Přejít k článku

Přejít na obsah

Podporovatelé pravého uctívání — Kdysi a dnes

Podporovatelé pravého uctívání — Kdysi a dnes

Podporovatelé pravého uctívání — Kdysi a dnes

VZPOMÍNÁTE SI, jak se jmenoval muž, který plakal nad starověkým Jeruzalémem? Možná řeknete, že to byl Ježíš, a máte pravdu. (Lukáš 19:28, 41) Ale ještě staletí před tím, než byl Ježíš na zemi, plakal nad Jeruzalémem jiný věrný Boží služebník. Jmenoval se Nehemjáš. (Nehemjáš 1:3, 4)

Co v Nehemjášovi vyvolalo takový zármutek, že nad Jeruzalémem plakal? Co udělal pro toto město a pro jeho obyvatele? A čemu se můžeme naučit z jeho příkladu? Odpovědi získáme, jestliže si připomeneme některé události z jeho doby.

Rozhodný muž silných citů

Nehemjáš byl jmenován místodržitelem Jeruzaléma, ale předtím zastával vysoké postavení na perském dvoře ve městě Šušan. Žil sice v pohodlí, ale neztratil přitom zájem o blaho svých židovských bratrů v dalekém Jeruzalémě. Jakmile přišla do Šušanu delegace Židů z Jeruzaléma, ihned „se jich zeptal na Židy, ty, kdo unikli, kdo pozůstali ze zajetí, a také na Jeruzalém“. (Nehemjáš 1:2) Když návštěvníci odpověděli, že lidé v Jeruzalémě jsou „ve velmi špatné situaci“ a že městská zeď je „pobořená“, Nehemjáš „usedl a začal plakat a truchlit po celé dny“. Pak ve vroucí modlitbě vyjádřil Jehovovi svůj zármutek. (Nehemjáš 1:3–11) Proč byl Nehemjáš tak zarmoucen? Protože Jeruzalém, ústřední místo Jehovova uctívání na zemi, byl zanedbaný. (1. Královská 11:36) A skutečnost, že město leželo v rozvalinách, navíc svědčila o ubohém duchovním stavu jeho obyvatel. (Nehemjáš 1:6, 7)

Nehemjáš měl o Jeruzalém starost a s tamními Židy měl soucit, a proto v té věci nasadil své síly. Jakmile ho perský král uvolnil z jeho povinností, Nehemjáš začal plánovat dlouhou cestu do Jeruzaléma. (Nehemjáš 2:5, 6) Chtěl věnovat svou sílu, svůj čas a své schopnosti tomu, aby podpořil dílo obnovy. Už za několik dnů po svém příchodu měl plán na opravu celé jeruzalémské zdi. (Nehemjáš 2:11–18)

Tento ohromný úkol Nehemjáš rozdělil mezi mnoho rodin, které pracovaly bok po boku. * Každá z více než 40 skupin měla opravit „vyměřený úsek“. K čemu to vedlo? Této práci věnovalo svůj čas a síly tolik lidí — i rodiče s dětmi —, že bylo možné tento zdánlivě neproveditelný úkol splnit. (Nehemjáš 3:11, 12, 19, 20) Během dvouměsíční intenzivní činnosti byla celá zeď opravena. Nehemjáš napsal, že i ti, kdo se proti tomuto projektu stavěli, museli uznat, že „toto dílo bylo vykonáno od našeho Boha“. (Nehemjáš 6:15, 16)

Příklad, na který máme pamatovat

Nehemjáš přispíval nejen svým časem a svými organizačními schopnostmi. Pravé uctívání podporoval také svými hmotnými prostředky. Za své vlastní peníze vykoupil z otroctví své židovské bratry. Půjčoval peníze bez úroků. Nikdy se nestalo, že by Židům jejich situaci ‚ztížil‘. Nevyžadoval totiž žádný místodržitelský příjem, i když na něj měl nárok. V jeho domě byly naopak vždy otevřené dveře — poskytoval jídlo pro ‚sto padesát mužů, a ty, kteří k nim přicházeli z národů, jež byly okolo nich‘. Hostům dával denně ‚jednoho býka, šest vybraných ovcí a ptáky‘. Kromě toho jim každých deset dní podával „víno všeho druhu v hojnosti“ — to vše na vlastní náklady. (Nehemjáš 5:8, 10, 14–18)

Svou štědrostí dal Nehemjáš vynikající příklad všem tehdejším i dnešním Božím služebníkům. Tento statečný Boží služebník štědře a ochotně používal své hmotné prostředky k podpoře těch, kdo se podíleli na práci, protože mu záleželo na pravém uctívání. Právem mohl Jehovu prosit: „Pamatuj přece na mne, můj Bože, pro dobré, pro všechno, co jsem ve prospěch tohoto lidu udělal.“ (Nehemjáš 5:19) Jehova na něj jistě bude pamatovat. (Hebrejcům 6:10)

Jak se Nehemjášovým příkladem řídíme dnes

Je povzbuzující, že i dnes Jehovův lid projevuje vřelý zájem o pravé uctívání a že je ochotně podporuje obětavou činností. Když slyšíme, že naši spoluvěřící strádají, velmi nám záleží na tom, aby se jim dařilo lépe. (Římanům 12:15) Prosíme Jehovu, aby podpořil naše bratry, kteří se potýkají s těžkostmi. Modlíme se podobně jako Nehemjáš, který řekl: „Prosím, ať se tvé ucho stane pozorným k modlitbě tvého sluhy a k modlitbě tvých sluhů, kteří mají potěšení v bázni před tvým jménem.“ (Nehemjáš 1:11; Kolosanům 4:2)

Náš zájem o duchovní a tělesné blaho našich křesťanských bratrů a zájem o pokrok pravého uctívání však není jen záležitostí našich citů. Podněcuje nás také k jednání. Některé křesťany, jimž to okolnosti dovolují, láska podnítí k tomu, aby se — podobně jako Nehemjáš — vzdali relativního pohodlí svého domova, odešli někam jinam a pomáhali těm, kdo to potřebují. V některých částech světa jsou sice méně příjemné životní podmínky, ale tito dobrovolníci se tím nedají odradit. Slouží tam společně se svými křesťanskými bratry a přispívají k pokroku pravého uctívání. Jejich obětavost je skutečně chvályhodná.

Přispívat svým dílem můžeme i tam, kde žijeme

Je pochopitelné, že většina z nás se nemůže přestěhovat někam jinam. Pravé uctívání podporujeme tam, kde žijeme. Také kniha Nehemjáš ukazuje, že je to možné. Povšimněme si jedné podrobnosti, kterou Nehemjáš dodává. O některých věrných rodinách, jež se podílely na opravách, napsal: „Před svým vlastním domem [pracoval] na opravách Jedajáš, syn Charumafův... Na opravách [pracovali] Benjamín a Chaššub před svým vlastním domem. Po nich pracoval na opravách Azarjáš, syn Maasejáše, syna Ananjášova, blízko svého vlastního domu.“ (Nehemjáš 3:10, 23, 28–30) Tito muži společně se svými rodinami velmi přispěli k podpoře pravého uctívání tím, že se podíleli na opravách tam, kde žili.

Dnes mnozí z nás různými způsoby podporují pravé uctívání přímo v místě svého bydliště. Podílíme se na výstavbě sálů Království, na humanitární pomoci při katastrofách i na té nejdůležitější činnosti — na kázání o Království. A bez ohledu na to, zda se můžeme osobně podílet na stavebních pracích nebo na humanitární pomoci, všichni si upřímně přejeme podporovat pravé uctívání svými hmotnými prostředky, podobně jako to svého času štědře dělal Nehemjáš. (Viz rámeček „Čím se vyznačuje dobrovolné dávání“.)

Někdy se může zdát, že najít potřebné prostředky na financování naší rostoucí vydavatelské činnosti, na humanitární pomoc a na mnoho jiných služeb vykonávaných po celé zeměkouli, je nesplnitelný úkol. Vzpomeňme si však na to, že oprava obrovské jeruzalémské zdi se také jevila jako nesplnitelný úkol. (Nehemjáš 4:10) Tento úkol však byl rozdělen mezi mnoho ochotných rodin, a dílo bylo vykonáno. Podobně i dnes bude možné najít potřebné prostředky na naši celosvětovou činnost, jestliže každý z nás bude mít i nadále na starosti určitou část tohoto díla.

Rámeček „Jak je možné přispívat“ ukazuje, jakými rozmanitými způsoby je možno finančně podporovat dílo Království. V minulém roce mnozí členové Božího lidu takovou podporu poskytovali, a vedoucí sbor svědků Jehovových chce při této příležitosti vyjádřit hlubokou vděčnost každému, koho srdce podnítilo k tomu, aby se podílel na tomto dobrovolném dávání. Především děkujeme Jehovovi za to, že bohatě žehná upřímnému úsilí svého lidu, který po celém světě podporuje pravé uctívání. Ano, když uvažujeme o tom, jak nás během let vedla Jehovova ruka, musíme opakovat slova, která vděčně pronesl Nehemjáš: „Jak byla [ruka mého Boha] nade mnou dobrá.“ (Nehemjáš 2:18)

[Poznámka pod čarou]

^ 7. odst. U Nehemjáše 3:5 se uvádí, že někteří prominentní Židé, „majestátní osoby“, se nechtěli k práci připojit, ale to byla výjimka. Nejrůznější lidé — kněží, zlatníci, výrobci mastí, knížata, obchodníci —, ti všichni tento projekt podpořili. (Verše 1, 8, 9, 32)

[Rámeček a obrázky na straně 28 a 29]

Jak je možné přispívat

NA CELOSVĚTOVÉ DÍLO

Mnozí lidé si dávají stranou nebo vyčleňují ze svého rozpočtu určitou částku a tu pak v místech našich shromáždění dávají do schránek, které jsou označeny nápisem: „Dary na celosvětové dílo — Matouš 24:14.“

Každý měsíc sbory posílají tyto prostředky buď do celosvětového ústředí svědků Jehovových nebo do místní odbočky. Dobrovolné peněžité dary mohou jednotlivci posílat přímo Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi, která působí v naší zemi. Je možné darovat i šperky či jiné cennosti. K těmto darům by měl být připojen stručný dopis, ve kterém dárce uvede, že se jedná o nepodmíněný dar. Hodnotu daru poskytnutého k náboženským účelům pro registrovanou náboženskou společnost lze odečíst zcela nebo zčásti ze základu daně osobami samostatně výdělečně činnými a také zaměstnanci a právnickými osobami ve smyslu zákona o dani z příjmů.

PODMÍNĚNÉ DARY

Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je možné darovat peníze s podmínkou, že až do své smrti si je dárce může vyžádat zpět.

JINÉ FORMY DARŮ

Kromě nepodmíněných a podmíněných peněžitých darů existují i jiné způsoby dávání pro podporu služby Království. Mezi ně patří:

Pojištění: Ve prospěch Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je možné uzavřít některé druhy životních pojistek. O takovém opatření by Společnost měla být předem informována.

Bankovní služby: Vkladové certifikáty, peněžní poukázky a podobné produkty je možné Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi darovat také jako podmíněný dar s tím, že v případě potřeby bude vrácena pouze nominální hodnota těchto bankovních produktů. O jakémkoli takovém daru by Společnost měla být předem informována.

Akcie a cenné papíry: Akcie, podílové listy a jiné cenné papíry je možno Společnosti darovat jako nepodmíněný dar.

Nemovitosti: Prodejný nemovitý majetek je možné darovat Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi buď jako nepodmíněný dar, nebo s tím, že si dárce vyhradil právo doživotního užívání. Ještě před smluvním převodem majetku by měl dárce navázat kontakt se Společností.

Závěť: Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi je možné odkázat peníze nebo jiný majetek také platně sepsanou závětí. Originál závěti by měl být zaslán Společnosti.

O další informace si můžete napsat na níže uvedenou adresu nebo na adresu příslušné odbočky ve vaší zemi.

Náboženská společnost Svědkové Jehovovi

P. O. Box 90, 198 21 Praha 9

[Rámeček na straně 30]

Čím se vyznačuje dobrovolné dávání

Apoštol Pavel se ve svých dopisech Korinťanům zmínil o třech význačných rysech dobrovolného dávání. (1) Když psal o peněžní sbírce, dal pokyn: „Ať si každý z vás ve svém domě dá každý první den v týdnu něco stranou.“ (1. Korinťanům 16:2a) Dávání tedy musí být předem plánováno a má se dít systematicky. (2) Pavel také napsal, že každý by měl dávat „podle svého příjmu“. (1. Korinťanům 16:2b, New International Version) Jinými slovy každý, kdo se chce podílet na dobrovolném dávání, to může dělat úměrně svému příjmu. I kdyby měl křesťan jen velmi malý výdělek a mohl tedy přispět jen malou částkou, Jehova si takového příspěvku cení. (Lukáš 21:1–4) (3) Pavel dále napsal: „Ať každý jedná, právě jak se rozhodl ve svém srdci, ne s nechutí nebo z donucení, neboť Bůh miluje radostného dárce.“ (2. Korinťanům 9:7) Upřímní křesťané dávají ze srdce — dávají tedy s radostí.

[Obrázky na straně 26]

Nehemjáš byl rozhodný muž silných citů

[Obrázky na straně 30]

Dobrovolnými příspěvky je podporována vydavatelská činnost, humanitární pomoc, stavby sálů Království a jiné prospěšné služby vykonávané po celém světě