U chúukpajal k-óol aktáant le muʼyajiloʼoboʼ ku taasiktoʼon yaʼab utsiloʼob
U chúukpajal k-óol aktáant le muʼyajiloʼoboʼ ku taasiktoʼon yaʼab utsiloʼob
«Kiʼ u yóol le máaxoʼob ku mukʼyajoʼob yéetel chúukaʼan óolaloʼ.» (SANTIAGO 5:11.)
1, 2. ¿Baʼax eʼesik maʼ u kʼáat kaʼach Jéeoba ka muʼyajnak wíinikiʼ?
MIX MÁAK u kʼáat muʼyaj, yéetel mix Jéeoba Dios u kʼáat ka muʼyajnakoʼon. Bey u yeʼesik le Biblia ken u yaʼal baʼax úuch ka tsʼoʼok u beetaʼal le yáax wíinikoʼ. Táanileʼ Dioseʼ tu beetaj le xiiboʼ. «Yuumtsil túuneʼ tu pataj wíinik yéetel luʼum, tu yustaj u niʼ ka tu tsʼáaj kuxtal tiʼ. Bey chúunik u kuxtal wíinikoʼ.» (Génesis 2:7.) Adaneʼ jach maʼalob úuchik u beetaʼal yéetel minaʼan kaʼach kʼeban tu wíinklil, le oʼolal maʼ kun kʼojaʼantal mix kun kíimil kaʼachiʼ.
2 ¿Bix le kúuchil tuʼux tsʼaʼab Adanoʼ? «Yuumtsileʼ tu nuʼukbesaj jumpʼéel u kúuchil paakʼal tu lakʼin Edén, tu beetaj xan u chʼíijil tuláakal u jejeláasil jatsʼuts cheʼob ku tsʼáaikoʼob ich maʼalob utiaʼal jaantbil.» (Génesis 2:8, 9.) Jach maʼalob le kúuchil tuʼux tsʼaʼab Adanoʼ. Tu jardinil Edeneʼ minaʼan kaʼach muʼyajiʼ.
3. ¿Bix le kuxtal tsʼaʼab tiʼ Adán yéetel Eva tu káajbaloʼ?
3 Génesis 2:18 ku yaʼalik xan: «Ku tsʼoʼokoleʼ [...] Yuumtsileʼ tu yaʼalaj: Maʼ uts ka yanak chéen tu juun wíinikiʼ. Bin in kaʼaj in beet máax nuʼukaʼan utiaʼal áantik». Jéeobaeʼ tu beetaj utúul jach maʼalob atan utiaʼal Adán, utiaʼal ka u máansoʼob kaʼach upʼéel kuxtal ich kiʼimak óolal (Génesis 2:21-23). Tsʼoʼoleʼ Dioseʼ tu yaʼalajtiʼob xan: «Yaʼabchajak a paalaleʼex; chupeʼex le yóokʼol kaaboʼ» (Génesis 1:28). Tiʼ k-yáax taataʼobeʼ tsʼaʼabtiʼob u jatsʼuts meeyjil u láaj sutkoʼob Paraísoi le Luʼumaʼ. Tsʼoʼoleʼ, ken yanak kaʼach u paalaloʼobeʼ yaan u yantal kiʼimak óolal tiʼob yéetel maʼ kun muʼyajoʼob kaʼach. ¿Máasaʼ jach jatsʼuts le kuxtal tsʼaʼabtiʼoboʼ? (Génesis 1:31.)
Le bix káajik le muʼyajiloʼ
4. ¿Baʼax k-tsʼáaik cuenta ken k-il bix u muʼyaj wíinik?
4 Le ken k-il bix u muʼyaj wíinik bejlaʼeʼ, k-tsʼáaik cuenta yaan baʼax kʼaskúunt le jatsʼuts kuxtal yaan kaʼach tiʼ Adán yéetel Evaoʼ. Yaʼabach muʼyajil tsʼoʼok u aktáantik wíinik. Desde jach úucheʼ, u paalaloʼob Adán yéetel Evaeʼ ku kʼojaʼantaloʼob, ku chʼíijloʼob yéetel ku kíimiloʼob. Bejlaʼeʼ Romailoʼob 8:22 ku yaʼalik bix u muʼyaj máakoʼob bejlaʼeʼ: «Tuláakal le baʼaloʼob u beetmaj Jajal Diosoʼ ku yáakam yéetel ku mukʼyaj».
le Luʼumaʼ maʼ upʼéel paraíso tuʼux kajaʼan máakoʼob yaan kiʼimak óolal tiʼobiʼ.5. K-yáax taataʼobeʼ, ¿baʼax yanchaj u yiloʼob utiaʼal ka yanak le muʼyajiloʼ?
5 Maʼ Jéeoba beetik u muʼyaj wíinkoʼobiʼ (2 Samuel 22:31). Ku muʼyajoʼob tumen «tsʼoʼok u kʼastaloʼob; tsʼoʼok u beetikoʼob baʼaloʼob talam kʼaastakoʼob» (Salmo 14:1). Tiʼ k-yáax taataʼobeʼ tsʼaʼabtiʼob tuláakal baʼax kʼaʼabéettiʼob. Utiaʼal maʼ u peʼertikoʼobeʼ unaj kaʼach u yuʼubkoʼob u tʼaan Jéeoba, baʼaleʼ tu yéeyajoʼob u náachtaloʼob tiʼ. Yoʼolal lelaʼ, Dioseʼ tu chaʼaj u yantal kʼeban tu wíinkliloʼob, ka joʼopʼ túun u chʼíijloʼob ka tak kíimoʼob. Tsʼoʼoleʼ tu máansoʼob le kʼeban tiʼ tuláakal u paalaloʼoboʼ (Génesis 3:17-19; Romailoʼob 5:12).
6. ¿Baʼax yanchaj u yil Satanás utiaʼal ka yanak le muʼyajiloʼ?
6 Le ángel tu beetuba Satanasoʼ yanchaj xan baʼal u yil utiaʼal ka káajak u yantal le muʼyajiloʼ. Le angelaʼ tu tsʼíiboltaj ka adorartaʼak. Baʼaleʼ, mix upʼéel tiʼ le baʼaxoʼob beetaʼan tumen Jéeoba unaj u adorartaʼaloʼ; chéen Jéeoba kʼaʼabéet u adorartaʼal. Yoʼolal le kʼaakʼas tsʼíibolal yanchaj tiʼoʼ, Satanaseʼ tu túulchʼintaj Adán yéetel Eva utiaʼal ka u náachkuntubaʼob tiʼ Jéeoba, letiʼeʼ tu yaʼalajtiʼob: «Yaan u kʼuchul a wojéelteʼex baʼax uts yéetel baʼax kʼaas; bey túunoʼ bíin pʼáatakeʼex beyeʼex [Dioseʼ]» (Génesis 3:5).
Chéen Jéeoba unaj u gobernar
7. Le muʼyajiloʼob tsʼoʼok u yantal ikil u náachkuntkuba máak tiʼ Jéeobaoʼ, ¿baʼax tsʼoʼok u yeʼesik?
7 Le muʼyajiloʼob tsʼoʼok u yantal ikil u náachkuntkuba máak tiʼ Jéeobaoʼ, tsʼoʼok u yeʼesikoʼobeʼ chéen Jéeoba ku náajaltik u gobernar yéetel chéen letiʼ jach maʼalob u gobierno, tumen letiʼ u Noj Jalaʼachil tuláakal baʼal. Satanaseʼ letiʼ «le máax ku tusbel way yóokʼol kaabeʼ», yéetel ichil le yaʼabach jaʼaboʼob tsʼoʼok u máanoʼoboʼ tsʼoʼok u chíikpajleʼ le bix u gobernaroʼ maʼ pataliʼ, mix baʼal maʼalob tsʼoʼok u taasik (Juan 12:31). Le yaʼabach muʼyajiloʼob tsʼoʼok u taasik u gobierno wíinikoʼobeʼ ku yeʼesikeʼ tiʼ wíinikeʼ minaʼan xan u páajtalil u gobernar maʼalob (Jeremías 10:23). Le oʼolaleʼ, jeʼel máakalmáak gobiernoi maʼ tiʼ Dios u taaleʼ, yaan u bin kʼaasil tiʼ. Le jejeláas gobiernoʼob tsʼoʼok u yantaloʼoboʼ bey tsʼoʼok u yeʼesikoʼoboʼ.
8. ¿Baʼax ken u beet Jéeoba yéetel u gobierno wíinikoʼob, yéetel bix ken u beetil?
8 Jéeobaeʼ tsʼoʼok u chaʼik u máan yaʼab jaʼaboʼob utiaʼal ka tsʼaʼabak jejeláas gobiernoʼob tumen wíinikoʼob, le beetik jach yaan baʼax oʼolal utiaʼal u láaj luʼsik le jejeláas gobiernoʼoboʼ utiaʼal ka u tsʼáa u gobierno. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Tu kʼiiniloʼob u méekʼtáanoʼob le [reyoʼoboʼ], u [Diosil] kaʼaneʼ bíin u líikʼes jumpʼéel [reino] mix bikʼin bíin xuʼulsaʼakiʼ, bíin pʼáatak utiaʼal minaʼan u xuul, mix bíin tʼonkíintaʼak tumen mix jumpʼéel múuchʼ kaaj, baʼaleʼ yaan u xuʼulsik jumpuliʼ tuláakal le uláakʼ [reinoʼoboʼ]» (Daniel 2:44). U gobernación Satanás yéetel u gobernación wíinikeʼ yaan u xuʼulul. Chéen u gobierno Dios kun pʼáatal, yéetel yaan u gobernartik tuláakal le Luʼumaʼ. Jesús u Reyil le Reinooʼ, yéetel yaan xan u gobernar 144,000 máakoʼob tu yéetel teʼ kaʼanoʼ (Apocalipsis 14:1).
Le utsiloʼob ku taasik u chúukpajal u yóol máakoʼ
9, 10. ¿Baʼax utsil tu jóoʼsaj Jesús tiʼ le baʼaxoʼob tu muʼyajtoʼ?
9 Maʼalob ka k-il baʼax unaj u beetik le máaxoʼob ku yéeyaʼaloʼob utiaʼal u binoʼob kaʼanoʼ. Yáaxeʼ koʼox ilik bix úuchik u yeʼesik Jesús jach maʼalob utiaʼal u beetik u Reyil. Jesuseʼ jach úuch joʼopʼok u beetik baʼax utstutʼaan Jéeoba (Proverbios 8:22-31). Le ka aʼalaʼab tiʼ Jesús tumen u Taata yaan u taal way Luʼumeʼ, letiʼeʼ tu yóotaj yéetel kiʼimak óolal. Le ka taal way Luʼumeʼ, letiʼeʼ tu kʼaʼaytaj u maʼalob péektsilil u Reino Jéeoba yéetel tu kaʼansaj bix unaj jach k-tsʼáaikba tu yáanal u gobernación Dios (Mateo 4:17; 6:9).
Hebreob 5:8 ku yaʼalik: «Cristoeʼ, kex [u Paal Dioseʼ], tu kanaj uʼuyaj tʼaan tu yoʼolal baʼax yanchaj u mukʼyajtik». Le baʼax tu aktáantaj Jesús way Luʼumeʼ tu yáantaj utiaʼal ka u maas yeʼes yaabilaj yéetel chʼaʼa óotsilil. Letiʼeʼ jach tu yilaj baʼaxoʼob beetik u muʼyaj wíinikoʼob. Tu chʼaʼaj óotsilil tiʼob yéetel tu yilaj jach kʼaʼabéet u yáantkoʼob. Pabloeʼ bey tu yeʼesil le ka tu yaʼalaj tiʼ le hebreoʼoboʼ: «Utiaʼal leloʼ kʼaʼabéetchaj ka beetaʼak tiʼ tuláakaleʼ jeʼel bix u sukuʼunoʼobeʼ, utiaʼal ka kʼuchuk u beet u nojoch [sacerdotei] chúukaʼan u yóol bey xan chuup yéetel chʼaʼa óotsilil tu táan Jajal Dios, utiaʼal u lukʼesik u kʼeban máakoʼob. Letiʼeʼ tumen j-mukʼyajnaj yéetel j-túuntaʼab u yóoleʼ, beleʼ ku páajtal u yáantik xan le máaxoʼob ku túuntaʼal u yóoloʼoboʼ». «K-nojoch [sacerdoteeʼ] ku páajtal u chʼaʼiktoʼon óotsilil tu yoʼolal u minaʼanil k-muukʼ tumen letiʼ xaneʼ tu mukʼyajtaj tuláakal u jejeláasil túuntaj óolaloʼob jeʼel bix toʼoneʼ, baʼaleʼ maʼ j-kʼebanchajiʼ. Le oʼolaleʼ unaj k-natsʼikba yéetel kʼub óolal tu táan u jalaʼach kʼáancheʼ u siibal utsil Jajal Dios, utiaʼal ka u chʼaʼatoʼon óotsilil yéetel ichil u siibal utsileʼ ka u yáantoʼon tiʼ u yorail yaj aniloʼon.» (Hebreob 2:17, 18; 4:14-16; Mateo 9:36; 11:28-30.)
10 Jesuseʼ tu muʼyajtaj chʼaʼapachtajil yéetel tu tsʼoʼokeʼ kíimsaʼabi. Tsʼoʼoleʼ, le táan u meyajtik Dios way Luʼumeʼ tu yilaj bix u sen muʼyaj wíinik. ¿Yaan wa utsil tu jóoʼsaj Jesús tiʼ le muʼyajil tu aktáantoʼ? Yaan.11. Le máaxoʼob kun binoʼob kaʼanoʼ, ¿baʼax utsiloʼob ku jóoʼskoʼob tiʼ le muʼyajil ku aktáantikoʼoboʼ?
11 Le 144,000 máakoʼob yéeyaʼaboʼob utiaʼal u gobernaroʼob yéetel Cristooʼ, láayliʼ ku jóoʼskoʼob utsil tiʼ le muʼyajil ku aktáantkoʼoboʼ (Apocalipsis 14:4; 20:6). Letiʼobeʼ síijoʼob way Luʼumeʼ, tsʼoʼok u yilkoʼob bix u muʼyaj wíinik yéetel tsʼoʼok u muʼyajoʼob xan. Yaʼab tiʼ letiʼobeʼ tsʼoʼok chʼaʼapachtaʼaloʼob, yéetel yanoʼobeʼ tsʼoʼok tak u kíimsaʼaloʼob tumen chúukpaj u yóol u meyajtoʼob Jéeoba yéetel tumen tu tsaypachtoʼob Cristo. Baʼaleʼ, maʼ tu chʼaʼajoʼob subtal u tʼaanoʼob tu yoʼolal Jesucristoiʼ, yéetel kex muʼyajnajoʼobeʼ maʼ tu xulaj u kʼaʼaytkoʼob le maʼalob péektsiloʼ (2 Timoteo 1:8). Le talamiloʼob tsʼoʼok u aktáantikoʼob way Luʼumeʼ ku yáantkoʼob utiaʼal ka u juzgartoʼob wíinikoʼob desde teʼ kaʼanoʼ. Tsʼoʼok u kankoʼob u maas chʼaʼob óotsilil yéetel u yeʼes u yutsiloʼob, yéetel maas jach taak u yáantkoʼob wíinikoʼob (Apocalipsis 5:10; 14:2-5; 20:6).
Le kiʼimak óolal yaan tiʼ le máaxoʼob kun pʼáatloʼob way Luʼumeʼ
12, 13. Le máaxoʼob kun pʼáatloʼob way Luʼumeʼ, ¿baʼax utsil ku jóoʼskoʼob ikil u chúukpajal u yóol u aktáantoʼob le muʼyajiloʼoboʼ?
12 Le máaxoʼob ku páaʼtik u kuxtaloʼob teʼ paraíso tuʼux maʼ kun yantal kʼojaʼanil, kʼiʼinamil mix kíimileʼ, ¿yaan wa utsil ku jóoʼskoʼob ikil u chúukpajal u yóol u aktáantoʼob le muʼyajiloʼoboʼ? Le muʼyajil yéetel le chiʼichnakiloʼoboʼ maʼatech u taaskoʼob kiʼimak óolal tiʼ máak. Baʼaleʼ, u chúukpajal k-óol k-aktáant le muʼyajiloʼoboʼ, ku maas maʼalobkíintik k-modosoʼob yéetel ku beetik u kiʼimaktal k-óol.
1 Pedro 3:14; 4:14.) «Kiʼ a wóoleʼex le ken poʼochʼokeʼex tumen máakoʼob, ken beetaʼak tiʼ teʼex baʼaloʼob kʼaastak, bey xan ken líikʼesaʼak ta wóokʼoleʼex tuláakal tuusoʼob tin woʼolal. Kiʼichajak a wóoleʼex, tumen bíin a kʼameʼex jumpʼéel nojoch boʼolal.» (Mateo 5:11, 12.) «Kiʼi u yóol le máak ku mukʼyajtik yéetel chúukaʼan óolal le túuntaj óoloʼoboʼ; tumen le ken jóokʼok kʼambeʼeneʼ, bíin u kʼam le siibaloʼ, bey jumpʼéel [coronaeʼ].» (Santiago 1:12.)
13 Koʼox ilik baʼax ku yaʼalik le Biblia yoʼolal lelaʼ: «Kex mukʼyajnakeʼex tu yoʼolal a toj kuxtaleʼexeʼ, bíin kiʼimak óolchajkeʼex». «Wa ka poʼochʼoleʼex tu yoʼolal Cristoeʼ, kiʼ a wóoleʼex.» (14. Le muʼyajiloʼ, ¿bix jeʼel u taasik kiʼimak óolal tiʼ le máaxoʼob meyajtik Jéeobaoʼ?
14 U jaajileʼ le muʼyajiloʼ maʼ tu beetik u kiʼimaktal k-óol. Baʼax beetik u kiʼimaktal k-óoleʼ, letiʼe k-ojéeltik táan k-muʼyaj tumen táan k-beetik baʼax utstutʼaan Jéeoba, yéetel tumen táan k-tsaypachtik Cristo. Teʼ yáax siglooʼ, yaan apostoloʼob kʼaʼaloʼob cárcel yéetel yaan bisaʼaboʼob xan tu yiknal u nojoch juesil le judíoʼoboʼ, utiaʼal ka taʼakak u pooloʼob ikil u kʼaʼaytajoʼob yoʼolal Jesucristo. Tu tsʼookeʼ, jaʼajatsʼaʼaboʼob yéetel chaʼab u binoʼob. ¿Bix tu yuʼubilubaʼob le ka tu aktáantoʼob le talamiloʼobaʼ? Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ «le apostoloʼoboʼ jach kiʼimak u yóoloʼob úuchik u lukʼuloʼob tu táan le jalaʼach wíinikoʼoboʼ tumen Jajal Dioseʼ tu yóoltaj ka u mukʼyajtoʼob sublakil tu kʼaabaʼ Jesús» (Beetaʼanoʼob [Hechos] 5:17-41). Le baʼax beet u kiʼimaktal u yóoloʼoboʼ maʼ letiʼ úuchik u jaʼajatsʼaʼaloʼoboʼ mix le úuchik u muʼyajoʼoboʼ. Kiʼimakchaj u yóoloʼob tumen tu naʼatoʼob táan u muʼyajoʼob tumen chúukaʼan u yóoloʼob u meyajtoʼob Jéeoba yéetel u tsaypachtoʼob Cristo (Beetaʼanoʼob 16:25; 2 Corintoiloʼob 12:10; 1 Pedro 4:13).
15. ¿Baʼax utsil k-jóoʼsik wa ku chúukpajal k-óol k-aktáant le talamiloʼoboʼ?
15 Wa yéetel kiʼimak óolal k-aktáantik le chʼaʼapachtajiloʼoboʼ, yaan u maas yantaltoʼon u muukʼil utiaʼal k-aktáantik uláakʼ talamiloʼob. Le Bibliaoʼ ku yaʼalik: «Sukuʼuneʼex, teʼexeʼ unaj u jach kiʼimaktal a wóoleʼex le ken máanakeʼex tiʼ jejeláas túuntaj óoloʼobeʼ. Tumen a wojeleʼex le ken túuntaʼak u yóol a woksaj óolaleʼexeʼ teʼexeʼ ka kanikeʼex u yantalteʼex [yaʼabach] chúukaʼan óolal» (Santiago 1:2, 3). U cartai Romailoʼob 5:3-5 ku yaʼalik xan: «Ku kiʼimakchajal k-óol tiʼ le mukʼyajoʼ; tumen k-ojeleʼ le mukʼyajoʼ ku tsʼáaiktoʼon chúukaʼan óolal, yéetel le chúukaʼan óolaloʼ ku beetik k-kʼaʼamal maʼalob, yéetel le ken kʼaʼamakoʼon maʼalobeʼ yantoʼon alab óolal. Le alab óolalaʼ maʼ tu pʼatikoʼon kʼaasil». Bey túunoʼ u chúukpajal k-óol k-aktáant le talamiloʼoboʼ yaan u yáantkoʼon utiaʼal k-aktáantik uláakʼ talamiloʼob teʼ yóokʼol kaab tsʼoʼok u jach kʼastalaʼ.
Jéeobaeʼ yaan u yeʼesiktoʼon u yutsil
16. ¿Bix ken u yeʼesil Jéeoba u yutsil tiʼ le máaxoʼob kun binoʼob kaʼan yoʼolal le baʼax tu muʼyajtoʼoboʼ?
16 Le talamiloʼob k-aktáantik ikil k-beetik baʼax u utstutʼaan Dioseʼ, maʼ xaaneʼ jeʼel u beetik k-peʼertik baʼaxoʼob yantoʼoneʼ. Kex beyoʼ maʼ kun jáawal u kiʼimaktal k-óol, tumen k-ojel Jéeobaeʼ yaan u jach eʼesiktoʼon u yutsil. Le apóstol Pablooʼ tu yaʼalaj tiʼ le máaxoʼob kun binoʼob reinar teʼ kaʼanoʼ: «Teʼexeʼ [...] yéetel kiʼimak óolal ta mukʼyajtajeʼex u lukʼesaʼalteʼex a baʼalabaʼex tumen a wojeleʼexeʼ teʼ j-kaʼanoʼ yaan a tiaʼal teʼexeʼ baʼaloʼob [maas] maʼalobtak yéetel ku xáantaloʼob utiaʼal kʼiinoʼob minaʼan u xuul»; ichil le baʼaloʼob jach maʼalobtakoʼobaʼ Hebreob 10:34). Letiʼobeʼ yaan wal u jach kiʼimaktal u yóoloʼob ken kʼuchuk le túumben yóokʼol kaaboʼ, tumen tu yáanal u nuʼuktaj Jéeoba yéetel Cristoeʼ yaan u yáantajoʼob utiaʼal ka u kʼam yaʼab utsiloʼob le máaxoʼob kun pʼaatloʼob way Luʼumeʼ. Jach jaaj le baʼax tu yaʼalaj le apóstol Pablo tiʼ le cristianoʼob chúukaʼan u yóoloʼoboʼ: «Kin tukultikeʼ le baʼax k-mukʼyajtik tiʼ le kʼiinoʼobaʼ mix baʼal wa k-ketik yéetel le nojbeʼenil bíin chíikbesaʼak tiʼ toʼonoʼ» (Romailoʼob 8:18).
tiaʼan u binoʼob gobernar yéetel Cristo teʼ kaʼanoʼ (17. ¿Baʼax ken u beet Jéeoba tu yoʼolal máaxoʼob meyajtik yéetel chúukaʼan óolal?
17 Le máaxoʼob kun pʼáatloʼob way Luʼumeʼ kex tu peʼertoʼob yaʼabach baʼaloʼob úuchik u chúukpajal u yóol u meyajtoʼob Dioseʼ, yaan u kʼamkoʼob yaʼab utsiloʼob jeʼex le kun binoʼob kaʼanoʼ. Jéeobaeʼ yaan u tsʼáaiktiʼob upʼéel kuxtal minaʼan u xuul tiʼ upʼéel paraíso way Luʼumeʼ. Le Bibliaoʼ ku yaʼalikeʼ, teʼ túumben yóokʼol kaaboʼ Jéeobaeʼ yaan u «choʼik tuláakal u jaʼil u yichoʼob, maʼ túun yantal kíimil, mix okʼol, mix yaj óolal, mix kʼiʼinamil» (Apocalipsis 21:4). ¿Máasaʼ jach jatsʼuts le baʼax ken u beet Diosaʼ? Yéetel mix baʼal jeʼel u páajtal u keʼetel le kuxtal minaʼan u xuul ken u tsʼáa Jéeoba tiʼ le máaxoʼob kun chúukpajal u yóol meyajtik kex táan u aktáantikoʼob muʼyajiloʼ.
18. ¿Baʼax ku yaʼalik u tsʼáaiktoʼon Jéeoba?
18 Mix upʼéel muʼyaj jeʼel u luʼsiktoʼon le kuxtal minaʼan u xuul ken u tsʼáatoʼon Diosoʼ. Le maʼalob baʼaloʼob ken u tsʼáatoʼon Diosoʼ yaan u beetik k-tuʼubsik tuláakal le muʼyajiloʼob t-aktáantajoʼ. Isaías 65:17, 18 ku yaʼalik: «Le baʼax tsʼoʼok u yúuchuloʼ bíin tuʼubsaʼak, maʼ bíin kʼaʼajak tiʼ mix máakiʼ. Kiʼimakchajak [a] wóoleʼex jumpuliʼ tu yoʼolal baʼax kin in beete». Le oʼolal bakáan Santiagoeʼ tu yaʼalaj: «Kiʼ u yóol le máaxoʼob ku mukʼyajoʼob yéetel chúukaʼan óolaloʼ» (Santiago 5:11). Bey túunoʼ, wa ku chúukpajal k-óol k-aktáant le muʼyajiloʼoboʼ, yaan k-kʼamik yaʼab utsiloʼob bejlaʼeʼ bey xan tiʼ le kʼiinoʼob kun taaloʼoboʼ.
¿Baʼax jeʼel a núukikeʼ?
• ¿Bix úuchik u káajal u muʼyaj wíinik?
• Le máaxoʼob kun binoʼon kaʼan bey xan le kun pʼáatloʼob way Luʼumeʼ, ¿baʼax utsil ku jóoʼskoʼob ikil u chúukpajal u yóol u aktáantoʼob le muʼyajiloʼoboʼ?
• ¿Baʼaxten jeʼel u páajtal u kiʼimaktal k-óol kex ka yanaktoʼon muʼyajiloʼob?
[U kʼáatchiʼiloʼob le xookoʼ]
[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 13]
Tiʼ k-yáax taataʼobeʼ yaan kaʼach u yantaltiʼob upʼéel jach maʼalob kuxtal
[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 15]
Jesuseʼ chúukpaj u yóol u aktáant le muʼyajiloʼ, le oʼolal maʼalob utiaʼal u beet u Reyil yéetel u Nojoch Sacerdotei
[U tsolajil le oochel teʼ táan juʼun 17]
Le apostoloʼoboʼ kiʼimakchaj u yóoloʼob «tumen Jajal Dioseʼ tu yóoltaj ka u mukʼyajtoʼob sublakil» tu yoʼolal u fejoʼob