asun mɛ ciwo yí woafɔn so ku shi mɔ, woanɔ agbe tɛgbɛɛ le nyigban ji yí wodagbevaku gbeɖe o. Woanɔ xexe ci yí to akpo xesexese nɔ ci mɛ mìle gbɛ. Ahwawawa, nuvwinwawa, koɖo edɔ̀lele dagbeli o.

17. Miwo yí woafɔn so kuɔ?

17 Miwo yí woafɔn so kuɔ? Yesu nu mɔ “mɛ ciwo pleŋ yí le eŋwiɖoɖoyɔduwo mɛ ase yi gbe yí ato.” (Ʒan 5:​28, 29, nwt) Yí Enyɔdasɛ 20:13 nu mɔ: ‘Axu sɔ amɛ kuku ciwo yí le mɛ sɔ jo. Eku koɖo yɔdu sɔ amɛ kuku ciwo yí le wo mɛ sɔ jo.’ Ɛɛ, agbetɔ miliya nɛniɖe agbevanɔ agbe ke. Apostolo Pɔlu can nu mɔ, woafɔn “amɛjɔjɔɛwo koɖo amɛmajɔmajɔwo” so ku. (Hlɛn Edɔwawawo 24:​15, nwt.) Enyɔ cɛwo gɔnmɛ ɖe?

Le Paradiso mɛɔ, woafɔn amɛ kukuwo yí woanɔ ju koɖo wowo mɛ veviwo

18. Miwo yí nyi ‘amɛjɔjɔɛ’ ciwo yí woafɔn so kuɔ?

18 Yehowa sɛntɔ egbejinɔtɔ ciwo yí nɔ agbe gbɔxwe Yesu va nyigban ji, le ‘amɛjɔjɔɛ’ lɔwo mɛ. Woafɔn amɛwo shigbe mɔ Nowe, Abraxamu, Sara, Moizi, Ruta, koɖo Ɛstɛɛ hannɛ, do agbe le nyigban cɛ ji. Àtɛnŋ ahlɛn nu so ŋsu koɖo nyɔnu cɛwo domɛtɔ ɖewo nu le Ebretɔwo eta 11 mɛ. Vɔ Yehowa sɛntɔ ciwo yí ku le mìwo hwenu ɖe? Wowo can le ‘amɛjɔjɔɛ’ lɔwo mɛ, taɖo woafɔn wowo hɛnnɛ.

19. Miwo yí nyi “amɛmajɔmajɔwoɔ”? Mɔnukpɔkpɔ ci yí Yehowa ana woɔ?

19 ‘Amɛmajɔmajɔwo’ yí nyi amɛ miliya nɛniɖe ciwo shi mɔnukpɔkpɔ desun yí wojeshi Yehowa ɖɛ o. Ci woku can ɔ, Yehowa deŋlɔbe wo o. Áfɔn wo so ku, yí mɔnukpɔkpɔ asun wo shi yí woakpla nu so nu keŋ asiin.

20. Nyi yí taɖo wodafɔn amɛshiamɛɔ?

20 Edasɛ mɔ mɛ ciwo pleŋ yí ku yí woafɔn a? Oo. Yesu nu mɔ wodafɔn mɛɖekawo o. (Luiki 12:5) Mi yí asɔ gbeta mɔ woafɔn mɛɖe so ku alo wodafuin ɔ? Yehowa yí nyi Kojoɖɔtɔ gangantɔ, vɔ éna acɛ Yesu nɔ ‘anyi kojoɖotɔ nɔ amɛlagbuwo koɖo amɛ kukuwo.’ (Edɔwawawo 10:42) Eyi taɖo wodafɔn mɛ ciwo yí woso kojo nɔ mɔ, wonyi amɛvwin ciwo yí gbe mɔ yewodatrɔ ji mɛ o.​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu 19 tɔ.

FƆNFƆNSOKU YI JEŊKWIMƐ

21, 22. (a) Fɔnfɔnsoku yi jeŋkwimɛ gɔnmɛ ɖe? (b) Mi yí nyi amɛ ŋkɔtɔ ci wofɔn so ku yi jeŋkwimɛɔ?

21 Bibla gbenu nɔ mì mɔ mɛɖewo anɔ agbe le jeŋkwimɛ. Nɔ wofɔn mɛɖe yí ayi nɔ agbe le jeŋkwimɛɔ, wodefuinni koɖo agbetɔ ŋcilan o. Vɔ wofuinni yí enyinɔ gbɔngbɔnmɛnuwawa yi jeŋkwimɛ.

22 Yesu yí nyi amɛ ŋkɔtɔ ci wofɔn ahan. (Ʒan 3:13) Ŋkeke amɛtɔn le Yesu ku goduɔ, Yehowa fuin. (Ehajiji Wema 16:10; Edɔwawawo 13:​34, 35) Wodefɔn Yesu koɖo agbetɔ ŋcilan o. Apostolo Piɛ nu so Yesu nu mɔ ‘wowui le ŋcilanmɛ, vɔ wotrɔɛ va agbe le gbɔngbɔnmɛ.’ (1 Piɛ 3:18) Wofɔn Yesu do agbe yí etrɔ gbɔngbɔnmɛnuwawa sɛnŋsɛnŋ ɖeka! (1 Korɛntitɔwo 15:​3-6) Vɔ Bibla nu mɔ, denyi yiɖekɛ yí woafɔn ahan o.

23, 24. Miwo yí nyi “lɛngbɔha hwɛhwɛ” ci nu Yesu xo nuxu soɔ, yí nɛni woanyiɔ?

23 Gbɔxwe Yesu akuɔ, énu nɔ yi dokplɔtɔ egbejinɔtɔwo mɔ: ‘Na yi dra texwe do ɖɛ nɔ mí.’ (Ʒan 14:2) Ecɛ dasɛ mɔ woafɔn yi dokplɔtɔ ɖewo nɔ woavayi nɔ agbe le jeŋkwimɛ. Nɛni yí woanyiɔ? Yesu nu mɔ woanyi amɛ hwɛɖeka alo “lɛngbɔha hwɛhwɛ.” (Luiki 12:32) Apostolo Ʒan nu nɛni ci yí woanyi teŋ nɔ mì hwecinu yí ekpɔ Yesu ‘lete le [jeŋkwimɛ] Siɔn To ji koɖo agbetɔ 144 000.’​—Enyɔdasɛ 14:1.

24 Hwenu yí woafɔn Kristotɔ 144 000 lɔwoɔ? Bibla nu nɔ mì mɔ, woatɔɛ ji hwecinu yí Kristo atɔ acɛ kpakpa le jeŋkwimɛ. (1 Korɛntitɔwo 15:23) Ŋkeke ŋtɔ́wo mɛ yí mìle le egbɛmɛ nɛ. Wofɔn amɛ sugbɔtɔ le 144 000 lɔwo mɛ yi jeŋkwimɛ vɔ. Nɔ mɛ ciwo yí kpɔtɔ le nyigban ji le wo mɛ domɛtɔ ɖe ku le mìwo hwenuɔ, woafuin le afɔdumɛ yi jeŋkwimɛ. Ele ahan gan, woafɔn amɛ akpa sugbɔtɔ le esɔmɛ nɔ woanɔ agbe le Paradiso mɛ le nyigban ji lɛ.

25. Nyi yí mìakpla le eta ci yí gbɔkɔ mɛɔ?

25 Le majinjinɖe mɛɔ, Yehowa axɔ agbetɔwo pleŋ le ku shi, yí eku dagbeli o! (Hlɛn Ezai 25:8.) Vɔ edɔ ci yí mɛ ciwo yí yikɔ jeŋkwimɛ avayi wa le ŋɖaaɔ? Bibla nu mɔ woakpa acɛ koɖo Yesu le Fyɔɖuxu ɖeka mɛ. Mìakpla nu sugbɔ so acɛkpakpa ŋtɔ́ nu le eta ci yí akplɔɛdo mɛ.

^ par. 9 Le exolɔlɔ buwo mɛɔ, Bibla xo nuxu so amɛ vovovo ciwo yí wofɔn so ku nu, yí wonyi ɖeviwo koɖo mɛganxoxuwo, ŋsuwo koɖo nyɔnuwo, Izraɛliviwo koɖo mɛ ciwo yí denyi Izraɛliviwo o. Àtɛnŋ ahlɛn nu so wo nu le 1 Efyɔwo 17:​17-24; 2 Efyɔwo 4:​32-37; 13:​20, 21; Matie 28:​5-7; Luiki 7:​11-17; 8:​40-56; Edɔwawawo 9:​36-42; 20:​7-12 mɛ.