Jehova — Bůh, kterého bychom měli znát

JE MOŽNÉ, že by vám něco důležitého v životě unikalo? Jestliže toho víte o Bohu jen velmi málo, pak vám zcela jistě něco uniká. Jak to? Miliony lidí totiž zjistily, že poznání o Bohu, o němž mluví Bible, je pro život nesmírně užitečné. Tento užitek se projeví ihned a je dlouhodobý.

Jehova Bůh, Autor Bible, si přeje, abychom ho poznali. Žalmista napsal: „Aby lidé poznali, že ty, jehož jméno je Jehova, ty sám jsi Nejvyšší nad celou zemí.“ Jehova ví, že nejprospěšnější pro nás je, když ho budeme znát. „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, Ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu.“ Jaký užitek nám přináší to, že známe Nejvyššího, Jehovu Boha? (Žalm 83:18; Izajáš 48:17)

Jeden užitečný výsledek spočívá v tom, že dostáváme vedení, když řešíme každodenní problémy. Máme díky tomu také spolehlivou naději do budoucnosti a vnitřní klid. A budeme-li Jehovu znát dobře, pomůže nám to vytvořit si úplně jiný názor na nejdůležitější otázky, před kterými dnes stojí lidé na celém světě. O jaké otázky jde?

Má váš život smysl?

Lidstvo dosáhlo ohromujícího technického pokroku, ale jednotliví lidé si i dnes kladou stále tytéž základní otázky: ‚Proč jsem zde? Kam se ubírám? K čemu je vůbec život?‘ Jestliže člověk nedostane uspokojivé odpovědi, jeho život postrádá skutečný smysl. Chybí smysl života mnoha lidem? Podle průzkumu, který byl proveden v Německu koncem 90. let, celá polovina respondentů často nebo alespoň občas pociťuje, že život zřejmě žádný smysl nemá. A stejné je to možná i tam, kde žijete vy.

Kdo nezná smysl svého života, nemá dost pevný základ, na kterém by stavěl své osobní cíle. Mnozí lidé se pokoušejí vyrovnávat tento nedostatek tím, že usilují o úspěšnou kariéru nebo hromadí bohatství. Prázdnota je však přesto může sužovat dál. Pocit, že život nemá žádný smysl, je pro některé lidi tak znepokojující, že už se jim nechce dál žít. To byl případ jedné krásné ženy, o níž psal list International Herald Tribune. Vyrostla „uprostřed pohádkového bohatství a měla bezmezná privilegia“. Byla sice obklopená přepychem, ale cítila se osamělá a neměla v životě žádný cíl. Spolykala prášky na spaní, a našli ji mrtvou. I vy jste možná znali takové osamělé lidi, jejichž život skončil tragicky.

A co ti, kdo tvrdí, že všechno, co lze o životě zjistit, nám může říci věda? Německý týdeník Die Woche k tomu říká: „Věda sice bývá pravdivá, ale v duchovním ohledu má své slabiny. Evoluční teorie se zdá neotesaná, a dokonce ani kvantová fyzika se svými nepředvídatelnými fluktuacemi  neposkytuje vůbec žádnou oporu a bezpečí.“ Díky vědeckým objevům je možné do značné míry popsat život v jeho rozmanitých formách a vysvětlit přírodní cykly a procesy, které udržují život. Ale na otázku, proč jsme zde a kam se ubíráme, nám věda odpovědět nemůže. Kdybychom byli závislí pouze na vědě, naše otázky o smyslu života by zůstaly nezodpovězené. A proto, jak uvedl list Süddeutsche Zeitung, lidé „všeobecně velmi potřebují vedení“.

Kdo jiný by nám mohl lépe poskytnout takové vedení než Stvořitel? Postavil lidi na zemi, a proto musí vědět, proč tu jsou. Bible vysvětluje, že Jehova vytvořil lidi, aby mohli zemi zalidnit a pečovat o ni jako její správci. Při všem, co by dělali, měli zrcadlit jeho vlastnosti, například moudrost, lásku a smysl pro právo. Jakmile pochopíme, proč nás Jehova stvořil, víme, proč jsme zde. (1. Mojžíšova 1:26–28)

Co můžete dělat?

Co když jste na otázky, jako ‚Proč jsem zde? Kam se ubírám? K čemu je vůbec život?‘, až dosud nenašli uspokojivou odpověď? Bible doporučuje, abyste důvěrně poznali Jehovu. Vždyť Ježíš řekl: „To znamená věčný život, že přijímají poznání o tobě, jediném pravém Bohu, a o tom, kterého jsi vyslal, Ježíši Kristu.“ Vytvářejte si bohulibé vlastnosti, zejména lásku, a dejte si za cíl žít pod vládou Božího mesiášského Království, které brzy přijde. Pak budete mít určitý životní cíl a nádhernou, spolehlivou naději do budoucnosti. Na základní otázky, s nimiž jste si až dosud nevěděli rady, patrně získáte odpověď. (Jan 17:3; Kazatel 12:13)

Může to nějak ovlivnit váš život? O tom by nám mohl něco říci Hans. * Jakousi mlhavou víru v Boha před lety sice měl, ale tato víra jeho život nijak neovlivnila. Drogy, lehké ženy, motorky a drobné delikty — to byl jeho svět. „Ale můj život byl prázdný a nepřinášel mi skutečné uspokojení,“ říká. Asi v 25 letech se Hans rozhodl osobně poznávat Boha, a začal proto pečlivě číst Bibli. Když Jehovu důvěrně poznal a když pochopil, k čemu je život, změnil svůj způsob života a dal se pokřtít jako svědek Jehovův. Už deset let je v celodobé službě. Upřímně říká: „Sloužit Jehovovi je ten nejlepší způsob života. S tím se nedá srovnat vůbec nic. Když jsem poznal Jehovu, můj život získal smysl.“

Mnozí lidé se však přirozeně zabývají i jinými problémy, než je otázka smyslu života. Poměry ve světě se zhoršují, a proto stále většímu množství lidí leží na srdci ještě další důležitá otázka.

Proč k tomu došlo?

Když nastane nějaká tragická událost, postižení lidé si znovu a znovu kladou otázku: ‚Proč k tomu došlo?‘ Najde-li člověk na tuto otázku správnou odpověď, má mnohem větší předpoklad, že se s tragédií dokáže citově vyrovnat. Jestliže se uspokojivá odpověď nenajde, postižený trpí dál a může zahořknout. Podívejme se, co se stalo například Bruni.

„Před lety mi zemřela holčička,“ vypráví Bruni, která je nyní ve středním věku. „Věřila jsem v Boha, a proto jsem doufala, že mi náš kněz poskytne útěchu. Řekl mi, že si Bůh vzal Susanne do nebe a že je z ní andělíček. Její smrtí se mi zhroutil celý svět, ale teď jsem navíc začala nenávidět Boha za to, že si ji vzal.“ Bolest a trápení sužovaly Bruni  několik let. „Potom mi někdo ze svědků Jehovových ukázal z Bible, že nemám důvod Boha nenávidět. Jehova si nevzal Susanne do nebe a andělíček z ní není. Její nemoc byla důsledkem lidské nedokonalosti. Susanne je mrtvá, spí a čeká na to, až ji Jehova vzkřísí. Také jsem se dozvěděla, že Jehova vytvořil lidi, aby žili navěky v pozemském ráji, a ten se brzy stane skutečností. Jakmile jsem začala chápat, jakou osobností Jehova je, přiblížila jsem se k němu, a moje bolest začala polevovat.“ (Žalm 37:29; Skutky 24:15; Římanům 5:12)

Tragédiemi různého druhu jsou postiženy miliony lidí. Jsou to osobní tragédie, války, hlad nebo přírodní katastrofy. Bruni pocítila úlevu, jakmile se z Bible dozvěděla, že za žádnou tragédii nenese vinu Jehova, že si nepřál, aby lidé trpěli, a že se zlem brzy skoncuje. Ničemnosti přibývá a už sama tato skutečnost je příznakem toho, že nyní žijeme v „posledních dnech“ tohoto systému věcí. Dramatická změna, po které všichni toužíme a která přinese dalekosáhlé zlepšení, je blízko. (2. Timoteovi 3:1–5; Matouš 24:7, 8)

Jak můžeme poznávat Boha

Hans a Bruni měli kdysi o Bohu jen mlhavou představu. Věřili v něj, ale mnoho o něm nevěděli. Když vynaložili čas na to, aby získali o Jehovovi přesné poznání, bylo jejich úsilí odměněno. Dostali uspokojivé odpovědi na ty nejdůležitější otázky, jaké si dnes lidé kladou. Tak získali vnitřní klid a spolehlivou naději do budoucnosti. Podobnou zkušenost mají miliony Jehovových služebníků.

Poznávání Jehovy začíná tím, že se pozorně zahledíme do Bible, protože ta o něm pojednává. Dozvíme se z ní také, co od nás Bůh vyžaduje. Právě tak postupovali někteří lidé v prvním století. Historik a lékař Lukáš podává zprávu o tom, že členové židovského sboru v řeckém městě Beroa „přijali slovo [od Pavla a Sily] s největší dychtivostí mysli a denně pečlivě zkoumali Písma, zda je tomu tak“. (Skutky 17:10, 11)

První křesťané se kromě toho scházeli ve sborech. (Skutky 2:41, 42, 46; 1. Korinťanům 1:1, 2; Galaťanům 1:1, 2; 2. Tesaloničanům 1:1) Totéž platí i dnes. Sbory svědků Jehovových se scházejí na shromážděních, která jsou určena zvláště k tomu, aby jednotlivým křesťanům pomohla přiblížit se k Jehovovi a s radostí mu sloužit. Ti, kdo se stýkají se svědky Jehovovými, z toho mají užitek ještě v jiném směru. Lidé, kteří uctívají Boha, se mu postupně stále více podobají, a proto svědkové Jehovovi projevují — ovšem v omezené míře — vlastnosti, které projevuje sám Jehova. Jestliže se tedy se svědky Jehovovými scházíme na shromážděních, pomáhá nám to poznávat Jehovu ještě více. (Hebrejcům 10:24, 25)

Zdá se vám snad, že je to příliš velká námaha, když jde o poznávání jen jediné Osoby? Je pravda, že to vyžaduje úsilí. Ale to přece platí i o jiných oblastech, ve kterých chcete něčeho dosáhnout. Co třeba úsilí, které musí na trénink vynaložit špičkový sportovec? Povšimněme si, jak se o tom vyjadřuje například jeden trojnásobný olympijský vítěz, francouzský lyžař Jean-Claude Killy. O tom, co musí dělat sportovec, který se chce stát úspěšným olympionikem, Killy říká: „Člověk musí začít o deset let dříve, musí to rozplánovat na celá léta a musí na svůj cíl myslet každý den... Je to práce na 365 dnů v roce, duševní i tělesná.“ Tolik času a úsilí — jen aby se člověk mohl nakonec zúčastnit závodu, který  možná trvá sotva deset minut! Jestliže poznáváme Jehovu, získáme přece užitek daleko větší a trvalejší.

Vztah, který se stále prohlubuje

Kdo by chtěl, aby mu v životě uniklo něco důležitého? To by nechtěl nikdo. Jestliže tedy máte pocit, že váš život postrádá skutečný smysl, nebo toužíte po vysvětlení, proč dochází k tragickým událostem, pak se pevně rozhodněte poznat Jehovu — Boha, o němž mluví Bible. Jestliže jej poznáte, může se váš život změnit k lepšímu, a to navždy.

Přestaneme se někdy učit o Jehovovi? Ti, kdo mu slouží již mnoho desetiletí, stále žasnou nad tím, co všechno se už o něm dozvěděli a co nového se o něm ještě dozvídají. Takové poznatky nás obšťastňují a stále více nás k němu přibližují. Kéž i my cítíme totéž, co pociťoval apoštol Pavel, když napsal: „Ó hloubko Božího bohatství a moudrosti a poznání! Jak nevyzkoumatelné jsou jeho soudy a jak nevysledovatelné jsou jeho cesty! Vždyť ‚kdo poznal Jehovovu mysl nebo kdo se stal jeho rádcem‘?“ (Římanům 11:33, 34)

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 5]

Někteří lidé si kladou stále tytéž základní otázky: ‚Proč jsem zde? Kam se ubírám? K čemu je vůbec život?‘

[Praporek na straně 6]

„Jakmile jsem začala chápat, jakou osobností Jehova je, přiblížila jsem se k němu“

[Praporek na straně 7]

„Sloužit Jehovovi je ten nejlepší způsob života. S tím se nedá srovnat vůbec nic. Když jsem poznal Jehovu, můj život získal smysl“