Skip to content

Skip to table of contents

PERGUNTA 8

Oinsá se ema ida abuza haʼu iha dalan seksuál?

Oinsá se ema ida abuza haʼu iha dalan seksuál?

TANSÁ MAK IMPORTANTE?

Tinan-tinan ema rihun ba rihun sai vítima ba abuzu seksuál iha dalan oioin, no barak liu mak joven.

SAIDA MAK HAʼU SEI HALO?

Derrepente deʼit, mane ida dudu Diana toʼo monu ba rai. Kona-ba tempu neʼe, Diana dehan: “Haʼu koko makaʼas atu defende an, haʼu koko atu hakilar, maibé haʼu-nia lian la sai. Haʼu dudu, tebe, tuku no baku nia. Maibé ikusmai, nia sona haʼu. Haʼu la bele book an ona.”

Se ó mak iha situasaun hanesan neʼe, saida mak ó sei halo?

PARA HODI HANOIN LAI!

Maski ó kuidadu an, karik hodi fila ba uma sedu, maibé buat aat bele kona ó derrepente deʼit. Bíblia dehan: “Laʼós ema neʼebé halai lalais mak manán halai-taru hotu, . . . no laʼós ema neʼebé hatene buat barak mak sempre hetan susesu, tanba tempu no akontesimentu neʼebé mosu derrepente deʼit kona sira hotu.”—Eclesiastes (Pengkhotbah) 9:11.

Joven balu hanesan Diana sai vítima ba abuzu seksuál husi ema neʼebé sira la koñese. Maibé iha mós joven seluk neʼebé hetan abuzu seksuál husi sira-nia família rasik ka kolega sira. Porezemplu, labarik-feto ida ho tinan sanulu, naran Olivia, hetan abuzu seksuál husi ninia viziñu, mane joven ida. Nia dehan: “Haʼu taʼuk no sente moe tebes, tan neʼe haʼu la koʼalia sai kedas ba ema ida.”

NEʼE LAʼÓS Ó-NIA SALA

Diana sei nafatin fó sala ba ninia an kona-ba buat neʼebé akontese ona. Nia dehan: “Haʼu sempre hanoin fali kona-ba kalan neʼe. Haʼu sente iha tempu neʼebá haʼu tenkesér defende an liután. Maibé tuir loloos, bainhira nia sona haʼu, haʼu taʼuk tebetebes no la bele halo buat ida. Maski nuneʼe, haʼu nafatin fó sala ba haʼu-nia an.”

Olivia mós fó sala ba ninia an. Nia dehan: “Tuir loloos, haʼu labele fiar deʼit ba ema seluk. Haʼu-nia inan-aman haruka haʼu ho haʼu-nia biin atu sempre hamutuk bainhira halimar iha liʼur, maibé haʼu la rona. Haʼu hanoin, neʼe mak loke oportunidade ba haʼu-nia viziñu atu abuza haʼu. Ikusmai, neʼe halo haʼu-nia família laran-kanek, no haʼu sente katak haʼu mak sala. Neʼe halo haʼu laran-susar liután.”

Se ó mós sente hanesan Diana ka Olivia, keta haluha katak ema neʼebé hetan estraga mak vítima, laʼós tanba sira-nia hakarak. Ema balu hanoin katak estraga feto mak buat neʼebé ladún sériu, neʼe mak normál ba mane sira, ka vítima sira mak provoka mane. Maibé, tuir loloos, la iha feto ida mak merese atu hetan susar boot hanesan neʼe. Loos duni, se ó mak vítima, neʼe laʼós ó-nia sala!

Maski fasil atu lee liafuan “neʼe laʼós ó-nia sala”, maibé dala ruma susar tebes atu fiar hanesan neʼe. Feto balu la koʼalia sai sira-nia laran-susar, tan neʼe sira sente sala no laran-susar nafatin. Maibé se ó la koʼalia sai nafatin, neʼe sei lori buat diʼak deʼit ba ema neʼebé estraga ó, loos ka lae? Tan neʼe, ó presiza halo buat ruma.

KETA TAʼUK ATU KOʼALIA NAKLOKE

Bíblia konta istória kona-ba mane diʼak ida naran Job neʼebé hetan susar oioin. Nia dehan: “Haʼu sei koʼalia sai iha haʼu-nia susar neʼebé moruk!” (Jó [Ayub] 10:1) Ó mós bele halo hanesan neʼe. Hodi koʼalia sai ó-nia laran-susar ba ema ruma neʼebé ó fiar, neʼe bele ajuda ó atu simu realidade no sente kmaan fali.

Karik ó-nia laran-kanek neʼe todan demais toʼo ó labele tahan mesak. Tan neʼe, lalika sente moe atu buka ajuda husi ema ruma

Diana mós halo nuneʼe no hetan kmaan. Nia dehan: “Haʼu koʼalia ba haʼu-nia belun ida, no nia fó laran-manas mai haʼu atu koʼalia ho katuas kristaun naʼin-rua. Haʼu sente kontente tanba haʼu halo hanesan neʼe. Sira fahe sira-nia tempu no hatete mai haʼu katak buat hotu neʼebé akontese ona, laʼós tanba haʼu mak sala. Neʼe mak buat neʼebé haʼu presiza duni atu rona.”

Olivia koʼalia nakloke ba ninia inan-aman kona-ba ema neʼebé abuza nia. Nia dehan: “Sira apoia haʼu. Sira anima haʼu atu koʼalia kona-ba neʼe, no neʼe ajuda duni haʼu atu la sente triste demais no la rai hirus iha laran.”

Olivia mós hetan kmaan hodi halo orasaun. Nia dehan: “Liuliu bainhira haʼu sente susar tebes atu koʼalia sai ba ema ida, koʼalia ba Maromak ajuda haʼu. Liuhusi orasaun, haʼu bele koʼalia sai haʼu-nia sentimentu hotu. Neʼe halo haʼu sente laran-hakmatek no dame.”

Bíblia dehan katak iha “tempu neʼebé loos atu kura” ó-nia laran-kanek. (Eclesiastes [Pengkhotbah] 3:3) Durante tempu neʼe, tau matan didiʼak ba ó-nia saúde no emosaun. Deskansa ho didiʼak. Importante liu mak, sadere ba Maromak Jeová neʼebé fó kmaan ba ema hotu. (2 Korinto 1:3, 4) Hodi halo nuneʼe, karik neineik-neineik ó bele sente diʼak fali.

SE Ó-NIA TINAN TOʼO ONA ATU NAMORA

Se ó mak joven feto no ó-nia namoradu obriga ó atu halo hahalok seksuál ruma neʼebé la moos no halo ó sente ladiʼak, la sala atu hatete: “Keta halo hanesan neʼe!” ka “Keta kaer haʼu!” Ó lalika sente taʼuk atu lakon ó-nia namoradu. Se nia fó para ó tan deʼit buat neʼebé ó hatete, neʼe katak nia laʼós mane neʼebé diʼak! Ó merese duni atu hetan mane neʼebé diʼak liu, neʼebé respeitu ó-nia isin no hakarak.

NEʼE MÓS HAHALOK ABUZU SEKSUÁL KA LAE?

“Iha klase laran, mane joven sira rasta haʼu-nia sutián-talin husi kotuk no sira koʼalia aat mai haʼu, hodi dehan: ‘Se ó toba ho haʼu, ó sei sente kontente.’”—Lorena.

Tuir ó-nia hanoin, mane joven sira-neʼe . . .

  1. Goza nia?

  2. Halimar ho ninia sentimentu?

  3. Halo hahalok abuzu seksuál ba nia?

“Iha bís laran, mane joven ida koʼalia liafuan aat ba haʼu no kaer haʼu. Haʼu baku kedas ninia liman no haruka nia atu sees, maibé nia hateke fali haʼu hanesan haʼu ema bulak.”—Carmen.

Tuir ó-nia hanoin, mane joven neʼe halo saida ba Carmen?

  1. Goza nia?

  2. Halimar ho ninia sentimentu?

  3. Halo hahalok abuzu seksuál ba nia?

“Tinan kotuk, mane joven ida hatete beibeik mai haʼu katak nia gosta haʼu no hakarak namora ho haʼu maski haʼu sempre dehan haʼu lakohi. Dala ruma nia kaer haʼu-nia liman, haʼu hatete ba nia atu para, maibé nia lakohi. Ikusmai, bainhira haʼu kesi hela haʼu-nia sapatu-tali, nia baku haʼu-nia kidun.”—Berta.

Tuir ó-nia hanoin, mane joven neʼe halo saida?

  1. Goza nia?

  2. Halimar ho ninia sentimentu?

  3. Halo hahalok abuzu seksuál ba nia?

Resposta neʼebé loos ba pergunta tolu neʼe hotu mak C.

Hahalok abuzu seksuál mak hahalok seksuál oioin neʼebé ema halo ba ema seluk maski la simu lisensa.

Saida mak la hanesan entre hahalok abuzu seksuál ho goza ka halimar ho ema nia sentimentu?

Hahalok hirak-neʼe neʼebé temi iha leten mak buat neʼebé sériu, no neʼe bele sai hakat ida ba violénsia seksuál.