Syrský král Ben-hadad se svojí armádou opakovaně útočil na Izrael. Prorok Eliša ale pokaždé varoval izraelského krále, takže ten se dokázal bitvě vyhnout. Proto se Ben-hadad rozhodl, že Elišu zajme. Zjistil, že je ve městě Dotan, a poslal svoje vojáky, aby ho odtamtud přivedli.

Syrští vojáci dorazili do Dotanu v noci. Když Elišův sluha ráno vyšel ven, uviděl kolem města obrovské vojsko. Dostal strach a volal: „Elišo, co budeme dělat?“ Eliša mu řekl: „S námi je jich víc než s nimi.“ V tu chvíli Jehova způsobil, aby Elišův sluha viděl, že na horách kolem města je spousta koní a ohnivých válečných vozů.

Když chtěli syrští vojáci Elišu zajmout, pomodlil se: „Jehovo, prosím, ať oslepnou.“ Vojáci sice dál viděli, ale najednou nevěděli, kde jsou. Eliša jim řekl: „Jste ve špatném městě.  Pojďte za mnou. Dovedu vás za mužem, kterého hledáte.“ Vojáci šli za Elišou a on je přivedl do Samaří, kde žil izraelský král.

Když vojáci pochopili, kde jsou, bylo už příliš pozdě. Izraelský král se Eliši zeptal: „Mám je zabít?“ Teď se Eliša mohl vojákům pomstít za to, že mu chtěli ublížit. Udělal to? Ne. Řekl králi: „Nezabíjej je. Dej jim najíst a pošli je pryč.“ A tak pro ně král udělal velkou hostinu a poslal je domů.