Deset dní potom co se Ježíš vrátil do nebe, dostali učedníci svatého ducha. Byly zrovna Letnice roku 33 n. l. a do Jeruzaléma přišli lidi z mnoha zemí, aby ten svátek oslavili. V horní místnosti jednoho domu bylo asi 120 Ježíšových učedníků. Najednou se stalo něco úžasného. Nad hlavou každého z nich se objevilo něco jako plamínek ohně a všichni začali mluvit různými jazyky. Ozval se hlasitý zvuk připomínající větrnou bouři a byl slyšet v celém domě.

Ti, kdo přišli do Jeruzaléma z jiných zemí, ten zvuk zaslechli a běželi se k domu podívat, co se děje. Byli ohromení, když slyšeli, že učedníci mluví jejich jazyky. Řekli: „Vždyť jsou z Galileje. Jak to, že mluví našimi jazyky?“

Pak se Petr a další apoštolové postavili před zástup lidí. Petr jim začal vyprávět, jak nepřátelé zabili Ježíše a jak ho Jehova  vzkřísil. Potom řekl: „Teď je Ježíš v nebi po Boží pravé ruce a poslal svým učedníkům svatého ducha, kterého jim slíbil. Proto vidíte a slyšíte všechny tyhle zázraky.“

Petrova slova na lidi silně zapůsobila a zeptali se: „Co máme dělat?“ Odpověděl jim: „Litujte svých hříchů a dejte se pokřtít ve jménu Ježíše. I vy dostanete dar svatého ducha.“ Ten den se nechalo pokřtít asi 3 000 lidí. Od té doby učedníků v Jeruzalémě rychle přibývalo. S pomocí svatého ducha apoštolové zakládali nové sbory, aby mohli učedníky vyučovat všechno, co jim Ježíš přikázal.