1. Mí ɓé kwa pɔri mɛni maa-kɔ̂rii naa é pîlaŋ tínaa-tuɛ-pere mai?

YA TA wɔ́lɔ íwóli tɔɔ duŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai dîa ífáa-kɔlii mɛi kpaa I dí káa tívii su I mo yɛ̂ɛ, ‘Bere ŋɔ́ ɓé ŋéniɛi ŋí a pâi kɛ́i la?’ Mɛni-kpɔlu da mɛni nyɔ́mɔɔ támaa káa kɛ́i ŋéniɛi su nyii a gɛ nûa tani díkɛ mo diyɛɛ kwaâ lɛɣɛ ŋéniɛi kpɛɛ ŋa. Tɔ̃yâ ɓé tí? Kwa pɔri m̀ɛni-ŋai pâi kɛ́i tínaa-tuɛ-pere kɔ́lɔnii? Ôowei. Berei máŋ núu-kpune fa pɔri tínaa-tuɛ-pere mɛni ɓói la kûai, Ziova Ɣâla a pɔri moi kûa. È mò kûa Ŋâla-kɔlɔi su berei fúlu-laa da Ŋéniɛi da pâi kɛ́i la tínaa-tuɛ-pere.​—Azaya 46:​10; Zĩi 4:​14.

2, 3. Marê-kɛɛ kɛ́ɛ léŋ ɓé Zîsɛ ŋɔpôlu-ɓelai dí gɛ a ǹyaai, nyaŋ e díwóo su too léŋ?

² Ŋâla-kɔlɔi a lono é pîlaŋ ŋéniɛi kpɛɛ ŋa ma, vé lonoi é pîlaŋ ǹɔii kpɛɛ ŋa ma, kɛ́lɛ, a lonoi é pîlaŋ ŋwana-lɔɔ kpɛɛ mɛni ma. Zîsɛ è mò à gɛ́ɛ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai a pâi kɛ́i ǹɔii mɛi. (Lûu 4:​43) Zîsɛ ŋɔpôlu-ɓelai díkɛ ŋwɛ̂lii dí tãi kɔ́lɔŋ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai e kɛ pa pâi la, m̀ɛni ma, dí Zîsɛ marê kɛ diyɛɛi: “Mó kûa lé tãi ɓé m̀ɛni-ŋai ŋí da pâi kɛ́i lai, da lé ŋɛi-kɛ-maa ɓé gáa I pa mɛni ma da ŋéniɛi kpɛɛ ŋai?” (Maafîu 24:3) Zîsɛ fé vóloi lɛ́ ní dîa, kɛ́lɛ, è mò dîa m̀ɛni-ŋai pâi kɛ́i kɛ́i ŋéniɛi kpɛɛ ŋa tãi e lɛ́ɛ pa pâi. M̀ɛni-ŋai Zîsɛ e nɛ dîai, díkaa nâa kɛ́i.

³ Gɔlɔ-ŋuŋ ŋí su, kwa pâi mɛni-ŋa maa-kɔ̂rii nyii a nɛ à gɛ́ɛ ŋéniɛi kpɛɛ ŋa tãi aâ lɛɣɛ. Kɛ́lɛ, maa nɛɛ̃̂i kú mɛni maa-kɔ́ri fúlɔi é pîlaŋ gɔ́i ma nyii wɔ́lɔ  tee ɣâla-taai. Nyíŋi a pâi kpɔŋ maa tɛɛi kúpɔ à gɛ́ɛ kú gɔ́lɔŋ lé mɛni ɓé mɛni nyɔ́mɔɔ káa sâa kɛ́i la ǹɔii ma.

4, 5. (1) Lé ɓé kɛ ɣâla-taa tãi Zîsɛ è kɛ la a Kâloŋ? (2) Lé ɓé M̀ɛni-lɛɛi 12:​12 è mò à gɛ́ɛ a pâi kɛ́i ǹɔii ma ɓɛ́ tãi da pâi Sêtɔŋ toôi lai?

⁴ Gɔlɔi ŋí Ŋuŋ 8 su, kú maa-kɔ́ri à gɛ́ɛ Zîsɛ e kɛ a Kâloŋ ɣâla-taa góraŋ 1914 su. (Danîa 7:13, 14 NW.) Ŋâla-kɔlɔi su, gɔlɔi da kɛ ma M̀ɛni-lɛɛi è mò kûa m̀ɛnii kɛ naa pôlu mai, è mò nyɛɛi: “Kɔ́ è naa tee ɣâla-taa, Makɔɔ [Zîsɛ] da ŋɔkela-ŋai díkɛ kɔ́ nyao maa suai [Sêtɔŋ] pɔ́. Nyao maa suai da ŋɔkela-ŋai dia máŋ dí kɔ́.” * Zîsɛ da ŋɔkela-ŋai dí Sêtɔŋ da ŋɔnyînaŋ nyɔ́mɔɔ-ŋai yée mɛi ɣále dí dí too ǹɔii ma. Nyíŋi è pa a lii-nɛ̃ɛ támaa ŋâla-taa kela-ŋai pɔ́! Kɛ́ɛ, lé ɓé kɛ a diai kɛ ǹɔii mai? Ŋâla-kɔlɔi è mò nyɛɛ mɛni-kpɔlu a pâi pâi núu-kpune pɔ́. Lé mɛni ma? Kpɛ́ni fêi Dɛ̂ɓelei líi ŋwanaai a ŋanaa ee è “gɔ́lɔŋ à gɛ́ɛ ŋɔtãi su kpuai.”​—M̀ɛni-lɛɛi 12:​7, 9, 12.

⁵ Dɛ̂ɓelei káa sâa pâi a mɛni-kpɔlu támaa ǹɔii ma. Níi ŋwanaai a ŋánaa kpɛ́ni fêi ŋɔtãi su kpuai à gɛ́ɛ Ɣâla è zu kara. Kwaa m̀ɛni-ŋai káa Zîsɛ è mò nyɛɛ da pâi kɛ́i kɛ́i a ŋéle-ŋai kpɛɛ ŋa tãi.​—M̀ɛni-ŋuŋ Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 24 káa.

6, 7. M̀ɛnii Zîsɛ è mò é pîlaŋ kɔ́ da puru mɛni mai, díŋaa-see káa sâa kɛ́i léŋ?

⁶ Kɔ́. Zîsɛ è mò nyɛɛi: “Lɔii-ŋuŋ a pâi tɔɔ̂i lɔii-ŋuŋ ma, kâloŋ-laa kɛ tɔ́ɔ kâloŋ-laa ma.” (Maafîu 24:7)  Diai daâ saa kɔ́ su kútãi ma, dí támaai e tɛɛ diai wɔ́lɔ daâ saa kɔ́ sui dîa. Kpɔŋ-gîe-ma tɔnɔ da kɛ ma Worldwatch Institute è mò nyɛɛ e siɣe góraŋ 1914 ma, ǹûai kɔ́ aâ wɔ́lɔ dí paai, dí tɛɛ̂i núu ŋɔmiliyɔ̂ŋ ŋɔŋdɔ tɔnɔ ma. Góraŋ ŋɔŋdɔ tɔnɔi nyii aâ tɛɛ góraŋ 1900 da 2000 díloai, diai kɔ́ aâ dí paai dí tɛɛi ǹûai ma kɔ́ è dí paa kóraŋ wala tɔnɔ ŋɔŋdɔ lɔ́ɔlu mɛi náaŋ (1,900) yée mu giei saaɓa. Íkili-ŋa sia I bîlaŋ berei kɔ́ aâ pa la a mɔ̃lɛ-laa da mɛni-soli núu ŋɔmiliyɔ̂ŋ támaa pɔ́i!

⁷ Puru. Zîsɛ è mò nyɛɛi: “Puru a pâi toôi.” (Maafîu 24:7) Berei máŋ mii-sɛŋ támaa káa sâa la ŋéniɛi sui, mii-sɛŋ mɛni kpanaŋɔɔ̂i nûa támaa dîa. Lé mɛni ma? Kpɛ́ni fêi, kâpa támaa fé díyêei à gɛ́ɛ dí mii-sɛŋ ya la, kpaa tãi ta, lɔii fé díyêei à gɛ́ɛ dí kpâlaŋ-ŋa tíi kɛ ma. Gpâpai nûa támaa yêei à gɛ́ɛ dí díkɔnɔŋ yá lai, va kpîŋ seri yúo ŋa kâpai ŋɔdâla tɔnɔ su. Gbɔŋ-gîe-ma kɛ́tɛi da kɛ ma World Health Organization è mò nyɛɛ, nĩ̂a-pɛlɛɛ ŋɔmiliyɔ̂ŋ támaa da saa a kóraŋ kélee, kpɛ́ni fêi mii-sɛŋ támaa fé díyêei.

8, 9. Lé ɓé a nɛ à gɛ́ɛ m̀ɛni-ŋai Zîsɛ è mò é pîlaŋ lɔii-kpɛ̃liŋɔɔ kɛ́tɛ da núu paa kɔlɔ-fela-ŋa dîai díkaa sâa kɛ́i?

 ⁸ Lɔii-kpɛ̃liŋɔɔ Kɛ́tɛ. Zîsɛ è wɔ́lɔ mò nyɛɛi: “Lɔii-kpɛ̃liŋɔɔ kɛ́tɛ a pâi kɛ́i kwaa támaa ma.” (Lûu 21:​11) Kóraŋ kélee, nûa da kɛ yaoi lɔii-kpɛ̃liŋɔɔ kɛ́tɛ mɛni ma. E siɣe góraŋ 1900 ma e too sâa ma, ǹûai daâ saa lɔii-kpɛ̃liŋɔɔ kɛ́tɛ sui, dí tɛɛi núu ŋɔmiliyɔ̂ŋ feerɛ ma. Berei máŋ kɔlɔ kɔ́lɔŋ-ɓela daâ sãa támaa kpɛtɛ la nyii a gɛ nûa dí gɔ́lɔŋ à kɛ̀ lɔii a pâi kpɛ̃lini kwaa ta mai, nûa támaa da nîi saai lɔii-kpɛ̃liŋɔɔ kɛ́tɛ su.

⁹ Kɔlɔ-fela. Zîsɛ è mò naa-tuɛ nyɛɛ “núu paa kɔlɔ-fela-ŋa” da pâi kɛ́i kwaa támaa ma. Gɔlɔ-fela-ŋai ŋí da pâi táa-taai a maa félaa, díkɛ nûa támaa paa. (Lûu 21:​11) Berei máŋ dâda-ŋa dí kɔlɔ-fela támaa ɓálo pere kɔ́lɔŋ lai, kɔlɔ-fela-ŋa díkaa nîi naa nyii zále fé ma. Kɔlɔ tɔnɔ ta è mò nyɛɛ, kóraŋ kélee, núu ŋɔmiliyɔ́ŋ támaa da saa kɔlɔ-fela-ŋa kɛ́ɛ yɛ̂ɛ ŋãa-tɔ̃lɛ kɔlɔ-fela, ŋîna-ŋina da koi-pu kɔlɔ-fela yêei. E tee nyíti ma, dâda-ŋa daâ kɔlɔ-fela nîna buu saaɓa (30) káa nyii daŋa sále fé ma.

10. M̀ɛni-ŋai 2 Temete 3:​1-5 è lono é pîlaŋ dîai, díŋaa-see a kɛ́i léŋ sâa?

¹⁰ 2 Temete 3:​1-5 è mò nyɛɛi: “Mɛni-kpɔlu ŋɔtãi a pâi pâi a ŋéle-ŋai gbɛɛ ŋai.” Zia-nuui Pɔ̂ɔ è mɛni ɓó é pîlaŋ berei ma nûa támaa tûa-pere a pâi kɛ́i la ŋéle-ŋai kpɛɛ ŋa tãi ma. È mò nyɛɛ nûa

• da pa kɛ́i a dikpîŋ-wɛliɛɛ

• da pa kɛ́i a sɛŋ-kao wɛ́li-ɓela

• dífe pâi díkaa-ɓela wóo mɛnii

• da pâi kulai díɓarâŋ pôlu

• dífe pâi kpáani díkaayɔɔ̂i mɛni ma

• da pa kɛ́i a ǹûai dífa dítûa-pere mɛi kaa

• da pa kɛ́i a ǹûai namu kɔ́ mɛni da lii-fãa-goi aâ dílaa fɛ́ɛi

• da pa kɛ́i a ǹûai dínîa kɛ́ɛ wɛ́li káa dîa é tɛɛ la Ɣâla wɛliɛ ma

• da pa kɛ́i a ǹûai ɣâla-mɛni sîi ta káa díyêei, kɛ́lɛ díkɛ maa wala-walai maa sîa tòo

11. Lé ɓé Ŋule-wooi 92:7 è mò é pîlaŋ ŋwana-lɔɔ-ɓelai dîa?

¹¹ Bere ɓé nûa támaa tûa-pere káa la ɓɛ́i íkaa naai? Bere nɔ́ ɓé gáa la ŋéniɛi gwaa kélee. Kɛ́lɛ, tãi kpua yée mu, Ɣâla a pâi mɛni ta kɛ́i é pîlaŋ m̀ɛni-ŋai ŋí dîa. È gono tee nyɛɛi: “Berei máŋ ŋwana-lɔɔ-ɓelai ɓɔlɔ̂ɔi la yɛ̂ɛ kala, m̀ɛni nyɔ́mɔɔ kɛ́-ɓelai kɛ́ mɛni-ŋai ŋaa-see kɛ́ kɛ díyêei a ǹɛ́lɛɛi,  dísu a pâi karai wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ.”​—Ŋule-wooi 92:7.

12, 13. Lé ɓa m̀ɛni-ŋai Ziova aâ nɛ kûa sâai?

¹² Ŋâla-kɔlɔi è wɔ́lɔ mò à gɛ́ɛ ŋéle-ŋai kpɛɛ ŋa tãi, mɔ̃lɛ-laa da mɛni-soli da pâi ŋéniɛi laa fɛ́ɛi. Kɛ́lɛ, Ŋâla-kɔlɔi è ŋɔ́nɔ mò à gɛ́ɛ mɛni lɛ́lɛɛ-ŋa da pâi kɛ́i kɛ́i ɓɛ́ a maa tãi tí.

¹³ Nûa da pâi Ŋâla-kɔlɔi ŋá káai ma. Ɣâla ŋɔlono-kɛ-nuui Danîa è lono é pîlaŋ ŋéle-ŋai kpɛɛ ŋa tãi ma. È mò nyɛɛi: “Dáre-ɓelai nɔ́ ɓé pâi m̀ɛnii ŋá kâai nyii pâi kɛ́i kɛ́i.” (Danîa 12:​9, 10) Ɣâla a pâi ŋɔnûai téniŋ-tɔɔ̂i à gɛ́ɛ dí Ŋâla-kɔlɔi ŋá káa ma a nɛ́lɛɛ é tɛɛ bɔrɔi ma. E siɣe góraŋ 1914 ma e too sâa ma, Ziova káa nıî ŋɔnûai téniŋ-tɔɔ̂i é tɛɛ bɔrɔi ma. Gɔɔŋ-maa ɓa, aâ nâa gbɛtɛ-mɛni lɛ́ kûa é pîlaŋ ǹɔii ma da dɔ̃yâi é pîlaŋ m̀aa-tee-sɛŋ ma. E tee nyíti ma, aâ ŋɔ́nɔ dɔ̃yâi lɛ́ kûa é pîlaŋ zaa-ɓelai dîa da m̀u-siɣe saa-yêei mɛnii. Kwaâ maa-kɔ́ri à gɛ́ɛ Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai nɔ́ ɓé pâi kú kulai kúmɛni-kpɔlu-ŋai kélee su. Kwaâ ŋɔ́nɔ mɛni maa-kɔ́ri é pîlaŋ berei ma kwa pɔri lii-nɛ̃ɛ sɔlɔ ɓói la da berei kwa pɔri Ɣâla nĩ̂a-mɛni kɛ́i la. Kɛ́lɛ lé ɓé Ɣâla ŋɔnûai da gɛ a m̀ɛni-ŋai daâ maa-kɔ́ri Ŋâla-kɔlɔi sui? Duɛ-mɛni-ŋai Ŋâla-kɔlɔi sui dɔnɔ a pɔri marê-kɛ́i ŋí sukulai.​—M̀ɛni-ŋuŋ-ŋai Gɔlɔi Kpɛɛ Ŋa 21 da 25 káa.

14. Mí póŋ ɓé da Gâloŋ-laai maa tuŋ lɛ́lɛɛi ɓói naai, nyaŋ gbɛ̂ɛ-ni ɓé moi?

¹⁴ Ŋâla-woo-ɓo tíi ŋéniɛi gwaa kélee. Tãi Zîsɛ è kɛ lonoi la é pîlaŋ ŋéle-ŋai kpɛɛ ŋa tãi mai, è mò nyɛɛi: “Gâloŋ-laai maa tuŋ lɛ́lɛɛi ŋí a pâi ɓói ǹɔii gwaa kélee.” (Maafîu 24:​3, 14) Ǹɔii-ŋuŋ-ŋai da Gâloŋ-laai maa tuŋ lɛ́lɛɛi ŋí ɓoi zui dí tɛɛ̂i lɔii-ŋuŋ ŋɔŋdɔ feerɛ pôlu buu saaɓa (230) ma da sîi-woo e tɛɛ ŋɔŋdɔ lɔ́ɔlu mɛi feerɛ (700) ma. Ŋéniɛi gwaa kélee, Ziova Ŋɔsêre-faa kɛ́-ɓelai nyii kula “lɔii-ŋuŋ kélee da sîi kélee” sui díkaa kpɔŋ maa tɛɛi  nûa pɔ́ à gɛ́ɛ dí Ɣâla Ŋɔkâloŋ-laai kɔ́lɔŋ da m̀ɛnii a pâi gɛ́i núu-kpune mii. (M̀ɛni-lɛɛi 7:9) Nyaŋ dífa nûa ɓâa tee zɛŋ lɛ́ɛi ŋí mɛni ma. Berei máŋ nûa támaa da dí kpɔara lai, nyíŋi fa dí kpera ŋâla-woo-ɓo tíi kɛ́i yɛ̂ɛ berei Zîsɛ e wɔ́lɔ mò lai.​—Lûu 21:​17.

15. (1) I laai la kúkaa nâa ŋéle-ŋai kpɛɛ ŋa tãi su, lé ɓé gɛ ya pɔri laai lai? (2) Lé ɓé pâi kɛ́i a diai da Ziova nĩ̂a-mɛni kɛ da diai dífa nĩ̂a-mɛni kɛi?

¹⁵ I laai la kúkaa nâa ŋéle-ŋai kpɛɛ ŋa tãi su? M̀ɛni-ŋai Ŋâla-kɔlɔi è wɔ́lɔ mò naa-tuɛ é pîlaŋ ŋéle-ŋai kpɛɛ ŋa tãi mai, dámaa káa nâa kɛ́i. Tãi kpua yée mu, Ziova a pâi ŋâla-woo ɓó tíi kperai, gɛ̀ ní, “ŋéniɛi kpɛɛ ŋa” a pa pâi. (Maafîu 24:​14) Lé ɓa ŋéniɛi kpɛɛ ŋa tãi? Nya ɓa Amagidɔŋ, tãi Ziova a pâi ŋwana-lɔɔ da mɛni nyɔ́mɔɔ kélee kulai la ǹɔii ma. Ziova a pâi Zîsɛ da ŋɔkela wala-wala-ŋai tɛɛi à gɛ́ɛ dí ǹúui kélee vé ŋwɛ̂lii é Ɣâla da Ǹóŋ nĩ̂a-mɛni kɛ́i su kara. (2 Tɛsɛloniɛŋ 1:​6-9) Naa pôlu ma, Sêtɔŋ da ŋɔnyînaŋ-nyɔ́mɔɔ-ŋai dífe ŋɔ́nɔ pâi nûa pɛ́lɛi. Gɛ̀ ní, diai kélee ŋwɛ̂lii dí Ɣâla nĩ̂a-mɛni kɛ́i, dí díyée see Ŋɔkâloŋ-laai mui, da pâi Ɣâla ŋɔkono-tee-ŋai kélee ŋaa-see sɔlɔ ɓói.​—M̀ɛni-lɛɛi 20:​1-3; 21:​3-5.

16. Ee ŋéniɛi kpɛɛ ŋa tãi aâ lɛɣɛi, lé ɓé maa nɛɛ̃̂i I gɛi?

¹⁶ Tãi kpua yée mu, ŋéniɛi ŋí sâa Sêtɔŋ ŋɔwala-wala yée mui, su a pâi karai. M̀ɛni ma, maa nɛ̃̂ɛi kú kúkpîŋ marê kɛ, ‘Lé ɓé maa nɛ̃̂ɛi ŋa gɛi?’ Ziova a ŋwɛ̂lii I mɛni támaa maa-kɔ́ri Ŋâla-kɔlɔi su. Ye Ŋâla-kɔlɔi maa-kɔ́ri mɛni siɣe a gbanaŋɔɔ. (Zɔ̂ŋ 17:3) Ziova Ŋɔsêre-faa kɛ́-ɓelai da koyâŋ-ŋa too a lɔ́ɔ-kuu kélee nyii a kpɔŋ maa tɛɛ nûa pɔ́ à gɛ́ɛ dí Ŋâla-kɔlɔi ŋa káa. Kɔ́ íkɛ lí goyâŋ-ŋai ŋí su a tãi kélee. (Ibulu 10:​24, 25 lóno.) Ya gɔ́lɔŋ à gɛ́ɛ maa nɛ̃̂ɛi I ítûa-pere maa fáleŋ, ye gɛ.  Ya gɛ tí, ǹaoi-laai ka Ziova káloai, zu a pâi kpananii.​—Zĩi 4:8.

17. Lé mɛni ɓé ŋéniɛi kpɛɛ ŋa tãi a pâi kɛ́i la a gulaa a nûa támaai?

¹⁷ Zia-nuui Pɔ̂ɔ è mò à gɛ́ɛ ŋwana-lɔɔ-ɓelai su kara tãi a pâi kɛ́i a gulaa a nûa támaa, kpɛ́ni fêi a pâi kɛ́i yɛ̂ɛ “ŋúma-nuu a pa a kpíni.” (1 Tɛsɛloniɛŋ 5:2) Zîsɛ è wɔ́lɔ mò à gɛ́ɛ nûa támaa da pâi díwoli kulai m̀ɛni-ŋai su nyii nɛ̂i à gɛ́ɛ kúkaa nâa ŋéle-ŋai kpɛɛ ŋa tãi su. È mò nyɛɛi: “Nyaŋ bere nɔ́ ɓé è kɛ la a Nôa ŋɔɣele-ŋai, bere nɔ́ ɓé núu-kpune Ǹóŋ pa pere a pâi kɛ́i la. Kpɛ́ni fêi yɛ̂ɛ ­berei nɔ́ è kɛ la ŋéle-ŋai tí nyii-ŋai kɛ̀ ǹyá-fɛɛi tuɛ. Ǹûai díkɛ dílaa mii, díkɛ díkpele, surɔ̂ŋ kɛ́ nɛnî kùla, kpaa máŋ nɛnî kɛ̀ surɔ̂ŋ kùla, e lɛ́ɛ la zu Nôa é tɛ́ ǹyá ŋá-keleŋ su. Dífe kɛ́ ní a gɔ́lɔŋɔɔ é lɛ́ɛ la zu ǹyá-fɛɛi é pa é lí a díkélee. Bere nɔ́ ɓé núu-kpune Ǹóŋ pa pere a pâi kɛ́i la.”​—Maafîu 24:​37-39.

18. Lé lia-woo ɓé Zîsɛ e dɛɛ kúpɔi?

¹⁸ Zîsɛ è kú lia-woo ɓo nyɛɛ kúlii fé kɛ nɔ́ a ŋuyɛɛ a “mii-sɛŋ miɛɛ da lɔɔ-kpeleɛ é pɛlɛ vúlu-laai ŋí ŋɔlii-sɛlɛŋ-ŋai dîa.” È mò nyɛɛ ŋéniɛi kpɛɛ ŋa a pa pâi a maa félaa “yɛ̂ɛ ɓáre a bɔara.” È ŋɔ́nɔ mò à gɛ́ɛ maa tãi tí “a pâi pâi ǹúui kélee ma díkaa ǹɔii gwaa kélee mai.” Gɛ̀ ní, è ŋɔ́nɔ mò nyɛɛ: “Ka kámɛi káa a tãi kélee. Ka Ɣâla fɛli à gɛ́ɛ kákponoi e kpanaŋ, ka kula m̀ɛni-ŋai ŋí kélee su pâi, à gɛ́ɛ ká tɔ́ɔ núu-kpune Ǹóŋ ŋɛ́i.” (Lûu 21:​34-36) Lé mɛni ɓé maa nɛ̃̂ɛi la kú kúwóli tɔ́ɔ Zîsɛ ŋɔlia-wooi mai? Kpɛ́ni fêi, tãi kpua yée mu, Ziova a pâi ŋéniɛi Sêtɔŋ ŋɔwala-wala yée mui, su karai. Diai nɔ́ pâi ɓáloi ɓa diai Ziova da Zîsɛ nĩ̂a-mɛni kɛ́i, nyaŋ da pâi kɛ́i ɣéniɛ wɔlɔ-wɔlɔ da wɔlɔ-wɔlɔ.​—Zɔ̂ŋ 3:​16; 2 Pitɛ 3:​13.