Mu ɖé dɛ̀ ɓě m̀ ɓɛ́ìn ɖɛ̀ kò-kò ɓěɛ̀ dyéɛ kɛ

Mu ɖé dɛ̀ ɓě m̀ ɓɛ́ìn ɖɛ̀ kò-kò ɓěɛ̀ dyéɛ kɛ

WUÐU-KPÀ 14

Nì Xwéɖé-Dùɔ̀ Ɓɛ́ìn Múàǔn Nìɛ̀

Nì Xwéɖé-Dùɔ̀ Ɓɛ́ìn Múàǔn Nìɛ̀

1, 2. Ðɛ́ Jɛ̀hóvà mɔ́ ɓó xwéɖé-dù ɓě bììɛ́?

JƐ̀HÓVÀ GÈÐÈPƆ́Ɔ̀ dè ma dyi-kpɔ̃ìn-kpɔ̃ìn kĩ́ín-kĩ́ínɔ̀ gbɔ. Báɓòɔ̀ cɛ̃ɛ à gbo kà ɓɛ́ ɔ nyu ma màa kĩ́ín-kĩ́ínɔ̀, ké ɔ “dyà ma ɔ gàaɔ̀ gbo” kɛ. Áɖɔ̀ùn kpá ma múàǔn mìɔ, ké ɔ ɖá, “Ɛ̃̀hɛ̃́ɛ̀, kpá nìà kɛ mɔ̀ ní kpá ɓěɔ̀ ɖò, ké fɔ́ nìà kɛ mɔ̀ ní fɔ́ɔ̀ ɖò.” (Jɛ́nɛ́sì 2:22, 23) Ðɛ nìà kɛ tɛ̀mɛ̀ìn à dyí kà ɓɛ́ Jɛ̀hóvà mɔ́ ɓɛ́ dyi-kpɔ̃ìn-nyɔ̀ ɓě ké múàǔn nìɛ.

2 Ɔ mɔ̀ wìì-ɖɛ̀ kà ɓɛ́ nyɔ ɓáún-ɓáún séè xwéɖé-dù nì múàǔn wɛ̃ɛ mú nì ɖò fɔɔ kɛ. Kɛɛ Báɓòɔ̀ ɓéɖé gma pàɖǎ ɓě ɓɛ́ wa mu xwéɖé-dùɔ̀ nyɔ séín gbo kpáùn, ɓɛ́ waà xwéɖé-dùɔ̀ ké mú wóɖó, kè ɓɛ́ wa ké xwéɖé-dùɔ̀ dà dyúáɖò nì-nì múàǔn dyi kpáìn nyɛ.—Ðúù 11:28.

ÐƐ GÈÐÈPƆ́Ɔ̀ MƆ́ ƁƐ́ NYƆ́NƆ́-ƁǍ ƁĚ KÉ NYUƐ

3, 4. (1) Xwɛ̌ nyɔ́nɔ́-ɓǎ mɛ nyu ɔ gmàà kpɔ̃ɔ kɛ́? (2) Ðɛ́ kɔ̃̀ jè ɔ kpaà ɖɛ ɓɛ́ nyɔ́nɔ́-ɓǎ ɖò kè ɔ gmàà kéà wa mǔèɔ̀ kɔ̃in zĩ̀ìn nyɛ́?

3 Báɓòɔ̀ cɛ̃ɛ kà ɓɛ́ nyɔ́nɔ́-ɓǎ ɓɛ́ ɔ nɔ̀mɔ̀ kpeɖeín nyɛɛ mɛ kpɔ̃ ɔ gmàà mú-ɖɛ̀ɓɛ̀-kà kè kpéín-dyé-kà kɛ. Ìfísĩ̀ɔ̀ 5:25-29 wuɖuún. Nyɔ́nɔ́-ɓǎɔ̀ mu ɔ gmààɔ̀ kpɔ̃ùn mú-ɖɛ̀ɓɛ̀-kà ti séín. Ɔ mu ɔ dyí gmɔ̀ùn ɖekè, ké ɔ mu ɔ gbo gmɔ̀ùn, ké ɔ se ɖɛ séín ɖò ɓɛ́ ɔ mu ɔ bũ̌in puàùn wɛ̃ɛ nyuɛ́ mu.

4 Kɛɛ ɔ jǔ ké nyɔ́nɔ́-ɓǎ ɖòɛ̀ gmàà dyi ɖɛ xwa bĩ ní, nìí, ɖɛ́ nyɔ́nɔ́-ɓǎɔ̀ mɛ nyu kɛ́? Báɓòɔ̀ cɛ̃ɛ nyɔ́nɔ́-ɓǎ ɓě gbo, ké ɔ ɖá, “Ɓě mɛ ɖɛ̀ɓɛ̀ ɓěɛ̀ gmàà ɓěɔ̀ mú [tee]. Ɓěǐn kpɔ̃ wa gbà-kà.” (Kɔ̀ɖɔ́sĩ̀à 3:19) Nyɔ́nɔ́-ɓǎ ɓě, ɔ mɛ nì ɓě hwìɖǐi kà ɓɛ́ ɓě mɔ̀ùn bĩ ɖɛ xwa kɛ. Ké ɔ jǔ ké m̀ dyi mɔ́ ɓɛ́ Gèɖèpɔ́ɔ̀ ké m̀ kɔ̃in zĩ̀ìn ní, nìí, m̀ mɛ zĩ̀ìn nì gmàà kɔ̃in. (Máfíò 6:12, 14, 15) Nyɔ́nɔ́-ɓǎ ɖò kè ɔ gmàà hwòɖǒ dyi wɔ̃́, ɓɛ́ wa ké wa mǔèɔ̀ kɔ̃in zĩ̀ìn ní, nìí, ɔ mu wa gbo kpáùn, ɓɛ́ wa dyi-kpɔ̃ìn-kpɔ̃ìnɔ̀ ké múàǔn nì.

5. Ðɛ́ kɔ̃̀ jè nyɔ́nɔ́-ɓǎ mɛ dèà ɔ gmàà dya kɛ́?

5 Jɛ̀hóvà mɔ́ ɓɛ́ nyɔ́nɔ́-ɓǎ ké ɔ gmàà dya dè. Nyɔ́nɔ́-ɓǎɔ̀ mɛ poìn ɖɛ ɓě ɓɛ́ ɔ gmàà kɔ̃̀ ɔ ké ɓéɖéɛɛ jè hwìɖǐi kóɖó-kóɖó. Ðɛ nìà kɛ mɔ̀ ɖɛ kpa ɖɛ ɖò cá. Ɔ jǔ ké nyɔ́nɔ́-ɓǎ ɖò se ɔ gmàà kpɔ̃ nɔ̀mɔ̀ dyíin ní, nìí, Jɛ̀hóvà ɓɛ́ìn ɔ ɓaà-wùɖùɔ̀ ɖùǔ gbo tòɛ̀ ɓɔ́ɔ. (1 Píɖɛ̀ 3:7) Ðɛ nyuà ké nyɔ ɓě kpaà ɖɛ ɖé Jɛ̀hóvà gboɛɛ, ɔ mɔ̀, wa ɖɛ̀ɓɛ̀ ɔ mú jè. Ɔ se gàa ɓě mú ɖɛ̀ɓɛ̀ ɓɛ́ ɔ ké màa ɓě dyí zi.

6. Ðɛ́ mɔ̀ nyɔ́nɔ́-ɓǎ kè ɔ gmàà mɔ̀ “nyɔ dyúáɖò” kɛɛ xwíníín nyɛ́?

6 Jízɛ̀ zaìn ma kɔ̃in kà ɓɛ́ nyɔ́nɔ́-ɓǎ ɖò kè ɔ gmàà “se nyɔ sɔ̃́ ɖe, kɛɛ wa mɔ̀ǎ nyɔ dyúáɖò” kɛ. (Máfíò 19:6) Wa nyuìn nyùìn jǎà gbo, ké wa se wa mǔèɔ̀ kpeɖe gbà ɖò bũ̌ nyuɛ́ mu fɔɔ. (Nɔ́ɔ́ 5:15-21; Híìbúɖúù 13:4) Nyɔ́nɔ́-ɓǎ ɓě kè wa gmàà mɛ kɔ̃̀ wa mǔèɔ̀ jè gbo ɖé gbǒǔn jè mú. (1 Kɔ̀ɖéíntĩ̀ɔ̀ 7:3-5) Ɔ mɛ nì nyɔ́nɔ́-ɓǎɔ̀ hwìɖǐi kà “nyɔ ɖò ní nyɛ́ ɔ mìɔùn nììn kpóɖó-dyùàɔ̀ mú, kɛɛ ɔ nyíɛ ɖii-ɖɛ̀, ké ɔ gmɔ̀ɔ̀ dyí” kɛ. Ɔ jèɛɛ, ɔ mɛ ɖɛ̀ɓɛ̀ ɔ gmàà mú, ɓɛ́ ɔ ké ɔ dyí gmɔ̀. Màaɔ̀ mɔ́ ɓɛ́ ɔ dyú-ɓǎɔ̀ ké kpeɖeín nɔ̀mɔ̀ ɖé ɔ gbo, kè ɓɛ́ ɔ ké ɔ mú ɖɛ̀ɓɛ̀ ké ɔ zi ɖɛ séín ɖò dyí.—Ìfísĩ̀ɔ̀ 5:29.

ÐƐ GÈÐÈPƆ́Ɔ̀ MƆ́ ƁƐ́ NYƆ́NƆ́ ƁĚ KÉ NYUƐ

7. Ðɛ́ kɔ̃̀ jè xwéɖé-dùɔ̀ kɔ̃̀ ɓɛ́ ɔ kéà kɔ̃in-nì-nyɔ̀ ɓéɖéɛ́?

7 Xwéɖé-dù séín kɔ̃̀ wa ké kɔ̃in-nì-nyɔ̀ ɓɛ́ ɔ mɔ̀ nyɔ ké xwéɖé-dùɔ̀ hwìè da zàìn, ɓɛ́ wa séín ké kũ̀à nyu nɔ̀mɔ̀ dyíin nyɛɛ ɓéɖé. Ðé 1 Kɔ̀ɖéíntĩ̀ɔ̀ 11:3 múɛɛ, Báɓòɔ̀ cɛ̃ɛ kà ɓɛ́ “nyɔ ɓɛ́ ɔ nì gàa séín kɔ̃in nyɛɛ, ɔ mɔ̀ Kɛ́ɖɛ́ì, ké nyɔ ɓɛ́ ɔ nì màa kɔ̃in nyɛɛ, ɔ mɔ̀ gàa kɛ. Ké Gèɖèpɔ́ɔ̀ nì Kɛ́ɖɛ́ì mɔ̀ùn kɔ̃in.”

8. Xwɛ̌ màa ɖò ɓɛ́ìn tɛ̀mɛ̀ìn kà ɓɛ́ ɔ dyé ɔ dyú-ɓǎ kpéín nyɛ́?

8 Nyɔ́nɔ́-ɓǎ séín bĩ ɖɛ xwa. Kɛɛ màa ɖò dyi ɔ dyú-ɓǎɔ̀ gbɔ-po-ɖɛ̀ ɓě sɔ̃ xwíɖíi dè, ké ɔ kèɔ̀ kè dyi kũ̀à nyu hwòɖǒɛ̀-ɖé-hwɛ̀-kà ní, nìí, xwéɖé-dù gànáà dyé kpáná. (1 Píɖɛ̀ 3:1-6) Báɓòɔ̀ ɖá, “Màa ɖò-ɖò séín mɛ dyé waà dyú-ɓǎ kpéín.” (Ìfísĩ̀ɔ̀ 5:33) Kɛɛ ɔ jǔ ké nyɔ́nɔ́-ɓǎ ɖò se ɖɛ ɓě ɓɛ́ ɔ gmàà taɓa hwìɖǐǐɛɛ hwìɖǐǐ taɓa ní ɖé? Màaɔ̀ ɓéɖé ɓɛ́ ɔ ké ɔ kpéín dyé kánáá pū. Báɓòɔ̀ ɖá, “Màa ɓě, ɓě mɛ nì ɓěɛ̀ dyú-ɓǎ ɓěɔ̀ xwíɖíi, ɓɛ́ ɔ jǔ ké wa ɖò se Gèɖèpɔ́ɔ̀-wùɖùɔ̀ hwìɖǐǐ taɓaín, ɓěɛ̀ kpeɖeɔ̀ kéɛ nyu ɓɛ́ ɓě ké wa Gèɖèpɔ́ɔ̀ gbo dyà. Ɓě se ɓéɖé ɓɛ́ ɓě ké wa wuɖu ɖò gbo cɛ̃, sepóɛɖé wa muɛ dyéìn kà ɓɛ́ ɓěɛ̀ kpeɖeɔ̀ sɛ́ɖɛ́ìn dyí, ké ɓě fɛ̃̀ìn Gèɖèpɔ́ɔ̀ kɛ.” (1 Píɖɛ̀ 3:1, 2) Màa ɖòɛ̀ kpeɖeɛ̀-dyíin-nɔ̀mɔ̀-nɔ̀mɔ̀ ɓɛ́ìn ɔ dyú-ɓǎɔ̀ gbo kpáa, ɓɛ́ ɔ ké màaɔ̀ hwìɖǐǐ-taɓa-taɓaɔ̀ jè múin wɔ̃́, kè ɓɛ́ ɔ kéɛ kpéín dyé.

9. (1) Ðɛ́ màaɔ̀ mɛ nyu, ɔ jǔ ké ɔ se ɖɛ ɖò ɓɛ́ ɔ dyú-ɓǎɔ̀ cɛ̃ kɛɛ gbo wɔ̃́ìn níɛ́? (2) Ðɛ́ mɔ̀ náún-po-wùɖù ɓɛ́ ɔ nì ɖé Tátɔ̀ 2:4, 5 mú ɓó màa ɓě bììɛ́?

9 Ɔ jǔ ké màa ɖò se ɖɛ ɖò ɓɛ́ ɔ dyú-ɓǎɔ̀ cɛ̃ kɛɛ gbo wɔ̃́ìn ní, ɖɛ́ màaɔ̀ ɓɛ́ìn nyuɛ kɛ́? Ɔ mɛ cɛ̃ ɔ hwìɖǐi-poìn-ɖɛ̀ ɓěɔ̀ ɖé kpéín-dyé-dyé mú. Ɔ hwɔìn kà Seɖɔ́ cɛ̃ ma ɖɛ ɖò ɓɛ́ Ééɓòɖòhɛ̃́ɛ̀ se ma mú ɖɛ̀ɓɛ̀ kɛ. Kɛɛ Jɛ̀hóvà cɛ̃ɛ ma ɔ gbo, ké ɔ ɖá, “Wɔ̃́ìn ɖɛ séín Seɖɔ́ cɛ̃à m̀ gboɛɛ gbo.” (Jɛ́nɛ́sì 21:9-12) Ɔ ní kpá kpɛ́-kpɛ́ ɓɛ́ nyɔ́nɔ́-ɓǎ ɖò ɓɛ́ ɔ mɔ̀ Kɛ́ɖɛ́ì ɖeín-sí-nyɔ̀ kɛɛ gbɔ-po-ɖɛ̀ kè ɖɛ Báɓòɔ̀ cɛ̃ kɛɛ ké se gbo muìn. Ɔ jèɛɛ, ɔ gmàà mɛ dè ɔ sɔ̃ xwíɖíi. (Àpɔ́sò 5:29; Ìfísĩ̀ɔ̀ 5:24) Màa ɓɛ́ ɔ nɔ̀mɔ̀ kpeɖeín nyɛɛ mu ɔ xwéɖé-dùɔ̀ gbo gmɔ̀ùn. (Zà Tátɔ̀ 2:4, 5 wuɖuún.) Ɔ dyú-ɓǎ kè ɔ dyú ɓěɔ̀ dyiɛ dyé kà ɓɛ́ ɔ nì wa bìì kũ̀à nyuɛń kóɖó-kóɖó kɛɛ ní, nìí, wa mu ɔ mú ɖɛ̀ɓɛ̀ìn, ké wa mu ɔ kpéín dyéìn mìɔ cá.—Nɔ́ɔ́ 31:10, 28.

Xwɛ̌ Seɖɔ́ mɔ̀ dyí-tɛ̀mɛ̀ìn-ɖɛ̀ nɔ̀mɔ̀ dyíin ɓó màa ɓě bììɛ́?

10. Ðɛ́ Báɓòɔ̀ cɛ̃ ɓá bũ̌ sɔ̀ìn jè kè ɓɔ́ìn jè dyíɛ́?

10 Tiɔ̀ ɖíɛ́ ɓě ní, dyi-kpɔ̃ìn-nyɔ̀ ɓě poɛ gbɔ wàɖà, ɓɛ́ wa ké bũ̌ sɔ̀ìn, mɔɔ ɓɛ́ wa ké ɓɔ́ìn. Kɛɛ Báɓòɔ̀ cɛ̃ɛ kà ɓɛ́ “màaɔ̀ se ɓéɖé ɓɛ́ ɔ ké ɔ dyú-ɓǎɔ̀ dyi táà” kɛ, ɔ kè kà ɓɛ́ “dyú-ɓǎɔ̀ mɔ̀ùn ní ɖá ɓɛ́ ɔ ké ɔ gmààɔ̀ ɓɔ́” kɛ. (1 Kɔ̀ɖéíntĩ̀ɔ̀ 7:10, 11) Ti kàmàǔn-kàmàǔn ɖò ɓɛ́ìn nyuɛ ɓɛ́ dyi-kpɔ̃ìn-nyɔ̀ ɓě ké bũ̌ sɔ̀ìn, kɛɛ gbɔ-po-ɖɛ̀ nìà kɛ mɔ̀ ɖɛ ku wɔ̃ ɖò cá. Ɓɔ́ìn-ɓɔ́ìn mɔ̀ùn ɖé? Báɓòɔ̀ tɛ̀mɛ̀ìn kà ɓɛ́ xwíníín kpa ɖɛ kɔ̃̀ jè dyi-kpɔ̃ìn-nyɔ̀ ɓě ɓɛ́ìn ɓɔ́ìn nyɛɛ, ɔ mɔ̀, ɔ jǔ ké nyɔ́nɔ́-ɓǎɔ̀ mɔɔ màaɔ̀ dyi gbàɖàùn po ní.—Máfíò 19:9.

ÐƐ GÈÐÈPƆ́Ɔ̀ MƆ́ ƁƐ́ WÓÐÓÌN-NYƆ̀ ƁĚ KÉ NYUƐ

Jízɛ̀ mɔ̀ dyí-tɛ̀mɛ̀ìn-ɖɛ̀ nɔ̀mɔ̀ dyíin ɓó xwéɖé-dùɔ̀ nyɔ ɖò-ɖò séín bìì

11. Ðɛ́ dyú ɓě mɔ́ ké ɔ zi ɖɛ séín ɖò dyíɛ́?

11 Wóɖóìn-nyɔ̀ ɓě, ɓě hwèɖè ɓěɛ̀ dyú ɓěɔ̀ gbo ɓó ti pàɖǎ xwíníín. Nì dyú ɓěɔ̀ mɔ́ ɓɛ́ m̀ ké wa gbo nì, ké wa mɔ́ ɓɛ́ m̀ ké wa Jɛ̀hóvà jè tɛ̀mɛ̀ìn ké ɔ zi ɖɛ séín ɖò dyí.—Dìtɔ̀wáɖánámɛ̀ 6:4-9.

12. Ðɛ́ wóɖóìn-nyɔ̀ ɓě mɛ nyu ɓɛ́ wa ké waà dyú ɓěɔ̀ dyí gmɔ̀ kɛ́?

12 Ɓóɖó-kpà ɓɛ́ Sétɔ̃̀ kɔ̃̀à wuɖuíɛɛ dyíin-nyììn-nyììn nì kɔ̃ kpáuń mìɔ, ké nyɔ ɖíɛ́ ɓě nì ɓó ɓɛ́ wa mɔ́ ɓɛ́ wa ké à dyú ɓěɔ̀ ɖɛ gbà bũ̌ nyuɛ, mɔɔ wa nyɔ́nɔ́ún nyuɛ. Ɔ kàmà mú ɓó wóɖóìn-nyɔ̀ ɖíɛ́ ɓě bìì, ɓɛ́ wa ké ɖɛ nìà kɛ jè cɛ̃. Kɛɛ wóɖóìn-nyɔ̀ ɓě ɓéɖé ɓɛ́ wa ké waà dyú ɓěɔ̀ náún po ɓá nyɔ nì kà ɓěa jè dyí, kè ɓɛ́ wa kéɛ dyú ɓěɔ̀ tɛ̀mɛ̀ìn kà wa ké ɖɛ nì kà ɓěa dyí vǐèɛ̀ nyuɛ. Wóɖóìn-nyɔ̀ ɓě, ɓě ɓéɖé ɓɛ́ ɓě ké ɓěɛ̀ dyú ɓěɔ̀ dyí gmɔ̀. *1 Píɖɛ̀ 5:8.

13. Xwɛ̌ wóɖóìn-nyɔ̀ ɓě mɛ nyu waà dyú ɓěɔ̀ ɖɛ tɛ̀mɛ̀ìn nyɛ́?

13 Ɔ mɔ̀ wóɖóìn-nyɔ̀ ɓěɛ̀ kũ̀à ɓɛ́ wa kéɛ waà dyú ɓěɔ̀ tɛ̀mɛ̀ìn ɓó kà wa ké wa mìɔùn dyí kpɔ̃ɔ nyuɛ. Xwɛ̌ m̀ ɓɛ́ìn nì dyú ɓěɔ̀ ɖɛ tɛ̀mɛ̀ìn nyɛ́? Nì dyú ɓěɔ̀ mɔ́ ɖɛ-tɛ̀mɛ̀ìn-tɛ̀mɛ̀ìn, kɛɛ dyú kpeɖe-zà-zà mɛ ɓɔ́ kànàǎ-kà mɔɔ gana-kà nìɛ̀ fɔɔ. (Jɛ̀ɖèmádyà 30:11) Ɔ jèɛɛ, m̀ mɛ ɓɔ́ nì dyú ɓěɔ̀ kpeɖe zàà ɓó ti m̀ kpáà dyoɖoún wɛ̃ɛ ɓaɖa. Sepóɛɖé m̀ se mɔ́ ɓɛ́ nì wuɖuɔ̀ ké wa puà “kà gàsíà nyuà kɛ.” (Nɔ́ɔ́ 12:18) Tɛ̀mɛ̀ìn nì dyú ɓěɔ̀, ɓɛ́ wa ké xwíníín kɔ̃̀ jè wa ɓéɖé ɓɛ́ wa kéà wuɖu nyuɛɛ múin wɔ̃́.—Ìfísĩ̀ɔ̀ 6:4; Híìbúɖúù 12:9-11; dyé Mánáín-Hwɛ̀ìn-Wùɖù 29.

ÐƐ GÈÐÈPƆ́Ɔ̀ MƆ́ ƁƐ́ DYÚ ƁĚ KÉ NYUƐ

14, 15. Ðɛ́ kɔ̃̀ jè dyú ɓě mɛ nyuà waà wóɖóìn-nyɔ̀ ɓě wuɖuɛ́?

14 Jízɛ̀ nyu ma ɔ ɓǎ wuɖu ti séín, kɛbì ɔ mɛ se ma xwa fɛ̃́ìn nyɛ. (Ðúù 22:42; Jɔ̃́ɔ́ 8:28, 29) Jɛ̀hóvà mɔ́ ɓɛ́ dyú ɓě ké waà wóɖóìn-nyɔ̀ ɓěɔ̀ wuɖu nyu ɖekè.—Ìfísĩ̀ɔ̀ 6:1-3.

15 Dyú ɓě, kɛbì ɓě mɛ poɛ̀n hwìɖǐi kà ɓɛ́ ɔ kàmà mú ɓó ɓě bìì, ɓɛ́ ɓě ké ɓěɛ̀ wóɖóìn-nyɔ̀ ɓě wuɖu nyuɛɛ, ɔ mɛ nì ɓě hwìɖǐi kà ɓɛ́ ɓě dyi wa wuɖu nyu ní, nìí, Jɛ̀hóvà kè ɓěɛ̀ wóɖóìn-nyɔ̀ ɓěɔ̀ hwòɖǒ mu ɓě múin dèìn nyɛ. *Nɔ́ɔ́ 1:8; 6:20; 23:22-25.

Nyɔ gmɔ̀ ɓě dyi mú-dɔ̃̌-dɔ̃̌ mú mùìn, ɓɛ́ wa ké ɖɛ gbà nyu ní, ɖɛ́ mu wa gbo kpáùn ɓɛ́ wa ké Gèɖèpɔ́ɔ̀ kíɖíí sè kɛ́?

16. (1) Xwɛ̌ Sétɔ̃̀ vɔ̃ ɓɛ́ ɔ ké nyɔ gmɔ̀ ɓě mú dɔ̃̌, ɓɛ́ wa ké ɖɛ gbà nyu kɛ́? (2) Ðɛ́ kɔ̃̀ jè ɔ kpaà ɖɛ ɓɛ́ nyɔ kéà ɓǎto ɓě ɓɛ́ wa ɖɛ̀ɓɛ̀ Jɛ̀hóvà múɛɛ gã kɛ́?

16 Nɔɔ́-nàmàǔn ɓɛ́ìn nì ɓǎto ɓě kè nyɔ gmɔ̀ tɔ̀ɔ̀ ɓě kũ̀à mú nyùɛ̀n, ɓɛ́ ɔ ké m̀ mú dɔ̃̌, ɓɛ́ m̀ ké ɖɛ se dyí sɛ́ɖɛ́ìn nyɛɛ nyu. Ɔ dyuòɛ̀ kà ɓɛ́ nyɔ-dyi-nɛ́ìn-nɛ́ìn nì kà kɛ gbo-vɔ̃-vɔ̃ ɓɛ́ìn mú kàmàà kɛ. Jékɔ̀ɛ̀ dyú-màà ɓɛ́ ɔ mɔ̀ ma Dánà kɛɛ ɓéɖé ma ɓǎto ɓě ɓɛ́ wa se ma Jɛ̀hóvà mú ɖɛ̀ɓɛ̀ kɛ. Ðɛ nìà kɛ dyà ma ɔ mìɔùn kè ɔ xwéɖé-dùɔ̀ fũ̀à-fṹá kɔ̃ mìɔ. (Jɛ́nɛ́sì 34:1, 2) Ɔ jǔ ké nì ɓǎto ɓěɔ̀ se Jɛ̀hóvà mú ɖɛ̀ɓɛ̀ ní, wa ɓɛ́ìn nyuɛ ɓɛ́ m̀ ké ɖɛ ɖò ɓɛ́ Jɛ̀hóvà nyɛ́ mú, ké ɔ mu m̀ mìɔùn kè nì xwéɖé-dùɔ̀ ɔ kè Gèɖèpɔ́ɔ̀ hwòɖǒ síàùn mìɔ kɛɛ nyu. (Nɔ́ɔ́ 17:21, 25) Ðɛa kɔ̃̀ jè ɔ kpa ɖɛ mìɔ ɓɛ́ m̀ kéà ɓǎto ɓě ɓɛ́ wa ɖɛ̀ɓɛ̀ Jɛ̀hóvà múɛɛ dyi mɔ́ kɛ̀.—1 Kɔ̀ɖéíntĩ̀ɔ̀ 15:33.

NÌ XWÉÐÉ-DÙƆ̀ ƁƐ́ÌN MÚÀǓN NÌƐ̀

17. Ðɛ́ kũ̀à nyɔ ɖò-ɖò séín nì xwéɖé-dùɔ̀ múɛɛ ɓéɖé kɛ́?

17 Xwéɖé-dùɔ̀ nyɔ ɓě dyi Gèɖèpɔ́ɔ̀ gma ɓěɔ̀ kíɖíí sí ní, nìí, wa mu ɖɛ gbà kè fũ̀à-fṹá-ɖɛ̀ ɓě dyí ɓàɖàìn. Ɔ jèɛɛ, ɔ jǔ ké m̀ dyi nyɔ́nɔ́-ɓǎ jǔ ní, ɖɛ̀ɓɛ̀ nì gmàà mú, ɓɛ́ m̀ ké ɔ kpɔ̃ mú-ɖɛ̀ɓɛ̀-kà. Ɔ jǔ ké m̀ dyi màa jǔ ní, m̀ mɛ dyé nì dyú-ɓǎ kpéín, ɓɛ́ m̀ ké ɔ xwíɖíi nì, ɔ kè ɓɛ́ m̀ ké màa kɔ̃̀ jè wa zaìn kɔ̃in ɖé Nɔ́ɔ́ 31:10-31 múɛɛ kpeɖe ɓěɔ̀ kíɖíí sí. Ɔ jǔ ké m̀ dyi wóɖóìn-nyɔ̀ jǔ ní, m̀ mɛ tɛ̀mɛ̀ìn nì dyú ɓěɔ̀, ɓɛ́ wa ké Gèɖèpɔ́ɔ̀ mú ɖɛ̀ɓɛ̀. (Nɔ́ɔ́ 22:6) Ɔ jǔ ké m̀ dyi ɓǎ jǔ ní, m̀ mɛ zàìn nì xwéɖé-dùɔ̀ hwìè da “nɔ̀mɔ̀ dyíin.” (1 Tímétè 3:4, 5; 5:8) Dyú ɓě, ɓě nyu ɓěɛ̀ wóɖóìn-nyɔ̀ ɓěɔ̀ wuɖu. (Kɔ̀ɖɔ́sĩ̀à 3:20) Ɔ mɛ nì ɓě hwìɖǐi kà ɓɛ́ nyɔ ɖò-ɖò séín nì ɖé xwéɖé-dùɔ̀ múɛɛ ɓɛ́ìn ɖɛ xwa bĩɛ kɛ. Ɔ jèɛɛ, ɓě mɛ dyà ɓě mìɔùn ɓíɖíi, ɓɛ́ ɓě ké kɔ̃in-zĩ̀ìn-zĩ̀ìn ɓéɖé ɓó ɓě mǔè ɖò bìì. Ǹdye, Báɓòɔ̀ ɓéɖé Jɛ̀hóvàà hwìè-da-zàìn-zàìn ɓó nyɔ séín nì xwéɖé-dùɔ̀ múɛɛ bìì.

^ wɖkp. 12 M̀ ɓɛ́ìn ɖɛ pàɖǎ ɓě ɓá kà m̀ ké nì dyú ɓěɔ̀ dyí gmɔ̀ kɛ jè dyíɛɛ dyéɛ ɖé céè-ɖɛ̀ mɔ̀à Learn From the Great Teacher ɓɛ́ Jɛ̀hóvà Zàse ɓě céèà ɖé xwí-wùɖù múɛɛ ɔ wuɖu-kpà 32 mú.

^ wɖkp. 15 Dyú ɖò se ɓéɖé ɓɛ́ ɔ ké ɔ wóɖóìn-nyɔ̀ ɓěɛ̀ wuɖu nyu, ɔ jǔ ké wa dyi mɔ́ ɓɛ́ ɔ ké ɖɛ ɖò ɓɛ́ ɔ kè Gèɖèpɔ́ɔ̀ gmaɔ̀ se gbo muìn nyɛɛ nyu ní.—Àpɔ́sò 5:29.