Jezábel měla dceru Atalju, která byla stejně zlá jako její matka. Atalja měla za manžela judského krále. Když umřel, začal vládnout jejich syn. A když i ten umřel, prohlásila se za královnu Atalja. Pak se snažila zničit celý královský rod – zabíjela všechny, kdo mohli vládnout místo ní, dokonce i svoje vnuky. Každý se jí bál.

Velekněz Jehojada a jeho manželka Jehošeba věděli, že to, co Atalja dělá, je moc špatné. Riskovali život, aby zachránili jednoho z Ataljiných vnuků, maličkého Jehoaše. Schovávali ho v chrámu a vychovávali ho tam.

Když bylo Jehoašovi sedm let, Jehojada zavolal všechny velitele a Levity a řekl jim: „Hlídejte dveře chrámu a nikoho nepouštějte dovnitř.“ Pak Jehojada prohlásil Jehoaše za judského krále a nasadil mu na hlavu korunu. Obyvatelé Judska volali: „Ať žije král!“

Královna Atalja uslyšela volání davu a spěchala do chrámu. Když uviděla nového krále, vykřikla: „Spiknutí! Spiknutí!“ Velitelé zlou královnu chytili, odvedli pryč a zabili. Bylo ale ještě potřeba napravit špatné věci, které se kvůli ní v národě rozšířily. Co pro to Jehojada udělal?

Pomohl lidem, aby s Jehovou uzavřeli smlouvu, ve které slíbili, že budou uctívat jenom jeho. Pod Jehojadovým vedením zbořili Baalův chrám a rozbili  na kusy modly. Dál Jehojada zařídil, aby kněží a Levité pracovali v chrámu a lidi tam mohli znovu uctívat Boha. Vybral taky strážce bran, kteří měli hlídat, aby do chrámu nevešel žádný nečistý člověk. Pak Jehojada a velitelé vzali Jehoaše do paláce a posadili ho na trůn. Obyvatelé Judska měli velkou radost. Konečně se zbavili zlé Atalji a uctívání Baala a teď mohli sloužit Jehovovi. Vidíš, kolika lidem pomohlo to, že byl Jehojada odvážný?