Skip to content

Skip to table of contents

NAʼÍDÍKIDÍGÍÍ 4

Iisihgoshąʼ Haa Deeshnííł?

Iisihgoshąʼ Haa Deeshnííł?

DÍÍ BAA NITSÍNÍKEES

Náʼiisihgo, tʼáá ákǫ́ǫ́ ádaa náhálnihgo éí diné hóyáanii dóó baʼahódlíii jílı̨́į doo.

NISH ÉÍ HAA DÍÍNÍÍŁ?

Díí áhoonííł jiní: Tim łaʼ bikʼis jooł yee yił naanéego, chidí léiʼ bitsésǫʼ yistsʼil.

Ni Tim ánítʼı̨́įgoshąʼ, haa díínííł?

DÍÍ ÁŁTSÉ BAA NITSÍNÍKEES!

DÍÍ TÁAʼGO DA ÁDÍÍNÍÍŁ:

  1. Bitsʼą́ąjįʼ yee dííltał.

  2. Nááná háiida bee bikʼíhodííʼááł.

  3. Bitsésǫʼ síníłtsʼilígíí bee bił hodíílnih, áádóó bikʼeh nináʼdeeshdléełgo átʼé bididíiniił.

Option A éí doo nanitłʼa da shı̨́ı̨́ nínízin ndi, ajiisihgo tʼáá ákǫ́ǫ́ baa hojilnihgo éí yáʼátʼééh.

DÍÍ TÁAʼGO BINIINAA ÁDAA HODÍÍLNIH

  1. Tʼáá ákónéehee éí ádaa hodíílnih.

    Diyin Bizaad ání: “Tʼáá ałtsojįʼ yáʼátʼéehgo dahiniiʼnáa dooleełgo laanaa daniidzin.”—Hebrews 13:18.

  2. Ádaa dahalneʼígíí, doo nanitłʼagóó baa nídahodiitʼaah.

    Diyin Bizaad ání: “Tʼáá háiida bee hazʼáanii kʼíinítiʼii yikʼi hooziidii doo náás doogáał da, nidi . . . bee ádaa hojoolneʼii áádóó yóóʼazhdííʼáanii Diyin God bibee aa aʼááh hasinii shóizhdoołtʼeeł.”—Proverbs 28:13.

  3. God éí ayóó yaa bił hózhǫ́.

    Diyin Bizaad ání: “Háálá diné nidahagizii éí Bóhólníihii doo bíłdin da, nidi . . . diné tʼáá ákogi ádaatʼéii bił béédahózingo áyósin.”—Proverbs 3:32.

Karina, 20 binááhai, éí speeding ticket hódą́ą́ʼ shı̨́ı̨́ bá haldláadgo bizhéʼé yitsʼąą neiniłʼin. “Ákondi łaʼ nááhai bikéédóó shizhéʼé bił bééhoozingo biniinaa shichʼahóóshkeed!” ní.

Karina ání: “Ajiisihgo, tʼóó nijiniłʼingo éí hweʼiinaʼ hatsʼą́ą́ʼ yiníłtłʼa. Éí doo hashtʼe yinilaagóogo, tʼahdii nídéétʼiʼ doo!”

IISIHGO—BITSʼĄ́Ą́DÓÓ ÍHOOŁʼAAH

Diyin Bizaad ání: “Tʼáá áníiltso ląʼígóó nidaʼayiilzííh.” (James 3:2) Áko ajiisihgo, tʼáá ákǫ́ǫ́ baa hojilnihgo éí, aʼohgo ázhdílzinígíí dóó hojíyánígíí tʼáá bééhózíní łeh.

Náá ákónéʼ bíhodííłʼáłígíí éí díí. Atʼééd léiʼ Vera wolyéego ání: “Iisihgo, éí haʼátʼíí lá bitsʼą́ą́dóó íhodeeshʼááł, áko atʼééd yáʼátʼéehii nishłı̨́įgo áshidoolííł niisįįh, dóó éí náasdi choinishʼı̨́į doo.” Nishąʼ, haalá yitʼéego, éí bikʼeh ádíínííł?

Nizhéʼé bidziʼizí naʼníʼą́ą́ ńtʼééʼ, bitsʼą́ą́ʼ yíníłchxǫʼ lá jiní. Kʼadshąʼ éí haa díínííł?

  • Doo baa hodíílnih da, áko nizhéʼé doo yaa ákodínóozįįł da nínízin.

  • Íinidzaaígíí nizhéʼé bee bił hodíílnih.

  • Áhoodzaaígíí nizhéʼé bił hodíílnih, ákondi nááná háiida bee bikʼíhodííʼááł.

Doo study íʼiinilaaígíí biniinaa óltaʼdi test fail íinilaa lá jiní. Kʼadshąʼ éí haa díínííł?

  • Test éí bikʼíhodííʼah.

  • Tʼáá shí áshtʼı̨́įgo biniinaa ákódzaa didíínííł.

  • Éí báʼóltaʼí shijoołáhígíí biniinaa didíínííł.

Ałkʼidą́ą́ʼ nidaʼjiisííʼ yę́ę tʼahdii baa nitsíjíkeesgo, éí hazhóʼó ajoołbąs doo yę́ę, nátʼą́ą́jígo da nízhdéestʼı̨́ı̨́ʼ nahalin

Kʼad éí, baa chʼídahwiistʼánę́ę nánílʼı̨́. Ni éí (1) nizhéʼé dóó (2) ni báʼóltaʼí nílı̨́ı̨́ lá jiní. Díí asínísihígíí tʼáá ákǫ́ǫ́ baa hwíínílneʼgoshąʼ éí nizhéʼé dóó nibáʼóltaʼí haitʼéego naa nitsíkees doo? Tʼóó bitsʼąą naníłʼingoshąʼ haitʼéego naa nitsíkees doo?

Díí yihah biiʼ asínísihígíí łaʼ baa nitsíníkees. Áádóó bínaʼídíkidígíí answer ánílééh.

Asínísihígíí lá haʼátʼíí? Bikéédóó lá haa yinidzaa?

  • Tʼóó ndiníłʼı̨́ı̨́ʼ.

  • Nááná háiida bee bikʼíhosíʼah.

  • Tʼáá ákǫ́ǫ́ ádaa hooshneʼ.

Doo ádaa hwíínílneʼígíísh biniinaa haa niilaa?

  • Nizhóní—Doo bił bééhózíní da!

  • Ayóó shiʼdiiłʼá—Baa hodeeshnih ńtʼééʼ.

Haash yitʼéego éí tʼáá ákogi ádíínííł ńtʼééʼ?

Asínísihígíí haʼátʼíísh bitsʼą́ą́dóó íhwiiniłʼą́ą́ʼ?

DÍÍSH HAITʼÉEGO BAA NITSÍNÍKEES?

Haʼátʼíísh biniinaa diné łaʼ daʼiisihgo, doo yaa dahalnih da?

Náʼiisihgo, doo ádaa náhálnihgoshąʼ haitʼéego diné naa nitsídaakees doo? Ákondi tʼáá akǫ́ǫ́ ádaa náhálnihgoshąʼ éí haitʼéego naa nitsídaakees doo?—Luke 16:10.