Když Ježíš naposledy večeřel se svými apoštoly, řekl jim: „Dnes v noci mě všichni opustíte.“ Petr řekl: „Já ne! I kdyby to udělali všichni ostatní, já tě nikdy neopustím.“ Ježíš mu ale odpověděl: „Než kohout zakokrhá, třikrát řekneš, že mě neznáš.“

Když vojáci odvedli Ježíše do Kaifášova domu, většina apoštolů už s ním nebyla. Dva z nich se ale připojili k davu lidí a nenápadně Ježíše sledovali. Jedním byl Petr. Přišel na nádvoří Kaifášova domu a ohříval se u ohně. Ve světle ohně ho jedna služka poznala a řekla: „Tebe znám. Ty jsi byl s Ježíšem!“

Petr odpověděl: „Nebyl! Nevím, o čem to mluvíš!“ Pak šel k bráně. Po chvíli si ho ale všimla jiná služka a řekla ostatním: „Ten muž byl s Ježíšem.“ Petr se bránil: „Vůbec Ježíše neznám!“ Nakonec se ozval jeden muž a řekl: „Ty jsi jeho učedník! Podle přízvuku je poznat, že jsi z Galileje stejně jako Ježíš.“ Petr ale přísahal: „Neznám ho!“

V tu chvíli zakokrhal kohout. Petr uviděl, jak se Ježíš otáčí a dívá se na něho. Vzpomněl si na jeho slova, odešel pryč a zoufale se rozplakal.

Mezitím se v Kaifášově domě sešel Sanhedrin, aby Ježíše soudil. Muži, kteří byli členy toho soudu, se už dopředu rozhodli, že Ježíše zabijí. Teď hledali pro jeho odsouzení nějaký důvod. Nemohli ale přijít na žádnou špatnou věc, kterou by udělal. Nakonec se Kaifáš Ježíše přímo zeptal: „Jsi Boží Syn?“ Ježíš odpověděl: „Jsem.“ Kaifáš na to řekl: „Nepotřebujeme žádný další důkaz. Právě urazil Boha!“  Soudci rozhodli: „Ten muž si zaslouží smrt.“ Pak Ježíše fackovali, plivali na něho, zakryli mu oči, bili ho a přitom říkali: „Jestli jsi prorok, řekni nám, kdo tě uhodil.“

Když začalo svítat, odvedli Ježíše do sálu, kde se Sanhedrin scházel, a znovu se ho zeptali: „Jsi Boží Syn?“ Ježíš odpověděl: „Vy sami říkáte, že jsem.“ Pak ho odsoudili za to, že urážel Boha, a přivedli ho do paláce římského místodržitele Pontského Piláta. Co se dělo dál? To hned zjistíme.