Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

ÒB NÈ TÉNÌ TOGÓ

Pá O Tọ É Láá Di Mm̀ Ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ Nyíe

Pá O Tọ É Láá Di Mm̀ Ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ Nyíe

1, 2. Éé ní ea dú bùlà Jìhóvà nyòòmà pá tọ ẹ́?

JÌHÓVÀ BÀRÌ ní ea beè noo túá kà ílà dóm nè va ẹ́. Kpá Káí kọ́ nèi kọọ̀ a beè dèm túá kà pábiaá vaá “túe má págbálàa.” Nyíè Ádàm beè palàge ẹẹ naaní ea kọ́ọ̀: “Níì kpóó ea dú ló nà kpóó nè zọ́ọ́ ea dú ló nà zọ́ọ́.” (Jénesìs 2:22, 23) Níí zógè kọọ̀ Jìhóvà gbĩ́ kọọ̀ gbò e ba beè ilá á di mm̀ ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe.

2 À dú nu bììla nyíe kọọ̀ sìgà pá tọ gáà zẹẹ ie ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe mm̀ ba dùm. Kọ̀láá bé ea dì naa, Kpá Káí fáálá gbele tõ̀ò nòòkúu ea é nveè bá nè dénè nen ea di tọá kọ bàá láá ié fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ ló nè ge gbá dé kpéè ló dùm.—Lúùk 11:28.

NÚ E JÌHÓVÀ ẸBMÀ DẼE LỌL BÁ GBÒ DÓM

3, 4. (a) Mó bá ní e dóm é sẹẹmà a va ẹ́? (b) Éé ní ea náa à palàge dú bíi kọọ̀ dóm nè va á ia ló nè ene ẽ́?

3 Kpá Káí kọ́ọ̀: kà lé dóm á vùlè a va, vaá à fã́e dẽe. Sóo sóo bugi Ẹ́fẹsọ̀s 5:25-29. Dóm á kilsĩ́ ge vùlè a va. Á kpènà nàe gé, ẹ̀b nú ea kiléé ló, vaá á gá naa tọ́ọ̀ kà nú ea é tãagẽ́e.

4 Sõò éé ní e dóm é náa tṍó ea va náa lọ̀ nù ẽ? Ba beè kọ́ nè gbò dóm kọọ̀: “Vulei bọọ gbò va vaá ó gá tui gboo gboo ló bá sẹẹmaíva.” (Kọ́lọsì 3:19) Gbò dóm, kẽeaí boo kọọ̀ boolo ólò ie nai gé lọ̀ nù. Vaá be ò gbĩ́ì kọọ̀ Bàrì á ia ló neè ni, òó íè ge ia ló nè o va. (Máátìù 6:12, 14, 15) Tṍó e dóm nè va di kpènà ló gè ia ló nè ene, bàé íe ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe mm̀ ba ílà dóm nè va.

5. Éé ní ea náa vaá dóm é nveè ka ló a va ẹ́?

5 Jìhóvà ẹbmà dẽe kọọ̀ dóm á nvèè ka ló a va. Dóm á tú kà ọ̀ẹ̀ dẽe ẹ̀bmà nú ea kuu gbò bíi ea di ló a va. Níí níì kem̀ bel nì. Beè dóm náa tú kà lé bá sẹ̀ẹ̀mà a va, Jìhóvà é láá kìn ge dã́ a tã̀àgã ló. (1 Pítà 3:7) Nú ea náa kọ é leemá Jìhóvà dú gè kọ è vulèe. Náa nveè ka ló gbò gbálà èlmà gbò bia.

6. Éé ní e gè kọọ̀ dóm nè va dú “tẽ̀ènè nen” tõó dọ̀ ẹ?

6 Jíízọ̀s beè baatẽ́ kọọ̀ dóm nè va “náa dúna bàà nen, sõò bà dì belí tẽ̀ènè nen.” (Máátìù 19:6) Ene dẹlẹ nyíé boo ene vaá ene náa gé tú súú dẽe ẹ̀bmà kè dẹi gbẹẹ a va àbèè a dóm. (Próvẹẹ̀b 5:15-21; Híbrù 13:4) Gbò dóm nè gbò va á tú ba lóó nè ene. (1 Kọ́rìnt 7:3-5) Dóm á kẽ̀èa boo kọọ̀ “tọ́ọ̀ nen náa ólò ọví a nom ló, tãa vó, à ólò bumáe vaá palà ge ẹ̀bvie.” Boo béè vó, á palàge vùlè a va vaá tú kà lé bá sẹ̀ẹ̀màe. À ólò palàge leemá gbò va kọ ba gbò dóm á dú gbọ́ọ́-gbọọ̀ ló vaá vulèè va.—Ẹ́fẹsọ̀s 5:29.

NÚ E JÌHÓVÀ ẸBMÀ DẼE LỌL BÁ GBÒ VA

7. Éé ní ea náa vaá pá tọ à ié bíi ló nen ea é dí togó é?

7 Kọ̀láá kà pá tọ íe bíi ló nen ea é dí togó, nen ea é túlè pá tọá kọbé bà láá gbá siá tom boo lé bá. Kpá Káí kọ́ mm̀ 1 Kọ́rìnt 11:3 kọọ̀: “Kráìst dú togó ló kọ̀láá kà pá gbálà, pá gbálà à dú togó ló pá bia vaá Bàrì à dú togó ló Kráìst.”

8. Mósĩ́ deè ní e va é láá palàge fã̀ dẽè a dómé?

8 Dénè gbò dóm ólò ié lọ̀ nù. Sõò tṍó e va nveè sãá kúm gbò béèlàfùl a dóm vaá gbaáẹ́ ló lọl mm̀ a nyíe, dénè pá tọá é íe dọ̀ bélè lọl ló. (1 Pítà 3:1-6) Kpá Káí kọ́ọ̀: “kọ̀láá kà va á nè fã̀ [dẽè] a dóm.” (Ẹ́fẹsọ̀s 5:33) Vaá be à gá náa dóm náa ólò zọ̀ a va fã̀ Bàrì à? À dú bíi kọ á palàge fã̀ nàe gé dẽe. Kpá Káí kọ́ọ̀: “Boolo na gé, e gbò va, tõonii kè kẽ bọọ gbò dóm, kọ bé be à gá náa à ié sìgà ọ̀và e bà náa ziga ló moǹ bel Bàrì, bà náa élá bànà tṍó e nen é zẹẹ́ ló bel Bàrì nèva, boo bée kọ láb e boolo sẹlẹ̀ìvá ló é kólíva ból nyíe kọ bà á dú gbò e bà é dẹlẹ nyíe boo Kráìst, tṍó e baala é mon bé e boolo íèì fã̀ vaá tõonii m dùm e a õoà naa.” (1 Pítà 3:1, 2) Lé nu dòòmà bá va é láá nvèè bá nè a dóm kọ á dã́tẽ́ ló vaá à nveè ka ló nu ea ziga ló.

9. (a) Éé ní e va é náa be a dóm nè ẹ̀ẹ̀ náa íé kũ̀ùnà mòne? (b) Mókà moǹ bel dùùlà bá deè tṍ ní e Táítọ̀s 2:4, 5 ne gbò va ẹ́?

9 Éé ní e va é láá naa tṍó ea dóm nè ẹ̀ẹ̀ náa íe kũ̀ùnà mòne? À bọ́ló kọ á kọ́ a bùlà mm̀ bá e fã̀ dẽe di m. Dì belí nu dòòmà bá, Sérà beè kọ́ nú e bè náa beè leemá Ébràhàm, sõò Jìhóvà beè kọ́ nèe kọọ̀: “Gbàntṍ ló o va.” (Jénesìs 21:9-12) Àé tavàlà besĩ́ì dee deè nvéè béèlafùl e dóm ea gé nyoone nvéè Kráìst ne láá bé uú boo Kpá Káí, vó à naa a va á nvèè ẽ sãa kúm. (Tóm 5:29; Ẹ́fẹsọ̀s 5:24) Kà lé va é ẹb nú ea kuu pá a tọ. (Bugi Táítọ̀s 2:4, 5.) Tṍó ea dóm nè pá a nvín mon bé ea gé tú agẹbá siimá va tóm boo naa, bàé kpáá palàge vùlèe vaá fã̀e dẽe.—Próvẹẹ̀b 31:10, 28.

Mósĩ́ deè ní e Sérà dú kà lé nu dòòmà bá nèà gbò va ẹ́?

10. Éé ní e Kpá Káí kọ́ kilma ló gè sii bá va nè zààlà dóm nè vaẹ́?

10 Dóm nè va ólò beeláfùl ge pòòà àbèè ge zààlà. Kọ̀láá bé ea dì naa, Kpá Káí kọ́ọ̀ “va á gá teá aa ló a dóm” vaá “dóm á gá sii bá a va.” (1 Kọ́rìnt 7:10, 11) À íe sìgà agẹbá dìtõ̀ò ea é láá naa kọọ̀ dóm nè va á pòòà, sõò níì kà agẹbá béèlafùl. Vaá èé kọ́ vàẹ kilma ló zààlà dóm nè va ẹ́? Kpá Káí kọ́ọ̀ áá nú ea é láá màn zààlà dóm nè va dú tṍó e dóm àbèè va kúná gã̀.—Máátìù 19:9.

NÚ E BÀRÌ ẸBMÀ DẼE LỌL BÁ GBÒ TẸ̀ NÈ KÀ

Jíízọ̀s dú kà lé nu dòòmà bá nèà buù nen ea di mm̀ tọ

11. Éé ní ea ólò palàge bii gbò pá nvíné?

11 Gbò tẹ̀ nè kà, iei tṍó nei bọọ gbò nvín dì belí bé e bọọ kpóó sim tùlà naa. Bọọ gbò nvín íe bíi ló bọọ tṍó, bọọ èlmà tõ̀ò, bà gbĩ́ kọ ó noòmàè va nú ea kuu Jìhóvà.—Dìtolónomì 6:4-9.

12. Éé ní e gbò tẹ̀ nè kà é náa mm̀ ge kpènà ba gbò nvíné?

12 Gbóò togó dì ea gé kpáá palàge zoogá mm̀ nakà bàlà boò Sétàní, naa ní e sìgà gbò gé láá gbĩ́ gè sí pọ́lọ́ bẹẹ gbò nvín, bã̀àna gè tú bá kpóó siimá va kuná. À ólò tàvàla ló sìgà tẹ̀ nè kà ge zọ̀ ba gbò nvín loá bel boo níí. Sõò à bọ́ló kọọ̀ tẹ̀ nè kà á ãane ba gbò nvín kilma ló íb gbòí vá bà nóòmà va sĩ́deè bé e bà gé kpoolà lóó lọ̀l vá ló naa. Gbò tẹ̀ nè kà, òó íè ge kpenai bọọ gbò nvín. *1 Pítà 5:8.

13. Mósĩ́ deè ní e gbò tẹ̀ nè kà é nóòmà nuù ba gbò nvíné?

13 À kuu bá gbò tẹ̀ nè kà ge noòmà ba gbò nvín bé ea bọ́ló kọ bàá tõo naa. Mósĩ́ deè ní eo é láá noòmà nuù pá o nvíné? Gbò pá nvín íe bíi ló búma, sõò ó gá le lé va dee bá mm̀ gboo-gboo ló. (Jèrèmáíà 30:11) Vó à naa, ó gá nè và kpọ̀ té tṍó e súng dì ní gbàà. Gbò o moǹ bel á gá belí “gẹ̀ e bà kuumà nen” naa ní ea é nveè va kom ló. (Próvẹẹ̀b 12:18) Noòmà pá o nvín kọ bàá dã́tẽ́ ló nú ea náa à dì bíi kọ bàá gbàntṍ ló.—Ẹ́fẹsọ̀s 6:4; Híbrù 12:9-11; ẹ̀b ní ea égè 30 Kpò Emì Nu Ea Di Dee Deè Nvéè Kpáí.

NÚ E JÌHÓVÀ ẸBMÀ DẼE LỌL BÁ GBÒ PÁ NVÍN

14, 15. Éé ní ea náa à bọ́ló kọọ̀ gbò pá nvín á gbàn tṍ ló ba tẹ̀ nè ba kà ẹ?

14 Jíízọ̀s beè olòó gbàntṍ ló a Tẹ̀, bã̀àna tṍó e bè náa beè valí. (Lúùk 22:42; Jọ́ọ̀n 8:28, 29) Jìhóvà gbĩ́ nágé kọọ̀ gbò pá nvín á gbàntṍ ló ba tẹ̀ nè ba kà.— Ẹ́fẹsọ̀s 6:1-3.

15 Gbò pá nvín, bã̀àna tṍó ea sẹlẹ ló belí kọ à tavàlà ge gbàntṍ ló o tẹ̀ nè o kà, kẽ̀èa boo kọọ̀ nyíè Jìhóvà nè o tẹ̀ nè o kà ólò ẹẹ́ ní ló tṍó eo gban va tṍ ló. *Próvẹẹ̀b 1:8; 6:20; 23:22-25.

Éé ní ea é nveè bá nè gbò nvín ãa kọ bàá láá bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo kilma ló Bàrì tṍó e bà ẹbmà va kọ bàá naa nú ea dú pọ́lọ́ ẹ́?

16. (a) Mósĩ́ deè ní e Sétàn ólò pììga boo gè ẹ̀bmà gbò nvín ãa kọ bàá naa nú ea dú pọ́lọ́ ẹ́? (b) Éé ní ea náa à palàge dú bíi kọ ó bã̀àà kóò gbò e bà vulè Jìhóvà ẹ?

16 Pọ́lọ́ Nyómá é láá ẹ̀bmà ni kọ ó naa nú ea dú pọ́lọ́ tení dú ló pá o kóò àbèè dõona gbò. Ẹlẹ nyímá kọọ̀ nakà tã́gì báí gé láá tàvàlà ge kìn. Dì belí nu dòòmà bá, sílà Jékọ̀b ea kọlà Dáínà beè ié gbò kóò e bà náa beè vùlè Jìhóvà. Níí beè màn gbele tõ̀ò tã̀àgã̀ tẹlẹ boo pá ba tọ nè ẹ̀ẹ̀. (Jénesìs 34:1, 2) Beè pá ńlóò kóò náa ólò vùlè Jìhóvà, bàé láá ẹ̀bmà ni kọ ó naa nú e Jìhóvà ọ́bví, ea dú nú ea é láá màn gbele tõ̀ò nyaa ló nè ni, pá bọọ tọ, nè Bàrì. (Próvẹẹ̀b 17:21, 25) Níà nú ea náa à palàge dì bíi kọ ó bã̀àà kóò gbò e bà vulè Jìhóvà ẹ.—1 Kọ́rìnt 15:33.

PÁ O TỌ É LÁÁ DI MM̀ Ẹ́Ẹ́-ẸẸ̀ NYÍE

17. Éé ní ea kuu bá buù nen ea di tọ gè naa ẽ́?

17 Tṍó e pá tọá tõó boo gbò dùùlà bá deè tṍ ea aa bá Jìhóvà, à ólò naa kọ bàá kpòòlà lóó lọl ló gbò nu tã̀àgã̀. Vó à naa be oloò dóm, vùlè o va, vaá ò tú kà lé bá sẹ̀ẹ̀màe. Be oloò va, fã̀ dẽè o dóm vaá ò tõóé kè kẽ naa ní eo é nó nu dòòmà bá íb va e bà baatẽ́ mm̀ kpá Próvẹẹ̀b 31:10-31. Be oloò tẹ̀ àbèè kà, noòmà pá o nvín kọ bàá vùlè Bàrì. (Próvẹẹ̀b 22:6) Be oloò tẹ̀, palàge “bẹ̀l [o] tọ.” (1 Tímotì 3:4, 5; 5:8) Gbò pá nvín, gbanii tṍ ló bọọ tẹ̀ nè bọọ kà. (Kọ́lọsì 3:20) Kẽeaí boo kọọ̀ buù nen ea di mm̀ tọá gé láá naa lọ̀ nù, boo béè vó, kilmai lóó kẽ vaá banii ia ló lọlíí bá ene. Mm̀ kà kà, Kpá Káí fáálá tùle ea aa bá Jìhóvà nèà dénè pá tọ.

^ par. 12 Òó láá gbĩ́ zivètõ̀ò bel ea kuu sĩ́deè bé eo é kpenà o nvín naa mm̀ a 32 togó ló kpá ea kọlà Learn From the Great Teacher, e Gbò Neǹ Ditõ̀ò Jìhóvà beè emí.

^ par. 15 Náa dú bíi kọ gbò pá nvín á gbàntṍ ló ba tẹ̀ nè ba kà tṍó e bà kọ́ bàá naa nú ea bé uú boo log Bàrì.—Tóm 5:29.