Yì hosọ lẹ ji

Yì todowhinnu hosọ lẹ tọn ji

Naegbọn Mí Dona Dapana Wazẹjlẹgo?

Naegbọn Mí Dona Dapana Wazẹjlẹgo?

Naegbọn Mí Dona Dapana Wazẹjlẹgo?

JEHOVAH wẹ yin apajlẹ pipé mawazẹjlẹgo tọn. “Pipé wẹ azọ́n etọn,” podọ whẹdida dodo etọn ma nọ sinyẹn zẹjlẹgo na e nọ zọnpọ hẹ lẹblanu to whepoponu. (Deutelonomi 32:4) Owanyi etọn nọ sinai do nunọwhinnusẹ́n lẹ ji to whepoponu, na e nọ yinuwa sọgbe hẹ osẹ́n pipé etọn lẹ. (Psalm 89:14; 103:13, 14) Mẹjitọ mítọn tintan lẹ yin didá po nugopipe lọ po nado do jlẹkajininọ hia to adà gbẹzan tọn lẹpo mẹ. Yé ma nọ yin whinwhàn nado do mawazẹjlẹgo hia. Ṣigba, ylando hẹn “ovlẹ” de wá—yèdọ mape—he dekọtọn do hẹnbu jlẹkajininọ enẹ tọn mẹ.—Deutelonomi 32:5.

Taidi apajlẹ: Be hiẹ ko kùn kẹkẹ he afọ etọn do agó pọ́n ya? Ayihaawe matin dọ kẹkẹ lọ na nọ lọ́n dile hiẹ to yìyì bo nasọ ze ogbẹ̀ towe do owù mẹ. Kẹkẹfọ enẹ dona yin jijlado whẹpo e nido wú kavi gbà. Mọdopolọ, jijọ mape tọn mítọn lẹ nọ sisẹ mí nado wà nuhe ma sọgbe lẹ. Eyin mí jo agó enẹlẹ do nado klo dogọ, gbẹ̀zọnlin mítọn sọgan vẹawu taun, bo tlẹ sọgan gọ́ na owù.

To whedelẹnu, jẹhẹnu dagbe mítọn lẹ, yèdọ nugopipe vonọtaun mítọn lẹ, sọgan yin didohia zẹjlẹgo. Di dohia, dile etlẹ yindọ Osẹ́n Mose tọn biọ to Islaelivi lẹ si nado tọ̀ okẹ̀yẹ̀ do tónu tewu yetọn lẹ tọn go, Falesi azán Jesu tọn gbè tọn lẹ, he jlo na do yede hia taidi mẹhe gbọnvo to gbẹtọ lẹ mẹ, “hẹn okẹ̀yẹ̀ avọ̀ yetọn tọn zun gbigblo” zẹjlẹgo. Mẹwhinwhàn yetọn wẹ nado dohia dọ yé yin dodonọ hugan mẹhe pò lẹ.—Matiu 23:5; Osọha lẹ 15:38-40.

To egbehe, mẹdelẹ nọ tẹnpọn nado dọ̀n ayidonugo mẹdevo lẹ tọn to aliho depope mẹ, eyin e tlẹ biọ dọ yé ni hẹn mẹdevo lẹ dahli. Na nugbo tọn, ehe sọgan taidi awhádido po ogbè lélé po dọmọ: “Mì pọ́n mi! Gbẹtọ wẹ yẹnlọsu ga!” Ṣigba wazẹjlẹgo didohia to aṣọ́dido, jijọ, po nuyiwa po mẹ ma na hẹn pekọwana nuhudo nujọnu tọn Klistiani de tọn lẹ gba.

Pọndohlan Jlẹkaji Tọn Gando Azọ́n Go

Nudepope he mí yin podọ fidepope he mí nọ nọ̀, azọ́n dagbe yin dopo to nuhe nọ hẹn gbẹzan mítọn tindo zẹẹmẹ lẹ mẹ. Mí yin didá nado mọ pekọ to azọ́n mọnkọtọn mẹ. (Gẹnẹsisi 2:15) Po gbesisọ po, Biblu jẹagọdo adidọ. Apọsteli Paulu dọ madoadúdẹji dọmọ: “Eyin mẹdepope ma jlo azọ́n na wà, e ma jẹ ni dùnú gba.” (2 Tẹsalonikanu lẹ 3:10) Na nugbo tọn, gbọnvona dọ adidọ wiwà to azọ́n kọ̀n sọgan dekọtọn do ohẹ́n po awubla po mẹ, e nasọ hẹn homẹgble Jiwheyẹwhe tọn wá.

Mẹsusu nọ basi wazẹjlẹgo yì adà awetọ mẹ bo nọ to azọ́nwa mapote bosọ nọ hẹn yede zun kanlinmọ azọ́n yetọn tọn. Yé nọ fọ́nzán sọn whégbè to afọnnu fuu bo nọ lẹkọ to zánhomẹ po linlẹn lọ po dọ yé to azọ́nwa na dagbe hugan whẹndo yetọn lẹ tọn. Ṣogan, aliho he mẹ yé nọ ze yede jo na azọ́n yetọn te sọgan to awuhẹngblena whẹndo yetọn lẹ. Whési he asu etọn nọ saba wà gàngodo-zọ́n de dọmọ: “Yẹn na yí homẹhunhun do yí onú dagbe he tin to ohọ̀ vẹnpẹn ehe mẹ lẹpo do sanvọ́ na asu ṣie nido nọ̀ whégbè hẹ yẹn po ovi lẹ po.” Mẹhe basi dide nado to azọ́nwa mapote lẹ dona lẹnnupọn sinsinyẹn do numimọ Ahọlu Sọlọmọni tọn ji, mẹhe wlan dọmọ: “Whenuena yẹn pọ́n azọ́n he alọ ṣie wà lẹpo, podọ magbọjẹ he yẹn jẹtukla nado wà: sọ doayi e go, ovọ́ wẹ popolẹpo, podọ homẹgble gbigbọ tọn, ale de ma tin to owhè glọ.”—Yẹwhehodọtọ 2:11.

Mọwẹ, gando azọ́n go, mí dona dapana wazẹjlẹgo to adà awe lẹpo mẹ. Mí sọgan yin azọ́n sinsinyẹn watọ, ṣogan bo flin dọ lilẹzun kanlinmọ azọ́n tọn na hò ayajẹ mítọn yí podọ vlavo onú susu devo lẹ ga.—Yẹwhehodọtọ 4:5, 6.

Tindo Pọndohlan Jlẹkaji Tọn Gando Gbẹdudu Go

Biblu dọ dọdai gando ojlẹ mítọn go dọmọ: “Gbẹtọ lẹ na lẹzun . . . wanyina aṣọ́ [kavi gbẹdudu] hú Jiwheyẹwhe tọ́.” (2 Timoti 3:2, 4) Afọdidona gbẹdudu ko lẹzun dopo to azọ́nwanu dagbe hugan he Satani nọ yizan lẹ mẹ nado lilẹ́ gbẹtọ lẹ sọn Jiwheyẹwhe dè. Gbẹtọ susu dogọ to alọnu hẹn ján to ayidedai mẹ, taidi aihundida owùnọ lẹ. Sọha aihundida po ayidedai mọnkọtọn lẹ po gọna mẹhe nọ tindo mahẹ to yé mẹ lẹ tọn fọ́n bo to susudeji. Naegbọn e do yinmọ? Mẹsusu he ma tindo pekọ to gbẹzan egbesọegbesọ tọn yetọn mẹ nọ doafọna nuhe na hẹn ayajẹ daho wá na yé lẹ. Ṣigba e nọ biọ dọ yé ni ze yede do owù susu dogọ mẹ nado hẹn ayajẹ mọnkọtọn go. Klistiani he nọ lẹnnupọn ganji lẹ nọ dapana aihundida owùnọ lẹ na yé tindo sisi na nunina ogbẹ̀ tọn po Gbẹ̀namẹtọ lọ po.—Psalm 36:9.

To whenuena Jiwheyẹwhe dá sunnu po yọnnu tintan lọ po, fie wẹ e ze yé do? Jipa Edẹni tọn mẹ, he zẹẹmẹdo “Awuvivi,” kavi “Ayajẹ” to ogbè dowhenu tọn mẹ. (Gẹnẹsisi 2:8) E họnwun dọ gbẹzan awuvivi tọn he gọ́ na ayajẹ yin apadewhe lẹndai Jehovah tọn tọn na gbẹtọvi lẹ.

Jesu ze apajlẹ pipé de dai na mí do pọndohlan jlẹkaji tọn tintindo gando gbẹdudu go ji. E ze ede jo mlẹnmlẹn nado wà ojlo Jehovah tọn dotana, podọ e ze gbẹzan etọn blebu sinai do osẹ́n po nunọwhinnusẹ́n Jiwheyẹwhe tọn lẹ po ji. E yí whenu zan hẹ mẹhe tin to nuhudo mẹ lẹ, etlẹ yin to whenuena onú ṣikọna ẹn. (Matiu 14:13, 14) Mọwẹ, Jesu kẹalọyi oylọ basinamẹ mẹdevo lẹ tọn nado dùnú hẹ yé bo klan whenu dovo na gbọjẹ po ayidedai po. Na nugbo tọn, e yọnẹn dọ kẹntọ delẹ mọhodọdo ewọ go na onú ehelẹ wiwà wutu. Yé dọ gando e go dọmọ: “Pọ́n gbẹtọ adọ̀nọ, ovẹn nùmúnọ.” (Luku 7:34; 10:38; 11:37) Ṣigba Jesu yọnẹn dọ mẹdezejo nujọnu tọn ma zẹhudo gbẹdudu lẹpo ji gba.

Na nugbo tọn, nuyọnẹnnu wẹ e yin dọ mí ni dapana wazẹjlẹgo lẹpo to ayidedai mẹ. Gbẹdudu po ayidedai po zizedo otẹn tintan mẹ to gbẹ̀mẹ ma sọgan hẹn ayajẹ nujọnu tọn wá gbede. E sọgan dekọtọn do vọ́didona nujọnu hugan lẹ mẹ, ehe bẹ haṣinṣan mítọn hẹ Jiwheyẹwhe hẹn. Ṣogan, mí ma dona tẹ̀ gbẹdudu lẹpo míde kavi lẹzun mẹhe nọ mọhodọdo mẹdevo lẹ he to gbẹdu do jlẹkaji go gba.—Yẹwhehodọtọ 2:24; 3:1-4.

Mọ Ayajẹ to Gbẹzan Jlẹkaji Tọn Zinzan Mẹ

Devi Jakobu wlan dọmọ: “Onú susu mẹ wẹ mí omẹ popo to ylanwa te.” (Jakobu 3:2) Mí sọgan mọ dọ nugbo wẹ ehe yin to whẹho mítọn mẹ dile mí to vivẹnudo nado dapana wazẹjlẹgo. Etẹwẹ sọgan gọalọna mí nado hẹn jlẹkajininọ go? Mí dona yọ́n nugopipe vonọtaun po madogán mítọn lẹ po. Ehe wiwà ma nọ bọawu. Mí sọgan to wazẹjlẹgo dohia to onú delẹ mẹ to mayọnẹn mẹ. Enẹwutu, nuyọnẹnnu wẹ e na yin nado nọ dọnsẹpọ Klistiani he whèwhín devo lẹ bo nọ kẹalọyi ayinamẹ he to jlẹkaji yetọn. (Galatianu lẹ 6:1) Mí sọgan kàn ayinamẹ ehe biọ họntọn dejidego kavi mẹho numimọnọ de to agun mẹ. Nudọnamẹ Owe-wiwe tọn po ayinamẹ sinai do Biblu ji mọnkọtọn po sọgan yinuwa taidi “mẹpọnnu” he mí na yí do pọ́n ninọmẹ mítọn to Jehovah nukọn.—Jakobu 1:22-25.

Ayajẹnu wẹ e yin dọ mí ma tin to dandannu glọ nado zan gbẹzan hẹngogo tọn. Vivẹnudido ahundopo tọn mítọn po alọgọ Jehovah tọn po sọgan hẹn mí zun mẹhe tin to jlẹkaji bo gbọnmọ dali yin ayajẹnọ. Haṣinṣan mítọn hẹ mẹmẹsunnu po mẹmẹyọnnu Klistiani tọn mítọn lẹ po na pọnte dogọ, podọ mí sọgan yin apajlẹ dagbe de na mẹhe mí nọ dọyẹwheho na lẹ. Hú popolẹpo, mí na penugo nado hodo apajlẹ Jiwheyẹwhe owanyinọ mítọn, Jehovah tọn pẹkipẹki, yèdọ mẹhe nọ dapana wazẹjlẹgo to whepoponu.—Efesunu lẹ 5:1.

[Asisa Yẹdide tọn to weda 28]

©Greg Epperson/age fotostock