Důležité myšlenky z 2. Mojžíšovy
Jehovovo slovo je živé
Důležité myšlenky z 2. Mojžíšovy
JE TO pravdivý příběh o tom, jak byli osvobozeni ‚tyransky zotročení‘ lidé. (2. Mojžíšova 1:13) Je to také vzrušující zpráva o zrození jistého národa. Ke strhujícím rysům této knihy patří záznamy o ohromujících zázracích, vynikající soustavě zákonů a o stavbě svatostánku. To je v hlavních rysech obsah biblické knihy, která se nazývá Druhá Mojžíšova.
Jak vyplývá z názvu, Druhou Mojžíšovu napsal hebrejský prorok Mojžíš. Tato kniha vypráví o tom, co Izraelité prožili v období dlouhém 145 let — od roku 1657 př. n. l., kdy zemřel Josef, až do roku 1512 př. n. l., kdy byl dokončen svatostánek. Tato zpráva je však zajímavá nejen z hlediska historického. Je částí Božího slova, Božího poselství lidstvu. Proto ‚je živá a vykonává moc‘. (Hebrejcům 4:12) Druhá Mojžíšova tedy pro nás má skutečně význam.
„BŮH USLYŠEL JEJICH STÉNÁNÍ“
Jákobových potomků žijících v Egyptě přibývá tak rychle, že je vydán královský příkaz, na jehož základě jsou přinuceni trpět jako otroci. Faraón dokonce nařizuje, že všichni novorození izraelští chlapci mají být usmrceni. Tomuto údělu uniká tříměsíční chlapec Mojžíš, kterého adoptuje faraónova dcera. Mojžíš je sice vychován v králově domácnosti, ale ve čtyřiceti letech se postaví na stranu svého lidu a zabije jistého Egypťana. (Skutky 7:23, 24) Je nucen uprchnout, a proto odchází do Midianu. Tam se ožení a žije jako pastýř. U zázračně hořícího keře dává Jehova Mojžíšovi příkaz, aby se vrátil do Egypta a vyvedl Izraelity z otroctví. Jeho bratr Áron je jmenován jeho mluvčím.
Odpovědi na biblické otázky:
3:1 — Jakým knězem byl Jetro? Muž, který byl v patriarchálních dobách hlavou rodiny, sloužil své rodině zároveň jako kněz. Jetro byl zřejmě patriarchální hlavou kmene Midianitů. Midianité byli Abrahamovými potomky prostřednictvím Ketury, a proto je možné, že byli ovlivněni uctíváním Jehovy. (1. Mojžíšova 25:1, 2)
4:11 — V jakém smyslu Jehova ‚ustanovuje oněmělého, hluchého a slepého‘? Jehova sice někdy způsobil slepotu i němotu, ale nenese zodpovědnost za každý výskyt takové vady. (1. Mojžíšova 19:11; Lukáš 1:20–22, 62–64) Takové případy bývají následkem zděděného hříchu. (Job 14:4; Římanům 5:12) Bůh však může říci, že oněmělého, hluchého a slepého ‚ustanovuje‘, vzhledem k tomu, že tuto situaci připustil.
4:16 — V jakém smyslu měl Mojžíš Áronovi „sloužit jako Bůh“? Mojžíš byl představitelem Boha. Áronovi, který mluvil jako Mojžíšův představitel, se tedy Mojžíš stal jakoby ‚Bohem‘.
Poučení pro nás:
1:7, 14. Když byl Jehovův lid utlačován v Egyptě, Jehova jej podporoval. Podobně podporuje také své dnešní svědky, a to i tváří v tvář prudkému pronásledování.
1:17–21. Jehova na nás pamatuje „pro dobré“. (Nehemjáš 13:31)
3:7–10. Jehova reaguje na výkřiky svého lidu.
3:14. Jehova spolehlivě uskutečňuje své záměry. Můžeme tedy s důvěrou očekávat, že vykoná vše, v co na základě Bible doufáme.
4:10, 13. Mojžíš o své vyjadřovací schopnosti pochyboval natolik, že i přes ujištění, že jej Bůh bude podporovat, prosil, aby Jehova poslal někoho jiného, kdo by mluvil před faraónem. Jehova přesto Mojžíše použil a dal mu potřebnou moudrost a sílu, aby mohl splnit své pověření. Nezaměřujme se tedy na své nedostatky, ale spoléhejme se na Jehovu a věrně plňme své pověření kázat a vyučovat. (Matouš 24:14; 28:19, 20)
ÚŽASNÉ ZÁZRAKY VEDOU K VYSVOBOZENÍ
Mojžíš a Áron předstupují před faraóna a žádají, aby Izraelitům bylo dovoleno slavit v pustině svátek Jehovovi. Egyptský panovník to troufale odmítá. Jehova prostřednictvím Mojžíše působí jednu těžkou ránu za druhou. Teprve po desáté ráně faraón dovoluje, aby Izraelité odešli. Zanedlouho je však se svým vojskem začne zuřivě pronásledovat. Jehova otevírá v Rudém moři cestu k úniku a svůj lid zachraňuje. Egypťané se utopí, když se za nimi vody zavřou.
Odpovědi na biblické otázky:
6:3 — V jakém smyslu se Bůh nedal Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi poznat, pokud jde o jeho jméno? Tito patriarchové Boží jméno používali a dostali od Jehovy sliby. Ještě však Jehovu nepoznali jako Boha, který působí, aby se tyto sliby splnily. (1. Mojžíšova 12:1, 2; 15:7, 13–16; 26:24; 28:10–15)
7:1 — Jak byl Mojžíš učiněn „pro faraóna Bohem“? Mojžíš dostal nad faraónem božskou moc a autoritu. Nemusel se tedy tohoto krále bát.
7:22 — Kde získali egyptští kněží vodu, která se ještě nezměnila v krev? Je možné, že použili vodu, která byla vzata z Nilu před vypuknutím této rány. Pitná voda se patrně dala získat také tím, že se kopaly studny ve vlhké půdě kolem Nilu. (2. Mojžíšova 7:24)
8:26, 27 — Proč Mojžíš řekl, že oběti, které přinášeli Izraelité, by byly ‚Egypťanům odporné‘? V Egyptě bylo mnoho různých zvířat zbožňováno. Zmínka o obětech tedy dodala síly a přesvědčivosti Mojžíšovu naléhání, aby Izrael směl odejít a přinést Jehovovi oběti.
12:29 — Kdo byl považován za prvorozeného? K prvorozeným patřili muži a ze zvířat samci. (4. Mojžíšova 3:40–51) Prvorozeným byl i sám faraón, ale ten zabit nebyl. Měl svou vlastní domácnost. Při desáté ráně byl tedy zabit prvorozený syn v rodině, ne ten, kdo byl hlavou rodiny.
12:40 — Jak dlouho Izraelité žili v Egyptě? Čtyři sta třicet let, o nichž je zde zmínka, je doba, kterou synové Izraele strávili „v egyptské zemi a v zemi Kanaán“. (Studijní Bible, poznámka pod čarou) Pětasedmdesátiletý Abraham cestou do Kanaánu přešel řeku Eufrat v roce 1943 př. n. l. (1. Mojžíšova 12:4) Jákob vstoupil do Egypta ve svých sto třiceti letech, tedy o 215 let později. (1. Mojžíšova 21:5; 25:26; 47:9) To znamená, že v Egyptě potom Izraelité strávili stejně dlouhou dobu, totiž 215 let.
15:8 — Nebyly vody Rudého moře, jež „ztuhly“, ve skutečnosti zmrzlé? Hebrejský výraz přeložený slovem „ztuhly“ znamená srazit se nebo zhoustnout. Tento výraz je použit u Joba 10:10 ve spojitosti se sražením mléka. Jestliže vody ztuhly, neznamená to nutně, že zmrzly, tedy že se z nich stal led. Kdyby ‚silný východní vítr‘, o němž je zmínka ve 2. Mojžíšově 14:2, byl tak chladný, že by vody zmrazil, jistě by ve zprávě byla také nějaká zmínka o mimořádném ochlazení. Vody nebyly zadržovány ničím viditelným, takže vypadaly jako ztuhlé, ztvrdlé nebo zhoustlé.
Poučení pro nás:
7:14–12:30. Deset ran nenastalo pouhou shodou okolností. Byly předpověděny a došlo k nim přesně tak, jak to bylo řečeno. Stvořitel tím, že je přivodil, názorně ukázal svou moc nad vodou, slunečním světlem, hmyzem, zvířaty i lidmi. Tyto rány také ukazují, že Bůh může zasahovat selektivně — může způsobit neštěstí svým nepřátelům a přitom ochránit své ctitele.
11:2; 12:36. Jehova svému lidu žehná. Je zřejmé, že se postaral o to, aby Izraelité nyní dostali mzdu za svou těžkou práci, kterou konali v Egyptě. Do oné země totiž vešli jako svobodný lid, ne jako váleční zajatci, kteří by se měli stát otroky.
14:30. Můžeme si být jisti, že v nadcházejícím ‚velkém soužení‘ Jehova osvobodí své ctitele. (Matouš 24:20–22; Zjevení 7:9, 14)
JEHOVA ORGANIZUJE TEOKRATICKÝ NÁROD
Ve třetím měsíci po osvobození z Egypta táboří Izraelité na úpatí hory Sinaj. Dostávají zde Deset přikázání a jiné zákony, vstupují do smlouvy s Jehovou a stávají se teokratickým národem. Mojžíš tráví na hoře čtyřicet dnů a dostává pokyny o pravém uctívání a stavbě svatostánku, což měl být přenosný chrám. Mezitím si Izraelité udělají zlaté tele a uctívají je. Mojžíš sestupuje z hory, vidí, co se děje, a rozhněvá se tak, že obě tabulky, které dostal od Boha, rozbije. Když jsou provinilci patřičně potrestáni, Mojžíš opět vystupuje na horu a dostává novou dvojici tabulek. Když se vrátí, začíná stavba svatostánku. Než skončí první rok, kdy jsou Izraelité na svobodě, je tento podivuhodný stan i se vším vybavením připraven a postaven. Jehova jej potom naplňuje svou slávou.
Odpovědi na biblické otázky:
20:5 — Jak to, že Jehova přivádí „trest za provinění otců“ na budoucí generace? Po dosažení věku, kdy člověk odpovídá sám za sebe, je každý souzen na základě svého vlastního chování a postojů. Když se však izraelský národ obrátil k modlářství, následky postihly i budoucí generace. Tyto účinky pocítili i věrní Izraelité, protože kvůli tomu, že národ překračoval náboženské zákony, pro ně bylo obtížné zachovávat ryzost.
23:19; 34:26 — Co znamenal zákaz vařit kůzle v mléce jeho matky? Vařit kůzle (nebo jiné mládě) v mléce jeho matky byl údajně pohanský obřad k přivolání deště. Navíc mléko matky má sloužit k výživě jejího potomka, takže vařit ho v něm by bylo kruté. Tento zákon pomáhal členům Božího lidu pochopit, že mají být soucitní.
23:20–23 — Kdo byl anděl, o kterém je zde zmínka, a jak to, že Jehovovo jméno bylo „v něm“? Tímto andělem byl pravděpodobně Ježíš ve své předlidské podobě. Byl použit k tomu, aby vedl Izraelity na cestě do Zaslíbené země. (1. Korinťanům 10:1–4) Jehovovo jméno je „v něm“, neboť Ježíš je hlavní osobou, která se jména svého Otce zastává a posvěcuje je.
32:1–8, 25–35 — Proč nebyl Áron potrestán za to, že udělal zlaté tele? Ve svém srdci Áron s tímto modlářstvím nesympatizoval. Později se zřejmě připojil k ostatním Levitům, kteří se postavili na Boží stranu, tedy proti těm, kdo odporovali Mojžíšovi. Když byli provinilci pobiti, Mojžíš Izraelitům připomněl, že se dopustili velkého hříchu. Z toho tedy vyplývá, že milosrdenství bylo prokázáno nejen Áronovi, ale také jiným Izraelitům.
33:11, 20 — Jak Bůh mluvil s Mojžíšem „tváří v tvář“? Tento výraz označuje důvěrný oboustranný rozhovor. Mojžíš mluvil s Božím představitelem a Jehovovy pokyny dostal ústně jeho prostřednictvím. Mojžíš však Jehovu neviděl, neboť ‚žádný člověk nemůže Boha vidět, a přesto žít‘. Jehova ve skutečnosti osobně s Mojžíšem nemluvil. Zákon „byl předán skrze anděly rukou prostředníka“, jak čteme v Galaťanům 3:19.
Poučení pro nás:
15:25; 16:12. Jehova pečuje o svůj lid.
18:21. Také muži, kteří jsou vybíráni do odpovědných postavení v křesťanském sboru, musí být schopní, bohabojní, důvěryhodní a nesobečtí.
20:1–23:33. Jehova je nejvyšší Zákonodárce. Když Izraelité poslouchali jeho zákony, mohli ho uctívat řádným způsobem a radostně. Jestliže dnes spolupracujeme s Jehovovou teokratickou organizací, vede to k našemu štěstí a bezpečí.
Skutečný význam pro nás
Co se z Druhé Mojžíšovy dozvídáme o Jehovovi? Tato kniha ukazuje, že Jehova je láskyplným Dárcem, jedinečným Osvoboditelem a Splnitelem svých slibů. Je Bohem teokratické organizace.
Až si budete v rámci přípravy na teokratickou školu číst Bibli podle týdenního rozvrhu, to, co se dozvíte z Druhé Mojžíšovy, na vás bezpochyby hluboce zapůsobí. Když budete uvažovat o tom, co je uvedeno v oddíle „Odpovědi na biblické otázky“, lépe pochopíte některé biblické pasáže. Komentáře uvedené pod záhlavím „Poučení pro nás“ vám ukáží, jaký můžete mít z týdenního čtení Bible užitek.
[Obrázek na straně 24 a 25]
Jehova pověřil mírného muže Mojžíše, aby vyvedl Izraelity z otroctví
[Obrázek na straně 25]
Deset ran ukázalo, že Stvořitel má moc nad vodou, slunečním světlem, hmyzem, zvířaty i lidmi
[Obrázek na straně 26 a 27]
Prostřednictvím Mojžíše Jehova zorganizoval Izraelity v teokratický národ