Xeen tiʼ baʼax ku taasik

Kʼáatchiʼob ku beetaʼal

Kʼáatchiʼob ku beetaʼal

Kʼáatchiʼob ku beetaʼal

¿Ku kʼamkoʼob wa u testigoʼob Jéeoba u fraccionesil le kʼiʼikʼoʼ?

Le baʼax kun tsolbil teʼ xookaʼ yaan u jelbesik le baʼax tsoʼol teʼ revista 15 tiʼ junio tiʼ 2000.

U testigoʼob Jéeobaeʼ maʼatech u kʼamkoʼob kʼiʼikʼ, letiʼobeʼ ku creerkoʼobeʼ u leyoʼob Dioseʼ maʼatech u kʼexpajal. Chéen baʼaleʼ teʼ kʼiinoʼobaʼ yaʼab baʼaxoʼob ku páajtal u beetaʼal tiʼ le kʼiʼikʼoʼ. Por ejemploeʼ ku páajtal u jóoʼsaʼal cuatro componentes tiʼ, tsʼoʼoleʼ tiʼ le componentesaʼ ku jóoʼsaʼal fracciones. Le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ tu yorail ken u chʼaʼtukult baʼax ken u beetoʼobeʼ maʼ chéen unaj u chʼaʼikoʼob en cuenta le utsil ken u taas tiʼoboʼ mix le baʼax ku yaʼalik le doctoroʼoboʼ. Maas unaj u chʼaʼikoʼob en cuenta baʼax ku yaʼalik le Bibliaoʼ yéetel wa maʼ tun náachtaloʼob tiʼ Dios yoʼolal le baʼax ken u chʼaʼtukloʼoboʼ.

Jach claro baʼax ku yaʼalik le Biblia yoʼolal le kʼiʼikʼoʼ. Utiaʼal k-naʼatikeʼ koʼox ilik baʼax ku yaʼalik, baʼaxoʼob tsʼoʼok u yúuchul yéetel baʼaxoʼob ku yaʼalik le doctoroʼoboʼ.

Tu kʼiiniloʼob Noéeʼ Jéeobaeʼ tu yaʼaleʼ jach santo le kʼiʼikʼoʼ (Génesis 9:​3, 4). Tsʼoʼoleʼ le leyoʼob tu tsʼáaj tiʼ u kaajil Israeloʼ tu yeʼesaj maʼ kʼexpaj bix u tuukuliʼ. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Wa juntúul israelita wa juntúul j-táanxel luʼumil kajaʼan ichileʼex ku jaantik kʼiʼikʼeʼ, yaan in pʼuʼujul tu contra». Le israelita maʼ tu beetik baʼax ku yaʼalik le leyoʼ jeʼel u kʼaskúuntik kaʼach u tuukul u maasileʼ, le oʼolal Jéeobaeʼ tu yaʼaleʼ yaan u «xuʼulsik» tiʼ le máax beetik beyoʼ (Levítico 17:10). Ka máan kʼiineʼ tiʼ junpʼéel reunión beetaʼab Jerusaléneʼ le apóstoloʼob yéetel le ancianoʼoboʼ tu yaʼaloʼobeʼ unaj ‹k-náachtal tiʼ kʼiʼikʼ›. Lelaʼ jach kʼaʼabéet u beetaʼal jeʼex u kanáantkuba máak tiʼ núupkʼeban yéetel tiʼ u adorartaʼal imagenoʼobeʼ (Hechos 15:28, 29).

¿Baʼax u kʼáat u yaʼal u ‹náachtal› máak tiʼ kʼiʼikʼ? Le yáax cristianoʼoboʼ maʼ tu jaantoʼob yéetel maʼ tu yukʼoʼob kʼiʼikʼiʼ. Maʼ xan tu jaantoʼob u bakʼel le baʼalcheʼob maʼ jóoʼsaʼan u kʼiʼikʼeloʼ mix le janaloʼob beetaʼan yéetel kʼiʼikʼ jeʼex le choochoʼ. U yojloʼobeʼ wa ka u beetoʼob kaʼacheʼ yaan u kʼebantaloʼob tu táan Dios (1 Samuel 14:32, 33).

U maas yaʼabil le máakoʼob teʼ kʼiinoʼoboʼ maʼ jelaʼan u yilkoʼob u jaantal yéetel u yuʼukʼul le kʼiʼikʼoʼ. Lelaʼ bey tu yeʼesil le baʼax tu tsʼíibtaj Tertuliano, juntúul máak kuxlaj 200 años tsʼoʼokok u taal Jesús. Letiʼeʼ tu tsʼíibtaj: «Yaan máakoʼobeʼ utiaʼal u tsʼakikubaʼob tiʼ le epilepsiaoʼ ku binoʼob teʼ anfiteatroʼob utiaʼal u yukʼikoʼob u kʼiʼikʼel le máakoʼob wa le baʼalcheʼob táant u xoʼotol u kaaloʼoboʼ».

Le máaxoʼob meyajtik Jéeoba úuchjeakiloʼ maʼ maʼalob u yilkoʼob le baʼax ku beetik kaʼach le romanoʼoboʼ. Tertulianoeʼ tu tsʼíibtaj: «Maʼatech u yukʼikoʼob u kʼiʼikʼel le baʼalcheʼob teʼ fiestaʼoboʼ». Le romanoʼob kaʼachoʼ le kéen u beet u janaloʼobeʼ ku tsʼáaikoʼob kʼiʼikʼiʼ, lelaʼ ku beetkoʼob chéen utiaʼal u probarkoʼob le yáax cristianoʼoboʼ. Tertulianoeʼ tu tsʼíibtaj xan: «¿Bix u táabal u tukloʼob wa jeʼel u tsʼíiboltik le cristianoʼob u yukʼikoʼob u kʼiʼikʼel máak wa mix u kʼiʼikʼel le baʼalcheʼob ku yukʼikoʼoboʼ?».

Teʼ kʼiinoʼobaʼ wa ku yaʼalik le doctor unaj u tsʼaʼabal kʼiʼikʼ tiʼ máakoʼ óoliʼ mix máak chʼaʼik en cuenta baʼax ku yaʼalik Dios tu yoʼolal leloʼ. U jaajileʼ u testigoʼob Jéeobaeʼ maʼ taak u kíimloʼobiʼ, pero maas taak u beetkoʼob baʼax ku yaʼalik Dios yoʼolal le kʼiʼikʼoʼ. ¿Bix túun jeʼel k-beetik baʼax ku yaʼalik u ley Dios yoʼolal le kʼiʼikʼ teʼ kʼiinoʼobaʼ?

Teʼ Segunda Guerra Mundialoʼ suukchaj u tsʼaʼabal kʼiʼikʼ tiʼ máak. Chéen baʼaleʼ u testigoʼob Jéeobaeʼ u yojloʼob lelaʼ ku bin tu contra u leyoʼob Dios yéetel láayliʼ bey xan u tuukuloʼob teʼ kʼiinoʼobaʼ. Teʼ kʼiinoʼobaʼ tsʼoʼok u maas kaanbal le doctoroʼoboʼ. Le oʼolaleʼ yaan horaeʼ kéen beetaʼak transfusiónoʼobeʼ maʼ jach chéen kʼiʼikʼ ku tsʼaʼabal tiʼ máakiʼ, baʼaxeʼ ku jóoʼsaʼal kanpʼéel baʼaloʼob tiʼ: 1) glóbulos rojos, 2) glóbulos blancos, 3) plaquetas yéetel 4) plasma (suero sanguíneo), lelaʼ bey jaʼeʼ. Según bix yanil le kʼojaʼanoʼ le doctoroʼoboʼ ku yaʼalikoʼob baʼax jeʼel u tsʼaʼabaltiʼeʼ, maʼ xaaneʼ glóbulos rojos, glóbulos blancos, plaquetas wa plasma. Por ejemploeʼ tiʼ junpʼéel bolsa kʼiʼikʼ yaan óoliʼ medio litroeʼ jeʼel u páajtal u jóoʼsaʼal u componenteiloʼob utiaʼal u tsʼaʼabal tiʼ jejeláas kʼojaʼanoʼobeʼ. U testigoʼob Jéeobaeʼ maʼ tu kʼamkoʼob kʼiʼikʼ mix le cuatro componentes yaantiʼoʼ tumen u yojloʼobeʼ lelaʼ ku bin tu contra u ley Dios. Tsʼoʼoleʼ ikil u beetkoʼob beyoʼ ku kanáantkubaʼob utiaʼal maʼ u tsaʼayal kʼojaʼanil tiʼob jeʼex hepatitis yéetel sida. Le kʼojaʼaniloʼobaʼ yaan horaeʼ ku taal ikil u tsʼaʼabal kʼiʼikʼ tiʼ máak.

Chéen baʼaleʼ yaan uláakʼ baʼax unaj k-chʼaʼik en cuenta. Tiʼ le u cuatro componentesil le kʼiʼikʼoʼ ku páajtal u jóoʼsaʼal u fraccionesil. Chéen baʼaleʼ, ¿bix u meyaj le fraccionesoʼobaʼ? ¿Baʼax unaj u chʼaʼik en cuenta le máaxoʼob meyajtik Dios utiaʼal u yilkoʼob wa yaan u tsʼaʼabaltiʼob le fraccionesoʼ?

Jach yaʼab baʼaloʼob yaan ichil le kʼiʼikʼoʼ. Por ejemploeʼ le plasmaoʼ óoliʼ chéen jaʼ, chéen baʼaleʼ ichileʼ yaan yaʼab hormonasiʼ, sales inorgánicas, enzimas, nutrienteʼob, mineraloʼob yéetel azúcariʼ. Tsʼoʼoleʼ ichileʼ yaan xan proteínas jeʼex le albúminaoʼ, baʼaloʼob utiaʼal maʼ u jaʼachʼtal le kʼiʼikʼoʼ yéetel anticuerpos utiaʼal maʼ u sen kʼojaʼantal máak. Le doctoroʼoboʼ ku jóoʼskoʼob le proteínas yaan ichil le plasma utiaʼal u meyajtiʼob utiaʼal jejeláas baʼaloʼoboʼ. Por ejemploeʼ le máaxoʼob maʼ tu coagular u kʼiʼikʼeloʼoboʼ ku tsʼaʼabaltiʼob junpʼéel u proteína le plasma utiaʼal u yáantaʼaloʼoboʼ. Le máaxoʼob séeb u tsaʼayal tiʼob wa baʼax kʼojaʼanileʼ maʼ xaaneʼ jeʼel u yaʼalaʼaltiʼob tumen le doctoroʼob ka tsʼaʼabaktiʼob u inyecciónil gammaglobulina, lelaʼ jóoʼsaʼan tiʼ u plasma le máakoʼob tsʼoʼok u tsaʼayaltiʼob le kʼojaʼaniloʼ. Yaʼab proteínas yaan tiʼ le plasma ku meyaj tiʼ le doctoroʼoboʼ, chéen baʼaleʼ le baʼaxoʼob tsʼoʼok k-ilkoʼ ku yeʼesiktoʼoneʼ chéen tiʼ junpʼéel u componenteil le kʼiʼikʼ jeʼex le plasmaoʼ ku páajtal u jóoʼsaʼal jejeláas u fraccionesil. *

Jeʼex u jóoʼsaʼal u fraccionesil le plasmaoʼ bey xan u jóoʼsaʼal u fraccionesil le uláakʼ u componentesil le kʼiʼikʼ jeʼex le glóbulos rojos, glóbulos blancos yéetel le plaquetasoʼ. Por ejemploeʼ ichil le glóbulos blancosoʼ ku páajtal u jóoʼsaʼal interferones yéetel interleuquinas. Lelaʼ ku meyaj utiaʼal u tsʼaʼakal infecciónoʼob yéetel utiaʼal u tratamientoil jujunpʼéel clase cáncer. Le plaquetasoʼ ku jóoʼsaʼal xan u fraccionesil utiaʼal u cicatrizartaʼal wa baʼax heridail. Tsʼoʼoleʼ táan u beetaʼal uláakʼ tsʼaakoʼob jóoʼsaʼan tiʼ u fraccionesil le kʼiʼikʼoʼ. U suukileʼ yéetel le tratamientoʼobaʼ maʼ tu tsʼaʼabal kʼiʼikʼ tiʼ máak yéetel mix junpʼéel tiʼ u cuatro componenteiloʼob, chéen u fraccionesil ku tsʼaʼabal tiʼ máak. Le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ, ¿maʼalob wa túun ka u kʼamoʼob le tratamientoʼob yaan u fraccionesil kʼiʼikʼ ichiloʼ? Leloʼ cada juntúul ken u yile. Le Bibliaoʼ maʼ tu jach aʼalik baʼax unaj u beetaʼal teʼ súutukiloʼob beyaʼ, chéen baʼaleʼ le kéen u chʼaʼtukult máak baʼax ken u beeteʼ unaj u chʼaʼik en cuenta baʼax ku yaʼalik Dios.

Yaan máakoʼobeʼ junpuliʼ maʼ tu kʼamkoʼob mix junpʼíit kʼiʼikʼ mix le fracciones ku meyaj utiaʼal u beetaʼal jujunpʼéel tsʼaakoʼoboʼ. Letiʼobeʼ bey u naʼatkoʼob le ley tsʼaʼab tiʼ le israelitaʼob tuʼux ku yaʼalik unaj u weʼekel le kʼiʼikʼoʼ (Deuteronomio 12:22-​24). ¿Baʼaxten jach kʼaʼabéet k-naʼatik bix u meyaj le tratamientoʼobaʼ? Tumen le tsʼaakoʼob ku beetik u coagular le kʼiʼikʼ yéetel le gammaglobulinaoʼ ku chʼaʼabal tiʼ u fraccionesil le kʼiʼikʼoʼ, le oʼolal yaan máaxoʼob meyajtik Dioseʼ maʼatech u chaʼik u tsʼaʼabaltiʼob. Kʼaʼabéet u respetartaʼal le baʼax ku chʼaʼtuklikoʼoboʼ tumen bey u yaʼalaʼaltiʼob tumen u concienciaʼoboʼ.

Uláakʼ máaxoʼob meyajtik Dioseʼ yaanal bix u tuukuloʼob. Letiʼobeʼ maʼ tu kʼamkoʼob ka tsʼaʼabaktiʼob kʼiʼikʼ, glóbulos rojos, glóbulos blancos, plaquetas mix plasma. Chéen baʼaleʼ ku chaʼik u tsʼaʼabaltiʼob tratamientoʼob tuʼux ku meyaj le fracciones jóoʼsaʼan tiʼ u cuatro componentesil le kʼiʼikʼoʼ. U jaajileʼ maʼ junpʼéeliliʼ bix u tuukul máakiʼ. Maʼ xaaneʼ juntúul máax meyajtik Jéeobaeʼ jeʼel u kʼamik junpʼéel u inyecciónil gammaglobulina, pero ku chʼaʼtuklik maʼ u kʼamik junpʼéel inyección jóoʼsaʼan tiʼ u fraccionesil le glóbulos rojosoʼ wa le glóbulos blancosoʼ. ¿Baʼaxten túun yaan jujuntúul tiʼ le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ ku kʼamkoʼob u fraccionesil le kʼiʼikʼoʼ?

Le jaats «Kʼáatchiʼob ku beetaʼal» jóokʼ tiʼ U Pʼíich Tulumil Kanan ich español 1 tiʼ junio tiʼ 1990, ku yaʼalikeʼ yaan tiʼ le proteínas yaan tu plasma le koʼolel embarazadaʼoboʼ ku máan tiʼ u kʼiʼikʼel le chaambal maʼ síijikoʼ. Beyoʼ le maamatsiloʼ ku máansik inmunoglobulinas tiʼ le chaambal utiaʼal maʼ u séeb kʼojaʼantaloʼ. Tsʼoʼoleʼ u jaats tiʼ le glóbulos rojos tsʼoʼok u máan kʼiin yanak tiʼ le chaambaloʼ ku máansik tu wíinklil le maamatsil utiaʼal ka u jóoʼsoʼ. Yoʼolal le baʼax ku yúuchul ichil u wíinklil le maamatsil yéetel le chaambaloʼ jujuntúul máaxoʼob meyajtik Jéeobaeʼ ku yaʼalikoʼobeʼ jeʼel u páajtal u kʼamkoʼob u fraccionesil le plasmaoʼ wa le glóbulosoʼ.

Jeʼex k-ilkoʼ maʼ junpʼéeliliʼ baʼax ku chʼaʼtuklik u beetik máakiʼ. ¿U kʼáat wa túun u yaʼaleʼ jeʼel u páajtal u beetik máak chéen jeʼel baʼalak u kʼáateʼ? Maʼatech, tumen leloʼ maʼ chéen báaxaliʼ. Tuláakal le baʼax tsʼoʼok k-ilkoʼ ku yeʼesikeʼ u testigoʼob Jéeobaeʼ maʼatech u kʼamkoʼob kʼiʼikʼ mix u cuatro componenteiloʼob. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik tiʼ le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ ka u náachkuntubaʼob tiʼ baʼaloʼob kʼubaʼan tiʼ imagenoʼob, tiʼ kʼiʼikʼ, tiʼ núupkʼeban yéetel maʼ u jaantikoʼob u bakʼel baʼalcheʼob jichʼaʼan u kaaloʼob (Hechos 15:29). Chéen baʼaleʼ cada juntúul tiʼ toʼon unaj u chʼaʼtuklik wa yaan u kʼamik le fracciones ku jóoʼsaʼal tiʼ u cuatro componentesil le kʼiʼikʼoʼ. Utiaʼal leloʼ kʼaʼabéet u tuklik máak tubeel baʼax ken u beete, u orar yéetel u beetik baʼax ku yaʼalaʼaltiʼ tumen u conciencia.

Yaʼab máakoʼobeʼ ku kʼamkoʼob jeʼel baʼalak tratamientoil utiaʼal u séeb utstaloʼob. Chéen baʼaleʼ yaan horaeʼ jeʼel u kʼojaʼantaloʼob yéetel le tratamiento ku tsʼaʼabaltiʼob jeʼex u yúuchul le kéen tsʼaʼabak kʼiʼikʼ tiʼ máakoʼ. Pero le máaxoʼob meyajtik Diosoʼ maʼ bey u tuukuloʼobiʼ tumen ku chʼaʼikoʼob en cuenta uláakʼ baʼaloʼob. Toʼon u testigoʼob Jéeobaeʼ jach k-apreciartik tuláakal le áantaj ku tsʼáaik le doctoroʼoboʼ. Chéen baʼaleʼ antes tiʼ k-kʼamik junpʼéel tratamientoeʼ k-ilik baʼax utsil yéetel baʼax problemail jeʼel u taasiktoʼoneʼ. Táanil tiʼ k-kʼamik u tsʼaʼabaltoʼon junpʼéel tratamiento yaan u fraccionesil kʼiʼikʼ ichileʼ jach k-chʼaʼik en cuenta baʼax ku yaʼalik Jéeoba bey xan wa le baʼax ken k-chʼaʼtukultoʼ maʼ ken u beet k-náachtal tiʼ letiʼ (Salmo 36:9).

Toʼoneʼ jach k-confiar tiʼ Jéeoba jeʼex tu beetil le salmistaoʼ. Letiʼeʼ tu yaʼalaj: «Jéeoba Dioseʼ bey jeʼex le Kʼiinoʼ yéetel bey junpʼéel escudoeʼ. Letiʼ beetik u bin utsil tiʼ máak, letiʼ nojbaʼalkúuntik máak. Jéeobaeʼ yaan u tsʼáaik tuláakal baʼax maʼalob tiʼ le máaxoʼob chúukaʼan u yóol u beetoʼob baʼax maʼaloboʼ. Jéeoba, kiʼimak u yóol le máax ku confiar tiʼ techoʼ» (Salmo 84:11, 12).

[Nota]

^ xóot’ol 13 Ilawil le jaats ku kʼaabaʼtik «Kʼáatchiʼob ku beetaʼal» jóokʼ tiʼ le revista U Pʼíich Tulumil Kanan ich español 1 tiʼ noviembre tiʼ 1978 yéetel le jóokʼ 1 tiʼ octubre tiʼ 1994. Le empresaʼob ku beetkoʼob tsʼaakoʼoboʼ tsʼoʼok u beetkoʼob jujunpʼéel tsʼaakoʼob minaʼan kʼiʼikʼ ichil. Lelaʼ ku jeelintik le tsʼaakoʼob yaan u fraccionesil kʼiʼikʼ ichiloʼ.

[Cuadro]

PREGUNTAʼOB JEʼEL U PÁAJTAL A BEETIK TIʼ LE DOCTOROʼOBOʼ

Wa yaan a operartaʼal bey xan wa yaan u tsʼaʼabaltech junpʼéel tratamiento yaan kʼiʼikʼ ichileʼ, kʼáat lelaʼ:

Le doctoroʼob yéetel le enfermeraʼoboʼ, ¿u yojloʼob wa u testigoen Jéeoba yéetel junpuliʼ maʼ tin kʼamik mix junpʼíit kʼiʼikʼ (glóbulos rojos, glóbulos blancos, plaqueta yéetel plasma)?

Wa ka tuklik yaan plasma, glóbulos rojos, glóbulos blancos yéetel plaquetas ichil le tsʼaak kun tsʼaabiltechoʼ, kʼáat lelaʼ:

Le tsʼaak kun tsʼaabiltenoʼ, ¿beetaʼan wa yéetel junpʼéel tiʼ u cuatro componentesil le kʼiʼikʼoʼ? Wa beyoʼ, ¿jeʼel wa u tsoʼololten bix beetaʼanileʼ?

¿Bukaʼaj le tsʼaak kun tsʼaabiltenoʼ yéetel bix kun tsʼaabilten?

Wa in conciencia ku chaʼik in kʼamik u fraccionesil le kʼiʼikʼoʼ, ¿baʼax riesgoil jeʼel u taasikteneʼ?

Wa in conciencia maʼ tu chaʼik in kʼamik u fraccionesil kʼiʼikʼeʼ, ¿yaan wa uláakʼ tratamiento jeʼel u tsʼaʼabalteneʼ?

Le kéen in tukult baʼax ken in beeteʼ, ¿baʼax kʼiin jeʼel u páajtal in waʼalik le baʼax tin chʼaʼtukloʼ?