„Projdi zemí“
„Projdi zemí“
„Projdi zemí po její délce a po její šířce.“ (1. MOJŽÍŠOVA 13:17)
1. Jaký zajímavý příkaz dal Bůh Abrahamovi?
CESTUJEŠ rád? Možná si s potěšením vyjedeš autem někam na víkend. Někdo zase dává přednost jízdě na kole, protože je s ní spojen tělesný pohyb a je při ní příležitost více si krajinu vychutnat. A jiný se rád věnuje pěší turistice, při které se z přírody může těšit ještě více. Takové výlety obvykle netrvají dlouho. Představ si ale, jak se asi cítil Abraham, když mu Bůh řekl: „Vstaň, projdi zemí po její délce a po její šířce, protože tobě ji dám.“ (1. Mojžíšova 13:17)
2. Kam šel Abraham, když opustil Egypt?
2 Zamysli se nad kontextem tohoto výroku. Abraham společně s manželkou a s jinými členy své domácnosti přebýval v Egyptě. Třináctá kapitola 1. Mojžíšovy říká, že odešli z Egypta a se svými stády se přestěhovali „do Negebu“. Abraham se potom „vydal . . . od tábořiště k tábořišti z Negebu a k Betelu“. Když vznikly spory mezi jeho pasáky a pasáky jeho synovce Lota a bylo zřejmé, že tito dva muži si budou muset najít oddělené pastviny, Abraham velkoryse nechal Lota, aby si zvolil jako první. Lot si vybral „Jordánskou oblast“, údolí s bujnou vegetací připomínající ‚Jehovovu zahradu‘, a po čase se usadil v Sodomě. Abrahamovi Bůh řekl: „Pozvedni oči, prosím, a z místa, kde jsi, pohlédni na sever a na jih a na východ a na západ.“ Abraham byl v této chvíli pravděpodobně nedaleko Betelu na jistém vyvýšeném místě, odkud mohl vidět jiné části země. Tím to však neskončilo. Bůh ho vybídl, aby ‚prošel zemí‘ a seznámil se s tamější přírodou a jednotlivými oblastmi.
3. Proč může být obtížné představit si Abrahamovy cesty?
3 Nevíme, do jaké míry to Abraham udělal před tím, než přišel do Hebronu. Jistě však znal Zaslíbenou zemi lépe než většina z nás. Uvažuj o místech, o nichž je zmínka v této zprávě — Negeb, Betel, Jordánská oblast, Sodoma a Hebron. Je pro tebe snadné představit si, kde ležela? Pro mnoho lidí to snadné není, protože jen málokdo z Jehovových služebníků mohl navštívit místa, o kterých četl v Bibli, a procestovat tuto zemi křížem krážem. Přesto je důležité, abychom se o biblická místa živě zajímali a snažili se je poznat. Proč?
4, 5. (a) Jak se výrok v Příslovích 18:15 vztahuje na poznání a porozumění ohledně biblických zemí? (b) Co je patrné ze 2. kapitoly knihy Sefanjáš?
4 Boží slovo říká: „Srdce toho, kdo má porozumění, získává poznání, a ucho moudrých se snaží poznání nalézt.“ (Přísloví 18:15) Je mnoho věcí, které můžeme zkoumat, avšak nejdůležitější ze všeho je přesné poznání o Jehovovi Bohu a jeho skutcích. Hlavním zdrojem tohoto poznání je nepochybně Bible. (2. Timoteovi 3:16) Všimněme si ale, že je zde řeč také o porozumění. Porozumění je schopnost vidět do nějaké záležitosti a rozeznat nebo pochopit souvislosti mezi jednotlivými částmi a celkem. To se týká i faktů o místech uvedených v Bibli. Většina z nás například ví, kde leží Egypt, ale do jaké míry chápeme vyjádření, že Abraham vyšel z Egypta „do Negebu“, odtud do Betelu a pak do Hebronu? Rozumíš tomu, jaký je mezi těmito místy vztah?
5 Při svém pravidelném čtení Bible jsi možná také ve druhé kapitole Sefanjáše narazil na jména měst, národů a zemí. Je to jen jedna kapitola, ale píše se v ní o Gaze, Aškalonu, Ašdodu, Ekronu, Sodomě, Ninive a také o Kanaánu, Moabu, Ammonu a Asýrii. Jak dalece se ti podařilo představit si tato místa, kde žili skuteční lidé, kterých se týkalo splňování Božích proroctví?
6. Proč si někteří křesťané oblíbili mapy? (Viz rámeček.)
6 Mnozí lidé, kteří studují Boží slovo, mají velký prospěch z map biblických zemí. Nepoužívají je pouze proto, že by měli zálibu v mapách všeobecně, ale proto, že si uvědomují, jaký význam mají mapy pro jejich znalost Božího slova. Mapy jim také pomáhají získat lepší porozumění Božímu slovu, totiž vidět, jak fakta, která již znají, souvisí s jinými informacemi. Podívejme se nyní na několik příkladů, které pravděpodobně také zvýší tvé ocenění pro Jehovu a prohloubí tvé pochopení událostí zapsaných v Božím slově. (Viz rámeček na straně 14.)
Je užitečné znát vzdálenosti
7, 8. (a) Jakou úžasnou věc udělal Samson, když byl v Gaze? (b) Které informace nám pomáhají více ocenit Samsonův čin? (c) Proč je pro nás prospěšné, když lépe poznáme a pochopíme zprávu o tomto Samsonově činu?
7 V Soudcích 16:2 se dočteme, jak soudce Samson přišel do filištínského města Gaza. V dnešní době se název Gaza často objevuje ve sdělovacích prostředcích, takže možná máš představu, kde tehdy Samson vlastně byl — na území Filištínů poblíž pobřeží Středozemního moře. [11] Nyní se prosím podívejme do Soudců 16:3, kde se píše: „Samson . . . ležel do půlnoci, o půlnoci pak vstal a popadl vrata městské brány a dva postranní trámy a vytáhl je i se závorou, dal si je na ramena a vynesl je na vrcholek hory, která je před Hebronem.“
8 Dřevěná vrata a postranní trámy u takové pevnosti, jako byla Gaza, byly nepochybně velké a těžké. Představ si, že by ses pokoušel je nést! Samson to dokázal. Kam se s nimi ale vydal a jaká to byla cesta? Gaza je přímořské město, které leží přibližně v úrovni mořské hladiny. [15] Hebron se však nachází na východ od Gazy v nadmořské výšce přibližně 900 metrů, což je značné stoupání. Neznáme sice přesnou polohu „hory, která je před Hebronem“, ale město samotné je od Gazy vzdáleno asi 60 kilometrů, a navíc leží mnohem výš. Jestliže víme, o jakou vzdálenost se jednalo, Samsonův čin nabývá nového rozměru. A vzpomeň si, proč dokázal Samson vykonat takové mocné skutky — ‚zapůsobil na něj Jehovův duch‘. (Soudci 14:6, 19; 15:14) Jakožto křesťané neočekáváme, že v dnešní době nám Boží duch dá mimořádnou tělesnou sílu. Díky tomuto mocnému duchu však můžeme lépe chápat hluboké duchovní věci a zesílit v člověku, kterým jsme uvnitř. (1. Korinťanům 2:10–16; 13:8; Efezanům 3:16; Kolosanům 1:9, 10) Ano, když porozumíme zprávě o Samsonovi, uvědomíme si, že Boží duch může pomáhat i nám.
9, 10. (a) Co bylo spojeno s Gideonovým vítězstvím nad Midianity? (b) Jak nám zeměpisné znalosti pomohou hlouběji docenit význam této zprávy?
9 Další událostí, v níž hrají vzdálenosti důležitou úlohu, je Gideonovo vítězství nad Midianity. Většina čtenářů Bible ví, že soudce Gideon a jeho skupina tří set mužů porazila spojená vojska 135 000 nájezdníků. Midianité, Amalekité a další národy tábořili v nížině Jezreel nedaleko pahorku More. [18] Gideonovi muži zatroubili na rohy, rozbili džbány, čímž odhalili pochodně, a křičeli: „Meč Jehovův a Gideonův!“ Tím zmátli a vyděsili své nepřátele a oni se začali navzájem pobíjet. (Soudci 6:33; 7:1–22) Skončilo to však celé tímto bleskovým činem v noční tmě? Čti dál 7. a 8. kapitolu knihy Soudci. Uvidíš, že Gideon v útoku pokračoval. Zpráva uvádí mnoho jmen, z nichž některá nelze ztotožnit s dnes známými místy, takže se na biblických mapách neuvádějí. Známe jich však dost na to, abychom mohli sledovat Gideonovo tažení.
10 Gideon pronásledoval zbytek koaličních sil k Bet-šittě a dál na jih k Abel-mechole u Jordánu. (Soudci 7:22–25) Zpráva uvádí: „Gideon konečně přišel k Jordánu, přešel ho, on a těch tři sta mužů, kteří byli s ním, unavení, ale pronásledovali dál.“ Izraelité překročili Jordán a honili nepřátele na jih k Sukkotu a Penuelu v říčním údolí Jabbok a odtud dále, do kopce, k Jogbeze (poblíž dnešního Ammánu v Jordánsku). Boj tedy pokračoval a Izraelité pronásledovali své nepřátele do vzdálenosti asi 80 kilometrů. Gideon zajal a popravil dva midianské krále a pak se vrátil do svého města Ofry, nedaleko místa, kde boj začal. (Soudci 8:4–12, 21–27) Je zřejmé, že Gideonův čin zahrnoval víc než jen několik minut křiku, troubení na rohy a mávání pochodněmi. A zamysli se nad tím, jakou váhu to dodává výroku o mužích víry: ‚Nevystačí mi čas, jestliže budu dále vyprávět o Gideonovi a ostatních, kteří se stávali statečnými ve válce.‘ (Hebrejcům 11:32–34) Křesťané také mohou být fyzicky unaveni, ale je důležité, abychom dál vytrvávali v činění Boží vůle. (2. Korinťanům 4:1, 16; Galaťanům 6:9)
Jak lidé uvažují a reagují?
11. Jakou cestu urazili Izraelité před tím, než došli do Kadeše, a jakou potom?
11 Někteří lidé si na biblických mapách hledají různá místa, ale co myslíš, mohou nám mapy pomoci lépe pochopit, jak lidé uvažují? Uveďme si jako příklad Izraelity, kteří od hory Sinaj cestovali do Zaslíbené země. Po několika zastávkách dospěli do Kadeše (neboli Kadeš-barneje). [9] Podle 5. Mojžíšovy 1:2 šlo o jedenáctidenní cestu, což byla vzdálenost asi 270 kilometrů. Odtud Mojžíš vyslal 12 zvědů do Zaslíbené země. (4. Mojžíšova 10:12, 33; 11:34, 35; 12:16; 13:1–3, 25, 26) Zvědové šli směrem na sever, prošli Negebem, pravděpodobně minuli Beer-šebu a Hebron a dostali se až k severní hranici Zaslíbené země. (4. Mojžíšova 13:21–24) Izraelité uvěřili negativní zprávě deseti zvědů, a proto museli putovat pustinou 40 let. (4. Mojžíšova 14:1–34) Co nám to ukazuje o jejich víře a ochotě důvěřovat Jehovovi? (5. Mojžíšova 1:19–33; Žalm 78:22, 32–43; Juda 5)
12. K jakému závěru můžeme dojít, pokud jde o víru Izraelitů, a proč bychom se nad tím měli zamyslet?
12 Uvažujme o tom ze zeměpisného hlediska. Museli by Izraelité cestovat do Zaslíbené země tak dlouho, kdyby projevovali víru a řídili se Jozuovou a Kalebovou radou? Kadeš ležel asi 16 kilometrů od Beer-lachai-roi, kde kdysi žili Izák a Rebeka. [7] Do Beer-šeby, nejjižnějšího místa Zaslíbené země, to odsud nebylo ani 95 kilometrů. (1. Mojžíšova 24:62; 25:11; 2. Samuelova 3:10) Poté, co cestovali z Egypta k hoře Sinaj a dále 270 kilometrů do Kadeše, stáli jakoby před branami Zaslíbené země. Co se z tohoto příběhu můžeme naučit my, kteří stojíme na prahu slíbeného pozemského ráje? Apoštol Pavel se o situaci Izraelitů zmínil, když dával tuto radu: „Vynasnažme se proto, abychom vstoupili do onoho odpočinku, aby někdo nepadl podle téhož vzoru neposlušnosti.“ (Hebrejcům 3:16–4:11)
13, 14. (a) V jaké situaci Gibeoňané podnikli rozhodný krok? (b) Z čeho je vidět postoj Gibeoňanů a co bychom se z toho měli naučit?
13 Odlišný postoj — totiž důvěra v Boha a ochota činit jeho vůli — je vidět z biblické zprávy o Gibeoňanech. Poté, co Jozue převedl Izraelity přes řeku Jordán do země, kterou Bůh slíbil Abrahamovu potomstvu, bylo na čase vypudit Kananejce. (5. Mojžíšova 7:1–3) To se týkalo i Gibeoňanů. Izraelité zničili Jericho a Ai a utábořili se u Gilgalu. Gibeoňané nechtěli zemřít jako prokletí Kananejci, a proto k Jozuovi do Gilgalu poslali své zástupce. Chtěli s Hebrejci uzavřít smlouvu o přátelství, a z toho důvodu předstírali, že nejsou z Kanaánu.
14 Tito vyslanci řekli: „Z velmi vzdálené země přišli tvoji sluhové z ohledu na jméno Jehovy, tvého Boha.“ (Jozue 9:3–9) Jejich oblečení a zásoby potravin zdánlivě potvrzovaly, že přicházejí zdaleka, ale ve skutečnosti byl Gibeon od Gilgalu vzdálený asi 30 kilometrů. [19] Vyslancům se podařilo Jozua a náčelníky přesvědčit, takže s Gibeonem a sousedními městy uzavřeli smlouvu o přátelství. Byla tato lest pouze prostředkem, jímž Gibeoňané chtěli uniknout zničení? Ne, naopak se v ní zračila touha získat přízeň Boha Izraele. Jehova schválil, aby se Gibeoňané stali „sběrači dřeva a čerpači vody pro shromáždění a pro Jehovův oltář“. Zajišťovali pro obětní oltář palivové dříví. (Jozue 9:11–27) Gibeoňané dál projevovali ochotu vykonávat obyčejné práce v Jehovově službě. Někteří z nich pravděpodobně byli mezi Netinim, kteří se vrátili z Babylóna a sloužili v obnoveném chrámu. (Ezra 2:1, 2, 43–54; 8:20) Jejich postoj můžeme napodobovat tak, že budeme usilovat o pokoj s Bohem a budeme ochotni vykonávat i obyčejné úkoly v jeho službě.
Buďme obětaví
15. Proč bychom se měli zajímat o zeměpisné údaje v Křesťanských řeckých písmech?
15 Místopis biblických zemí hraje svoji úlohu i v Křesťanských řeckých písmech. Příkladem jsou zprávy o cestách a službě Ježíše a apoštola Pavla. (Marek 1:38; 7:24, 31; 10:1; Lukáš 8:1; 13:22; 2. Korinťanům 11:25, 26) Při čtení následujících zpráv si zkus představit, jaké cestování s tím bylo spojeno.
16. Jak dali berojští křesťané najevo, že si váží Pavla?
16 Při své druhé misionářské cestě (na mapě vyznačené fialovou čarou) Pavel přišel do Filip, které leží v dnešním Řecku. [33] Vydával tam svědectví, byl uvězněn, propuštěn a pak se přesunul do Tesaloniky. (Skutky 16:6–17:1) Když Židé vyprovokovali nepokoj, tesaloničtí bratři vybídli Pavla, aby šel do Beroje, což bylo asi 65 kilometrů. V Beroji měl Pavel ve službě úspěch, avšak přišli Židé a pobouřili obyvatelstvo. Proto „bratři . . . okamžitě vyslali Pavla, aby šel až k moři“ a „ti, kteří doprovázeli Pavla, ho dovedli až do Atén“. (Skutky 17:5–15) Někteří nově obrácení křesťané byli ochotni jít pěšky 40 kilometrů k Egejskému moři, zaplatit si cestu lodí a plavit se dál asi 500 kilometrů. Taková výprava mohla být nebezpečná, ale bratři rádi tato rizika podstoupili, aby mohli zůstat ve společnosti tohoto cestujícího Božího služebníka o něco déle.
17. Co více oceníme, když známe vzdálenost mezi Milétem a Efezem?
17 Při své třetí cestě (na mapě vyznačené zelenou čarou) Pavel dorazil do přístavu Milétos. Poslal pro starší muže z efezského sboru, vzdáleného asi 50 kilometrů. Představ si, jak tito starší nechávají všeho a jdou za Pavlem. Pravděpodobně spolu po cestě vzrušeně hovoří o nadcházející schůzce. Po setkání s Pavlem a poté, co slyšeli jeho modlitbu, ‚propukl mezi nimi všemi velký pláč a padli Pavlovi kolem krku a něžně ho líbali‘. Pak „přistoupili . . . k tomu, aby ho doprovodili k lodi“, jež se plavila do Jeruzaléma. (Skutky 20:14–38) Když se vraceli do Efezu, jistě měli o čem přemýšlet a rozmlouvat. Jak na tebe působí ocenění zračící se v tom, že šli pěšky takovou vzdálenost, aby se mohli setkat s cestujícím služebníkem, který je poučil a povzbudil? Napadá tě při čtení zprávy něco, o čem bys mohl uvažovat a co bys mohl uplatnit ve svém životě?
Uč se o Zaslíbené zemi a o tom, co je před námi
18. K čemu se můžeme rozhodnout, pokud jde o biblická místa?
18 Výše uvedené příklady ukazují, jak je cenné dobře se obeznámit se zemí, kterou dal Bůh Izraelitům a která má důležité místo v mnoha biblických zprávách. (Kromě toho můžeme získávat poznatky také o sousedních zemích, o nichž se biblické zprávy rovněž zmiňují.) A zejména když lépe poznáváme Zaslíbenou zemi a hlouběji chápeme jednotlivé souvislosti, měli bychom pamatovat na základní požadavek, který museli Izraelité splňovat, aby mohli vejít do země ‚mléka a medu‘. Měli se bát Jehovy a zachovávat jeho přikázání. (5. Mojžíšova 6:1, 2; 27:3)
19. Které dva ráje si zaslouží naši trvalou pozornost?
19 Podobně i od nás se očekává, že se budeme bát Jehovy a chodit po jeho cestách. Budeme tak přispívat k rozšiřování a zkrášlování duchovního ráje, který dnes existuje v celosvětovém křesťanském sboru. Budeme se stále lépe seznamovat s rysy tohoto duchovního ráje a také s požehnáním, které je s ním spojeno. A víme, že nás čeká ještě větší požehnání. Jozue převedl Izraelity přes řeku Jordán do krásné a úrodné země. Nyní máme dobré důvody pro to, abychom s důvěrou očekávali doslovný ráj, tu dobrou zemi, která je před námi.
Vzpomínáš si?
• Proč bychom měli toužit po větším poznání a porozumění ohledně biblických zemí?
• Jaká zeměpisná podrobnost uvedená v tomto článku tě zvlášť obohatila?
• Jaké poučení sis odnesl, když jsi lépe poznal místopis související s nějakou událostí?
[Studijní otázky]
[Rámeček a obrázek na straně 14]
‚Pohleďte na tu dobrou zemi‘
Na oblastních sjezdech roku 2003 a 2004 měli svědkové Jehovovi velkou radost z brožury ‚Pohleďte na tu dobrou zemi‘. Tato nová publikace je nyní dostupná asi v 80 jazycích. Obsahuje mnoho barevných map a nákresů, které se týkají řady oblastí biblického světa, zejména Zaslíbené země v různých dobách.
V tomto studijním článku jsou odkazy na jednotlivé mapy uvedeny ve formě tučně vytištěných čísel stránek, například [15]. Máš-li tuto novou brožuru, věnuj nějaký čas tomu, aby ses seznámil s pomůckami, které obsahuje. Vzroste tak tvé poznání a porozumění Božímu slovu.
(1) Mnoho map je opatřeno legendou nebo rámečkem, který obsahuje klíč k jednotlivým symbolům či značkám na mapě [18]. (2) Na většině map je měřítko v mílích a kilometrech. Pomůže ti představit si příslušné velikosti a vzdálenosti [26]. (3) K orientaci obvykle slouží šipka, která ukazuje na sever [19]. (4) Na mapách jsou často pomocí barev naznačeny výškové rozdíly [12]. (5) Na některých mapách jsou při okrajích čísla a písmena, takže si můžeš představit souřadnicovou síť, jejíž pomocí nalezneš konkrétní města a jména [23]. (6) V dvoustránkovém indexu místních jmen [34, 35] jsou tučně uvedena čísla stránek, často doprovázená číslem a písmenem, jež ukazují umístění na mapě, například E2. Když tyto informace několikrát použiješ, možná budeš překvapen, jak se rozšíří tvé biblické poznání a porozumění.
[Tabulka a mapa na straně 16 a 17]
Tabulka přírodních oblastí
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
A. Pobřeží Velkého moře
B. Pláně na západ od Jordánu
1. Planina Ašer
2. Dorský pobřežní pás
3. Šaronské pastviny
4. Filistejská pláň
5. Střední východo-západní údolí
a. Pláň Megiddo
b. Nížina Jezreel
C. Hory na západ od Jordánu
1. Galilejské hory
2. Vrchovina Karmelu
3. Samařská pahorkatina
4. Šefela (nízké pahorky)
5. Judská pahorkatina
6. Judská pustina
7. Negeb
8. Pustina Paran
D. Araba (příkopová propadlina)
1. Pánev Chula
2. Oblast Galilejského moře
3. Údolí Jordánu
4. Solné moře (Mrtvé moře)
5. Araba (na jih od Solného moře)
E. Hory/náhorní plošiny na východ od Jordánu
1. Bašan
2. Gilead
3. Ammon a Moab
4. Edomská náhorní rovina
F. Libanonské hory
[Mapa]
hora Hermon
More
Abel-mechola
Sukkot
Jogbeha
Betel
Gilgal
Gibeon
Jeruzalém
Hebron
Gaza
Beer-šeba
Sodoma?
Kadeš
[Mapa a obrázek na straně 15]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
KANAÁN
Megiddo
GILEAD
Dotan
Šekem
Betel (Luz)
Ai
Jeruzalém (Salem)
Betlém (Efrat)
Mamre
Hebron (Makpela)
Gerar
Beer-šeba
Sodoma?
NEGEB
Rechobot?
[Pohoří]
Moria
[Vodní plochy]
Solné moře
[Řeky]
Jordán
[Obrázek]
Abraham procestoval zemi
[Mapa na straně 18]
(Úplný, upravený text — viz publikaci)
Troas
SAMOTHRAKÉ
Neapolis
Filipy
Amfipolis
Tesalonika
Beroa
Atény
Korint
Efez
Milétos
RHODOS