Přejít k článku

Přejít na obsah

1. KAPITOLA

„Jehovu, svého Boha, budeš uctívat“

„Jehovu, svého Boha, budeš uctívat“

MATOUŠ 4:10

HLAVNÍ MYŠLENKA: Proč musí být čisté uctívání Jehovy obnoveno

1., 2. Jak se Ježíš na podzim roku 29 n. l. dostal do Judské pustiny a co se tam stalo? (Viz úvodní obrázek.)

 JE PODZIM roku 29 n. l. a Ježíš je v Judské pustině na sever od Mrtvého moře. Po jeho křtu a pomazání ho tam přivedl svatý duch. V této vyprahlé krajině uprostřed rozeklaných skal tráví 40 dní tím, že se postí, modlí se a rozjímá. Zřejmě během této doby s ním mluví Jehova a připravuje ho na to, co ho čeká.

2 Teď, když je Ježíš zesláblý hladem, k němu přichází Satan. To, co se odehrává dál, je velmi důležité a dotýká se všech, kdo milují a uctívají pravého Boha. Dotýká se to i tebe!

„Pokud jsi Boží syn...“

3., 4. a) Jakými slovy Satan uvedl první dvě pokušení a jaké pochybnosti asi chtěl v Ježíšovi vyvolat? b) Jak Satan používá podobnou taktiku v dnešní době?

3 Přečti Matouše 4:1–7. Když Satan pokoušel Ježíše poprvé a podruhé, začal lstivými slovy: „Pokud jsi Boží syn.“ Pochyboval snad, že Ježíš je Boží Syn? Ne. Tento vzpurný anděl moc dobře věděl, že Ježíš je Boží prvorozený Syn. (Kol. 1:15) Určitě také věděl, co Jehova řekl Ježíšovi při jeho křtu: „To je můj milovaný Syn, který má moje schválení.“ (Mat. 3:17) Satan možná chtěl, aby Ježíš začal pochybovat, že se Jehovovi dá důvěřovat a že se o něj stará. Když Ježíše pokoušel poprvé, řekl mu, aby proměnil kameny v chleby. V podstatě se ho ptal: Jsi přece Boží Syn, tak proč ti tvůj Otec v téhle vyprahlé krajině nedá najíst? A když ho pokoušel podruhé a chtěl, aby skočil z cimbuří chrámu, vlastně mu řekl: Jsi přece Boží Syn. Copak nevěříš, že tě tvůj Otec ochrání?

4 Satan používá podobnou taktiku dodnes. (2. Kor. 2:11) Je to pokušitel, který čeká, až budou služebníci pravého Boha slabí nebo skleslí. V tu chvíli zaútočí, často lstivým způsobem. (2. Kor. 11:14) Chce, abychom uvěřili, že Jehova nás nikdy nemůže milovat ani s námi nemůže být spokojený. Také se nás snaží přesvědčit, že se Jehovovi nedá důvěřovat. Tvrdí, že Jehova nesplní to, co ve svém Slově slíbil. Jsou to ale zlomyslné lži. (Jan 8:44) Jak je můžeme zavrhnout?

5. Jak Ježíš zareagoval na první dvě zkoušky?

5 Zamysleme se nad tím, jak Ježíš na první dvě zkoušky od Satana zareagoval. Vůbec nepochyboval, že ho Otec miluje, a naprosto mu důvěřoval. Bez zaváhání Satana odmítl tím, že citoval Slovo svého Otce. Vybral pasáže, které obsahují Boží jméno Jehova. (5. Mojž. 6:16; 8:3) To, že použil Boží jméno – jedinečné jméno, které je zárukou, že Bůh splní všechno, co slíbil – byl ten nejlepší způsob, jak mohl ukázat, že svému Otci důvěřuje. *

6., 7. Jak se můžeme Satanovým lstivým útokům bránit?

6 Satanovým lstivým útokům se můžeme bránit tím, že se spoléháme na Jehovovo Slovo a přemýšlíme o významu Božího jména. Bible říká, že Jehova svoje služebníky velmi miluje a zajímá se o ně, včetně těch, „kdo mají ztrápené srdce“. Pokud to vztáhneme na sebe, dokážeme odmítnout satanskou lež, že Jehova nás nikdy nemůže milovat a nikdy s námi nemůže být spokojený. (Žalm 34:18; 1. Petra 5:8) A pokud budeme pamatovat, že Jehova vždycky jedná v souladu s významem svého jména, nebudeme pochybovat, že plní svoje sliby a že si zaslouží naši naprostou důvěru. (Přísl. 3:5, 6)

7 Co ale bylo Satanovým hlavním cílem? Co vlastně chce od nás? Odpověď vyšla jasně najevo, když Ježíše pokoušel potřetí.

„Když padneš na kolena a budeš mě uctívat“

8. Jak Satan při třetí zkoušce odhalil, o co mu doopravdy jde?

8 Přečti Matouše 4:8–11. Při třetí zkoušce už Satan nepoužil lest a odhalil, o co mu doopravdy jde. Ukázal Ježíšovi (nejspíš ve vidění) „všechna království světa a jejich slávu“, ale bez jejich špatnosti. Potom mu řekl: „To všechno ti dám, když padneš na kolena a budeš mě uctívat.“ * Šlo mu o to, aby ho Ježíš uctíval! Chtěl, aby Ježíš opustil svého Otce a za svého boha uznal jeho samotného. Ta nabídka se mohla zdát jako vysvobození. Naznačil, že Ježíš bude mít všechnu moc a bohatství světa a nebude muset trpět – žádná trnová koruna, žádné bičování, žádný mučednický kůl. Pokušení bylo reálné. Ježíš nezpochybnil, že Satan má moc nad vládami světa. (Jan 12:31; 1. Jana 5:19) Za to, aby Ježíš přestal uctívat svého Otce, by dal Satan cokoli.

9. a) Co chce Satan od těch, kdo slouží pravému Bohu, a jak se nás k tomu snaží zlákat? b) Co patří k našemu uctívání Boha? (Viz rámeček „Co je uctívání Boha?“.)

9 I dnes si Satan velmi přeje, abychom ho uctívali, ať už přímo, nebo nepřímo. Vzhledem k tomu, že je bohem tohoto světa, je to vlastně on, koho uctívají všichni lidé v náboženstvích Velkého Babylonu. (2. Kor. 4:4) On se ale nespokojí s miliardami těch, kdo se hlásí k falešnému náboženství. Snaží se zlákat i služebníky pravého Boha, aby jednali proti Boží vůli. Chce, abychom se radši honili za bohatstvím a slávou světa, který mu patří, než abychom žili jako křesťané a možná i trpěli „kvůli tomu, že [jednáme] správně“. (1. Petra 3:14) Kdybychom přestali uctívat pravého Boha a stali se součástí Satanova světa, ve skutečnosti bychom se před ním poklonili a uznali ho za svého boha. Jak tomuto pokušení můžeme odolávat?

10. Jak Ježíš zareagoval na třetí zkoušku a proč?

10 Všimněme si, jak Ježíš na třetí zkoušku zareagoval. Ukázal, že je Jehovovi naprosto věrný a okamžitě pokušitele odehnal. Řekl: „Odejdi, Satane!“ Tak jako při první a druhé zkoušce potom citoval z 5. Mojžíšovy pasáž, která obsahuje Boží jméno. Řekl: „Je ... napsáno: ‚Jehovu, svého Boha, budeš uctívat a jemu jedinému budeš sloužit.‘“ (Mat. 4:10; 5. Mojž. 6:13) Ježíš tím odmítl lákavou nabídku – odmítl významné postavení ve světě, které by ale netrvalo dlouho, a také snadný život bez utrpení. Uvědomoval si, že jenom jeho Otec si zaslouží, aby byl uctíván, a že i jediný skutek, kterým by uctíval Satana, by znamenal, že je mu podřízený. Ježíš pevně odmítl uznat za svého boha ničemného pokušitele. Proto „od něj Ďábel odešel“. (Mat. 4:11) *

„ODEJDI, SATANE!“ (10. odstavec)

11. Jak můžeme Satanovi a jeho lákadlům odolávat?

11 Ani my nemusíme Satanovi a lákadlům jeho špatného světa podlehnout. Podobně jako Ježíš totiž máme na výběr. Jehova nám dal vzácný dar, svobodnou vůli. Nikdo – dokonce ani ničemný pokušitel, který je mocnou duchovní bytostí – nás tedy nemůže přinutit, abychom přestali uctívat pravého Boha. Když se proti Satanovi postavíme „pevní ve víře“, ve skutečnosti říkáme: „Odejdi, Satane!“ (1. Petra 5:9) Pamatujme, že Satan od Ježíše odešel potom, co ho Ježíš rázně odmítl. Bible nás ujišťuje, že tak to může být i v našem případě. Říká: „Vzepřete se Ďáblovi, a uteče od vás.“ (Jak. 4:7)

Můžeme se rozhodnout, že lákadla Satanova světa odmítneme (11., 19. odstavec)

Nepřítel čistého uctívání Jehovy

12. Jak Satan v zahradě Eden odhalil svoji nenávist k čistému uctívání Jehovy?

12 Při poslední zkoušce Satan potvrdil, že je původcem nenávisti vůči čistému uctívání Jehovy. Poprvé tento svůj postoj odhalil tisíce let předtím v zahradě Eden. Tím, že oklamal Evu, která zase přiměla Adama, aby neposlechl Jehovův příkaz, získal nad první lidskou dvojicí nadvládu. (Přečti 1. Mojžíšovu 3:1–5; 2. Kor. 11:3; Zjev. 12:9) Ve skutečnosti se stal jejich bohem a oni jeho služebníky, i když možná nevěděli, kdo je vlastně oklamal. Navíc tím, že vyprovokoval vzpouru v Edenu, nejenom zpochybnil Jehovovu svrchovanost neboli právo vládnout, ale také zahájil útok na čisté uctívání Jehovy. Jak?

13. Jak spolu souvisí Boží svrchovanost a čisté uctívání?

13 Boží svrchovanost s čistým uctíváním úzce souvisí. Jedině pravý Bůh, ten, kdo „stvořil všechny věci“, si zaslouží být uctíván. (Zjev. 4:11) Když stvořil dokonalého Adama a Evu a dal jim jako domov zahradu Eden, jeho záměrem bylo, aby dokonalí lidé nakonec obývali celou zemi a ochotně a ze srdce uctívali jedině jeho. (1. Mojž. 1:28) Satan zpochybnil Jehovovu svrchovanost, protože toužil po tom, co právem patří jenom Svrchovanému pánu Jehovovi – po tom, aby byl uctíván. (Jak. 1:14, 15)

14. Byl Satanův útok na čisté uctívání Jehovy úspěšný? Vysvětli to.

14 Byl Satanův útok úspěšný? V případě Adama a Evy ano. Od té doby vede válku proti čistému uctívání s cílem odvrátit od Jehovy co možná nejvíc lidí. Vytrvale sváděl Jehovovy služebníky v předkřesťanských dobách. V prvním století stál u zrodu odpadlictví, které znečistilo křesťanský sbor, a zdálo se, že uctívání pravého Boha zanikne. (Mat. 13:24–30, 36–43; Sk. 20:29, 30) Začátkem druhého století se Boží služebníci dostali na dlouhou dobu do duchovního zajetí Velkého Babylonu, celosvětové říše falešného náboženství. Boží záměr ohledně čistého uctívání se ale Satanovi zmařit nepodařilo. Nic nemůže Bohu zabránit, aby svůj záměr splnil. (Iz. 46:10; 55:8–11) Jde o jeho jméno a on vždycky jedná v souladu s jeho významem. Je jisté, že svůj záměr splní!

Zastánce čistého uctívání Jehovy

15. Jaké kroky Jehova v Edenu podnikl, aby se se vzbouřenci vypořádal a aby zajistil, že se jeho záměr splní?

15 V Edenu Jehova okamžitě podnikl kroky, aby se se vzbouřenci vypořádal a aby zajistil, že se jeho záměr splní. (Přečti 1. Mojžíšovu 3:14–19.) Ještě když byli Adam s Evou v Edenu, vynesl nad nimi rozsudek. Udělal to v pořadí, ve kterém zhřešili – nejdřív odsoudil Satana, pak Evu a nakonec Adama. Když vynášel rozsudek nad Satanem, neviditelným strůjcem vzpoury, předpověděl, že přijde „potomstvo“, které následky vzpoury napraví. Mělo hrát klíčovou roli ve splnění Jehovova záměru ohledně čistého uctívání.

16. Jak Jehova po vzpouře v Edenu dál vedl věci tak, aby se jeho záměr splnil?

16 Po vzpouře v Edenu Jehova dál vedl věci tak, aby se jeho záměr splnil. Udělal opatření, díky kterým ho můžou nedokonalí lidé správně uctívat, jak uvidíme v příští kapitole. (Hebr. 11:4–12:1) Také vedl některé biblické pisatele, například Izajáše, Jeremjáše a Ezekiela, aby zaznamenali strhující proroctví o obnově čistého uctívání Jehovy. To je vlastně jeden z hlavních námětů Bible. Všechna tato proroctví se splní díky slíbenému „potomstvu“, kterým je v první řadě Ježíš Kristus. (Gal. 3:16) Ten je největším zastáncem uctívání pravého Boha, jak to jasně ukázal svou reakcí na třetí zkoušku. Je tím, koho Jehova vybral, aby naplnil proroctví o obnově čistého uctívání. (Zjev. 19:10) Osvobodí Boží lid z duchovního zajetí a čistému uctívání Jehovy vrátí místo, které mu patří.

Co uděláš ty?

17. Proč pro nás biblická proroctví o obnově čistého uctívání Jehovy hodně znamenají?

17 Zkoumat biblická proroctví o obnově čistého uctívání Jehovy je vzrušující a posiluje to víru. Tato proroctví pro nás hodně znamenají, protože se těšíme na dobu, kdy budou všichni andělé i lidé uctívat Svrchovaného pána Jehovu. Dávají nám také naději, protože obsahují některé z nejkrásnějších slibů, jaké v Božím Slově jsou. Všichni se určitě těšíme, až se znovu setkáme s našimi milovanými, kteří zemřeli, až bude na celé zemi ráj a až budeme žít věčně a budeme dokonale zdraví. (Iz. 33:24; 35:5, 6; Zjev. 20:12, 13; 21:3, 4)

18. Co v této publikaci prozkoumáme?

18 V této publikaci prozkoumáme dechberoucí proroctví, která jsou v biblické knize Ezekiel. Hlavním námětem mnoha z nich je obnova čistého uctívání Jehovy. Zamyslíme se nad tím, jak proroctví, která zaznamenal Ezekiel, souvisejí s jinými proroctvími, jak se prostřednictvím Krista splní a jak se týkají nás. (Viz rámeček „Přehled o knize Ezekiel“.)

19. K čemu jsi odhodlaný a proč?

19 V roce 29 n. l. se v Judské pustině Satanovi nepodařilo přimět Ježíše, aby se k Jehovovi otočil zády. A co my? Satan je víc než kdy dřív rozhodnutý, že nás od čistého uctívání Jehovy odláká. (Zjev. 12:12, 17) Kéž nám tato kniha pomůže, abychom byli ještě odhodlanější mu odolávat. A kéž tím, co říkáme a děláme, dáváme najevo, že plně souhlasíme se slovy: „Jehovu, svého Boha, budeš uctívat.“ Pak budeme moct zažít, že se konečně splní Jehovův slavný záměr – že všichni v nebi i na zemi budou ze srdce uctívat Jehovu, který si to tolik zaslouží.

^ Jméno Jehova podle některých odborníků znamená „působí, že se stane“. To je příhodné vzhledem k Jehovově úloze stvořitele a také toho, kdo plní své sliby.

^ O Satanových slovech jedno odborné dílo říká: „Tak jako v případě úplně první zkoušky, ve které Adam s Evou selhali..., jde především o volbu mezi Satanovou vůlí a Boží vůlí, tedy nepřímo o to, jestli uctívat jednoho nebo druhého. Satan se vlastně prohlašuje za boha a přivlastňuje si tak postavení jediného pravého Boha.“

^ Lukášovo evangelium uvádí jednotlivá pokušení v jiném pořadí. V Matoušově zprávě jsou ale události zřejmě zaznamenané chronologicky. Zamysleme se nad třemi důvody, proč to můžeme říct: 1. Na rozdíl od Lukáše uvádí Matouš druhé pokušení řeckým výrazem tote, což naznačuje, že následovalo jako další v řadě. 2. Zdá se logické, že po dvou lstivých pokušeních, která obě začínala větou „Pokud jsi Boží syn“, následovala otevřená zkouška, při které měl Ježíš porušit první přikázání. (2. Mojž. 20:2, 3) 3. Ježíšova slova „Odejdi, Satane!“ jsou přirozenější reakcí na třetí a zároveň poslední pokušení. (Mat. 4:5, 10, 11)