PÍSEŇ Č. 142
Naděje nás upevňuje
-
1. Tmou klopýtá lidstvo po staletí dlouhá,
stále se jen marně honí za větrem.
Žít šťastně je veliká lidská touha.
Kdo ale zvítězí nad hříchem?
(REFRÉN)
Žij s radostí, vládne nám Království!
To z pout strachu nás navždycky vyprostí.
Náš mocný Král všechno zlé odstraní.
Ten dar naděje mocně nás upevní.
-
2. Dávno se ptal prorok, špatností se trápil:
„Jak dlouho mám volat, než mě uslyšíš?“
Den Jehovův brzy mír zemi vrátí.
Zpívej, vždyť záchranu uvidíš.
(REFRÉN)
Žij s radostí, vládne nám Království!
To z pout strachu nás navždycky vyprostí.
Náš mocný Král všechno zlé odstraní.
Ten dar naděje mocně nás upevní.
(Viz také Žalm 27:14; Kaz. 1:14; Joel 2:1; Hab. 1:2, 3; Řím. 8:22.)
