Rodiče, vychovávejte své děti láskyplně

„Ať se všechny vaše záležitosti dějí v lásce.“ (1. KORINŤANŮM 16:14)

1. Jaké pocity mívají rodiče při narození dítěte?

VĚTŠINA rodičů by jistě souhlasila s tím, že narození dítěte je v životě člověka jednou z nejradostnějších událostí. „Když jsem se poprvé podívala na svou novorozenou dcerku, cítila jsem se nevýslovně šťastná,“ říká Aleah. „Myslela jsem si, že to je to nejkrásnější miminko, jaké jsem kdy viděla.“ Tato radostná událost však v rodičích může vyvolávat i určité obavy. Alein manžel říká: „Dělal jsem si starosti, jestli svou dceru dokážu na život dobře připravit.“ S takovými obavami se potýkají mnozí rodiče a uvědomují si, že děti je třeba vychovávat s láskou. Křesťanští rodiče, kteří svým dětem chtějí takovou láskyplnou výchovu poskytnout, tedy stojí před určitými překážkami. Co k nim například patří?

2. S jakými překážkami se rodiče setkávají?

² Žijeme hluboko v posledních dnech tohoto systému věcí. V souladu s biblickou předpovědí převládá v dnešní společnosti bezcitnost. Dokonce i mezi členy rodiny platí to, že jsou „bez přirozené náklonnosti“ a že jsou „nevděční, nevěrní“, „bez sebeovládání“ a „suroví“. (2. Timoteovi 3:1–5) Každodenní kontakt s lidmi, kteří projevují takové postoje, může mít vliv i na to, jak členové křesťanské rodiny jednají jeden s druhým. Rodiče navíc zápasí se svým vlastním zděděným sklonem ztrácet sebeovládání, říkat věci, které tak nemyslí, a někdy projevují nedostatek rozlišovací schopnosti i v jiných směrech. (Římanům 3:23; Jakub 3:2, 8, 9)

3. Co rodičům pomůže vychovat ze svých dětí šťastné lidi?

³ I navzdory těmto překážkám však je v silách rodičů vychovat ze svých dětí šťastné a duchovně silné křesťany. Co jim v tom pomůže? Je to následující biblická rada: „Ať se všechny vaše záležitosti dějí v lásce.“ (1. Korinťanům 16:14) Láska je opravdu „dokonalým poutem jednoty“. (Kolosanům 3:14) Zaměřme se teď na tři rysy lásky, které vyzdvihl apoštol Pavel ve svém prvním dopise Korinťanům, a uvažujme o některých konkrétních způsobech, jimiž mohou rodiče tuto vlastnost  při výchově svých dětí projevovat. (1. Korinťanům 13:4–8)

Nezbytná je trpělivost

4. Proč rodiče potřebují trpělivost?

⁴ Pavel napsal: „Láska je trpělivá.“ (1. Korinťanům 13:4) Řecké slovo přeložené jako „trpělivá“ označuje schopnost dlouhodobě něco snášet, být pomalý k hněvu. Proč se rodiče bez trpělivosti neobejdou? Většina z nich by určitě dokázala vyjmenovat bezpočet důvodů. Uvažujme tedy jen o několika. Když děti něco chtějí, málokdy si o to řeknou jen jednou. Přestože rodič odpoví pevným „ne“, dítě možná žadoní znovu a znovu a doufá přitom, že uslyší jinou odpověď. Dospívající děti mají možná sklon sáhodlouze se svými rodiči diskutovat o tom, že by jim měli dovolit to či ono. Rodiče ale přitom vědí, že to je pošetilé. (Přísloví 22:15) A podobně jako my všichni, i děti mají sklon některé chyby opakovat. (Žalm 130:3)

5. Co rodičům pomůže projevovat trpělivost?

⁵ Co tedy rodičům pomůže, aby vůči svým dětem byli trpěliví a shovívaví? Král Šalomoun napsal: „Pochopení člověka jistě zvolňuje jeho hněv.“ (Přísloví 19:11) Pochopení pro chování dětí mohou rodiče získat tehdy, když si připomenou, že i oni sami kdysi ‚mluvívali jako nemluvně, myslívali jako nemluvně a uvažovali jako nemluvně‘. (1. Korinťanům 13:11) Rodiče, vzpomínáte si ještě na to, jak jste na svého otce či matku dotírali se svými dětinskými požadavky? Měli jste v dospívání někdy pocit, že rodiče vašim pocitům nebo problémům prostě nerozumějí? Pokud ano, pak pravděpodobně chápete, proč se vaše děti chovají právě tak, jak se chovají, a proč jim musíte neustále trpělivě připomínat své požadavky. (Kolosanům 4:6) Stojí za povšimnutí, že Jehova rodičům v Izraeli nařídil, aby jeho zákony svým dětem ‚vštěpovali‘. (5. Mojžíšova 6:6, 7) Hebrejské slovo přeložené jako „vštěpovat“ znamená „opakovat“, „říkat znovu a znovu“, „vtisknout“. Z toho vyplývá, že než se dítě naučí uplatňovat Boží zákony, rodiče se musí mnohokrát opakovat. Když chceme děti něčemu naučit, bývá podobné opakování nezbytné i v jiných oblastech života.

6. Proč lze říct, že být trpělivým rodičem neznamená být povolný?

⁶ Být trpělivým rodičem však neznamená být povolný. Boží slovo varuje: „Chlapec, kterému je dávána volnost, bude působit hanbu své matce.“ Chtějí-li se rodiče takové ostudě vyhnout, totéž přísloví jim radí: „Prut a kárání dávají moudrost.“ (Přísloví 29:15) Děti možná někdy zpochybňují to, zda mají rodiče právo je ukázňovat. Křesťanská rodina však nemá být založena na principu demokracie — jako by právo rodičů prosazovat rodinná pravidla bylo závislé na souhlasu dětí. Jehova je Svrchovaným Panovníkem celé své rodiny a z tohoto titulu rodičům svěřil autoritu láskyplně své děti vychovávat a ukázňovat. (1. Korinťanům 11:3; Efezanům 3:15; 6:1–4) Ukázňování však úzce souvisí s dalším rysem lásky, o kterém se Pavel zmínil.

Jak děti ukázňovat s láskou

7. Proč budou laskaví rodiče své děti ukázňovat a co k takovému ukázňování patří?

⁷ Pavel napsal, že „láska je . . . laskavá“. (1. Korinťanům 13:4) Rodiče, kteří jsou opravdu laskaví, budou své děti ukázňovat důsledně, protože tím napodobí Jehovu. Pavel totiž napsal: „Koho . . . Jehova miluje, toho ukázňuje.“ Všimněte si, že ukázňování, o kterém se mluví v Bibli, neznamená pouze potrestání. Daný výraz obsahuje myšlenku, že rodič své dítě vychovává a poučuje. Co je  cílem takového ukázňování? Pavel uvádí: „Těm, kdo jím byli cvičeni, dává potom pokojné ovoce, totiž spravedlnost.“ (Hebrejcům 12:6, 11) Když rodiče laskavě poučují své děti v souladu s Boží vůlí, pomáhají jim tak, aby se z nich stali vyrovnaní a přímí dospělí. Pokud děti přijímají „ukázňování od Jehovy“, získávají tím moudrost, poznání a rozlišovací schopnost — což jsou věci daleko cennější než stříbro a zlato. (Přísloví 3:11–18)

8. K čemu obvykle vede to, když rodiče své děti neukázňují?

⁸ Na druhé straně, pokud rodiče děti neukázňují, není to projevem laskavosti. Jehova inspiroval Šalomouna, aby napsal: „Kdo zadržuje svůj prut, nenávidí svého syna, ale kdo ho miluje, ten ho opravdu vyhledává s ukázňováním.“ (Přísloví 13:24) Děti, které vyrůstají bez důsledného ukázňování, budou s větší pravděpodobností zaměřené na sebe, a tím pádem i nešťastné. Naproti tomu děti rodičů, kteří jsou soucitní, ale přitom svým dětem stanovují pevné hranice, si lépe vedou ve škole, lépe vycházejí s druhými a obecně jsou šťastnější. Je tedy vidět, že rodiče, kteří své děti ukázňují, jim tím projevují laskavost.

9. Co křesťanští rodiče učí své děti a jak by děti měly na tyto požadavky pohlížet?

⁹ Jak mohou rodiče své děti ukázňovat laskavě a láskyplně? Měli by svým dětem přesně říct, co od nich očekávají. Děti křesťanů se už odmalička učí například základním biblickým zásadám a také tomu, že je třeba se podílet na různých formách pravého uctívání. (2. Mojžíšova 20:12–17; Matouš 22:37–40; 28:19; Hebrejcům 10:24, 25) Děti by si měly uvědomit, že tyto požadavky jsou neoddiskutovatelné.

10, 11. Proč mohou rodiče vzít v úvahu názor svých dětí, když stanovují domácí pravidla?

¹⁰ Někdy však mohou rodiče při stanovování rodinných pravidel své děti do diskuse zapojit. Pokud to uděláte, děti se těmito pravidly možná budou řídit ochotněji. Například když se rodiče rozhodnou svým dětem stanovit čas, dokdy musejí být doma, mohou sami rozhodnout, v kterou hodinu to má být. Jinou možností je to, že své děti vybídnou, aby ten čas navrhly samy a zdůvodnily to. Rodiče pak mohou uvést dobu, kterou považují za rozumnou oni, a svým dětem vysvětlit proč. Pokud se ale jejich názor bude od názoru dětí lišit, což se dá očekávat, co potom? V některých případech, kdy to nebude na úkor dodržování biblických  zásad, se rodiče možná rozhodnou svým dětem vyjít vstříc. Znamená to ale, že se tím zříkají své autority?

¹¹ Abychom si na tuto otázku odpověděli, zamysleme se nad tím, jak Jehova láskyplně uplatňoval svou autoritu při jednání s Lotem a jeho rodinou. Poté, co andělé vyvedli Lota, jeho manželku a dvě dcery ze Sodomy pryč, řekli mu: „Unikni do hornatého kraje, abys nebyl smeten!“ Lot však odpověděl: „Prosím, tak ne, Jehovo!“ Potom navrhl alternativní řešení: „Prosím, toto město je poblíž, abych tam uprchl, a je to maličkost. Smím tam, prosím, uniknout?“ Jak na to Jehova zareagoval? Řekl: „Zde ti také projevím ohled.“ (1. Mojžíšova 19:17–22) Zřekl se tím snad Jehova své autority? To rozhodně ne. Nicméně Lotovu žádost vzal v úvahu a rozhodl se, že mu v této věci prokáže mimořádnou laskavost. Pokud jste rodiči, nemohli byste při stanovování domácích pravidel někdy vzít v úvahu názor svých dětí?

12. Za jaké podmínky se děti budou cítit jistější?

¹² Děti pochopitelně musí znát nejen rodinná pravidla, ale také trest, který bude následovat, když je poruší. Jakmile jednou tyto tresty se svými dětmi proberete a oni jim porozumějí, měli byste se daných pravidel držet. Od rodičů není laskavé, když děti před zaslouženým trestem neustále jen varují, ale pak ho nevykonají. Bible říká: „Protože rozsudek proti špatnému skutku nebyl vykonán rychle, srdce lidských synů se v nich plně naklonilo k činění špatného.“ (Kazatel 8:11) Je pravda, že rodič možná nepotrestá své dítě na veřejnosti nebo před vrstevníky, a tím je ušetří určitého ponížení. Nicméně děti se cítí jistější a k rodičům získají větší úctu a lásku tehdy, pokud vědí, že když jejich rodiče řeknou „ano“, znamená to ano, a když řeknou „ne“, znamená to opravdu ne — a že to platí i o trestech. (Matouš 5:37)

13, 14. Jak mohou rodiče při výchově dětí napodobovat Jehovu?

¹³ Pokud má být potrestání projevem laskavosti, je třeba, aby bylo dítěti ušité na míru. Pam vzpomíná: „Pokud jde o ukázňování, naše dvě děti měly úplně jiné osobnosti. To, co platilo na jedno, neplatilo na druhé.“ Její manžel Larry doplňuje: „Naše starší dcera byla paličatá a reagovala jen na tuhou kázeň. Zato ta mladší byla velmi vnímavá. A to nejen vůči napomenutí, ale reagovala, už když jsme se na ni přísně podívali.“ Laskaví rodiče se tedy snaží rozlišit, na jaké ukázňování jejich děti reagují nejlépe.

¹⁴ Jehova je pro rodiče vzorem v tom, že zná silné i slabé stránky všech svých služebníků.  (Hebrejcům 4:13) Navíc když je trestá, není ani nepřiměřeně přísný, ani příliš povolný. Naopak svůj lid vždycky ukázňuje „ve vhodné míře“. (Jeremjáš 30:11) Rodiče, znáte silné i slabé stránky svých dětí? A umíte to pozitivně a laskavě zúročit při jejich výchově? Pokud ano, pak dokazujete, že své děti opravdu milujete.

Podporujte otevřenou komunikaci

15, 16. Jak mohou rodiče své děti povzbuzovat, aby se vyjadřovaly otevřeně, a jaký přístup se v tomto směru křesťanským rodičům osvědčil?

¹⁵ Dalším rysem lásky je to, že se „neraduje . . . z nespravedlnosti, ale raduje se z pravdy“. (1. Korinťanům 13:6) Jak mohou rodiče své děti učit milovat to, co je dobré a správné? Základem je povzbuzovat je, aby otevřeně vyjadřovaly své pocity, i když to, co děti řeknou, bude pro rodiče někdy možná těžké přijmout. Rodiče mají pochopitelně radost z toho, když děti vyjadřují myšlenky a pocity, které jsou v souladu se spravedlivými zásadami. Jindy však upřímná slova dětí odhalí jejich sklon k nesprávnému jednání. (1. Mojžíšova 8:21) Jak by na to rodiče měli reagovat? Prvotní reakcí možná bude chuť své děti za takové názory okamžitě vyplísnit. Pokud ale rodiče reagují takovým způsobem, děti se asi brzo naučí říkat jen to, co rodiče chtějí slyšet. Neuctivá řeč si samozřejmě žádá okamžitou nápravu, ale je rozdíl mezi tím, když děti učíme, jak mají zdvořile komunikovat, a tím, když jim nařizujeme, co mají říkat.

¹⁶ Jak mohou rodiče přispívat k otevřené komunikaci? Aleah, o které už byla zmínka, říká: „Vytvořili jsme doma atmosféru, v níž bylo pro děti snadné komunikovat, protože jsme se snažili nereagovat přehnaně, když nám říkaly něco, co nás znepokojilo.“ Tom říká: „Vybízeli jsme naši dceru, aby se nám svěřovala, i když někdy s našimi názory nesouhlasila. Cítili jsme, že kdybychom ji pokaždé přerušili a vnucovali jí svůj pohled na věci, znechutilo by ji to a ona by nám pak neříkala, co si doopravdy myslí. Nicméně když jsme naslouchali my jí, byla i ona díky tomu ochotná naslouchat nám.“ Děti by samozřejmě měly své rodiče poslouchat. (Přísloví 6:20) Ale otevřenou komunikací rodiče svým dětem pomáhají, aby si vypěstovaly rozlišovací schopnost. Vincent, který má čtyři děti, říká: „V různých situacích často mluvíme o výhodách a nevýhodách určitého řešení, aby děti samy viděly, co povede k nejlepšímu výsledku. Díky tomu si vypěstovaly schopnost přemýšlet.“ (Přísloví 1:1–4)

17. Čím si mohou být rodiče jistí?

¹⁷ Žádný rodič pochopitelně není schopen uplatňovat biblické rady k výchově dětí beze zbytku. I přesto si však můžete být jistí, že děti si vašeho úsilí vychovávat je trpělivě, laskavě a láskyplně budou hluboce vážit. A Jehova vašim snahám určitě požehná. (Přísloví 3:33) Vždyť všichni křesťanští rodiče si koneckonců přejí, aby si jejich děti Jehovu zamilovaly stejně jako oni sami. Jak ale mohou rodiče tohoto krásného cíle dosáhnout? Následující článek pojednává o některých konkrétních metodách, které jim při tom pomohou.

Vzpomínáte si?

• Jak může pochopení pomáhat rodičům v tom, aby měli se svými dětmi trpělivost?

• Jak spolu souvisí laskavost a ukázňování?

• Proč je velmi důležité, aby mezi rodiči a dětmi panovala otevřená komunikace?

[Studijní otázky]

[Obrázky na straně 23]

Rodiče, vzpomínáte si ještě na to, jaké to bylo, když jste vy sami byli dětmi?

[Obrázek na straně 24]

Napomáháte svým dětem k upřímné a otevřené komunikaci?