Přejít k článku

Přejít na obsah

PÍSEŇ Č. 24

Vystupme na Jehovovu horu

Vystupme na Jehovovu horu

(Izajáš 2:2–4)

  1. 1. Vzhlédni a uvidíš

    horu Boží v dálce stát.

    Žádná jiná se její

    výšce nevyrovná.

    Proudí zástupy k ní.

    Lidé s vírou říkají:

    „Pojďte poslušně sloužit Bohu,

    slávu mu vzdát.“

    Dochází k splnění

    slov, že z malého má národ být.

    A ten vzrůst pramení

    z Boží přízně a požehnání.

    Chvála z úst tisíců

    Jehovovi náleží.

    Věrní všechno, co Bohu slíbí,

    vždy dodrží.

  2. 2. Úkol dal Ježíš nám –

    pravdu hlásat národům.

    Zpráva o Božím království,

    ať z úst našich zní.

    Svůj trůn již Kristus má,

    všechny zve pod vládu svou.

    Mírní slyší a ochotně ho

    následují.

    Radostný přišel čas,

    velký zástup se dál rozrůstá.

    Podíl svůj každý z nás

    na tom nádherném díle teď má!

    Zkoušej k té hoře dál

    všechny lidi s láskou zvát:

    „Pojďte, Jehova věčný život

    touží nám dát.“