Yi enu ci yí le mɛ ji

Yi yi mɛnyɔwo tɔxu

ETA AMASHIÐEKƐTƆ

Xexe lɔ vɔvɔnu va ɖoa?

Xexe lɔ vɔvɔnu va ɖoa?

1. Fini yí mìatɛnŋ akpla nu kudo enu ciwo yí ajɔ le esɔmɛ nu leɔ?

ÈKPƆ enujɔjɔ ɖe le televiʒiɔn ji kpɔ, yí biɔ eoɖeki se mɔ, ‘Fini yí xexe lɔ yikɔ teŋ maa?’ Afɔkuwo koɖo tamɛsɛnnuwawa va bɔ le xexe lɔ mɛ, yí mɛɖewo xɔɛ se mɔ xexe lɔ vɔvɔnu va ɖo. Nyɔnɔnwi yɔa? Emɔ ɖe li, ci ji mìato yí anya enu ciwo yí avajɔ le esɔmɛa? Ɛɛ. Nyɔnɔnwi enyi mɔ agbetɔwo datɛnŋ anya enu ciwo yí ajɔ le esɔmɛ o, vɔ Yehowa Mawu atɛnŋ anya. Énu lé agbetɔwo koɖo nyigban lɔ avanɔ do le esɔmɛ nɔ mì le Bibla mɛ.​—Ezai 46:10; Ʒaki 4:14.

2, 3. Nyi yí Yesu nukplaviwo ji mɔ yewoanyaɔ, yí lé Yesu ɖo ŋci nɔ wo doɔ?

2 Nɔ Bibla xo nuxu so xexe lɔ vɔvɔnu nuɔ, denyi nyigban lɔ vɔvɔnu nu yí exokɔ nuxu so o, vɔ vɔvɔnu nɔ enuvwinwawa yɔ. Yesu kpla nu amɛwo mɔ, Mawu Fyɔɖuxu lɔ akpa cɛ do nyigban ji. (Luiki 4:43) Yesu nukplaviwo ji mɔ yewoanya hwecinu yí Mawu Fyɔɖuxu lɔ ava, yí wobiɔ Yesu se mɔ: “Nu egaxoxo ci ji yí enu cɛ lɔwo a va jɔ do nɔ mì. Nyi yí a va nyi jeshidu nɔ Ao trɔtrɔgbɔ koɖo xexemɛ lɔ vɔvɔɛnu ɔ?” (Matie 24:3) Yesu deyɔ azan ɖe koŋ nɔ wo o, vɔ énu enu ciwo yí ajɔ doŋkɔ nɔ xexe lɔ vɔvɔnu nɔ wo. Enu ciwo yí Yesu nu mɔ woajɔ yí jɔkɔ le egbɛmɛ.

3 Le eta cɛ mɛɔ, mìakije enu ciwo yí ɖo kpe yi ji mɔ mìle ŋkeke ciwo yí adoŋkɔ nɔ xexe lɔ vɔvɔnu mɛ. Vɔ doŋkɔɔ, ele mɔ mìakpla nu so ahwa ɖeka ci yí jɔ le jeŋkwimɛ nu gbɔxwe yí ase enu ci yí taɖo enuwo dahɛn le xexe lɔ mɛ ahan gɔnmɛ.

AHWA ÐEKA JƆ LE JEŊKWIMƐ

4, 5. (a) Nyi yí jɔ le jeŋkwimɛ hwecinu yí Yesu trɔ Efyɔ kakaɔ? (b) Wa ɖeka koɖo Enyɔdasɛ 12:12 ɖe, nyi yí ajɔ le nyigban ji nɔ wonya Satana so jeŋkwimɛɔ?

4 Mìkpla le Eta amɛnyitɔ lɔ mɛ mɔ, Yesu trɔ Efyɔ le jeŋkwimɛ le exwe 1914 mɛ. (Daniɛli 7:​13, 14) Enyɔdasɛ wema nu enu ci yí jɔ nɔ mì. Énu mɔ: “Ahwa ɖeka va jɔ le jeŋkwi mɛ. Mishɛli [Yesu] koɖo yi kpena dɔdɔlawo fɔngu do edan gangan lɔ [Satana] ji. Edan gangan lɔ koɖo yi dɔdɔlawo kpanŋkɔ ahwa lɔ.” * Woɖu Satana koɖo yi gbɔngbɔnvɔnwo ji le ahwa lɔ mɛ, yí wonya wo so jeŋkwimɛ ɖaɖa nyigban ji. Kpɔ jijɔ gangan ci yí mawudɔlawo akpɔ le susu mɛ ɖa! Vɔ mɛ ciwo yí le nyigban ji ɖe? Bibla nu mɔ cukaɖa hwenu yí yɛanyi nɔ agbetɔwo. Nyi yí taɖoɔ? Ðo Legba le dɔmɛzi ji veviɖe, ɖo ‘énya mɔ azan kankin yí kpɔtɔ nɔ ye.’​—Enyɔdasɛ 12:​7, 9, 12.

5 Legba hɛnkɔ cukaɖa sugbɔ va nyigban lɔ ji lé akpe ji do. Dɔmɛzi wɛkɔ veviɖe, ɖo azan kankin yí kpɔtɔ yí Mawu agui si. Na mìakije enu ciwo yí Yesu nu mɔ woajɔ le ŋkeke vɔvɔɛ lɔwo mɛ.​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu 24 tɔ.

ŊKEKE VƆVƆƐWO

6, 7. Enyɔ ci yí mìatɛnŋ anu so ahwawawa koɖo shive nu le egbɛmɛɔ?

6 Ahwawawa. Yesu nu mɔ: “Jukɔnwo a sojete do jukɔn buwo ji, yí fyɔjuwo a sojete do fyɔju buwo ji.” (Matie 24:7) Wowu amɛ sugbɔ le ahwa mɛ le mìwo hwenu wu hwenu bu ɖekpokpui. Xexeɛ mɛ nugɔnmɛjitɔ gbɛbɔbɔ ɖeka (Worldwatch Institute) nu mɔ, so exwe 1914 mɛɔ, amɛ ciwo yí wu miliɔn 100 yí wowu le ahwawo mɛ. Mɛ ciwo yí wowu le exwe 100 pɛɛ mɛ, so exwe 1900 va ɖo exwe 2000 mɛɔ, sugbɔ donu amɛtɔn blebu wu mɛ ciwo yí wowu le exwe 1900 ciwo yí doŋkɔ mɛ. Bu efunkpekpe koɖo vevisese ciwo mɛ yí amɛ miliɔn sugbɔ to le ahwawawa cɛwo mɛ kpɔ le susu mɛ ɖa!

7 Shive. Yesu nu mɔ: “Ejutotwiwo . . . a va.” (Matie 24:7) Nyɔnɔnwi enyi mɔ ŋɖuɖu bɔ le egbɛmɛ wu sa, gan amɛ sugbɔ dekpɔ nu ɖukɔ nywiɖe o. Nyi yí taɖoɔ? Ðo eho dele wo shi yí woxwle ŋɖuɖu alo nyigban ci ji woade agble le dele wo shi o. Eho ci yí desun dɔla Amɛliki (Amérique) tɔ ɖeka [600F CFA han] o, yí agbetɔ miliya ɖeka nu le ji ɖo anɔ agbe koɖo gbeɖeka. Xexeɛ mɛ habɔbɔ ci yí kpɔnɔ lanmɛsɛn nyɔwo gbɔ (OMS) nu mɔ, ɖevihwɛ miliɔn sugbɔ kunɔ xweshiaxwe, ɖo wodeɖunɔ nu yí esunnɔ wo teŋ o.

8, 9. Nyi yí dasɛ mɔ, Yesu nyɔnuɖɛ ciwo yí kudo nyigbanhunhunhunwo koɖo edɔ̀lelewo nu vavamɛɔ?

8 Nyigban ahunhun. Yesu nu ɖɛ mɔ: “Nyigban a hunhun.” (Luiki 21:11) Wokpɔkɔ emɔ mɔ nyigbanhunhunhun sɛnŋsɛnŋwo ajɔ xweshiaxwe. So exwe 1900 mɛɔ, amɛ miliɔn amɛve nu le ji yí nyigbanhunhunhunwo wu. Nɔ mashinniɖaŋnunyawo atɛnŋ ana yí woanya doŋkɔ yí akanxle amɛwo mɔ, nyigban jikɔ ahunhun le fiɖe can ɔ, jɔjɔmɛfɔku cɛ kpɔtɔ le amɛ sugbɔ wukɔ.

9 Edɔ̀lele. Yesu nu ɖɛ mɔ: “edɔ̀lele ganganwo a va.” Edɔ̀ vwinwo ɖeblɛ kakanɔ do xexeɛ mɛ yí wunɔ amɛ sugbɔ. (Luiki 21:11) Dotowo nya lé woada edɔ̀ ɖewo do, gan edɔ̀lele sugbɔ ciwo yí wodatɛnŋ ada o gbekpɔtɔ li. Le nyɔnɔnwi mɛɔ, enyɔtakankan ɖeka nu mɔ edɔ̀lelewo wunɔ amɛ miliɔn nɛniɖe xweshiaxwe. Edɔ̀lele lɔwo domɛtɔ ɖewo yí nyi kpɛnɣi, cikeshi koɖo dɔmɛdede. Gbesɔ kpe niɔ, dotowo gbeke do edɔ̀lele yoyu 30 buwo nu, yí wodekpɔ cike nɔ ɖewo le wo mɛ o.

ADƐN CIWO YÍ ANƆ AGBETƆWO SHI LE ŊKEKE VƆVƆVƆƐWO MƐ

10. Lé 2 Timɔte 3:​1-5 vakɔmɛ do le egbɛmɛɔ?

10 Bibla nu le 2 Timɔte 3:​1-5 mɛ mɔ: “Le ŋkeke vɔvɔɛwo mɛɔ, hwenu sɛnŋsɛnŋ ciwo mɛ nɔnɔ agbɔnnu ava.” Apostolo Pɔlu dre lé amɛ sugbɔtɔ awa nu do le ŋkeke vɔvɔɛwo mɛ. Énu mɔ amɛwo anyi

  • wowoɖekilɔntɔwo

  • eholɔntɔwo

  • amɛ masetonu nɔ wowo jilawo

  • egbejimanɔtɔwo

  • mɛ ciwo yí delɔnnɔ wowo xomumɛtɔwo o

  • mɛ ciwo yí deɖunɔ wowoɖekiwo ji o

  • adantɔnɔwo

  • mɛ ciwo yí lɔn jijɔkpɔkpɔ wu Mawu lɔnlɔn

  • mɛ ciwo yí wanɔ shigbe mɔ wolɔn Mawu hannɛ, gan yí gbe tonu sese ni

11. Wa ɖeka koɖo Ehajiji Wema 92:7 ɖe, nyi yí ajɔ do amɛ vwinwo jiɔ?

11 Amɛwo wanɔ nu ahan le míwo gbɔa? Amɛ sugbɔ wanɔ nu ahan le xexeɛ pleŋ mɛ. Vɔ dajinjin o, Mawu avakpɔ nɔnɔmɛ lɔ gbɔ. Éɖo gbe ɖɛ mɔ: “Nɔ amɛ vwinwo mikɔ shigbe mɔ egbe hannɛ, yí amɛ baɖawo le ese dokɔ can ɔ, gugu mavɔ yí le te kpɔ wo.”​—Ehajiji Wema 92:​7nwt.

EŊƐNYWIWO LE ŊKEKE VƆVƆƐWO MƐ

12, 13. Nyiwo yí Yehowa kpla mì le ŋkeke vɔvɔɛ cɛwo mɛɔ?

12 Bibla nu ɖɛ mɔ le ŋkeke vɔvɔɛwo mɛɔ, efunkpekpe koɖo vevisese abɔ le nyigban lɔ pleŋ ji. Ganŋke Bibla gbenu ɖɛ mɔ enunywi ɖewo can ajɔ.

“Woadra Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ le xexe lɔ pleŋ mɛ.”​—Matie 24:​14, nwt

13 Bibla gɔnmɛsese. Enyɔnuɖɛtɔ Daniɛli ŋwlɛn nu kudo ŋkeke vɔvɔɛwo nu. Énu mɔ: “Enujejeshi adodwi lɔ ava sugbɔ doji.” (Daniɛli 12:​4, nwt) Mawu ana enujikpekpe yi mɛwo nɔ woase Bibla gɔnmɛ wu sa. Yehowa wa cɛ, vevitɔ so exwe 1914. Le kpɔwɛ mɛ, ékpla mì afixɔxɔ ci yí le yi ŋkɔ koɖo yi dro kudo nyigban lɔ nu, sɔ kpe nɔ nyɔnɔnwi ci yí kudo tafɛn lɔ nu, égbekpla nu mì kudo enu ci yí jɔnɔ le eku godu koɖo fɔnfɔnsoku nu. Mìkpla mɔ, Mawu Fyɔɖuxu ɖekɛ yí atɛnŋ aɖe mìwo cukaɖawo pleŋ si. Mìgbekpla lé mìawɛ yí akpɔ jijɔ koɖo lé mìanɔ agbe do yí ajeŋ nɔ Mawu. Vɔ nyi yí Mawu sɛntɔwo wanɔ koɖo enu ciwo yí wokplaɔ? Enyɔnuɖɛ bu na ɖoŋci lɔ mì.​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu 21 koɖo 25 tɔ.

14. Finiwo yí wodrakɔ Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ leɔ, yí miwo yí drɛkɔɔ?

14 Kunuɖeɖedɔ le xexeɛ pleŋ mɛ. Ci yí Yesu xokɔ nuxu so ŋkeke vɔvɔɛwo nuɔ, énu mɔ: “Woadra Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ le xexe lɔ pleŋ mɛ.” (Matie 24:​3, 14, nwt) Wodrakɔ Fyɔɖuxu ŋɛnywi lɔ le eju ciwo yí wu 230 mɛ le egbe ciwo yí wu 700 mɛ. Ɛɛ, le xexe lɔ pleŋ mɛɔ, Yehowa Kunuɖetɔ ciwo yí so “jukɔn ɖeka ɖeka” koɖo “akɔta ɖeka ɖeka mɛ,” kpekɔdo amɛwo nu nɔ woase enu ci yí Fyɔɖuxu lɔ nyi koɖo enu ciwo yí avawa nɔ agbetɔwo mɛ. (Enyɔdasɛ 7:9) Wowakɔ edɔ lɔ eho maxɔ. Nyɔnɔnwi enyi mɔ amɛwo gbe wo yí cikɔ yumɛ nɔ wo, gan shigbe lé Yesu nui ɖɛ hannɛɔ, ŋɖekpokpui datɛnŋ aɖo te kunuɖeɖedɔ lɔ o.​—Luiki 21:17.

NYI YÍ ÀWAƆ?

15. (a) Èxɔɛ se mɔ mìle ŋkeke vɔvɔɛwo mɛa, yí nyi yí taɖoɔ? (b) Nyi yí ajɔ do mɛ ciwo yí se tonu nɔ Yehowa koɖo mɛ ciwo yí gbe tonu sese ni jiɔ?

15 Èxɔɛ se mɔ mìle ŋkeke vɔvɔɛwo mɛa? Bibla mɛ nyɔnuɖɛ ciwo yí kudo ŋkeke vɔvɔɛwo nu vakɔmɛ. Dajinjin o, Yehowa asɔ gbeta aɖo te eŋɛnywidradradɔ lɔ yí “vɔvɔɛnu lɔ” ava ɖo. (Matie 24:14) Nyi yí vɔvɔɛnu lɔ nyiɔ? Eyi nyi Harmagedɔn, hwecinu yí Mawu aɖe enubaɖawawawo pleŋ si. Yehowa azan Yesu koɖo yi dɔla sɛnŋsɛnŋwo asɔ gu mɛɖekpokpui ci yí gbe mɔ yedaɖo to Mawu koɖo Viɛ o. (2 Tɛsalonikitɔwo 1:​6-9) Le yi goduɔ, Satana koɖo yi gbɔngbɔnvɔnwo dagbeble amɛwo o. Yí mɛ ciwo pleŋ yí se tonu nɔ Mawu yí gbexɔ yi Fyɔɖuxu lɔ akpɔ Mawu gbeɖuwo pleŋ mɛ vava tɔxu.​—Enyɔdasɛ 20:​1-3; 21:​3-5.

16. Ci yí vɔvɔnu lɔ gogo ɖe, nyi yí ele mɔ àwaɔ?

16 Xexe cɛ ci Satana kpakɔ acɛ nɔ agu zaanɖe yɛ. Eyi taɖo ele veviɖe mɔ mìabiɔ mìwoɖekiwo se mɔ, ‘Nyi yí ŋɖo awaɔ?’ Yehowa ji mɔ, eo le kpla nu sugbɔ le Bibla mɛ lé àkpe ji do. Ele mɔ àdo vevi enukplakpla lɔ. (Ʒan 17:3) Yehowa Kunuɖetɔwo wanɔ bɔbɔwo kwɛshila ɖeshiaɖe yí sɔ kpekɔdo amɛwo nu nɔ woase Bibla gɔnmɛ nywiɖe. Te kpɔ ayinɔ bɔbɔ cɛwo kabakaba. (Hlɛn Ebretɔwo 10:​24, 25.) Nɔ èdo jeshi mɔ yeɖo awa ashitrɔtrɔ ɖewo so ye gbenɔnɔ nuɔ, ŋgbena nɔ wowo wawa agbɔnnu nɔ eo o. Zenɛni ci yí èle ashitrɔtrɔ cɛwo wakɔɔ, ahanke yí ekacaca ci yí le eo koɖo Yehowa gblamɛ asɛnkɔŋ doji nɛ.​—Ʒaki 4:8.

17. Nyi yí taɖo akpaca amɛ sugbɔ nɔ vɔvɔnu lɔ va ɖoɔ?

17 Apostolo Pɔlu nu mɔ, woagu amɛ vwinwo le hwecinu yí amɛ sugbɔ dakpɔkɔ emɔ ni o, “shigbe le flafinɔ tonɔ zan domɛ ɛnɛ.” (1 Tɛsalonikitɔwo 5:2) Yesu nu ɖɛ mɔ, amɛ sugbɔ aɖui koŋ yí ado tokuitokui kpeɖoji ciwo yí dasɛ mɔ, mìle ŋkeke vɔvɔɛwo mɛ. Énu mɔ: ‘Shigbe le hanci yí é jɔ le Nowe ŋkeke ji ɛnɛ ɔ, nɛnɛke yí a gbe va jɔ le Amɛagbetɔ Vi lɔ vava hwenu [alo ŋkeke vɔvɔɛwo mɛ] nɛ. Le ŋkeke hunnɔtɔ ciwo yí do ŋkɔ nɔ etɔɖɔɖɔ lɔ ji ɔ, wo le enu ɖukɔ yí nunuɔ, wo ɖeɖeɛ asu alo nyɔnu, yí amɛwo sɔ wowo vi nyɔnuviwo nɔ asu keke na nɔ hwecinu yí Nowe va yì ɖo tɔjihun daka gangan lɔ mɛ. Amɛ hunnɔwo de jeshi ŋde ɖɛ so enu ci yí jɔjɔ nu keke nanɔ hwecinu yí etɔɖɔɖɔ lɔ va yí kplɔ wo keŋkeŋ hɛn yi o. Nɛnɛ hanci lɔ ke yí á va jɔ le Amɛagbetɔ Vi lɔ vava hwenu nɛ.’​—Matie 24:​37-39.

18. Amɛkanxlenyɔ ci yí Yesu na mìɔ?

18 Yesu kpla nu mì mɔ mìwo le cɔ mìwoɖekiwo nywiɖe nɔ ‘sukanuɖuɖuwo, koɖo ahanumuwo, koɖo tamɛ sugbɔ bubu kpɔ so xexe mɛ nuwo nu’ ŋgbelé mìwo susu o. Énu mɔ vɔvɔnu lɔ ava le avomɛ shigbe, “fɛnca ɛnɛ.” Égbenu mɔ yɛ “a jɔ do amɛ ciwo pleŋ yí le nyigban ji” ji. Yí enu kpi mɔ: “Mí nɔ̀nɔ zanŋte yí awanɔ kwifan gashagamɛ nɔ mí a ɖo ŋsɛn yí a shi nɔ enu ciwo yí a va jɔ yí nɔ mí a tɛnŋ nɔ̀te le Amɛagbetɔ Vi lɔ ŋkɔ.” (Luiki 21:​34-36) Nyi yí taɖo mìɖo aɖo to amɛkanxlenyɔ Yesu tɔ lɔɔ? Ðo dagbejinjin o woagu Satana xexe vwin cɛ. Amɛ ciwo nu yí jeŋ nɔ Yehowa koɖo Yesu ɖekɛ kpaŋ yí aci agbe le xexe lɔ vɔvɔnu, woanɔ agbe tɛgbɛɛ le xexe yoyu lɔ mɛ.​—Ʒan 3:16; 2 Piɛ 3:13.

^ par. 4 Mishɛli nyi Yesu Kristo ŋkɔ bu. Nɔ àkpɔ enyɔtakankan buwoɔ, mìɖe kuku, kpɔ enumɛɖeɖe bu 23 tɔ.