1-3. Haʼátʼíísh danihidiniiltsóód áádóó Jiihóvah éí haitʼéego bitsʼąą nihéedidoochił?

BEE hazʼáanii tʼáadoo ndi kʼíínítiʼgóó biniinaa awáalya hótsaagóó doo chʼéenididooltʼeełgóó ná nihootʼą́. Náásgóó ná ił chohooʼı̨́ yę́ę ádin, áádóó chʼéenididooltʼeeł yę́ęgi tʼáádóó óonéʼé da. Ńtʼééʼ ił chohooʼı̨́ ádin yę́ę, chʼéenidoołtʼeełígíí łaʼ hólǫ́ǫ lá, éí chʼéenideeshtʼeeł nidííniid! Haʼátʼíí díníízįįł?

² Tʼáá áníiltso éí anoonééł danihidiniiltsóód. Bitsʼą́ą́ʼ ániitʼéii ndi, doo bikʼee ąą hádiidáał da. Ákondi Jiihóvah éí anoonééł bitsʼąą nihéedidoochiłgo yíneelʼą́. Jiihóvah éí “anaʼí . . . aniné” ádeeshdįįł ní.​—1 Corinthians 15:26.

³ Haa daash yitʼéii doo, doo ndi dadeestsaał da niidzingo! Jiihóvah éí doo anoonééł tʼéiyá nahjįʼ kwíidoolííł da. Bí éí daneeznánę́ę iiná yaa néiidoodlééł. Baa nitsíníkees, díí ayóó átʼéego baa hózhǫ́ǫ doo. Jiihóvah éí daneeznáanii dahináago áńdeeshdlííł ní. (Isaiah 26:19) Diyin Bizaad éí díí náádidoojah yiłníigo yee yózhí.

4. (a) Nihikʼéí doodaiiʼ nihikʼis ádin yileehgo haʼátʼíí bee haʼíínílníi doo? (b) Háísh éí Jesus dabikʼis ńtʼééʼ?

⁴ Nihikʼéí doodaiiʼ nihikʼis ádin yileehgo ayóó átʼéego yínííł yiih hałtʼeeh. Haalá yitʼéego díí  ájídinígíí beʼiinaʼ baa nídeeshdlééł nínízin shı̨́į łeh, ndi doo bíniilʼą́ą da. Azhą́ ayóó átʼéego yínííł niidlı̨́į ndi, Diyin Bizaad éí haʼahóní bee nihiyiʼ hááh hwiildóohgo ánáyoodlííł. (2 Corinthians 1:3, 4 yíníłtaʼ.) Jiihóvah dóó Jesus éí ádaadin yę́ę iiná yaa néiidiiyoodlééł nízin. Éí łaʼ nihił ííshjání áyiilaaígíí baa íídíiltah. Jesus nahasdzáán yikááʼ naagháhą́ądą́ą́ʼ, Lázaras, bilah yił, Martha dóó Mary, tʼáá ahą́ą́h baa níjídááh ńtʼééʼ. Díí tááltʼéego éí Jesus yił ayóó ałkʼis dajílı̨́ı̨́ ńtʼééʼ.​—John 11:3-5.

5, 6. (a) Jesus éí Lázaras bikʼéí daachago yiyiiłtsą́ągo hajiidzaa? (b) Jesus éí anoonééł yaa nitsíkeesgi, haitʼéego bee hadaʼííníilní?

⁵ Ńtʼééʼ Lázaras daaztsą́ą́. Áko Jesus éí Martha dóó Mary bił hojílǫ́ǫ doo biniyé bichʼįʼ jiníyá. Martha éí Jesus yigááł haʼníigo baa hozhdiiztsʼąąʼgo bidááshníyá. Jesus jiiłtsą́ągo baa hoł hóózhǫǫd, ndi kóbizhdííniid: “Kweʼé nanináago, shilah doo daaztsą́ą da doo nítʼééʼ.” Martha éí kʼad yeeʼ doo bíighah da jiniizı̨́ı̨́ʼ. Jesus éí Mary yichago jiiłtsą́. Áko hajéí yidiisnáaʼgo jíícha. (John 11:21, 33, 35) Łaʼda nihitsʼą́ą́ʼ ádin yileehgo éí bikʼeʼashchʼíiʼgo neezgai łeh, Jesus ałdóʼ tʼáá ákójiidzaa.

⁶ Jesus jííchaígíí binahjįʼ hadaʼííníilní. Háálá hó dóó Hazhéʼé Jiihóvah éí anoonééł jijoołáago bee nazhnitin. Jiihóvah éí anoonééł hoolʼáágóó nahjįʼ kwíidoolíiłgo yíneelʼą́, díí éí bichʼįʼ hoolzhish.

7, 8. Haʼátʼíí biniinaa Martha éí Lázaras yóóʼáhoʼdiilyaa yę́ęgi tsé doo nahjįʼ ádoołmás da nízin ńtʼééʼ? Ákondi Jesus éí haa yidzaa?

⁷ Lázaras yóóʼáhoʼdiilyaa yę́ęgi Jesus níyá, ńtʼééʼ tsé ayóó áníłtso léiʼ dáádiníʼą́. Jesus ádííniid: “Tsé nówehjįʼ  oołmáás.” Ńtʼééʼ Martha éí doo íinízin da. Háálá Lázaras bitsʼíís éí tséníʼootséél góneʼ jiztı̨́įgo kʼad dı̨́ı̨́ʼ yiską. (John 11:39) Jesus éí Lázaras yá ádooníiłgi, Martha doo hoł bééhózin da.

⁸ Jesus éí Lázaras kwíidííniid: “Wóshdę́ę́ʼ chʼínínááh!” Áádóó Martha dóó Mary díí jiiłtsą́ągo baa hoł hóózhǫǫd. “Dadziztsánígíí naakʼaʼatʼą́hí daalgaii hálaʼ áádóó hakeeʼ bikʼídadeesdizgo, . . . chʼízhníyá.” (John 11:43, 44) Lázaras éí dadziztsą́ą́dę́ę́ʼ nááhoʼdiilzá! Hakʼéí dóó hakʼis nidahołtsą́. Áko dabótąʼgo hachʼįʼ yádaałtiʼ. Díí éí ayóó átʼéego bąą hózhónígi áhóótʼįįd, Jesus éí Lázaras nínéidiisá!

9, 10. (a) Háí bibee adziilii bee, Jesus diné nínéiidiyiiłjééʼ? (b) Daneeznánę́ę náábiʼdiiljéeʼgo baa dahaneʼígíí, haʼátʼíí biniyé ílı̨́įgo haneʼ ádaatʼé?

⁹ Jesus éí diné nínéiidiyiiłjééʼ yę́ę tʼáá bí bibee adziiliiísh yee naashnish? Ndagaʼ. Lázaras tʼah doo nínéidiisáágóó, Jesus éí Jiihóvah yichʼįʼ sodoolzin, áádóó Jiihóvah éí adziilii bee níláago Lázaras yee nínéidiisá. (John 11:41, 42 yíníłtaʼ.) Doo éí Lázaras tʼéiyá náábiʼdiilzáa da. Atʼééd łaʼ 12 binááhaigo ayóó átʼéego bitah honeezgaigo Diyin Bizaad biiʼ baa haneʼ. Bizhéʼé Jéíʼiras éí bił chohooʼı̨́ ásdįįdgo Jesus náyookąąhgo ił ní, shitsiʼ yáʼátʼééh nídoodleełgo shá ánánídlééh. Tʼáá éí tʼéiyá hweʼawééʼ. Jesus tʼáá bichʼįʼ yájíłtiʼgo hastóí léiʼ yíkaigo ádaaní: “Nitsiʼ daaztsą́. Tʼáásh doo biniyéhégóó Naʼnitiní baa nínáánítʼı̨́į dooleeł?” Ndi Jesus éí Jéíʼiras ił ní: “Tʼáadoo nił yéʼí; tʼóó iinídlą́ągo shaa dzíínílí, áko náábidiʼdoodlááł.” Áádóó Jesus éí Jéíʼiras bighangóó bił níjítʼáázh. Hooghan bichʼįʼ jooʼashgo,  diné hahoołʼáago daachago jiiłtsą́. Jesus ájíní: “Tʼáadoo daahchaí, háálá atʼééd doo daaztsą́ą da, nidi tʼóó ałhosh.” Áko azhéʼé dóó amá jílínígíí haʼátʼíí lá jiníigo áhjiní shı̨́ı̨́ jiniizı̨́ı̨́ʼ. Jesus éí diné ákóneʼ náhastą́ yę́ę chʼinokaah yidííniid, azhéʼé dóó amá tʼéiyá atʼééd sitíní góneʼ bił yah ajookai. Jesus éí atʼééd bílaʼ jiiłtsoodgo ábijiní: “Atʼééd, nídiidááh nidishní.” Áádóó atʼééd nídiiʼnaʼgo dah diiyá, azhéʼé dóó amá jílínígíí ayóó átʼéego baa hoł hóózhǫǫd! Jesus éí hweʼawééʼ há nínéidiisá. (Mark 5:22-24, 35-42; Luke 8:49-56) Tʼáá éí bijı̨́ı̨́dóó hweʼawééʼ baa hoł hózhǫ́ǫgo, Jesus bee Jiihóvah há átʼı̨́įgi bééjílniih. *

¹⁰ Jesus éí daneeznánę́ę nínéiidiyiiłjééʼ yę́ę éí tʼahádóó náádaneezná. Ákondi díí daneeznánę́ę náábiʼdiiljéeʼgo baa dahaneʼígíí ílı̨́įgo haneʼ ádaatʼé, háálá éí binahjįʼ nihił chodahooʼı̨́. Jiihóvah éí diné ádaadin yę́ę náábidideeshjah nízin, éí tʼáá aaníí ákódoonííł.

11. Lázaras daaztsą́ągo, Ecclesiastes 9:5 haʼátʼíí yee naʼnitin?

¹¹ Diyin Bizaad tʼáadoo bahatʼaadí ání, “Daneeznáanii éí tʼáadoo bił béédahóziní da.” Lázaras dajiztsą́ągo ákójítʼéii ńtʼééʼ. (Ecclesiastes 9:5) Jesus ádííniid yę́ęgi átʼéego, Lázaras tʼóó ałhosh. (John 11:11) Lázaras éí jishchááʼ góneʼ jiztı̨́įgo, doo bił bééhóziní da ńtʼééʼ, éí nitsíjíkees yę́ęgi ádin níigo ání.

12. Lázaras náábiʼdiilzáhígi, haitʼéego tʼáá aaníí áhóótʼįįdgo nihił béédahózin?

 ¹² Jesus éí Lázaras nínéidiisá yę́ędą́ą́ʼ diné ląʼí dabiinááł. Jesus bidaʼanaʼí éí Lázaras nínéidiisáhígíí bił béédahózin. Lázaras tʼáá aaníí jiináá ńtʼééʼ, áko éí bąą náábiʼdiilzáhígíí tʼáá aaníí áhóótʼįįd. (John 11:47) Áádóó ałdóʼ ląʼí diné éí Lázaras yaa haskai, áko díí binahjįʼ Jesus éí God biníłʼaʼgo dayoosdląąd. Jesus bidaʼanaʼí díí biniinaa doo bił yáʼádaatʼéeh da, áko Jesus dóó Lázaras deidiyoołhéełgo yiniyé ndahazʼą́.​—John 11:53; 12:9-11.

13. Haitʼéego nihił béédahózin, ádaadinę́ę Jiihóvah éí iiná yaa néiidiiyoodlééł?

¹³ Jesus ádííniid, “Jishchááʼ góneʼ naazhjéʼígíí tʼáá ałtso” náábidiʼdooljah. (John 5:28) Díí áníigo éí tʼáá ałtso ádaadin yę́ę, Jiihóvah yénálniihígíí iiná yaa néiidiiyoodlééł. Ako ádaadinę́ę tʼáá ałtsojįʼ bee ádajítʼéii yę́ę, Jiihóvah yee nínéiididoołjah. Díísh tʼáá aaníí ákótʼéego iiná aa néiidoodlééł? Yá biyiʼdi sǫʼ tsʼídá tʼóó ahayóí. Diyin Bizaad ání, Jiihóvah éí sǫʼ tsʼídá tʼáá átʼé ńtʼééʼ bízhiʼ yééhósin. (Isaiah 40:26 yíníłtaʼ.) Áko díí binahjįʼgo, ádaadinę́ę God doo bił nanitłʼagóó bee ádajítʼéii yę́ę, yee iiná haa néiidiiyoodlééł. Bééhániihgo Jiihóvah tʼáá ałtsoní áyiilaa, éí binahjįʼgo daneeznánę́ę iiná yaa néiidiiyoodléełgo yíneelʼą́.

14, 15. Job nááʼdiijeeh yee haadzííʼ yę́ę, haʼátʼíí níigo yee nanihinitin?

¹⁴ Job éí nááʼdiijeeh yoodlą́ą́ ńtʼééʼ. Kóníigo naʼádéełkid: “Diné daaztsą́ągo áádóósh nááhíʼnáa doo?” Áádóó Job éí Jiihóvah ił ní: “Shíká ádííníniidgo nichʼįʼ áńdideeshʼniił.” Job bił bééhózin, Jiihóvah éí daneeznánę́ę nínéiididoołjahgo tʼáá íiyisíí ádeeshnííł nízingo yíká déezʼı̨́ı̨́ʼ.​—Job 14:13-15.

 ¹⁵ Díí daneeznánę́ę náádidoojahgo haitʼéego baa nitsíníkees? Kwíinínízin shı̨́ı̨́, ‘Daʼ ákoósh dashikʼéí dóó dashikʼis ádaadin yę́ę ałdóʼ náábidiʼdooljah?’ Jiihóvah éí daneeznánę́ę iiná yaa néiidiiyoodlééł nízin. Díí náábiʼdiiljééʼígíí háadi kéédahatʼı̨́į doo, dóó háí náábidiʼdooljah, díí Diyin Bizaad yee nihił hodoolnih.

16. Náábiʼdiiljééʼígíí nahasdzáán bikááʼ, iiná haitʼéhígíí yaa bił dahózhǫ́ǫ doo?

¹⁶ Níléídę́ę́ʼ náábiʼdiiyiljééʼ yę́ę, tʼáá kǫ́ǫ́ nahasdzáán bikáaʼgi dabikʼéí dóó dabikʼis nidabiiłtsą́. T’áá díí átʼéego níléí náasdi nááʼdiijeeh ákótʼéii doo. Ákondi éí tsʼídá yéigo baa hózhǫ́ǫ doo. Háálá náábiʼdiiljééʼígíí éí nahasdzáán bikáaʼgi hoolʼáágóó kéédahatʼı̨́į doo, áádóó doo łaʼ dadootsaał da. Díí kʼad kéédahoniitʼínígi átʼéego doo kéédahatʼı̨́į da doo. Anaaʼ, atéʼélʼı̨́ índa ąą dah hazʼą́ ádin doo.

17. Háísh éí náábidiʼdooljah?

¹⁷ Háísh éí náábidiʼdooljah? Jesus kódííniid, “tʼáá ałtso hwiinééʼ deididootsʼı̨́ı̨́ł, áko jishchááʼdę́ę́ʼ háádahidookah.” (John 5:28, 29) Áádóó Revelation 20:13 ání: “Dazneeznáanii tónteel biiʼ nidziztínígíí biiʼdę́ę́ʼ háádadziiskai, índa dazneeznáanii éí aniné” dóó jishchááʼ béédeideezhchid. Diné tsʼídá tʼóó ahayóí náábidiʼdooljah! Paul ałdóʼ ádííniid, “tʼáá ákogi ádaatʼéii índa doo ákwii ádaatʼéii” daneeznáádę́ę́ʼ náábidiʼdooljah. (Acts 24:15 yíníłtaʼ.) Díísh éí haʼátʼíí níigo ání?

18. Háísh éí “tʼáá ákogi ádaatʼéii” dabidiʼnínígíí náábidiʼdooljah?

¹⁸ Jesus tʼah doo yigháhą́ądą́ą́ʼ Jiihóvah bá ndaalʼaʼ  yę́ę, éí “tʼáá ákogi ádaatʼéii” dabidiʼní. Éí Nóah, Éíbraham, Sárah, Mózes, Ruth, dóó Esther yę́ę, nahasdzáán bikáaʼjįʼ náábidiʼdooljah. Díí hastóí dóó sání, Hebrews 11 góneʼ baa íídííłtah. Dííshjı̨́įdi Jiihóvah yá  ndaalʼaʼí ádaadin yę́ę shąʼ? Éí ałdóʼ “tʼáá ákogi ádaatʼéii” dabidiʼní, áko éí náábidiʼdooljah.

19. Háí “doo ákwii ádaatʼéii” dabidiʼní? Áko haʼátʼíí Jiihóvah há ashjaʼ íidoolííł?

¹⁹ Tsʼídá tʼóó ahayóí diné Jiihóvah tʼáadoo béédahojoosįįhgóó ádajídinígíí éí “doo ákwii ádaatʼéii” dabidiʼní. Azhą́ shı̨́ı̨́ ádajídin ndi, Jiihóvah éí doo haa yooznah da. Jiihóvah éí díí ninéididoołjah, áádóó Jiihóvah béédahozhdoohsįįłgo bikʼeh ádajítʼée doo.

20. Haʼátʼíí biniinaa tʼáá ałtso diné doo náábidiʼdooljah da?

²⁰ Daʼ ákoósh tsʼídá tʼáá ałtso diné daneeznánę́ę náábidiʼdooljah? Ndagaʼ. Jesus ádííniid, diné łaʼ doo náábidiʼdooljah da. (Luke 12:5) Iiná baa nídoolyéełgi, háí bee bóhólnííh? Jiihóvah Ánihodiyiiʼaahii nilíinii íiyisíí bee bóhólnííh, ndi Jesus éí “dahináanii índa daneeznáanii bá nihozhdooʼááł biniyé Diyin God nihoníłtı̨́.” (Acts 10:42) Doo yáʼádajishxǫ́ǫ́góó há nidahwiistʼánígíí áádóó akʼeh hóʼı̨́ doo deinízinígíí, éí doo náábidiʼdooljah da.​—Endnote 19 níníłʼı̨́.

21, 22. (a) Yáʼąąshgóó náábiʼdiiljééʼígíí haitʼéego náábidiʼdooljah? (b) Háí tsʼídá áłtsé yáʼąąshgóó náábiʼdiilzá?

²¹ Diyin Bizaad nihił halneʼgo éí yáʼąąshdi diné łaʼ kéédahatʼı̨́į doo. Áko yáʼąąshgóó náábiʼdiiljééʼígíí éí doo bílaʼashdlaʼii danilı̨́įgo náábidiʼdooljah. Éí níłchʼi danilı̨́įgo yáʼąąshgóó náábidiʼdooljah.

²² Jesus éí tsʼídá áłtsé kótʼéego níłchʼi jílı̨́įgo nááhoʼdiilzá. (John 3:13) Jesus seesyı̨́įdóó tááʼ yiską́ągo Jiihóvah éí nááhodiisá. (Acts 13:34, 35) Jesus éí bílaʼashdlaʼii bitsʼíís doo bee nááhoʼdiilzáa da. Peter hazhóʼó yaa hoolneʼ, Jesus éí “hatsʼíís seesyı̨́, nidi níłchʼi”  jílı̨́įgo nááhoʼdiilzá. (1 Peter 3:18) Jesus ayóó ájítʼéego níłchʼi jílı̨́įgo áhoʼdiilyaa! (1 Corinthians 15:3-6) Ákondi Diyin Bizaad áníigo éí doo tʼáá hó tʼéiyá ákótʼéego nááhoʼdiilzáa da.

23, 24. Háí éí shidibé áłchʼídí yiłní Jesus, éí haa néelą́ą́ʼ?

²³ Jesus dazhdootsaał bichʼįʼ hoolzhishgo bídahoołʼaahii kwíidííniid: “Nihibaʼ hashtʼehodeeshłííł biniyé ákǫ́ǫ́ déyá.” (John 14:2) Díí áhyiłnínígíí éí bikééʼ nidaakai yę́ę łaʼ yáʼąąshdi bił kééhojitʼı̨́į doo. Éísh éí díkwíí? Jesus éí “shidibé chʼı̨́dí” [áłchʼídí] yiłní. (Luke 12:32) John éí ‘Dził Záíyan bighą́ąʼgi [yáʼąąshdi] . . . 144,000’ ánéelą́ąʼgo Jesus yił naazı̨́įgo yiyiiłtsą́.​—Revelation 14:1.

²⁴ Díí 144,000ígíí hágo náábidiʼdooljah? Diyin Bizaad áníigo, Christ yáʼąąshdę́ę́ʼ hodeezʼą́ą́ góneʼ bikééʼdóó náábidiʼdooljah. (1 Corinthians 15:23) Díí éí kʼad ákwii nihił nahalzhiish. Ląʼígo 144,000ígíí bitsʼą́ą́dóó tʼáá íídą́ą́ʼ yáʼąąshgóó náábiʼdiiljééʼ. Łaʼ éí tʼahdii tʼáá kǫ́ǫ́ nahasdzáán yikááʼ dahólǫ́, áko éí daatsaahgo tʼáá ákǫ́ǫ́ náábiʼdiilzáá. Ndi náasdi ląʼígo diné éí tʼáá kǫ́ǫ́ nahasdzáán bikááʼ ayóó áhonóolingo yikááʼ kéédahatʼı̨́į doo.

25. Bíhooʼaah 8 góneʼ haʼátʼíí bíhwiidiilʼááł?

²⁵ Jiihóvah éí anoonééł bílaʼashdlaʼii yá yóóʼiididooʼááł, áko éí hoolʼáágóó ádin dooleełgo bichʼįʼ hoolzhish! (Isaiah 25:8 yíníłtaʼ.) Áko shąʼ yáʼąąshgóó náábiʼdiiljééʼígíí, yáʼąąshdi haʼátʼíí yaa nídiikai? Diyin Bizaad hazhóʼó yaa halneʼ, éí Nahatʼaʼ siʼą́ągo Jesus yił nidahaʼáa doo. Díí Nahatʼaʼ, Bíhooʼaah 8 góneʼ hazhóʼó baa íhwiidiilʼááł.