Graduace — skvěle prožitý krásný den

„BŮH nám dal krásný den. Jasné slunce, modrá obloha, zelená tráva, zpěv ptáků — vše jako by bylo připraveno, abychom mohli prožít krásný den. A zklamáni nebudeme. Jehova není Bohem zklamání. Je Bohem, který dává mnoho požehnání.“

Těmito slovy zahájil bratr Samuel Herd, člen vedoucího sboru svědků Jehovových, program graduace 117. třídy biblické školy Strážné věže Gilead. Konala se 11. září 2004. V rámci tohoto vynikajícího programu zazněly povzbudivé biblické rady, byly předvedeny zážitky z kazatelské služby, a dlouholetí misionáři vyprávěli své zkušenosti. Celkem si ho vyslechlo 6 974 osob — někteří byli přítomni přímo ve vzdělávacím středisku Strážné věže v Pattersonu ve státě New York a další se shromáždili v komplexech v Brooklynu a Wallkillu, kam byl přenášen zvuk i obraz. Pro všechny to byl krásný den.

Povzbudivá slova ke studentům

John Kikot, člen výboru odbočky ve Spojených státech, přednesl povzbudivý proslov na námět „Uchovejte si v misionářské službě radost“. Poukázal na to, že radost je charakteristickou vlastností studentů Gileadu, což je dobře patrné při samotné graduaci. Tuto radost načerpali z biblického vyučování, z něhož měli během studia užitek. Nyní mohou pomáhat druhým, aby i oni pociťovali podobnou radost. Jak to misionáři mohou dělat? Tím, že se vydávají v kazatelské službě. Ježíš řekl: „Více štěstí je v dávání než v přijímání.“ (Skutky 20:35) Jestliže noví misionáři budou napodobovat Jehovu, štědrého, „šťastného Boha“, který druhým dává k dispozici pravdu, podaří se jim uchovat si radost. (1. Timoteovi 1:11)

Následující část programu přednesl David Splane, další člen vedoucího sboru. Rozebral námět „Jak budete vycházet s druhými?“. Žít v jednotě je jistě dobré a příjemné, i když to od nás může vyžadovat, abychom se ‚lidem všeho druhu stali vším‘. (1. Korinťanům 9:22; Žalm 133:1) Jak bratr Splane ukázal, absolventi budou při své misionářské činnosti jednat s mnoha lidmi — nejen s lidmi v obvodu, ale také s misionáři, se spoluvěřícími v novém sboru a s bratry v odbočce, kteří vedou kazatelské a vyučovací dílo. Uvedl několik praktických podnětů, jak vytvářet co nejpříjemnější mezilidské vztahy: Naučte se místní jazyk, buďte vnímaví k místním zvykům, respektujte soukromí ostatních misionářů a poslouchejte ty, kdo poskytují vedení. (Hebrejcům 13:17)

 Potom jeden z instruktorů Gileadu, Lawrence Bowen, položil studentům otázku: „Jak myslíte?“ Připomněl jim, že ti, kdo ‚soudili podle vnějšího vzhledu‘, nepřijali Ježíše jakožto Mesiáše. (Jan 7:24) Jsme nedokonalí, a tak si všichni musíme dávat pozor na to, abychom ‚nemysleli myšlením lidským‘, ale „myšlením Božím“. (Matouš 16:22, 23) I duchovně smýšlející lidé musí své myšlení stále upravovat. Jsme jako loď na moři — úpravy, které uděláme dnes, jsou rozhodující pro to, zda dosáhneme svého cíle nebo duchovně ztroskotáme. K tomu, abychom mysleli „myšlením Božím“, nám pomáhá neustálé studium Bible, při němž se zaměřujeme na kontext.

První blok programu uzavřel Wallace Liverance, další instruktor školy. Jeho proslov „Co budete kupovat?“ byl založen na slovech Izajáše 55:1. Vybídl studenty, aby ‚kupovali‘ osvěžení, radost a výživu, které lze získat z Božího prorockého poselství pro naši dobu. Izajášovo proroctví připodobňuje toto Boží slovo k vodě, vínu a mléku. Jak je lze kupovat „bez peněz a bez ceny“? Tak, že věnujeme pozornost biblickým proroctvím a že nebiblické myšlenky a cesty nahrazujeme Božími. (Izajáš 55:2, 3, 6, 7) Bratr Liverance uvedl, že pokud  to noví misionáři budou dělat, budou ve svém zahraničním působišti dobře živeni. Lidé se ve své nedokonalosti často domnívají, že štěstí vyplývá z hmotného pohodlí, o které proto velmi usilují. „Nevěřte tomu,“ varoval řečník studenty. „Nedejte se takovým smýšlením ovlivnit. Rozhodně si dělejte čas na smysluplné studium Božího prorockého slova. To vám může dodat osvěžení, sílu a radost do další práce ve vašem misionářském působišti.“

Zážitky studentů a interview přispívají ke skvělé atmosféře

Studenti se také pravidelně účastnili kazatelské činnosti. Vybrané zážitky ze služby předvedlo několik studentů v programu „Nestydíme se za dobrou zprávu“, který vedl Mark Noumair, instruktor Gileadu. (Římanům 1:16) Přítomní se zaujetím sledovali, jak tito zkušení kazatelé vydávají svědectví dům od domu, na ulici nebo v nákupním středisku. Ti studenti, kteří ovládají cizí jazyky, se chopili iniciativy a začali v obvodu místního sboru vyhledávat cizince. Další při opětovných návštěvách dobře využívali biblické publikace vydané svědky Jehovovými a zahajovali biblická studia. Opravdu se ‚nestyděli‘ kázat dobrou zprávu.

Dále bratr William Nonkes, který pracuje ve služebním oddělení, vedl interview se zkušenými misionáři, jejichž působištěm je Burkina Faso, Lotyšsko a Rusko. V této části programu nazvané „Jehova láskyplně odměňuje věrné“ zaznělo mnoho praktický rad. Jeden z bratrů, s nimiž bylo interview vedeno, vybídl studenty, aby si vzpomněli na Gideonovo vojsko. Tvořilo ho 300 vojáků. Každému z nich bylo přiděleno místo a každý svým dílem přispěl k úspěchu Gideonova tažení. (Soudci 7:19–21) Podobně i misionáři, kteří zůstávají ve svém přiděleném působišti, mají svou odměnu.

„Staňte se lidem všeho druhu vším.“ Tak zněl námět programu, jemuž předsedal bratr Samuel Roberson, instruktor, který působí v Pattersonu. Vedl interview se čtyřmi členy výborů odboček v Senegalu, na Guamu, v Libérii a na Madagaskaru. V těchto zemích je celkem 170 misionářů. Z vyjádření bratrů se absolventi dozvěděli, jak výbory odboček pomáhají novým misionářům zvyknout si v jejich působišti. Často k tomu patří naučit se zvyky, které se podle západních měřítek mohou zdát poněkud zvláštní. V některých zemích je běžným projevem přátelství, že se muži, a to i bratři v křesťanském sboru, při chůzi drží za ruku. Na některých místech, na něž dohlíží odbočka na Guamu, se podávají nezvyklá jídla. Misionáři, kteří tam slouží, se už přizpůsobili, a noví to tedy mohou dokázat také.

Guy Pierce, člen vedoucího sboru, promluvil na námět „Zůstaňte věrni ‚království našeho Pána‘“. Posluchačům připomněl: „Jehova tvořil s určitým záměrem. Se svým stvořením měl něco v úmyslu. Jeho záměr s touto planetou se nezměnil. Nezadržitelně se blíží ke svému splnění. Nic to nemůže změnit.“ (1. Mojžíšova 1:28) Bratr Pierce všechny povzbudil, aby se věrně podřizovali Boží svrchovanosti i přes těžkosti, které vyvstávají v důsledku hříchu prvního člověka Adama. „Žijeme v hodině soudu. Na to, abychom nalezli upřímné lidi a pomohli jim poznat pravdu, nám už nezbývá mnoho času. Dobře tento čas využívejte k tomu, abyste druhým sdělovali dobrou zprávu o Království,“ vybídl posluchače bratr Pierce. Ti, kdo věrně a oddaně podporují Boží Království, se mohou spolehnout na to, že Jehova bude s nimi. (Žalm 18:25)

V závěrečném bloku programu předsedající přečetl pozdravy a přání z odboček z různých koutů světa. Potom předal absolventům diplomy. Jeden absolvent přečetl dopis, v němž třída vyjádřila hlubokou vděčnost za školení, kterého se jí dostalo. Byla to vhodná tečka za krásným dnem, na který budou všichni přítomní dlouho vzpomínat.

[Rámeček na straně 23]

STATISTIKA TŘÍDY

Počet zastoupených zemí: 11

Počet zemí, do nichž byli absolventi přiděleni: 22

Počet studentů: 48

Průměrný věk: 34,8

Průměrný počet let v pravdě: 18,3

Průměrný počet let v celodobé službě: 13,4

[Obrázek na straně 24]

Absolventi 117. třídy biblické školy Strážné věže Gilead

Na seznamu jsou řady očíslovány odpředu dozadu a jména jsou v každé řadě uvedena zleva doprava.

(1) E. Thompsonová; G. Norvellová; T. Powellová; M. Kozzová; T. McIntyrová (2) A. Reillyová; C. Claytonová; J. Allanová; A. Blancová; L. Muñozová; N. Rustadová (3) Z. Guerrero; K. Garciová; D. McKerliová; T. Išikawová; G. Blanco (4) S. McIntyre; E. Cruzová; J. Guerrerová; O. Ritchiová; L. Avellanedová; R. Garcia (5) G. Powell; H. Fiskåová; V. Muñoz; D. Baumannová; S. Shawová; K. Brownová; L. Brown (6) C. Shaw; A. Reilly; C. Peloquinová; N. Münchová; D. McKerlie; K. Išikawa (7) M. Münch; J. Peloquin; T. Kozza; M. Avellaneda; K. Allan; E. Ritchie; T. Norvell (8) J. Cruz; H. Baumann; Z. Clayton; E. Fiskå; M. Thompson; J. Rustad