Alžběta měla mladou příbuznou, která se jmenovala Marie. Žila ve městě Nazaret v Galileji a byla zasnoubená s tesařem Josefem. Když byla Alžběta těhotná šest měsíců, objevil se Marii anděl Gabriel. Řekl jí: „Dobrý den, Marie. Jehova ti projevil velkou laskavost.“ Marie nechápala, co tím myslí. Potom jí řekl: „Otěhotníš a porodíš syna, kterému dáš jméno Ježíš. Bude vládnout jako král a jeho království bude trvat věčně.“

Marie řekla: „Ale vždyť jsem panna. Jak bych mohla mít dítě?“ Gabriel odpověděl: „Pro Jehovu není nic nemožné. Svatý duch způsobí, že budeš mít syna. Tvoje příbuzná Alžběta taky otěhotněla, a přitom už je jí hodně let.“ Marie na to řekla: „Jsem Jehovova otrokyně. Ať se stane, co říkáš.“

 Marie šla navštívit Alžbětu, která bydlela v jednom městě v hornatém kraji. Když ji pozdravila, Alžběta ucítila, jak v ní její dítě poskočilo. Zapůsobil na ni svatý duch a řekla: „Marie, Jehova pro tebe udělal velkou věc. Moc si vážím toho, že je u mě doma matka Mesiáše.“ Marie řekla: „Z celého srdce chválím Jehovu.“ Zůstala u Alžběty tři měsíce a potom se vrátila do Nazaretu.

Když se Josef dozvěděl, že je Marie těhotná, chtěl jejich zasnoubení zrušit. Myslel si totiž, že má dítě s jiným mužem. Ve snu se mu ale objevil anděl a řekl: „Neboj se s Marií oženit. Neudělala nic špatného.“ A tak si ji Josef vzal za manželku a přivedl ji k sobě domů.