PÍSEŇ Č. 24
Vystupme na Jehovovu horu
-
1. Vzhlédni a uvidíš
horu Boží v dálce stát.
Žádná jiná se její
výšce nevyrovná.
Proudí zástupy k ní.
Lidé s vírou říkají:
„Pojďte poslušně sloužit Bohu,
slávu mu vzdát.“
Dochází k splnění
slov, že z malého má národ být.
A ten vzrůst pramení
z Boží přízně a požehnání.
Chvála z úst tisíců
Jehovovi náleží.
Věrní všechno, co Bohu slíbí,
vždy dodrží.
-
2. Úkol dal Ježíš nám –
pravdu hlásat národům.
Zpráva o Božím království,
ať z úst našich zní.
Svůj trůn již Kristus má,
všechny zve pod vládu svou.
Mírní slyší a ochotně ho
následují.
Radostný přišel čas,
velký zástup se dál rozrůstá.
Podíl svůj každý z nás
na tom nádherném díle teď má!
Zkoušej k té hoře dál
všechny lidi s láskou zvát:
„Pojďte, Jehova věčný život
touží nám dát.“
(Viz také Žalm 43:3; 99:9; Iz. 60:22; Sk. 16:5.)