Když byl Mojžíš na hoře Sinaj, Jehova mu řekl, aby postavil svatostánek. Byl to zvláštní stan, ve kterém měli Izraelité Jehovu uctívat. Protože se přesouvali z místa na místo, svatostánek měl být udělaný tak, aby ho mohli nosit s sebou.

Jehova řekl: „Pověz lidem, aby přinesli věci na stavbu svatostánku.“ Izraelité darovali zlato, stříbro, měď, drahokamy a šperky. Nosili taky vlnu, lněné látky, zvířecí kůže a spoustu dalších věcí. Byli tak štědří, že jim Mojžíš musel říct: „Už jste toho přinesli dost. Nic dalšího nosit nemusíte.“

Se stavbou svatostánku pomáhalo hodně šikovných mužů a žen. Jehova jim dal moudrost, aby tu práci zvládli. Někteří spřádali nitě, tkali látky nebo vyšívali. Jiní pracovali s drahokamy, se zlatem nebo se dřevem.

Izraelité postavili svatostánek přesně tak, jak jim Jehova řekl. Udělali krásnou oponu, která rozdělovala svatostánek na dvě části. Jedné se říkalo Svatá a druhé Nejsvětější. V Nejsvětější byla truhla smlouvy, vyrobená z akáciového dřeva a ze zlata. Ve Svaté stál zlatý svícen, stůl a oltář pro pálení kadidla. Na nádvoří byla měděná nádrž s vodou a velký oltář. Truhla smlouvy Izraelitům připomínala jejich slib, že budou  poslouchat Jehovu. Smlouva je totiž určitý druh slibu.

Jehova vybral Árona a jeho syny, aby u svatostánku pracovali jako kněží. Měli se o něj starat a přinášet Jehovovi oběti. Do Nejsvětější směl vejít jenom velekněz Áron. Chodil tam jednou za rok, aby dal oběť za svoje hříchy, hříchy svojí rodiny a hříchy celého izraelského národa.

Izraelité dokončili svatostánek rok po tom, co odešli z Egypta. Teď měli místo, kde mohli uctívat Jehovu.

Jehova dal najevo, že je se svatostánkem spokojený, a způsobil, aby se nad ním objevil oblak. Ten Izraelitům ukazoval, kdy mají přestěhovat tábor. Dokud byl oblak nad svatostánkem, Izraelité zůstávali na místě. Ale když se oblak zvedl, poznali, že se mají přesunout jinam. Sbalili svatostánek a šli tam, kam je oblak vedl.