Yi enu ci yí lemɛ ji

Yi enyɔtawo nɔxu

ETA AMƐWOTƆ

Nyɔnɔnwi ci yí kudo mawudɔlawo nu

Nyɔnɔnwi ci yí kudo mawudɔlawo nu

1. Nyi yí taɖo mìɖo akpla nu so mawudɔlawo nuɔ?

YEHOWA ji mɔ mìwo le jeshi ye xomu. Mawudɔlawo le Mawu xomu lɔ mɛ. Le Bibla mɛɔ, woyɔ wo mɔ “Mawu viwo.” (Job 38:​7, nwt) Edɔ ci yí mawudɔlawo wanɔɔ? Lé wokpedo amɛwo nu le blema doɔ? Woatɛnŋ akpedo mìwo can nu le egbɛmɛa?​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu 8 tɔ.

2. Fini yí mawudɔlawo jɔ soɔ? Mawudɔla nɛni yí wowaɔ?

2 Ele veviɖe mɔ, mìanya fini yí mawudɔlawo jɔ so. Kolosetɔwo 1:16 nu mɔ, Yehowa wa Yesu gbɔxwe yí vawa ‘enu ciwo pleŋ yí le jeŋkwimɛ koɖo nyigban ji.’ Mawudɔlawo can le mɛ. Mawudɔla nɛni yí wowaɔ? Bibla nu mɔ, mawudɔla miliɔn sanŋdi nɛniɖe yí li.​—Ehajiji Wema 103:20; Enyɔdasɛ 5:11.

3. Enyɔ ci yí Job 38:​4-7 nu nɔ mì so mawudɔlawo nuɔ?

3 Bibla gbekpla mì mɔ Yehowa wa mawudɔlawo gbɔxwe yí vawa nyigban lɔ. Lé wose le wowoɖekiwo mɛ hwecinu yí wokpɔ wowa nyigban lɔɔ? Job wema lɔ nu mɔ wokpɔ jijɔ sugbɔ. Wonyi xomu ci mɛ ɖekawawa le yí sɛnkɔ Yehowa doju.​—Job 38:​4-7.

MAWUDƆLAWO KPENƆDO MAWU MƐWO NU

4. Lé mìwɛ yí nya mɔ mawudɔlawo sɔnɔ eɖe le mɛ nɔ agbetɔwoɔ?

4 So gɔnmɛjeje ɖii yí mawudɔlawo sɔnɔ eɖe le mɛ nɔ agbetɔwo koɖo tamɛ ci yí Yehowa ɖo do nyigban lɔ koɖo agbetɔwo nu. (Elododo Wema 8:​30, 31; 1 Piɛ 1:​11, 12) Atɛ do wo ji sugbɔ hwecinu yí Adamu koɖo Ɛva fɔn gu do Mawu nu. Egbetɛnɔ do wo ji sugbɔ wu gbɛ, ci wokpɔ amɛ akpa sugbɔtɔ gbe tonu sese nɔ Yehowa. Vɔ nɔ mɛɖe trɔ ji mɛ yí trɔva Mawu gbɔɔ, mawudɔlawo kpɔnɔ jijɔ sugbɔ. (Luiki 15:10) Mawudɔlawo sɔnɔ eɖe le mɛ veviɖe nɔ mɛ ciwo yí sɛnkɔ Mawu. Yehowa zannɔ mawudɔlawo yí sɔ kpenɔdo yi sɛntɔ ciwo yí le nyigban ji nu, yí gbeglɔnnɔ ta nɔ wo. (Ebretɔwo 1:​7, 14) Na mìakpɔ kpɔwɛ ɖewo.

‘Anyi Mawu dɔ yi dɔla yí ebɔ nu nɔ janŋtan lɔwo.’​—Daniɛli 6:22

5. Lé mawudɔlawo kpedo Mawu sɛntɔwo nu le blema doɔ?

5 Yehowa dɔ mawudɔla amɛve ɖaɖa nɔ woakpedo Loti koɖo yi xomu nu, hwecinu ejikɔ agu Sodomu koɖo Gomora. (Gɔnmɛjeje 19:​15, 16) Exwe sanŋdi nɛniɖewo goduɔ, wosɔ enyɔnuɖɛtɔ Daniɛli do janŋtanwo du mɛ, vɔ janŋtan lɔwo dewa ŋɖe ni o, ɖo ‘Mawu dɔ yi dɔla yí ebɔ nu nɔ janŋtan lɔwo.’ (Daniɛli 6:22) Le ŋkɔ mɛ, hwecinu yí wolé apostolo Piɛ do gakpamɛɔ, Yehowa dɔ mawudɔla ɖeka yí evaɖi ti. (Edɔwawawo 12:​6-11) Mawudɔlawo kpedo Yesu nu hɛnnɛ hwecinu yí ele nyigban ji. Le kpɔwɛ mɛ, ci yí ewa ʒinʒindoshimɛ ɖegbɔɔ, “Mawu dɔdɔlawo va do alɔ̀” yi. (Maki 1:13) Hwenu kleŋ ɖe gbɔxwe woawu Yesuɔ, “dɔdɔla ɖeka . . . va na ŋsɛn yi.”​—Luiki 22:43.

6. (a) Lé mìwɛ yí nya mɔ, mawudɔlawo kpenɔdo Mawu sɛntɔwo nu le egbɛmɛɔ? (b) Enyɔbiɔse ciwo mɛ yí mìakije yɛɔ?

6 Le egbɛmɛɔ, mawudɔlawo degbezenɔ agbetɔwo kpɔnɔ o. Vɔ Mawu kpɔtɔ zankɔ mawudɔlawo yí sɔ kpekɔdo yi sɛntɔwo nu. Bibla nu mɔ: “Yehowa dɔla cunɔ ahwakpa trɔdo mɛ ciwo yí vɔnnɔ ni, yí hwlɛnnɔ wo gan.” (Ehajiji Wema 34:​7, nwt) Nyi yí taɖo mìʒan etaglɔnnamɛɔ? Ðo mìɖo ketɔnɔ sɛnŋsɛnŋ ciwo yí ji mɔ, yewoawa enubaɖa koɖo mì. Miwo yɔɔ? Fini wosoɔ? Lé wotenɔ kpɔ mɔ yewoawa enubaɖa koɖo mì doɔ? Nɔ mìakpɔ ɖoŋci nɔ enyɔbiɔse cɛwoɔ, na nɔ mìakpɔ enu ci yí jɔ hwenu kleŋ ɖe le Adamu koɖo Ɛva wawa godu.

KETƆNƆ CIWO YÍ MÌDEKPƆNƆ O

7. Nyi yí Satana ble amɛwo yí wowaɔ?

7 Mìkpla le Eta 3 tɔ lɔ mɛ mɔ, mawudɔla ɖeka fɔn gu do Mawu nu yí ji mɔ yeakpa cɛ do mɛbuwo ji. Bibla yɔɛ mɔ Satana Legba. (Enyɔdasɛ 12:9) Satana gbeji mɔ mɛbuwo le fɔn gu do Mawu nu hɛnnɛ. Éte kpɔ yí ble Ɛva, yí so hwenɔnuɔ, ékpɔtɔ blekɔ amɛ sugbɔtɔ. Ele ahan gan mɛɖewo, shigbe mɔ Abɛli, Enɔki koɖo Nowe hannɛ kpɔtɔ nɔ gbeji nɔ Yehowa.​—Ebretɔwo 11:​4, 5, 7.

8. (a) Lé mawudɔla ɖewo wɛ yí vatrɔ gbɔngbɔnvɔnwoɔ? (b) Nyi yí gbɔngbɔnvɔn lɔwo wa yí ci agbe le eshiɖɔɖɔ lɔ mɛɔ?

8 Le Nowe hwenuɔ, mawudɔla ɖewo fɔn gu yí so le wowo nɔxu le jeŋkwimɛ, keŋ yí vatrɔ agbetɔwo le nyigban ji. Nyi yí taɖoɔ? Bibla nu mɔ, woji mɔ yewoaɖe nyɔnuwo. (Hlɛn Gɔnmɛjeje 6:2.) Vɔ desɔgbe mɔ mawudɔlawo awa ahan o. (Ʒuda 6) Shigbe mawudɔla vwin cɛwo hannɛɔ, amɛ sugbɔtɔ vanyi enuficificiwatɔwo koɖo tamɛsɛnnuwatɔwo le hwenɔnu. Yehowa ɖui mɔ yeagu nuvwinwatɔ lɔwo koɖo eshiɖɔɖɔ ci yí ava nyigban lɔ pleŋ ji. Vɔ éhwlɛn yi sɛntɔ egbejinɔtɔwo gan. (Gɔnmɛjeje 7:​17, 23) Mawudɔla vwin lɔwo shi yi jeŋkwimɛ keŋ aci agbe. Bibla yɔ mawudɔla vwin cɛwo mɔ gbɔngbɔnvɔnwo. Woɖui yí ca gbɛ koɖo Satana le yi gufɔnfɔn lɔ mɛ, yí Legba vatrɔ wowo fyɔ.​—Matie 9:34.

9. (a) Nyi yí jɔ do gbɔngbɔnvɔnwo ji hwecinu yí wotrɔ yi jeŋkwimɛɔ? (b) Nyi mɛ yí mìakije yɛɔ?

9 Ci gbɔngbɔnvɔn lɔwo nyi egufɔntɔwoɔ, Yehowa degbexɔ wo do yi xomu mɛ o. (2 Piɛ 2:4) Gbɔngbɔnvɔnwo dagbetɛnŋ atrɔ agbetɔwo gbeɖe o. Vɔ wogbekpɔtɔ “le nyigbanjitɔwo pleŋ blekɔ.” (Enyɔdasɛ 12:​9, nwt; 1 Ʒan 5:19) Na nɔ mìakpɔ lé wowɛ yí blekɔ amɛ sugbɔ do ɖa.​—Hlɛn 2 Korɛntitɔwo 2:11.

LÉ GBƆNGBƆNVƆNWO BLENƆ AMƐWO DO

10. Lé gbɔngbɔnvɔnwo blenɔ amɛwo doɔ?

10 Gbɔngbɔnvɔnwo blekɔ amɛwo to emɔ sugbɔ ji. Amɛwo canɔ eka koɖo gbɔngbɔnvɔnwo tiin yí mɛɖewo canɔ eka koɖo wo to bokɔnɔ alo efimɛkpɔtɔ ɖe ji. Woyɔnɔ ekacaca koɖo gbɔngbɔnvɔnwo mɔ, gbɔngbɔnvɔnwo sɛnsɛn alo gbɔngbɔnyɔyɔ. Vɔ Bibla kpla mì mɔ, mìwo le nɔ azɔge nɔ ŋɖekpokpui ci yí ca ka koɖo gbɔngbɔnvɔnwo. (Galatitɔwo 5:​19-21) Nyi yí taɖoɔ? Ðo shigbe lé adewo zannɔ fɛnca vovovowo yí sɔ lenɔ elanwo nɛɔ, ahanke gbɔngbɔnvɔnwo zannɔ susu gɛdɛgɛdɛwo yí sɔ blenɔ amɛwo keŋ yí kpɔnɔ ŋsɛn do wo ji nɛ.​—Kpɔ enumɛɖeɖe bu 26 tɔ.

11. Nyi yí enukankan nyiɔ, yí nyi yí taɖo mìaze niɔ?

11 Amɛblenu wowo tɔ ɖeka yí nyi enukankan. Eyi nyi mɔ woato vinvinmɛ ŋsɛn zanzan ji yí ate kpɔ mɔ woanya esɔmɛ alo enu ci yí dan dui do amɛ. Mɛɖewo atɛnŋ ate kpɔ mɔ yewoawa ecɛ to wleciviwo kpɔkpɔ, efankankan, enukpɔkpɔ nɔ amɛ, edrɔwo gɔnmɛ jijikpɔ, ŋmɛkpɔnni mɛ kpɔkpɔ alo alɔxomɛ xuiwo kpɔkpɔ ji. Amɛ sugbɔ buini mɔ afɔku ɖe dele enu cɛwo wawa mɛ o, vɔ woble wowoɖekiwo. Afɔku gangan yí wonyi. Le kpɔwɛ mɛ Bibla dasɛ mɔ, gbɔngbɔnvɔnwo koɖo enukantɔwo wanɔ dɔ doju. Le Edɔwawawo 16:​16-18 mɛɔ, mìhlɛn mɔ “gbɔngbɔn ɖeka le lanmɛ” nɔ nyɔnuvi ɖeka yí kpenɔdo nu, yí ‘ekpɔnɔ fimɛ.’ Ci apostlo Pɔlu nya gbɔngbɔnvɔn lɔ tiɔ, nyɔnuvi lɔ degbeɖo ŋsɛn yí akpɔ fimɛ o.

12. (a) Nyi yí taɖo afɔku le kpɔliyɔyɔ mɛɔ? (b) Nyi yí taɖo Mawu sɛntɔwo deɖonɔ alɔ le kɔnu ciwo yí ca ka koɖo gbɔngbɔnvɔnwo mɛɔ?

12 Gbɔngbɔnvɔnwo gbetonɔ emɔ bu ji yí blenɔ agbetɔwo. Wojinɔ mɔ mìwo le xɔɛ se mɔ, mìatɛnŋ axo nuxu koɖo amɛ kukuwo, yí amɛ kukuwo gbekpɔtɔ le agbe le fiɖe yí woatɛnŋ axo nuxu koɖo mì alo awa enubaɖa ɖe koɖo mì. Le kpɔwɛ mɛ, mɛ ciwo yí exlɔ alo xomumɛtɔ ɖe ku nɔ, atɛnŋ ayi kpɔliyɔtɔ ɖe ci yí nunɔ mɔ yeatɛnŋ axo nuxu koɖo amɛ kukuwo gbɔ. Kpɔliyɔtɔ lɔ atɛnŋ axo nuxu vevi ɖewo so exlɔ alo xomumɛtɔ ci yí ku lɔ nu alo asran yi gbe mɛ. (1 Samiɛli 28:​3-19) Wocu ecɔɖyiɖyi kɔnu sugbɔwo do jixɔse ci yí nyi mɔ amɛ kukuwo gbekpɔtɔ le agbe le fiɖe ji. Akɔnu lɔwo domɛtɔ ɖewo yí nyi ecɔfanfan, ecɔnuwawa, amɛ kukuwo xwe ɖuɖu, avɔnsasa nɔ amɛ kukuwo, ekpoxɔmɛ nɔnɔ alo ezandrɔdrɔ nɔ amɛ kukuwo. Nɔ Kristotɔwo gbe mɔ yewodawa kɔnu cɛwoɔ, wowo xomumɛtɔwo alo wowo kɔmɛtɔwo atɛnŋ anu enyɔ vɔn so wo nu, azu wo, alo agbe hadodo koɖo wo keŋkeŋ. Vɔ Kristotɔwo nya mɔ amɛ kukuwo degbele agbe le fiɖe o. Wodatɛnŋ axo nuxu koɖo wo o, yí wodatɛnŋ awa enubaɖa ɖe koɖo mì o. (Ehajiji Wema 115:17) Kpɔ nywiɖe nɔ ŋgbete kpɔ gbeɖe mɔ yeaxo nuxu koɖo amɛ kukuwo, alo gbɔngbɔnvɔnwo o. Yí ŋgbeɖo alɔ le kɔnu ciwo yí ca ka koɖo gbɔngbɔnvɔnwo mɛ o.​—Hlɛn 2 Ese Wema 18:​10, 11; Ezai 8:19.

13. Nyi yí amɛ ciwo yí vɔnnɔ nɔ gbɔngbɔnvɔnwo sa tɛnŋ waɔ?

13 Denyi amɛ ɖekɛ yí gbɔngbɔnvɔnwo blenɔ o, wodonɔ vɔnvɔn nɔ amɛwo hɛnnɛ. Le egbɛmɛɔ, Satana koɖo yi gbɔngbɔnvɔnwo nya mɔ “azan kankin” yí kpɔtɔ yí Mawu agu yewo so nyigban lɔ ji, eyi taɖo wowakɔ tamɛsɛnnuwo yí le adan ji wu sa. (Enyɔdasɛ 12:​12, 17) Ele ahan gan, amɛ sanŋdi nɛniɖe ciwo yí vɔnnɔ nɔ gbɔngbɔnvɔnwo sa, degbevɔnkɔ nɔ wo o. Lé wowɛ yí mi vɔnvɔn nɔ woɔ?

KPANŊKƆ GBƆNGBƆNVƆNWO KEŊ ATO LE WOWO LƆ MƐ

14. Lé mìawɛ yí ato le gbɔngbɔnvɔnwo lɔ mɛ shigbe lé exwe sanŋdi ŋkɔtɔ mɛ Kristotɔwo wɛ hannɛɔ?

14 Bibla nu enu ci yí mìawa yí agbe gbɔngbɔnvɔnwo keŋ ato le wowo lɔ mɛ. Le kpɔwɛ mɛ, mɛɖewo le Efezi ju mɛ yí xonɔ nuxu koɖo gbɔngbɔnvɔnwo sa gbɔxwe yí vakpla nyɔnɔnwi lɔ. Lé wowɛ yí to le gbɔngbɔnvɔnwo lɔ mɛɔ? Bibla nu mɔ: “Efankantɔwo domɛtɔ sugbɔ sɔ wowo wemawo pleŋ vɛ, yí wotɔ zo wo le ŋmɛ nɔ amɛwo pleŋ.” (Edɔwawawo 19:​19, nwt) Ci woji mɔ yewoanyi Kristotɔwoɔ, wogu efankankanwema wowo tɔwo. Afɔɖeɖe ŋtɔ́ ʒan le egbɛmɛ hɛnnɛ. Mɛɖekpokpui ci yí ji mɔ yeasɛn Yehowa, ɖo asɔ enu ciwo pleŋ yí le shi, ciwo yí ca ka koɖo gbɔngbɔnvɔnwo dɔŋkpe. Wowo ɖewo yí nyi wema, enyɔdrawema, wema ci yí danasɛ jɔgbezanwo (horoscope), fimu, miziki, ayeɖedaɖɛnu koɖo foto ciwo yí danasɛ maʒiki, gbɔngbɔnvɔnwo nuwanawo koɖo vinvinmɛ ŋsɛnwo shigbe mɔ enu ciwo mɛ afɔku dele o, alo enu ciwo yí donɔ jijɔ nɔ amɛ hannɛ. Enu ciwo yí amɛwo do yí sɔ glɔnnɔ ta nɔ wowoɖekiwo nɔ evwin ɖe ŋgbejɔ do wo ji o can le mɛ.​—1 Korɛntitɔwo 10:21.

15. Enu bu ci eʒan mɔ mìawa keŋ akpanŋkɔ Satana koɖo gbɔngbɔnvɔnwoɔ?

15 Le exwe ɖewo godu nɔ hwecinu yí Efezitɔwo tɔ zo efankankan wema wowotɔwoɔ, apostolo Pɔlu ŋwlɛn mɔ wogbeɖo awa ‘ahwa koɖo gbɔngbɔn vwin ŋsɛnwo.’ (Efezitɔwo 6:12) Nyɔnɔnwi enyi mɔ wotɔ zo wowo wemawo xoxoxo, gan gbɔngbɔnvɔnwo gbekpɔtɔ le agbla jekɔ mɔ yewoawa nuvwin koɖo wo. Enu bu ci eʒan mɔ woagbewaɔ? Pɔlu nu nɔ wo mɔ: “Mísɔ xɔse kpoxɔnu gangantɔ, ci yí míasɔ ci enuvwinwatɔ lɔ hwan ciwo yí jejeɛ zowo pleŋ.” (Efezitɔwo 6:​16, nwt) Shigbe lé akpoxɔnu glɔnnɔ ta nɔ sɔjawo le ahwa mɛ nɛɔ, ahanke mìwo xɔse atɛnŋ aglɔn ta nɔ mì nɛ. Nɔ mìkando Yehowa ji pleŋ mɔ yɛaglɔn ta nɔ mìɔ, mìatɛnŋ akpanŋkɔ Satana koɖo gbɔngbɔnvɔnwo.​—Matie 17:20.

16. Lé mìawɛ yí xɔse ci mìɖo do Yehowa nu asɛnŋ dojiɔ?

16 Lé mìawɛ yí xɔse ci mìɖo do Yehowa nu asɛnŋ dojiɔ? Eʒan mɔ mìahlɛnnɔ Bibla gbeshiagbe, yí akpla lé mìaɖoŋ do Yehowa nu mɔ yɛaglɔn ta nɔ mì do. Nɔ mìɖo kankandoji sɛnŋsɛnŋ do Yehowa nuɔ, Satana koɖo gbɔngbɔnvɔnwo datɛnŋ akpe ji awa ŋɖe koɖo mì o.​—1 Ʒan 5:5.

17. Enu bu ci yí aglɔn ta nɔ mì so gbɔngbɔnvɔnwo shiɔ?

17 Enu bu ci yí Kristotɔ ciwo yí le Efezi gbeɖo awaɔ? Gbɔngbɔnvɔnwo sɛnsɛn ɖɔ eju ci mɛ yí wole mɛ. Eyi taɖo Pɔlu nu nɔ wo mɔ: “Mí fankwi [mídonɔ gbe ɖaɖa] . . . hweɖekpokpwi nu.” (Efezitɔwo 6:18) Woɖo abiɔnɔ etaglɔnnamɛ Yehowa tɔ gashiagamɛ. Vɔ mìwo ɖe? Mìwo can mìle xexe ci yí ɖɔ koɖo gbɔngbɔnvɔnwo sɛnsɛn mɛ. Eyi taɖo mìwo can ɖo abiɔnɔ etaglɔnnmɛ Yehowa tɔ, yí mìɖo azannɔ yi ŋkɔ le mìwo gbedodoɖawo mɛ. (Hlɛn Elododo Wema 18:10.) Nɔ mìyi ji yí biɔnɔ Yehowa mɔ yɛ le hwlɛn mì so Satana shiɔ, Yehowa ase mìwo gbedodoɖawo.​—Ehajiji Wema 145:19; Matie 6:13.

18, 19. (a) Lé mìawɛ aɖu ji le ahwa ci yí mìwakɔ koɖo Satana koɖo gbɔngbɔnvɔnwo mɛɔ? (b) Enyɔbiɔse ci yí mìakpɔ ɖoŋci nɔ le eta ci yí akplɔɛdo mɛɔ?

18 Nɔ mìsɔ enu ciwo pleŋ yí ca ka koɖo gbɔngbɔnvɔnwo dɔŋkpe, yí ɖoŋ do Yehowa nu mɔ yɛaglɔn ta nɔ mìɔ, mìatɛnŋ akpanŋkɔ Satana koɖo gbɔngbɔnvɔnwo. Mìdeɖo avɔn nɔ wo o. (Hlɛn Ʒaki 4:​7, 8.) Yehowa ɖo ŋsɛn sugbɔ wu gbɔngbɔnvɔnwo. Édɔn to nɔ wo le Nowe hwenu, yí le esɔmɛɔ, águ wo. (Ʒuda 6) Ðo ŋwi mɔ denyi mìwoɖekɛwo yí wakɔ ahwa lɔ o. Yehowa zankɔ yi dɔlawo yí sɔ glɔnkɔ ta nɔ mì. (2 Efyɔwo 6:​15-17) Mìatɛnŋ akando ji mɔ to kpedonu Yehowa tɔ jiɔ, mìaɖu ji le ahwa ci yí mìwakɔ koɖo Satana koɖo gbɔngbɔnvɔnwo mɛ.​—1 Piɛ 5:​6, 7; 2 Piɛ 2:9.

19 Vɔ ci enyi Satana koɖo gbɔngbɔnvɔnwo yí na amɛwo kpekɔ fɔn sugbɔ ahan ɖe, nyi yí taɖo Yehowa degu wo si hɔɖoɔ? Mìakpɔ ɖoŋci lɔ le eta ci yí akplɔɛdo mɛ.