Přejít k článku

Přejít na obsah

18. KAPITOLA

Hořící keř

Hořící keř

Mojžíš žil v Midianu 40 let. Oženil se a měl děti. Jednou byl se svými ovcemi blízko hory Sinaj a uviděl něco moc zvláštního. Byl tam keř, který hořel, ale neshořel. Když se k němu šel Mojžíš podívat, uslyšel hlas, který vycházel z keře a říkal: „Mojžíši, nechoď blíž! Zuj si sandály, protože stojíš na posvátném místě.“ To mluvil Jehova a použil k tomu anděla.

Mojžíš se bál, a tak si zakryl obličej. Hlas řekl: „Viděl jsem, jak Izraelité trpí. Osvobodím je z Egypta a přivedu je do krásné země. A budeš to ty, kdo je z Egypta odvede.“ Co myslíš, byl z toho Mojžíš překvapený?

Mojžíš se zeptal: „Co když budou chtít vědět, kdo mě poslal? Co jim mám říct?“ Bůh odpověděl: „Řekni jim, že tě poslal Jehova – Abrahamův, Izákův a Jákobův Bůh.“ Mojžíš pak řekl: „A co když mi nebudou věřit?“ Jehova Mojžíše ujistil, že mu pomůže. Řekl mu, aby hodil svoji hůl na zem. Okamžitě se z ní stal had. Když ho Mojžíš chytil za ocas, zase se z něho stala hůl. Jehova řekl: „Tohle bude pro Izraelity důkaz, že jsem tě poslal já.“

Mojžíš ale řekl: „Mluvení mi moc nejde.“ Jehova mu proto slíbil: „Povím ti, co máš říkat, a pošlu s tebou tvého bratra Árona, aby ti pomáhal.“ Teď si byl Mojžíš jistý, že Jehova je s ním. A tak se s manželkou a syny vydal na cestu do Egypta.

„Nedělejte si starosti, jak nebo co budete říkat, protože v tu chvíli vám bude dáno, co máte říkat.“ (Matouš 10:19)