Izraelité museli těžce pracovat jako otroci. Jehova poslal Mojžíše a Árona za faraonem, aby mu řekli: „Nech můj lid odejít, aby mě uctíval v pustině.“ Ten jim pyšně odpověděl: „Nezajímá mě, co řekl Jehova. Izraelity nepropustím.“ Pak faraon nařídil, aby pracovali ještě víc. Jehova mu chtěl ukázat, kdo je pravý Bůh. Víš, jak to udělal? Seslal na Egypt deset ran. Jehova řekl Mojžíšovi: „Faraon mě neposlechl. Až bude ráno u řeky Nilu, jdi za ním a řekni mu: ‚Protože jsi nenechal můj lid odejít, všechna voda v Nilu se změní v krev.‘“ A tak šel Mojžíš za faraonem. Áron před faraonem udeřil holí do vody, a ta se změnila v krev. Řeka začala páchnout a ryby v ní umřely. Voda z Nilu se nedala pít. I tak faraon nedovolil Izraelitům odejít.

Po sedmi dnech Jehova poslal Mojžíše za faraonem se vzkazem: „Když nepropustíš můj lid, v Egyptě bude spousta  žab.“ Faraon ale Izraelity neposlal pryč. Áron proto zvedl svoji hůl, a žáby se začaly rozlézat po celé egyptské zemi. Lidé měli žáby ve svých domech, postelích i v nádobách na jídlo. Žáby byly prostě všude! Faraon chtěl po Mojžíšovi, ať prosí Jehovu, aby tu ránu zastavil. Slíbil, že Izraelity nechá odejít. A tak Jehova ránu zastavil a Egypťané začali shrabovat mrtvé žáby na hromady. Všude to hrozně páchlo. Ale faraon dál nechtěl Izraelity propustit.

Pak Jehova řekl Mojžíšovi: „Ať Áron udeří svojí holí o zem, a z prachu se stanou komáři.“ Egypt byl najednou plný komárů. Dokonce někteří Egypťané faraonovi řekli: „Tu ránu způsobil Bůh.“ Jenže faraon i přesto nenechal Izraelity odejít.