Josef byl jedním z Jákobových mladších synů. Jeho starší bratři viděli, že jejich otec má Josefa nejradši. Co myslíš, jak se cítili? Žárlili na Josefa a nenáviděli ho. Jednou se Josefovi zdály zvláštní sny. Když o nich řekl bratrům, pochopili je tak, že se mu jednoho dne budou klanět. Takže ho nenáviděli ještě víc.

Po nějaké době Josefovi bratři pásli ovce blízko Šekemu. Jákob poslal Josefa za nimi, aby zjistil, jak se jim daří. Bratři už zdálky viděli Josefa přicházet a řekli si: „Tady jde náš snílek. Zabijme ho.“ Popadli ho a hodili do hluboké jámy. Jeden z bratrů, který se jmenoval Juda, ale řekl: „Nezabíjejme ho. Bude lepší, když ho prodáme do otroctví.“ A tak Josefa prodali za 20 kousků stříbra midianským obchodníkům, kteří cestovali do Egypta.

Pak bratři namočili Josefův plášť do kozlí krve, poslali ho svému otci a vzkázali mu: „Není to plášť tvého syna?“ Jákob si proto myslel, že Josefa zabilo nějaké divoké zvíře. Byl moc nešťastný. Nikdo ho nedokázal utěšit.

Když se Josef dostal do Egypta, stal se otrokem významného úředníka Potifara. Jehova Josefa neopustil a pomáhal mu. Potifar viděl, že Josef je v práci šikovný a že mu může důvěřovat. Netrvalo dlouho a dal mu na starost všechno, co měl.

 Potifarova manželka si všimla, že Josef je hezký a silný. Každý den po něm chtěla, aby se s ní vyspal. Jak na to Josef reagoval? Odmítal to a říkal: „Ne! To by bylo špatné. Můj pán mi důvěřuje. A ty jsi jeho manželka. Kdybych se s tebou vyspal, zhřešil bych proti Bohu.“

Jednou se Potifarova manželka zase snažila Josefa přemluvit, aby se s ní vyspal. Chytila ho za oblečení, ale on utekl. Když se Potifar vrátil domů, vymyslela si, že ji Josef napadl. To nebyla pravda. Potifar se rozzuřil a nechal Josefa zavřít do vězení. Jehova ale na Josefa nezapomněl.