Pẹẹ nyoone togó bel ea di m

Pẹẹ nyoone a gbò togó bel

ÒB NÈ SĨ́ÌNA ÒB TOGÓ

Dũ̀ùà Bã Kpàn Jìhóvà

Dũ̀ùà Bã Kpàn Jìhóvà

1, 2. Ãàe ní eé láá gbĩ́ kpènà mon deè nieí é?

ZẸ́Ẹ́ ni bugi togó kọọ̀ ò géè kyã̀à tení boo èèlè deé e bá kpóó fọ́ọ́lọ́ gé ulà. Gíní boo a bã, éném dee nè náà káála a bã́ gbàà. Pọ́ì ńkem̀ tṍó boo à gbóó dọọ. Ò gbóó gbĩimà dẽè ketõ̀ò ge bã̀. Ẹ̀b bé e lóó ni é dĩinà tṍó eo moǹ kã́á kãà dĩ̀ìnè ló ketõ̀ò ge tõo naaà!

2 Beele di kèbá tẽ̀ènè íb dì tõ̀òá deè nieí. Dìtõ̀ò bàlà booí dì ea gé zóógá gè dú pọ́lọ́. Òó gbóó láá bĩiná kọọ̀, ‘Ãàe ní eḿ láá gbĩ́ kpènà mòn ne?’ Neǹ ọ́lì sọ́l ea di mm̀ Kpá Káí beè emí naaí kọọ̀: “Nda é kọ́ nè Jìhóvà kọọ̀: ‘Olo ní eo dúù nà ketõ̀ò kpènà nè nà agẹló é, nà Bàrì em dẹlẹ̀ nyíé boo é.’” (Psalm 91:2) Ẽei, Jìhóvà é láá aalái lọl kèbá tã̀àgã̀ kátogóí, vaá à néi kà lé ból dẽésĩ́ nyòòmà dì deèsĩ́.

3. Mósĩ́ deè ní eé láá tú Jìhóvà naamá bẹẹ ketõ̀ò kpènà ẽ?

3 Mósĩ́ deè ní e Jìhóvà é láá kpènà beéle é? Àé láá nvèè bá kpoogè dee ló kọ̀láá kà tã̀àgã̀ ea dìí ló, vaá à íe kpóó èl kọ̀láá nen ea é láá gbĩ́ gè síi pọ́lọ́. Kalìbèè pọ́lọ́ nu náaí ló kátogóí, èé láá àgala boo kọọ̀ Jìhóvà é kpóògè dee ló kọ̀láá kà nú ea beè kyọ̀à e dì deèsĩ́. Kpá Káí síèi kpóó ló kọọ̀: “Tõonii m dùm e a é náa kọ vulà súú dẽe ló Bàrì á gbẹáí boo.” (Júùd 21) À bọ́ló kọ é dũ̀ùà bã kpàn Jìhóvà kọbé à nveè bá nèi tṍó e di kèbá tã̀àgã̀. Sõò mósĩ́ deè ní eé láá naa vó é?

DÃ́TẼ́ LÓ BÉ E BÀRÌ VULÈI NAA

4, 5. Mósĩ́ deè ní e Jìhóvà tẹ́lẹ̀ a vulè bàlà kẽ kìlmàí ló é?

4 Ge dũ̀ùà bã kpàn Jìhóvà, à bọ́ló kọ é nyimá bé ea vulèi naa. Bugi togó boo kọ̀láá kà nú e Jìhóvà ni náa nèi. À néi kunukẽ̀ ea kpé dẽe e gbò lé-lé té nè gbò nom di boo. À néi lé gyã́á ge dè nè kà õ̀òa múú ge õ̀. Jìhóvà nóòmài nú ea kil ló a bée nè gbò a lé-lé kpãa tení domá ló Kpá Káí. Níí ea bọọ èlmà tõ̀ò, à tẹ́lẹ bàlà kẽ bé ea vulèi naa tṍó ea lẹẹlà áá kà a Sã́áná ea vulè, ea dú Jíízọ̀s domá boo kunukẽ̀í kọ á tú a dùm vaamái gyọ́ọ́ boo. (Jọ́ọ̀n 3: 16) Vaá boo béè nakà vààla gyọ́ọá, è gbóò ié kà lé ból dẽésĩ́ nyòòmà dì deèsĩ́.

5 Jìhóvà beè noo Boǹ Méné Mèzáíà sẹlẹ́ kẽ, ea dú bẹ̀l ea di káála ea é nveè kùbma ló dénè mòn tã̀àgã̀ pọ́ì ńkem̀ tṍó àla. Boǹ Ménéí é nyááná zivèkà boo kunukẽ̀í naamá Páladaìs, é kiẽ́e kọ̀láá nen é dí mm̀ fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ ló nè ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe dọ̀ dè-dè. (Psalm 37:29) Dõona kà sĩ́deè e Jìhóvà zógè bé ea vulèi naa dú gè noòmài bé eé láá tõo kà lé dùm naa kátogóí. À kọ́ nèi kọ é olòó banèè ẽ nu bá, mè ẹlẹ diè kpènà ló gè pãanèèi tṍ ló. Jìhóvà palàge zogè tẹlẹ bàlà kẽ kọọ̀ à vulèè buù bẹ̀ì.

6. À bọ́ló kọ ó labví láb naa vàẹ nyòòmà vulè e Jìhóvà íé kìlmàí ní ló é?

6 À bọ́ló kọ ó labví láb naa vàẹ nyòòmà vulè e Jìhóvà íé kìlmà ní lóí é? Naa kọ á nyimá kọọ̀ nyíé ni ẹẹlẹ̀ẹ̀ ló dénè nú ea ni náa nè ni. À dú pọ́lọ́ kọọ̀ deè nieí gbele tõ̀ò nen náa íe dùm ge zààva ló nu. Níà bé ea beè dì nàgé naa tṍó e Jíízọ̀s beè di boo kunukẽ̀í ẽ́. À íe tṍó e Jíízọ̀s beè bó òb nen e kom̀ kulè beè di ló, sõò áá enè nen ní ea dú gé õáe zaa ẹ́. (Lúùk 17:12-17) È gbĩ́ì ge belí nen ea beè dù gé õá zaà Jíízọ̀sa. À bọ́ló kọ é olòó õá Jìhóvà zaa.

7. Beélè vulè kilma kiẽ́e Jìhóvà dì á bọọ naa vàẹ?

7 À bọ́ló kọọ̀ é vùlè nàgé Jìhóvà. Jíízọ̀s beè kọ́ nè pá a gbò nyòòne nvée kọ bàá tú dénè ba nyíe, nè dénè ba kói, nè dénè ba bùlà, vùlmà Jìhóvà. (Bugi Máátìù 22:37.) Éé ní e níá tõó dọ̀ ẹ?

8, 9. Mósĩ́ dèè ní eé láá zogè kọ è vulè Jìhóvà ẹ?

8 É kọọ̀ áá kóló gè kọọ̀ è vulè Jìhóvà gbõoma? Ẽ́èe. Beè vulè Jìhóvà lọa mm̀ dénè bẹẹ nyíe, bẹẹ dùm, nè bùlà, bẹẹ láb á zógè kọọ̀ è vulèe. (Máátìù 7:16-20) Kpá Káí palàge noòmà kọọ̀ beè vulè Bàrì, èé sẹlẹ dénè a lẹ̀ẹ̀là. É kọọ̀ à tavàlà? Ẽ́èe, boo béè kọọ̀ “lẹ̀ẹ̀là” níí Jìhóvà “náa tavàlà ge sẹlẹ.”—Bugi 1 Jọ́ọ̀n 5:3.

9 Tṍó e gbaǹtṍ ló Jìhóvà, èé íe ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe nè dĩ̀ìnè ló dùm. (Àìzáíà 48:17, 18) Sõò éé ní ea é nveè bá nèi kó é dũ̀ùà bã kpàn Jìhóvà ẹ? Naa mèé ẹb.

KILSĨ́ GE OLÒÓ DŨ̀ÙÀ BÃ KPÀN JÌHÓVÀ

10. Éé ní ea náa vaá èé kilsĩ́ gè nó nu ea kil ló Jìhóvà ẹ?

10 O beè tení naa và ò dú kóò Jìhóvà ẹ? Tení dú ló gè nó Kpá Káí, ò gbóò nyimá gã́bug nú ea kil ló Jìhóvà vaá bã̀ààe kóò. Na íb kóòí dì belí sã́ eo gbĩ́ì kọ á bẹ́ lee. Dì belí bé e sã́ ólò ié bíi ló kã́áni kọbé à bẹ́ naaá, níà bé ea dú bíi kọ ó olòó nó nú ea kil ló Jìhóvà kọbé bọọ kóò agaló naaé.—Próvẹẹ̀b 2:1-5.

Dì belí sã́, vulè eo íè kilma kiẽ́e Jìhóvà dì íe bíi ló kã́áni kọbé à kilsĩ́ ge bẹ̀

11. Gbò nú e Kpá Káí nóòmà é láá tọá ní ló naa vàẹ?

11 Tṍó eo kilsĩ́ gè nó Kpá Káí, òó gbóó mòn gbò nú ea é tọ́a ní ló. Nvèè kpíí ló bé ea beè tọá ló bàà nen e bà ólò nyoone nvéè Jíízọ̀s tṍó e Jíízọ̀s géè baatẽ́ kọ́ọ̀ bùlà Bàrì ea di mm̀ Kpá Káí nèva naa. Ba beè kọọ̀: “É kọ náa léémái tṍó e a géè ló bel nèi èèlèa vaá baa tẽ́ gbò nu e ba è emí m Kpá Káí?”—Lúùk 24:32.

12, 13. (a) Éé ní ea é láá naaá ló vulè e íè kilma ló Bàrì e? (b) Mósĩ́ deè ní eé láá naa kọọ̀ vulè e íè kilma kiẽ́e Jìhóvà dì á gá ọ̀b tọ́ọ ẹ́?

12 Dì belí bé ea beè tọá ló gbò nyòòne nvéè Jíízọ̀s tṍó e ba beè dã́tẽ́ ló gbò nú ea di mm̀ Kpá Káí naaá, àé láá dú gè kọọ̀ tẽ̀ènè sĩ́deèá ní ea beè tọá nágé ló olo tṍó eo beè dààà togó gè dã́tẽ́ ló Kpá Káí é. Níí beè nvèè bá nè ni kọ ó nyimá ló Jìhóvà nè ge vùlèe. Olo nóo gbĩ́ì kọọ̀ nakà vulèí á ọ̀b tọ́ọ.—Máátìù 24:12.

13 Tṍó eo ni dú kóò Bàrì, òó sí tóm agẹlẹ bá naa ní e bọọ gbaa ló kóò é agaló. Òó íè ge nó nú ea kil ló ẹlẹ nè Jíízọ̀s vaá ò bugi togó boo gbò nú eo gé nó nè bé eo é láá tú siimá tóm mm̀ o dùm naa. (Jọ́ọ̀n 17:3) Tṍó eo gé bugi àbèè ge nó Kpá Káí, bĩiná o bá kọọ̀: ‘Éé ní e níí nóòmà nda kilma ló Jìhóvà Bàrì e? Éé ní ea náa à bọ́ló kọ ḿ vùlèe lọl mm̀ dénè nà nyíe nè nà dùme?’—1 Tímotì 4:15.

14. Mósĩ́ deè ní e tã̀àgã ló Bàrì é nveè bá naa kọọ̀ bẹẹ vulè kilma kiẽ́e Jìhóvà dì á agaló é?

14 Be ò íe lé kóò, òó gbái loai sọ́l lee, vaá níí gé agẹlẹ ló bọọ gbaa ló. Mm̀ tẽ̀ènè sĩ́deèá, tṍó eo ólòó zọ̀ Jìhóvà loá bel mm̀ tã̀àgã ló, à ólò naa kọọ̀ vulè eo íè kìlmàé ló á agaló. (Bugi 1 Tẹ̀sàlónaikà 5: 17.) Tã̀àgã ló dú kà lé nènù ea aa bá bẹẹ Tẹ̀ ea di káála. À bọ́ló kọ é olòó ló bel nèe lọa mm̀ bẹẹ nyíe. (Psalm 62:8) Náa bọ́ló kọ é olòó òòa boo tã̀àgã ló ee beè gbẹá togó, sõò à bọ́ló kọ é àgala boo nú e gé kọ́. Ẽei, be à gá náa è kilsĩ́ gè olòó nó Kpá Káí nè ge olòó bànee lọa mm̀ bẹẹ nyíe, èé náa kọọ̀ vulè e íè kilma ló Jìhóvà á agaló.

OLÒÓ KỌ́ NÚ EA KIL LÓ JÌHÓVÀ NÈ DÕONA GBÒ

15, 16. Móbá ní e olo ẹbmà sìtóm kọ̀ kpẹ̀aí é?

15 Be à gá náa è gbĩ́ gè kaaá gbẹá kpàn Jìhóvà, à bọ́ló kọọ̀ é kọ nágé nú ea kil ló bẹẹ zìgà nè dõona gbò. Gè olòó kọ́ nú ea kil ló Jìhóvà nè dõona gbò dú kà lé nèà deè. (Lúùk 1:74) Vaá à dú dọ̀ tóm e Jíízọ̀s beè nè kọ̀láá nen ea gé nyoone nvéè ẹlẹ. À bọ́ló kọọ̀ buù bẹ̀ì é vee lé kpẹ̀a ea kil ló Boǹ Méné Bàrì. É kọọ̀ olo beè naa gé vó?—Máátìù 24:14; 28:19, 20.

16 Neǹ tóm Pọ́ọ̀l beè dã́tẽ́ ló kọọ̀ tóm kọ̀ kpẹ̀a palàge dú lé; ẹlẹ beè kolíe “gyọ́.” (2 Kọ́rìnt 4:7) Ge olòó kọ́ nú ea kil ló Jìhóvà nè a tóm̀ bùlà nè dõona gbò níà kà lé tóm ea palàge dì bíi e olo gé láá sìe. Níà sĩ́deè ea dì nè olo gè siimá tóm nè Jìhóvà, vaá à ólò nvèè ka ló kọ̀láá kà nú eo náà nèe. (Híbrù 6:10) Ge olòó kọ́ kpẹ̀a é nveè bá nè olo nè gbò e bà gé pãané ni tṍ lóá, boo béè kọọ̀ ò nveè bá nè o bá nè dõona gbò kọ bàá dũ̀ùà bã kpàn Jìhóvà vaá ié dùm e bè náa tá. (Bugi 1 Kọ́rìnt 15:58.) É kọ à íe dõona kà tóm ea é láá kpáá palàge dĩiné ni ló èlmà níí?

17. Éé ní ea náa vaá sìtóm kọ̀ kpẹ̀aí à palàge gbalá ẹ́?

17 Sìtóm kọ̀ kpẹ̀aí palàge gbalá. À bọ́ló kọ é “vee mon belí,” vaá è “dàlà bẹ̀ẹ̀là kọ̀láá tṍó.” (2 Tímotì 4:2) Ge dã́ kpẹ̀a ea kil ló Boǹ Méné Bàrì dì bíi ló gbò nen. Kpá Káí kọ́ọ̀: “Gbele deè Jìhóvà a íná kuló! A íná kuló vaá a palàge gbalá iná kuló!” A gè iná kùbmà “náa gé dú kpẹ̀ nvée!” (Zẹ̀fànáíà 1:14; Hábakọ̀k 2:3) Ẽei, pọ́ì ńkem̀ tṍó àla, Jìhóvà é kyọsĩ́ pọ́lọ́ bàlà boò Sétàní. Besĩ́ níí kálá naaá, à bọ́ló ge ãane gbò nen kọbé bà láá sà ge sí tóm nè Jìhóvà.

18. Éé ní ea náa vaá èé gbáá dẽè dõona gbò e bà dú kà kà gbò nyòòne nvéè Kráìst nè fã̀ Jìhóvà ẹ?

18 Jìhóvà gbĩ́ kọ é gbaá dẽè dõona gbò e bà dú kà kà gbò nyòòne nvéè Kráìst neè fã̀ áá ẹlẹ. Kpá Káí kọ́ọ̀: “Naanii é bulà nu e a kil ló ene, kọ bé à tãagii bá nvee m vulà súú dẽe ló nè ge sí lé tóm. Naanii é gá gbẹma nvée ge olòó bõona, belí bé e sìgà gbò gé náa naa. Tãa vó, naanii é kpáá palà ge nvee kpóó ló ene, tã́gíní bé e o nyímàì kọ Dee e bẹẹ Dõò é dú a íná ku ló.” (Híbrù 10:24, 25) Èé náa kiẽ́e bẹẹ kpóó sim tùlà ge olòó sí bẹẹ gbò nònùí kọ̀láá tṍó. Gbò nònùí ólò nèi nèà deè ge olòó siè kpóó ló ene nè ge nvèè bá nè ene.

19. Éé gé láá nvèè bá nèi kọ é vùlè bẹẹ gbò vígà págbálà nè pábia e bà gé nyoone nvéè Kráìst e?

19 Tṍó eo síì nònù, òó láá ié gi gbò kóò e bàé nveè bá nè ni kọ ó fã̀ Jìhóvà. Òó mon gã́bug gbò vígà págbálà nè pábia e bà dì belí olo, bà gé piigà bé e ba kpóó sim tùlà naa ge nèe fã̀. Bà náa gbõoma vaá bà ólò ié nágé lọ̀ nù belí olo. Tṍó e bà sí ni pọ́lọ́, di kpènà ló gè ia ló nèva. (Bugi Kọ́lọsì 3:13.) Olòó ká dẽe gbẹẹ́ boo áá kóló gbò lé kpãa ea di mm̀ pá ò gbò vígà págbálà nè pábia, ge naa vó gé náa kọọ̀ ó vùlè va vaá kpáá palàge dũ̀ùà bã kpàn Jìhóvà.

DÙM E A DÚ KÀ KÀ

20, 21. Éé ní ea dú “dùm e a dú kà kà” ẹ?

20 Jìhóvà gbĩ́ kọọ̀ dénè pá a kóò á ié kà lé dùm ea beè zìgà nèvaá. Kpá Káí nóòmài kọọ̀ bẹẹ dùm eé íé dì deèsĩ́ é palàge dú kele ló bẹẹ dùm kátogóí.

Jìhóvà gbĩ́ kọọ̀ ó dé kpéè ló “dùm e a dú kà kà.” É kọọ̀ òó dé gé kpéè ló?

21 Dì deèsĩ́ àla, èé tõó dùm dọ̀ dè-dè, níì ge tõo 70 àbèè 80 gbáá nì. Èé dé kpéè ló “dùm e bè náa tá” mm̀ gbõòme válá kpá ló, fẹ́ẹ́-fẹẹ̀ ló, nè ẹ́ẹ́-ẹẹ̀ nyíe mm̀ gbele lé páladaìs a. Níà nú e Kpá Káí kolíe “dùm e a dú kà kà” ẹ. Jìhóvà zigà ge nèi kàà dùmí, sõò èé íè ge naa kọ̀láá bé eé láá naa naá kátogóí ge “bii bá ló” ẹẹ zìgà nùí.—1 Tímotì 6:12, 19.

22. (a) Mósĩ́ deè ní eé láá “ié dùm e a dú kà kà” ẹ? (b) Éé ní ea é náa kọọ̀ beéle é gá láá ié dùm e bè náa tá ẹ́?

22 Mósĩ́ deè ní eé láá “ié dùm e a dú kà kà” ẹ? Èé íè ge “naa lé nu” vaá “bã̀ méné . . . m ge sí lé tóm.” (1 Tímotì 6:18) Níí tõó dọ̀ kọọ̀ èé tú gbò nú e nóò lọl mm̀ Kpá Káí siimá tóm. Kọ̀láá bé ea dì naa, kàà dùmí náa dẹẹ̀a boo bẹẹ sìà kpóó ló. Beele née gé láá ié dùm e bè náa tá dì belí kpẽ́. À dú pọ́ì nènù ea aa bá Jìhóvà nèà pá a gyóòlo e bà bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo, ene kà a nu dòòmà bá dú “sàn nyíe Bàrì.” (Róm̀ 5:15) Bẹẹ Tẹ̀ ea di káála gbĩ́ gè dõo nakà nuí nè pá a gyóòlo e bà bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo.

23. Éé ní ea náa ò ié bíi ló ge sà gbò nú ea lelà ge naá kátogóí é?

23 Bĩiná o bá kọọ̀, ‘É kọọ̀ nda dì em gé fã gé Bàrì mm̀ sĩ́deè e ẹlẹ ténmá?’ Be ò gbĩ́ mòn kọọ̀ à bọ́ló kọ ó nyaanà o láb, à bọ́ló kọọ̀ ó gbóó naa vó lèlà kátogóí. Tṍó e dẹẹ̀a boo Jìhóvà vaá naa kọ̀láá kà nú eé láá naa ge gbànee tṍ ló, Jìhóvà é gbóó dú bẹẹ ketõ̀ò kpènà. Ẹlẹ gé kpenà pá ńlẹ́ẹ̀ gbò e bà bọ́ló dẹ̀lẹ̀ nyíé boo mm̀ dee deè nvéè deé ea é gé nvèèmà kùbmà ló pọ́lọ́ bàlà boò Sétàní. Tṍóá Jìhóvà é gbóó naa kọọ̀ é tõó dùm mm̀ páladaìs dọ̀ọ̀mà dè-dè, dì belí bé e ẹlẹ beè zìgà naaá. Mm̀ kà kà, òó láá ié kàà dùm be à gá náa ò sà gbò nú ea lelà ge naá kátogóí!