Jehova udělal zahradu na místě, které se jmenovalo Eden. V té zahradě bylo plno zvířat, stromů a květin. Pak Bůh udělal z prachu země prvního člověka Adama a dýchl mu do nosu. Víš, co se stalo? Adam ožil! Jehova mu dal úkol, aby se staral o zahradu a aby pojmenoval všechna zvířata.

Jehova dal Adamovi taky jedno důležité pravidlo. Řekl mu: „Můžeš jíst z každého stromu v zahradě, ale z jednoho jíst nesmíš. Když z něho sníš ovoce, umřeš.“

Později Jehova řekl: „Udělám Adamovi pomocnici.“ Uspal ho, pak vzal jedno z jeho žeber a stvořil Adamovi manželku. Jmenovala se Eva. Adam a Eva byli první rodina. Jak se Adamovi jeho manželka líbila? Měl z ní takovou radost, že řekl: „To je úžasné, co Jehova vytvořil z mého žebra! Konečně mám někoho, jako jsem já!“

 Jehova řekl Adamovi a Evě, aby měli děti. Ty měly nakonec bydlet všude na zemi. Jehova chtěl, aby lidi měli radost ze společné práce a udělali z celé země ráj, který by vypadal stejně krásně jako zahrada Eden. Takhle to ale nedopadlo. Proč? Podívejme se do další kapitoly.